V naší civilizované společnosti lidé preferují umřít na srdce, má to totiž svou noblesu na rozdíl
od smrti způsobené měchýřem, střevy nebo varlaty. Je to čistější nežli cirhóza nebo vykrvácení,
vypadá to dobře i v novinách, a nakonec, můžeme to říct bez hanby a okolků na rohu ulice,
v nákupním centru nebo když čekáme v řade na pokladnu.

Když přes [P1] bouřlivý večer velkých dramat udeří blesk nakonec do „angíňáků“, [P2] ti si pak
sahají na hruď a celýma rukama uchopují mašli [P3] od kravaty s obličejem svraštěným v útrpné[PD4]
grimase. Vypadají, že přehánějí, že se nafukují bezdůvodnou pýchou, jenomže oni jsou upřímní a je
třeba jim věřit, tohle je opravdické padání opony v divadle jejich života. Já jsem ale taky
upřímný, no [P5] chybí mi ta okázalost velkých kardiaků a budu se muset uspokojit s tím, že zemřu
na dně, [P6] trochu uboze, jako kterýkoliv mladý trpící[P7]  rakovinou. Jistě, nešetřím se, jsem
jako bezhlavý, s ústy plnými útrobní [P8] žluče, ale takhle to chodí, když se můžeme koukat jenom
na to, co už bylo[P9]  nebo do sebe sama, kde už brzy nebude nic víc než závan větru a zbytek
žluče.


Větší posun smyslu P2

stylové výkyvy P3, PD4, P5, P8


kromě poznámek velmi pěkná čeština, styl umírněný, ale vyrovnaný, dynamika vyprávění dobrá

B-C
________________________________

 [P1]při/ o nějakém bouřlivém...

 [P2]jde o anginu pectoris, tedy „kardiaků“

 [P3]„rukama šátrají po uzlu/ škubou  uzlem“ apod.

 [PD4]lépe "grimase utrpení/ utrápené.."

 [P5]ale

 [P6]tu pánev

 [P7]člověk

 [P8]to se nehodí, D

 [P9]čárka