RANÝ STŘEDOVĚK Renáta Přichystalová Periodizace a hlavní rysy • Časně slovanské období – 2. ½ 6. stol. – ½. 7. stol – příchod slovanského obyvatelstva, zemědělské osady – keramika pražského typu (KPT); žárový pohřební ritus – Sámova říše • Starohradištní období – předvelkomoravské – 2. ½ 7. stol. – přelom 8./9. stol – rozvoj keramiky – keramika středodunajské kulturní tradice – vznik prvních hradisek; přechod od žáru k inhumaci • Středohradištní - počátek 9. stol. – ½ 10. stol. – vznik Velké Moravy; zánik VM – rozvoj materiálního bohatství; budování centrálních sídel – křesťanství • Mladohradištní – 950 – 1200 (knížata, od sv. Václava po Václava II.) • Pozdněhradištní – 1200 – 1250 (králové: Přemysl Otakar I., Václav I.) – přechod k vrcholnému středověku Data Upravená Eisnerova chronologie „Historická“ na Moravě 550-650 časně slovanské období časně slovanské období 650-800 starší doba hradištní předvelkomoravské období 800-950 střední doba hradištní velkomoravské období 1. ½ 10. stol. povelkomoravské období 950-1150/1200 mladší doba hradištní mladší doba hradištní 1200-1250 pozdní doba hradištní pozdní doba hradištní Periodizace FÁZE DATACE předavarské 536 - 568 raně avarské I 568 - 620 raně avarské II 620 - 665 středoavarské I 665 - 690 středoavarské II 690 - 710 pozdně avarské I 710 - 725 pozdně avarské II 725 - 760 pozdně avarské III 760- 810/830 Periodizace Avarského kaganátu (podle Stadlera)Avarské období se kryje s obdobími: Časně slovanské – kolem poloviny 6. stol. Starohradištní – 650-800 Počátek středohradištního – počátek 9. stol. Písemné prameny • Prokopios z Kaisareie (cca 500 – cca 565) De bello Gothico • Jordanes (†552) Getica (O záležitostech a dějinách Gótů) • Strategikon – Pseudo-Maurikios (byzantský císař, 539-602) • Kronika tak řečeného Fredegara – (7. stol.) latinsky psaná burgundská kronika, jediný soudobý pramen k Sámově říši • Einhard: Anales regni Francorum • Annales Fuldenses • Geograf bavorský Descriptio civitatum et regionum ad septentrionalem plagam Danubii – 9. stol. Popis měst a území na severní straně Dunaje, soupis etnik za východní hranicí franské říše, Čechové a Moravané • Konstantin VII. Porfyrogennetos: De administrando imperio (905-959) - i zprávy o zemích a národech sousedících s Byzancí, zprávy o Velké Moravě, pověst o třech synech knížete Svatopluka • Žitije Konstantina Filozofa, Žitije Methodija arcibiskupa moravského • Ibrahím Ibn Jákúb (10. stol.) – 962/966 navštívil Prahu • Legendy Václavské a Ludmilské, Legenda Kristiánova (10. stol.) • Magnae Moraviae Fontes Historici, Monumenta Germaniae Historica MMFH: Magnae Moraviae fontes historici - Prameny k dějinám Velké Moravy. I. Annales et chronicae, Pragae-Brunae MCMLXVI (ed. D. Bartoňková, L. Havlík, Z. Masařík, R. Večerka) II. Textus biographici, hagiographici, liturgici, Brno MCMLXVII (ed. D. Bartoňková, L. Havlík, J. Ludvíkovský, Z. Masařík, R. Večerka) III. Diplomata, epistolae, textus historici varii, Brno MCMLXIX (ed. D. Bartoňková, L. Havlík, I. Hrbek, J. Ludvíkovský, R. Večerka) IV. Leges-textus iuridici, supplementa, Brno MCMLXXI (ed. D. Bartoňková, K. Haderka, L. Havlík, J. Ludvíkovský, J. Vašica, R. Večerka V. Indices, Brno MCMLXXVII (ed. L. E. Havlík). Časně slovanské období • Zemědělské osady v nivách velkých řek • Obytný dům: čtvercová zemnice v rohu s otopným zařízením • Keramika pražského typu • Žárový pohřební ritus • Nevýrazná sociální stratifikace Časně slovanské období – keramika pražského typu (KPT): - formovaná v ruce - nezdobená - ovoidní hrnce s max. výdutí v horní 1/3 výšky - krátký až nepatrný okraj - kotlovité dno sídliště – Březno u Loun, Roztoky u Prahy, Pohansko u Břeclavi, Mutěnice • zahloubené domy, většinou čtvercového půdorysu (4x4 m); s kamennou pecí v rohu – tzv. zemnice • shlukové, okrouhlice, řadové vesnice • ojediněle výrobní stavby, hospodářské – jen obilnice • hradiska – neznáme – z písemných pramenů: Wogastisburg Český Krumlov, idealizovaná rekonstrukce, kreslil Michal Ernée Březno u Loun Roztoky u Prahy Dessau-Mosigkau, Německo • Žárový; hroby urnové nebo jámové • pohřebiště: Přítluky, Břeclav-Pohansko, Lanžhot – les Trnava, Vícemilice – pohřebiště: plochá, snad i mohylová – pohřeb: urna, jáma; předměty přepálené kov: železné nože, přezky; bronzový šperk; KPI: hřebeny; sklo: korálky Přítluky Avaři a Avarský kaganát Avaři – stepní etnikum kmeny War a Chun kaganát – nejednotná etnicita (Kutriguři, Onoguři, Gepidové, romanizované obyvatelstvo) kagan, jugur, kapkan, tudur 463 – první písemná zmínka Avarský kaganát – 567 – spojenci Langobardů proti Gepidům (568 – odchod Langobardů z Panonie do Itálie) – 602 – krize kaganátu, smrt kagana Bajana – 626 – Cařihrad (Avaři a Slovani poraženi) – 623 – Sámova říše – 2. pol. 7. stol. tzv. druhý avarský kaganát (příchod Bulharů 681 oddělil Avary od Byzance) – 778 – války s Karlem Velikým a pád avarského kaganátu (1. výprava 791; 802/803 – zpacifikována Panonie) FÁZE DATACE předavarské 536 - 568 raně avarské I 568 - 620 raně avarské II 620 - 665 středoavarské I 665 - 690 středoavarské II 690 - 710 pozdně avarské I 710 - 725 pozdně avarské II 725 - 760 pozdně avarské III 760- 810/830 Periodizace Avarského kaganátu (podle Stadlera)Lokality na území ČR: Dolní Dunajovice – 24 hr., Hevlín, ojedinělý hrob Nálezy z kulturních vrstev: Rubín, Pšov, Dolánky, Tismice, Mikulčice Na Slovensku: rozsáhlé kostrové nekropole; s bohatou výbavou; ze zhruba 180 lokalit je známo víc než 6400 hrobů; Dvory nad Žitavou Holiare Komárno Prša Nitra – Dolné Krškany Avarský kaganát: Karpatská kotlina • kovolitectví, kovotepectví – vysoká úroveň • válečné kořistění • pohřebiště: – kostrová pohřebiště (až 6000 hrobů) – ve starším období bohaté „knížecí“ pohřby – Středoavarské obd.: jezdecké pohřby – birituální pohřebiště (slovanská složka) • sídliště: přibývají v mladším období (obdélný půdorys domu s pecí v rohu – Zillingtal) • opaskové garnitury – lisované, lité • třmeny • západní „importy“ – sax, spatha, kopí Mužské hroby sponky copů kostěné obložení reflexního kompozitního luku jezdecký pohřeb rekonstrukce avarského opasku pásové garnitury Hevlín Zillingtal Avarský třmen z hradiště Benátky u Litomyšle Hrobový inventář ženských hrobů: Skleněné korálky Náramky Náušnice a prsteny 1 – Reicheneck u Hersbrucku, 2 – Voigsburg, 3 – Domažlice-Tuhošť, 4 – Loket, 5 – Úhošť u Kadaně, 6 – Staffelberg u Staffelsteinu, 7 – Burk u Forchheimu, 8 – Wossburg, 10 – Voitsberg, 11 – Mikulčice, 12 – Hostýn, 13 – Znojmo, 14 – Melk, 15 – Wien, 16 – Bisamberg, 17 – Bratislava, 18 – Rubín u Podbořan, 19 – Vranov nad Dyjí • původ Sáma (†658) - ? • Fredegar: „homo nomen Samo, natione Francos, de pago Senonago“ • 623/624 – vzniká Sámův kmenový svaz proti Avarům, Frankům • 631/632 – bitva u Wogastisburgu • centrum: J-Morava/JZ Slovensko - pravděpodobně Rubín u Podbořan Starohradištní období/ předvelkomoravské • Sídliště: - zemědělské osady v nivách řek zůstávají, posun i do vyšších poloh k okrajům pahorkatin - ohrazené osady - konec 8. stol. – hradiště s masivním opevněním (hradba, příkop, palisády, dělení ohrazeného prostoru) – Mikulčice (dílna na výrobu litých garnitur), Zelená hora u Vyškova, Brno Líšeň – Staré Zámky, Olomouc – Povel – Hradsko u Mšena, Klučov, Doubravčice, Praha – Šárka – Pobedim, Nitra • grad/hrad – označení opevněného sídla, všeslovanský slovní základ • Opevněná sídla se nacházela také od časného období v místě pravděpodobné pravlasti Slovanů: Zimno (Z Volyň, Ukrajina), Tušemlja (Rusko, u Smolensku) nebo také v oblasti Polabských Slovanů – Tornow • stavěla se na vyvýšených polohách, svazích, ostrožnách, říční terasy v lužních lesích Tušemlja, Rusko, rekonstrukce hradiska z 6.-8. stol. Tornow, Německo, rekonstrukce hradiska a sídliště z 7.-8. stol. Hradiska u nás: • jednoduchá, nečleněný půdorys, jednoduchý typ fortifikace – palisáda s příkopem; palisáda zapuštěna do hliněného valu a příkop; v mladších fázích bývá ohrazeno předhradí • plocha – max. do 5 ha, nejčastěji 1 až 3 ha • byly spíš opevněnými osadami centrálního významu s existencí řemeslné výroby, využívání přírodních zdrojů apod. • některé opevněné polohy lze datovat již do 7. stol. (např. Klučov, Tismice), většina však vznikla až v průběhu 8. stol. Čechy • mezi nejstarší soustavu hradišť patří skupina lokalit v Pošembeří – Klučov, Doubravčice, Přistoupim, Tismice další: Kal na Jičínsku, Zámka u Bohnic, Levý Hradec, SZ Čechy – Rubín u Podbořan, Z Čechy – Bezemín 1,5 ha 3 ha Pohřební ritus • přetrvává žárový – v urně – v jamce – v organickém obalu nebo prostý – pohřebiště: • plochá • mohylová (hlavně v J, Z a SV Čechách, ale i Morava) – v Čechách mohylové pohřbívání přežívá do 10. století, ale žárový ritus je nahrazen kostrovým – výbava: poškozená žárem • počátek kostrového pohřbívání – na Moravě od 2. 1/2. 8. století - výbava: nože, přezky, ocílky, korálky, hřebeny aj. Mohylníkové oblasti - nejvíc – východní Slované: Gnězdovo u Smolenska, Černigov - západní Slované – ano, ale ne tak monumentálně jak na V • J, JZ-Z a V Čechy • Morava (Ždánický les, Slovácko, Chřiby) • S a SV a V Slovensko, horní Ponitří • Dolnokarokuský Waldviertel • Dunajská soutězka Wachau • okolí hornorakouského Linze • Slezsko • Malopolsko • Lužice - jižní Slované - ne • mohyly se žárovými pohřby u nás začínají někdy v 7. stol. • končí někdy v 9. stol.; až do 10. stol. pokračují mohyly s inhumací • počet mohyl od několika mohylových násypů až po počet blížící se stovce • průměr od 2-3 m do 15 m; výška od několika desítek cm do 2 m; obvykle: průměr 5 m, výška okolo 1 m • dlouhé mohyly – Bezděčín, Jedovary, Veselí nad Lužnicí (JČ), Starý háj u Lipové (V M) • mohyly typu tzv. „sopky“ – Kožlí, Smoleč u Tábora, Veselí n/L. – patří k nejstarším mohylám • uspořádání v řadách, ve shlucích • někdy dřevěná konstrukce uvnitř, kam. věnec kolem či kam. plášť • mohylníky J Čechy: Kožlí u Orlíka, Dražičky, Hlohovičky, Vitín; V Čechy: Holešovice na Chrudimsku; Morava: Bohuslavice, Hluk, Ždánický les; Slezsko: Stěbořice Rekonstrukce mohylníku: Lokalita Kožlí u Orlíka, J Čechy Mohylník v současnosti: Lokalita Kožlí u Orlíka, J Čechy; združená mohyla II/2 Mohyla I/7, Kožlí u Orlíka: Plán půdorysu a profil mohyly Pravděpodobně původně s kamenným překryvem mohylového násypu Keramika - nádoby lepené v ruce, obtáčené - max. výduť se přesouvá ke středu nádoby - S-vitá profilace nádob - výraznější ven vyhnutý okraj, výraznější hrdlo - výzdoba – vlnovky, hřebenové pásy, vlnice, obloučky, vpichy, nepravidelné tvary Terminologie: tzv. Podunajský typ – termín zavedený J. Eisnerem – přehodnocení – nesourodost celé skupiny v tvarové škále nádob, výpalu, technologie výroby, nevyskytuje se v celém Podunají (absentuje v hor. a dol. Podunají), objevuje se naopak v Německu, Polsku Keramika obtáčená, zdobená Keramika středodunajské kulturní tradice Keramika středodunajské kulturní tradice importy • byzantské – nákončí – přezky – mince – šperk – křížky • západní – saxy: jednobřitý, krátký meč, kopí, spathy Zemiansky Vrbovok poklad, pravděpodobně byzantský původ, dato: konec 7. stol., 600 g stříbra, nádoby, šperky, mince 17 mincí: za vlády císaře Constanse II. (641 – 668), 1 mince: za vlády Konstantina IV. Pogonata (668 – 685) Středohradištní období • výstavba centrálních opevněných sídel – hradišť • přechod ke kostrovému pohřebnímu ritu • přijetí křesťanství • výrazná sociální stratifikace – vytváření regionálních i nadregionálních mocenských elit • politické i obchodní kontakty s ostatními částmi Evropy Mikulčice Rekonstrukce dvorců – Břeclav – Pohansko • kostel • palácová stavba Starší fáze Mladší fáze Projev křesťanství • církevní architektura • křížky • kování v podobě knih • Stilus/styly Pohřební ritus • kostrový • od 9. století se objevují rakve • pohřebiště – plochá: řadová tzv. komunitní dlouhotrvající; disperzní; hřbitovy v okolí kostelů – mohylová; solitérní bohatý knížecí hrob ženy – Želénky (solitérní mohyla) – žárový – přežívá v okrajových částech v mohylách Příklad venkovského plochého dlouhotrvajícího komunitního pohřebiště Dolní Věstonice - Na Pískách Příklad tzv. disperzních pohřebních areálů Pohansko – Lesní školka 9 hrobů se zlatem 35 hrobů se stříbrem 4 hroby s meči 33 hrobů s ostruhami 407 hrobů Příklad kostelního hřbitova: Pohřebiště kolem 1. kostela / Velmožský dvorec Mohyla Želénky • Jednalo se o uměle navršený útvar kruhového půdorysu, kolem roku 1850 dosahoval v průměru 40 m a vysoký byl necelé 3 m. Dokola byl obehnán přibližně 1 m hlubokým příkopem • do země zahloubená, původně dřevěná hrobová komora o rozměrech 2,5 x 1,9 m • zjištěno 6 hrobových jam, jen 3 z nich skrývaly lidské pozůstatky • 2 z kosterních nálezů žádné milodary • hrob umístěný v Z čele komory: mimořádně bohatou výbavu zlatých šperků: řetízek s medailonem, v němž je zasazena antická gema, gombíky a náušnice. Typologie náušnice podle Dostál 1966 Náušnice tzv. podunajského typu Náušnice tzv. veligradského/byzanto-orientálního typu keramika • Obtáčení na pomalu rotujícím kruhu • Vytáčení na rychle rotujícím kruhy • Značky na dnech • Profilování okrajů • Příměs tuhy • Řemeslná výroba • Keramické okruhy Výzbroj a výstroj • meč: podle Petersena typ X,Y, K, M, H – řemení meče – Kolín knížecí hrob, Blatnica • kopí • sekera - bradatice • brnění • přilba (Hradsko u Mšena) • Ostruhy - ploténkové, třmeny, kování uzdění koně rekonstrukce – damascénská ocel Výzbroj a výstroj •meč: podle Petersena (1919) typ X,Y, K, M, H ostruhy třmen sekery Kopí s křidélky importy• Karolinské – meče, kopí – kování řemení meče – skleněné nádoby – křížky • Pobaltské – jantar • Byzantské – křížky – šperk – mince • Porýní – sklo – email Michael III. Theofilemailem zdobená část z kování dýky Kolín – knížecí hrob Staří Maďaři Staří Maďaři • nomádské etnikum keramika kotle Maďarské nálezy z území Čech a Moravy • Čechy: – kost. obložení reflex.luku -Libice nad Cidlinou – garnitury a koň. postroj – Litoměřicko – zlomek kotle – Libětice – hroty šípů: Hradiště u Nemětic • Morava: – hroty šípů – hradiště: Mikulčice – Valy, Brno – Líšeň, Břeclav – Pohansko, Znojmo – Hradiště – keramika: OlomoucNemilany, O.- Slavonín – šavle: Olomouc-Nemilany Mladohradištní období • křesťansví jediné správné náboženství • etablování historických rodů a jejich domínia: Přemyslovci, Piastovci, Arpádovci • rozpad společnosti organizované na klanových základech • vytváření prvních raně feudálních států • výstavba tzv. hradské soustavy, která měla organizačně a správně zajišťovat přemyslovské panství nejdřív v Čechách a od první poloviny 11. stol. i na Moravě (kastelánská nebo komitátní soustava) sídliště hradiště – Pražský hrad, Libice nad Cidlinou, Budeč, Zabrušany, Litoměřice, Netolice... – církevní architektura (kostely, kláštery) – hradská správa Pohřební ritus • kostrový – plochá pohřebiště, hřbitovy • Mušov, Holubice, Radomyšl • výbava: chudne; esovité záušnice, prsteny, obolus mrtvých Keramika • začíná převládat řemeslná výroba nad podomáckou • do keramického těsta se přidává tuha • často se objevuje motiv tzv. šroubovice; šikmých vrypů či dlouhých záseků na podhrdlí; římsovité okraje, plastické lišty atd. • opět se začíná vyskytovat tvar s max. výdutí v horní třetině nádoby • zvětšování objemu u některých tvarů – tzv. zásobnice • objevují se i jiné tvary než hrnce (např. poklice) Keramika • mince • šperk – esovité záušnice – prsteny • výzbroj – meč – sekera – hroty šípů importy Roudnice nad Labem Zběčno Nový Knín Žatecký poklad, uložen cca 1009-1012 • Říšské • Byzantské – hedvábí (hrob sv. Ludmily) – křížky • Ruské – šperk (závěsky, aj.) – enkolpiony – přesleny z ovručské břidlice – pisanky (malovaná hliněná velce) • Vikinské – náramky (splétaný – Nový Knín; Šluknov) – svatováclavská přilba, svatoštěpánský meč – třmen – Zběčno – stříbrné hřivny • Arabské – mince „export“ • Otroci, kožešiny, med Dekan, J. 1985: Veľká Morava. Doba a umenie. Bratislava. Dostál, B. 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha. Beranová, M. 2015: Slované. Praha. Beranová, M. – Lutovský, M. 2009: Slované v Čechách. Archeologie 6.-12. století. Praha. Galuška, L. 2013: Hledání původu. Od avarských bronzů ke zlatu Velké Moravy. Brno. Galuška, L. 2017: Slované – stopy předků. O Moravě v 6. – 10. století. Brno. Kouřil, P. (ed.) 2014: Velká Morava a počátky křesťanství. Brno. Kouřil, P. (ed.) 2014a: Cyrilometodějská misie a Evropa. 1150 let od příchodu soluňských bratří na Velkou Moravu. Brno. Lutovský, M. 1996: Hroby předků. Sonda do života a smrti dávných Slovanů. Praha. Lutovský, M. 2001: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha. Měřínský, Z. 2011: Morava na úsvitě dějin. Brno. El. zdroje: https://www.wikipedia.org/ http://historje.tumblr.com/ Literatura: