Bakalářský seminář III 16. ŘÍJNA 2018 Howard Becker: Svět umění • umělecká díla jako výsledek kooperativních aktivit mnoha lidí - umělci - podpůrný personál • spolupráce je zprostředkovaná užitím uměleckých konvencí, jejichž existence: - činí výrobu díla snažší - inovaci složitější Howard Becker: Svět umění • řada textů: - demonstruje korelace nebo shody bez referování ke kolektivním aktivitám, které stojí v pozadí jejich vzniku - hovoří o sociálních strukturách bez referování k akcím, které lidé provádějí společně, což vytváří tyto struktury • Becker: - zahrnuje všechny aktivity, k nimž musí dojít, aby se dílo mohlo objevit v takové podobě, v jaké se nakonec objevuje -> př. aby symfonický koncert mohl odehrát koncert, nástroje musí být vynalezeny a vyrobeny; musí být navržena notová osnova a skládaná hudba musí tuto osnovu využívat; lidé se musí naučit podle této osnovy hrát na nástroje; je zapotřebí určitý čas a prostor pro nazkoušení hudby; reklama musí být umístěna a lístky prodány; publikum schopné tuto hudbu poslouchat, porozumět ji a reagovat na vystoupení musí být „naverbováno“ Howard Becker: Svět umění • zobecnění: nezbytné aktivity typicky zahrnují vymyšlení ideje díla, vyrobení nezbytných fyzických artefaktů, vytvoření konvencionalizovaného jazyka vyjádření, trénování uměleckého personálu a publik pro užívání tohoto jazyka -> poskytnutí nezbytného mixu těchto „ingrediencí“ pro konkrétní dílo nebo představení • jen stěží by jedna osoba dokázala obsáhnout všechny tyto fáze a kroky • v každém umění se do produkce díla zapojují propracované sítě spolupráce - Jak jsou jednotlivé úkoly rozděleny mezi lidi, kteří je dělají? • umění v žádném případě nevnucuje přirozenou dělbu práce – ta vždy vychází z konsensuální definice situace -> jakmile jí je dosaženo, účastnící světa umění ji začnou považovat za přirozenou a odolávají pokusům ji změnit jako něco nepřirozeného, nerozumného nebo dokonce nemorálního Howard Becker: Svět umění • účastní světa umění považují některé aktivity jako nezbytné pro produkci díla jako „umělecké“, tj. takové, které vyžadující zvláštní dar nebo citlivost -> umělci • zbývající aktivity jsou záležitostí řemesla, podnikatelské prozíravosti nebo schopností, které jsou méně vzacné (než umělecké) a tudíž méně nezbytné pro úspěch díla a méně hodné respektu -> podpůrný personál • jednotlivé umělecké světy se odlišují v tom, jak přidělují status umělce – ten se může zároveň v čase měnit - Jak málo z aktivity nezbytné pro umění může člověk udělat a stále požadovat status umělce? • umělec se nemusí přímo vypořádávat s materiálem, aby mu zůstal status umělce (architekt jen zřídka staví, co navrhne) • umělec proto pracuje v centru velké sítě spolupracujících aktérů, jejichž práce je podstatná pro konečný výsledek -> tito aktéři můžou s umělcem sdílet představu, jak má být dílo vytvořeno Howard Becker: Svět umění • jednotliví členové světa umění můžou při tvorbě díla tíhnout k rozvíjení vlastních (estetických, kariérních, finančních) zájmů, které se odlišují od umělcových -> hudebník v orchestru může mít větší starost o to, jak zní jejich samotný výkon než o celkový úspěch díla • specializovaný podpůrný personál může vyvíjet své vlastní standardy a zájmy bez ohledu na umělce • umělec na každé úrovni spolupráce čelí volbám: - učinit rozhodnutí tak, jak je podpůrný personál vybaven a připraven určitou věc udělat, - může je zkusit přesvědčit, aby záležitost udělali podle jeho představy, - může ostatní naučit podle jeho představy, jak věc udělat, - může ji udělat sám • produkce filmu zahrnuje celou řadu takových problémů • vztahy ve spolupráci a omezení pronikají celým procesem umělecké tvorby Howard Becker: Svět umění • Jak se lidé shodnou na podmínkách, podle nichž budou spolupracovat? -> konvence • konvence pokrývají všechna rozhodnutí, která musí být učiněna v konkrétním světě umění, dokonce i když je partikulární konvence pro konkrétní dílo změněna • konvence tak např. diktují: - materiály, které jsou pro práci využívány - abstrakce použité tak, aby přetlumočily myšlenky nebo zkušenosti (malíři a zákony perspektivy) - formu, v níž materiály a abstrakce jsou kombinovány (využití formy sonáty v hudbě nebo sonetu v poezii) • konvence naznačují vhodné „rozměry“ (délku filmu, skladby apod. nebo velikost obrazu či sochy) • konvence regulují vztahy mezi umělci a publikem (umělec může vytvářet a manipulovat s divákovým/posluchačovým očekáváním) • možnost uměleckého zážitku vzniká z existence souboru konvencí, k nimž umělci a publikum můžou referovat • konvence umožňují snadnou a efektivní koordinaci aktivit mezi umělci a podpůrným personálem Howard Becker: Svět umění • i přes standardizaci jsou konvence jen zřídka rigidní nebo neměnitelné • řada věcí je konvenčně podmíněna, nicméně množství rozhodnutí zbývá přímo umělci -> proto i v mantinelech přísných konvencí můžou být vytvořena rozdílná díla • dostupnost materiálů se podílí na změnách konvencí • umělec může obcházet zažité konvence za cenu zvýšeného úsilí nebo snížených možností cirkulace vlastní práce – na druhou stranu mu poskytuje mnohem větší svobodu a může se uchylovat k nekonvenčním alternativám • k malým inovacím konvencí dochází konstantně • útok na konvence se stává útokem na estetiku, která je s ní spojená • každý, kdo vyvine novou konvenci, kterou ovládá a já nikoliv, neútočí pouze na mou estetiku, nýbrž i na moji pozici ve světě umění • každá kooperativní síť, která ustanovuje svět umění, vytváří hodnotu díla na základě dohody jejích členů na tom, co je hodnotné Candance Jones Careers in Project Networks: The Case of the Film Industry • přes dvě dekády (text je z roku 1996) je hollywoodská kinematografie organizovaná kolem projektů a neformálních skupin/sítí • kariéry se vyvíjejí spíše napříč firmami než uvnitř jedné společnosti • Jak jsou kariéry organizovány uvnitř tohoto fluidního a decentralizovaného průmyslu? • Jaké schopnosti a vědomosti jsou potřeba pro kariérní úspěch v organizačním systému, v němž právo participovat je stále vyjednávané s každým novým projektem? • Jak projekty a kariéry interagují, aby udržely síťovou organizaci? • Jsou kariéry bez hranic v projektových sítích charakterizovány tržními vztahy mezi firmami a subdodavateli, nebo opakovanými interakcemi mezi firmami a subdodavateli, které zlepšují učení a inovaci? • Je průmysl otevřený (se soutěží definující úspěch) nebo uzavřený (s klíčovými hráči definujícími a propagujícími pár vyvolených? Candance Jones Careers in Project Networks: The Case of the Film Industry • dva aspekty kariér: 1. jak jsou jednotlivci trénovaní a socializovaní pro typ kariéry bez hranic -> noví „rekruti“ mají mezilidské schopnosti potřebné pro projektovou organizaci, stejně jako technické dovednosti 2. jaké kariérní vzorce jsou úspěšné -> vzorcem je nejčastěji jedinec putující mezi různými firmami -> high-status je stát se součástí produkčního týmu • kariéry jsou významně postaveny na soutěži s množstvím soutěžících aktérů – jen hrstka uspěje a zůstane v elitním průmyslovém jádru • kariéra bez hranic: - pohyb jednotlivce přes hranice samostatných firem - validita práce přichází spíše z trhu než od zaměstnavatele - spíše křížově-organizační sítě než tradiční hierarchie • práce je organizovaná kolem projektu než kolem firmy Candance Jones Careers in Project Networks: The Case of the Film Industry • project network - organizace vyrábějící produkt zahrnuje řadu firem a subdodavatelů, přičemž není formálně ani právně definovaná - je dočasná a vybudovaná kolem jednoho produktu nebo služby • dvě charakterizace: 1. úkol je komplexní a vyžaduje řadu vzájemně na sobě závislých aktérů 2. pracuje obvykle v nejistém a dynamickém prostředí kvůli nepředvídatelným a rapidně se měnícím požadavkům konzumenta ->jsou adaptivní na změny v požadavcích • pro jednotlivce znamenají projekty rozmanitější práci než pod jednou firmou • vzhledem k tomu, že je průmysl postavený na soutěži, neexistují jasné kroky nebo cesty, jak se do něj dostat • nováčci musí být vysoce motivovaní a schopní navazovat mezilidské vztahy • insideři dávají příležitosti nováčkům se schopnostmi a motivací nutnou pro projektově založenou organizaci Candance Jones Careers in Project Networks: The Case of the Film Industry • jedinec si nemá osvojit jenom dovednosti a role, ale také průmyslovou kulturu -> hodnoty, normy a pravidla nahradily byrokratickou korporátní kontrolu • kariéra odspodu (hodně bezrizikové práce za minimální plat) a pomalu stoupá nahoru na základě předchozího výkonu • koordinace různorodých členů závisí na sdílené sadě hodnot -> díky tomu spolu můžou spolupracovat lidi, kteří spolu nikdy nedělali, v dočasných organizacích • budování reputace konzistentní kvalitní prací • rozvíjení sítě vztahů (navazování a udržování) • zaučování nových lidí - vybírání nováčků na základě podobných hodnot a cílů - explicitní pravidla střídají běžná chápání hodnot, úkolů apod. - síť je replikovaná a udržovaná Candance Jones Careers in Project Networks: The Case of the Film Industry • kariéra v projektových sítích je série soutěží a vyjednávání pro dosažení práce • opakované vzorce interakce separují mocné jedince (jádro) od většiny, která zůstává na periferii • aktéři na volné noze jsou častější model, který platí spíše pro ty neúspěšné -> úspěšní se sdružují v týmech • periferie jsou otevřené, jádra uzavřená