ARCHIV ČESKÝ
CIL I
STARÉ PÍSEMNÉ PAMÁTKY
ČESKÉ I MORAWSKE.
Z  ARCHIVÍÍW  DOMÁCÍCH   I CIZÍCH
SEBRAL A.YHGfUl.
FRANTIŠEK PAIiACKY,
HISTORIOGRAF PP.  STAWÚW KRALOWSTWÍ CKSKlílIO,   WVBOTV \ JEDNATEL   SPOLEČNOSTI   ČESKÉHO MUSEUM, ítADNÝ AUD   A SKKUETAK   KUAL.   ČESKÉ   SPOLEČNOSTI   NAUK»   AUBi KltÁt.   BAWORSKÉ   AKADEMIE   NAUK \VR MNKIIIOWK,  UHKIISKK UČENÉ SPOLEČNOSTI W PEŠTI, SLEZSKÉ SPOLEČNOSTI PRO WI.ASTKNSKAU OSWĽTU \VE  WRATISLAWI, LUŽICKÉ SPOLEČNOSTI NAUK WE ZHOJÍELOli   JEDNOTY PRO DĚJtiSY ZEMĚ
BRANDENBUnSKÉ   WBERLÍNĚ
n i I,   T h B T Ĺ
W PRAZE, 1844.
W    KOMMJSSÍ    U    K U OK lili R V, R A   1    Ú I W N Ä Č F,.
68
D. VII.   Majestas Carolina.
MAJESTAS CAROLINA.
Prooemium.
1. Totiiis universitatis actor et rector, summus opifex unus deus, creaturarum omnium nobilissimam hominem ad imagi-nem propriam effigiemque formavit, et paulo minus ab angelis minuit, pracpo-nens emu ceteris creaturis. Quern cum shnplicem produxisset et rectum: ipse li-bero voluntatis abusus arbitrio, quod dignitatis praerogativa potestas divina con-cesserat, quaestionibus itifinilis se reddidit involutum.
2. Inde successiva posterilas, paterni vitii maculata contagio, velul; a štípíte suo virgultum non disčrepans, inter se ran-cores suscitavit et odia. Rcrum dominia, quae jure naturae debebant 2) esse com-munia , parlilis animis fecere distincta. Inde proprium sibi quisque quaerens, ava-riliae coecitate confusus, alius furta, alius publico rapinas committere, demum bella, seditiones et cetera humanae miseriae mala, pullulare frequentius inceperunt.
Předmluwa.
1. Wšeho sweta stwořitel a zpráwce, najwy.šši spomocník jeden buoh, stwořenie wšeho ňajušlechtilejšieho čloweka k obrazu a k obličeji swému učinil jest, a máličko pod angely umenšil, předkládaje jeho jiným stwořením. Tobo když sprostného wy-wedl a pravvého: on swobodné wuole %le uliwaje •').,• kteréž mu jest z zwláštie milosti pro duostojenstwie moc božská pój-čila, w pohádky nesčíslné wydaw sě i upletl.
2. Z toho budúcie ščedie, otcowského zprznčnie hřiechem zmazáno jsa, jakožto prťitek od swého kmene w róznici nejsa, i wzbudilo mezi sebú nechuti a nenáwisti. Nad zbožiem panovvánie, ježto wedle prá-wa pf irozenie mela wšem wóbee býti, roztržití jsúc na swých mysléch, j sil 3) roz-delowali. Z toho každý swého wlastnieho hledě, a lakomstwem jsa pohanben, onen zlodejstvva, onen zjewných lúpežuow wésti nepřestáwá.
P2. 1. Wšeho zbora stwořitel a zpráwce* najwysší pán, jeden buoh, ze wšeho stwořenie najušleehtilejší osobu stwořil jest člowěka k swému obrazu podobného, a málo ot an* geluow jej proměnil, předložiw joj nade wšeckno stwořenie, aby jemu panowal. Ale on maje dobrowolenstwie od pána nebeského, toho jest neuměl užíwati, pro neposlušenstwie dal se w nepokoj přiwésti a w robotu.
2. A protož potomnost wšeho lidu pro hřiech otctiow jest poškwrněna a w robotu poddána, jakožto od kořene prut zrostlý zplanie, když jeho neštěpují; takéž w lidech jest od kořene pýcha a swá wuole, že sobě záwidie, a zemské sbožie a panstwie, ježto z práwa, ot přirozenie a z dobrého obyčeje bylo jest wšem obecno, po mnohých létech učinili sú mezi sebú rozdiel, chtě každý sobě šwé zwláště swobodno mieti, jsúce lakomstwím oslepeni, tak že jedni kradu, druzí zjewně lúpež plodie, a druh druhu chwátá a béře, a odtud bojowé, wálky i jiné wojny jsú wznikly.
J) P i nepožíwaje.   2) J T. debebant, alias consueverant.   3) P 1 zbožie.
Předmluwa.
69
3. Unde ipsa reram necessitate cogente, nec minus divinae provisionis instinctu, principes gentium sunt, creati; per quos scelestis criminandi ') licentia arceretur, et paeificis ac quietis cauta 2) securitas praeberetur; qui leges et jura conderent *), et ad regulám cuncta disponerent; ut per-sonis consideratis et causis, inter homines futura litigia rationabiliter difilnirent.
4. Sicque deo propitio regno nostroBoe-miae nobis successione legitima devoluto, Serenitatis nostrae menlem sollicitam cura multiplex coepit arripere, (et propter) de-fectus varios, quos liumani generis insla-bilis causat conditio, invalescenles jam ni-mium in regno ipso, sedule, circumspecte necessaria quaeque et opportuna 7) reme-dia meditari; ne potestate regia nobis di-vinitus attribute videamur abuti, et reipu-blicae curam subditorumque quietem pa-cificam, quae nobis incumbunt, negligen-tiae otio resignare.
3. Pro kteréžto wéci, i také božské opatrnosti ponucením, jsú kniežatá lidská stwořena; jimiž swoboda k hřešení má súžena, a tichým a pokojným jistá bezpečnost dána býti..3}; kterážto kniežatá zákony a práwa aby skládali a wedle spráwy wšeeky weci jednali; aby osoby i pře znamenajíce, mezi lidem zlodějstwa a swáry súdili.
4. Á tak z milosti božie, kdyl králow-stwie naše České nápadem 5) přirozeným na ny spadlo, Jasnosti našie mysl bedliwá péči mnohú na se brati počala, Icterah-bychom nedostatky rozličné, jez lidského pokolenie nestálé položenie plodí 6), roz-máhajície se již přieliš w králowstwí našem, ustavvné, opatrne, i potřeby wšeliké a spomoci obmyslili 8); abychme nebyli widieni, žebychme moci králowské nám od boha dané zle užíwali, a také obecné dobré 9) a pokoj i utěšenie poddaných, ježto nám to náleží, zeby chrne pro l0) lenost odwrhli.
3. A odtud pro potřebu telesnú a pro lakomstwie božím prepustením kniežatá jsú wznikla, aby mocí nebeskú jim pójčenú to zlé a nepokoje stawowali w lidech, a jim pokoj a bezpečenstwie zjednáwali. Kterážto kniežatá zákony a práwa ustawiece, aby w pokoji zpra-wowati, w lidech zlodčjstwo a lúpež zastawiece, wšem pokoj učinili.
.4. Takéž my, Karel ciesař, w našem králowstwí, ježto jest na nás od přirozenie spadlo, mysl swů snažnú přikládáme, a chceme pilnost přiložiti, abychom rozličné nedostatky a nepokoje mezi lidmi stawowali, ježto jsú se w našem králowstwie rozmnožili prielišné, abychom nebyli poznáni^ moci ciesařskc nám ot boha pójčené neužíwali, a obecného dobrého w lidech nám poddaných i pokoje swým netbáním nezjednáwali, jakž na náš cie. sařský úřad slušie.
') /. terminandi. 2) J. T. tuta. 3) Pí. má súžena býti, a tichým — bezpečnost aby byla dána. 4) B. concederent. *) P 1. zrnil, božie, králowstwí našemu Českému, kteréž nápadem ac. 6) P A. brali počala, a pro nedostatky rozličné, jimiž lidsk. pok. nestálé založenie tehdy rozmáh. 7) /.optima. s) P \. mysliti máme. 9) Pí. pro obecné dobré. 10) Pí. náleží, že sme lenost.
70
D. VIL -'"MájeHdi'Carolina.
5. Cum igit.ur inter cetera, quae ma-joris fuerunt causa dispcndii dicti regni, cognoverimus alienationcs -multimodas, di-versis titulis insignilas, terrarum atque ca-strorum plurium, de mero regis demanio sistentium et, ad justitiam regiam exercen-datn immediate pertinentium atque mensám; facias dudum personis singularibus pluribus, baronibus scilicet, et-certis 2) no-bilibus dicti regni, per quosdam praede-cessores nostros Bocmiae reges illustres, immediate scquent.es serenissimum principem memoriae Celebris reverendům dominum avum nostrum Wenceslaum secundum Bocmiae regem illustrem, fere ari-noruin spatio quadraginta decurso; qua-rum alienationum causa potissima concurrent e, et carissimi 4) genitoris nostri reco-lendae memoriae l). Johannis Boemiae regis - ill.ust.rts absentia diutina, in -diversis immdi partibus, specialiter Galliae, Italiae ac eliam - Teotoniae tunc temporis mili-tantis, regno ipso varus t.urbinibus et pro-cellis jactato, multimode coepit primům just.itiae potestas tremenda tepescere; inde
5. Tehda když mezi jinými wčcmi, ježto byly weliká příčina k škodě králowstwie Českého, poznali sme býti odluěowánie wšeliká, rozličnými tituly jmenowaná '), zemí a hraduow mnohých, w púhém krá-lowstwí ležíciech, a s nichžto poprawa neb sprawedlnost králowská wedena měla býti, tudiež příslušejíciech i k jeho stolu; ježto sil dáwno stala se pánóm a .šlechticem řečeného králowstwie od některých předkovy, našich králów (českých píejasných, ihned následujících 3) po najjasnčjšiem knieželi slawné paměti po ctihodném páriu po dědu našem Wáclawowi, Českém králi přejasném, snad. po čtyíidceti létech; kterýchžto zámkuow rozdáwanie- najwétšie příčina byla, jakož i najmilej.šieho pana otce našeho hodné paměti Jana krále Českého wyjetí do rozličných swěla krajin, a zwláště do Wlach 5), do ítalie a také do Německých krajów, kdežto rytierske běhy wedl, že když králowstwie České rozličnými búřemi, a jakožto wlno-bitím se zmietalo, najprw w tu dobu děsná moc sprawcdmosti wšelijak hynuti po-
5. A poněwadž mezi wšemi jinými wěcmi nám sc zdá najwětšic příčina k nedostatku w našem Českém králowstwí odučenie rozličných wlastí a hraduow mnohých ot koruny Českého králowstwí, ježto jsú příslušely k zjednání sprawedlnosti a pokoje i k stolu téhož králowstwie Českého, ježto jsú ty hrady i wlastt naši předkowé, a zwlášť oswiecené knieže a pán, děd naš, pan Wáclaw druhý, král Český, bez mála ot čtyřidecti let od koruny České odučili: to wšecko s boží pomocí i našich wěrných wšech zemanuow našimi penězi i jich připlížením mienime zase k koruně wyplatiti pro pokoj Českého králowstwie a t. d. (wíz rubriku VI doleji).
*)■ Pí. Českého* zwěděli (sme) odlucowánie mnohá zámkuow rozličnými nápisy welmi znamenitá, zemí oc. 2) B. ceteris. 3) Pí. ihned potom budúcich. 4) J. B. T. »rcverendis-simiit, a tak i překlad »najpoctiwějšicho.« Chyba ta, že na místě K™ (carissimi) čte a píše se Rmi (reverendissimi), we písemnostech středowěkych často se jewíwá. 5) Wlachy- -znamenají-tuto ještě Gallii, t, j. Francii, což půwodní toho slowa smysl jest.
Predmluwa.
71
lalronum, furum et miilliplicis generis ma-ielieorum sepes 2) nefariae pulltilarc, et successive in stipites et.truncos validos rrescere; ut paene regnicolis fidclibus no-si lis et advenis aliis, regnum adire volen-liliVis, nulla aut rara securilas ilinerum pracberetur; et quod dolendum est gracilis, intra lares proprios, in quibus omni-, cessare debebat immanitas, tulura([ue tiiinii- esse refugium, eorum vita pacifica ei dnineslica per scelestos hujusmodi cru-tieiiier tiubaretmv INec dextera regia po-ii'i. ii-nira tarn gravem pestem libere urgam bajidare justitiae, nec decent! subside miserandis personis lalibus subve-itire, dum regis caslris praedictis a suo jam demanio abdicalis; quorum tarn op-()(<t'limitate locorum, propter ipsorum for-nditia atque situm, quam redituum et pro-umtuum, inde solito solvendorum, rcgalis ■.uieloritas potent!- brachio provisioneque solerti 1 itiiI is dispendiis potuisset occur-rere, el rigorose, ut expedit, justitiam mi-nislrare. Consideratione etiam habita sin-gulari, quod castellani atque custodes eo-rumdem castrorum/ qui nec in custodia, nec in alia cujusvis officii poteslate auc-toritate regia inibi praesidebant, sed pri-vatarum personarum dicta castra vigore alienationum hujusmodi tenentium de mandate, nullum in minislranda justitia circa regiones illas praebebant Majestali regiae auxilium, consilium vel favorem.
čala '); potom z folio lotrów, zlodejów a rozličného pokolenie zloěinców- počalo hanebně, přibýwati, a znenáhla w kemie a wc hrubé kladie rošti; že bezmál králo-wicóm našim wérným i hostem jiným, do králowslwic jiti chtčjícini, malé neb žádné cest bezpečenstwie nebylo popráno; a ježto žalostnější jest3), u wlaslníeh chalupách, kdežto melo přestali uknilenstwie, a wšem býl! bezpečné útočište, jich žiwot pokojný a domácí od lakowých zlostní-ków ukrutné zamucowán býwal. Aniž pra-wice králowská mohla proti tak těžkému neduhu swobodné prútku nést i spravvcdl-nosti, ani podobnu spomoci nuzným ta-kowým osobám nápomocna hýli; pončš-wadž králowšt.í hradowé od jeho poruc-twie již byli odlúčení; jichžto příčinu 4), pro jich twrze a zasazenie, a také pro poplatky a požitky, kteříž si'i odtud obyčejné měli poplacowáni J)ýti, králowská moc mocnú rukú a opatrnosti wtipnu, tak welikým strastem a škodám bylaby niobia spomoci 5), a prísne, jakož sluší, sprawe-dlnost a poprawu wésti. Také opa tře n-stwie zwlášlnie majíce, že purkrabie a strážní těch hradów, kteřížto w té práci ani.w těch úřadech mocí králowská ne-wládli, ale mocí zwláštních osob zástawú drže jících ty hrady, že žádné rady a přie-zni w těch krajinách Welebnosti králowská ku poprawe neokazowali sú.
J) P l. wedl, králowstwie České, když je rozličnými búřemi a jakožto wlnobilím zmietalo, mnohým obyčejem lekavvá moc najprw w tu dobu počala sprawedlnost přijíniati. a)-«A B. saepe. 3) jP 1. ježto zlostné jest a těžké, *).P i.. již. jsú"odlúčení; a toho hodná příčina jest pro jich —   5) P 1. škodám nemohla spomoci, aniž přísné, jakožbv slušelo —
72 D. VIL Maj
6. Quibus, et plurimis necessitatibus aliis et defectibus, crescebat audacia criminandi et. dabatur ubique materia excedendi ipsique latrones et fures, prostratam at-que confusam taliter cernentes justiliam, partim violenter, partim timore, partim conscientia vel errore, infi.rmitat.is eorum contagio regiones singulas corruinpentes, multorum Iocorum atque terrarum recep-tacula et refugia quam plurima occupa-rant. Et demum in tantatn penuriam fra-gilitatemque, causantibus alienationibus su-pradictis, potestas et. dfgnitas regis deve-nere, ut baronibus et nobilibus dicti regni, armata manu publice discurrentibus, cae-des, incendia et crimina plurima nefaria commit tentibus , nullam possent. penitus justitiam exercere; imo quod gravissime, proh dolor! est fercndum, decore regio vilipenso, regalis cogebatur auctoritas barones ipsos el nobiles, quos clementer et provide pacificare quaerebat, assidue se-(]ui, et quandoque pecuniarum quantita-tes plurimas, quas pro exiguae mensae suae susteptatione vix quaerere poterat, baronibus ipsis, ut pacem facerent, elargiri.
7. Quae singula regiae pietatis nostrae eura circumvolans animo vigilant!, noctes plurimas ducens insomnes, quolidianos sponte perpcssa labores, ut reinpublicam penitus delapsam sublevaret, et desidcranti populo praeteriti moeroris aerumnis op-presso, securitatem et pacem quaereret:
estas Carclina,
6. Pro kteréžto příčiny, a mnohé jiné nedostatky, rostieše smělost k hřešení, a dáwána wšady bieše příčina skutečnému jednání; a lotři i zlodějie, widťice že jest poražena a tak pohanbena sprawedliwá poprawa, diel mocí, diel pro swědomie, diel také pro strach, newědňc kudy wen z swých bludów, šeredstwím swým wšecky krajiny poskwrniwše, mnohých miest i zemí útočiště a příjemná stanowiště sú osadili. A potom w tak welikú núzi a křehkost, když ty zástawy dály se, moc a duostojenstwie králowské přišlo, že proti pánóm a urozeným toho králowstwie, brannú rukú zjewně oblehajícím, wraždy, pálenie a zlosti mnohé nešlechetně jednajícím, žádné owšem sprawedlnosti konali nemohlo 2); ano, ježto pohřiechu těžko powědieti jest, čest králowská tak zlehčena byla, že 3) králowská moc ty pány, kteréž milostiwě a opatrně híedáše upokojili , ustawiěne následowati musila, a druhdy peněz množstwie nemalé, kteréžto k skrownému stolu swému jedwy shledá-wati mohla, pánóm těm, aby pokoj jednali, štědře rozdáwali *).
7. Kteréžto wšecky wěci králowské lítosti naší péče obletujíc myslí snažná, noci mnohé wedúe beze sna, na wšaký den trpiec práce, aby obecné dobré úplně ponížené wzhuoru wyzdwihla, a žádají-ciemu lidu, ježto minulé biedy a strasti pamatuje, bezpečenstwie a pokoj optala:
') B. exercendi. 2) Pí. toho králowstwie, když br. r. zjewně běhali, wraždy, páJ, zl. mn. nesl. jednajíce, žádné úplně sprawedlnosti proti tomu nemohlo mieti duostojenstwie králowské. 3) Pí. cest králowská zlchěiwše, králowská moc— 4) Pí. shledáwati mohl, pánóm těm, aby pokoj jednali, Jeho Milost štědře jest rozdáwal.
Přcdmluwa.
juvante deo, et devotorum no st vorům non deficiente auxilio, (quos ideo ') nos, licet invitos, tan tas pecuniarum suinmas exhi-here de proprio non valentes, pro com-inUni omnium populorum dicti rcgni evident! compendio et securitate. ac pace perpetuus acquivendis, non nostra militate propria, multipliciter in collectis et daliiš oportuit aggravare), discrete providit et fccii, <[iiod terras et castra praefata ce~ leraque jura nostrř demanii et ad justi-liám rěgiam stve mensám de laudabili more priinai'\o immediate spectantia, jam in majoři parte redemimus a detentoribus eo-rumdem, (prius illis exhibitis et integre persolulis per muniíicenliam regiani, non solum ex debito, sed ex gratia, saepius pecuniarum summis non modicis, pro qui-buš detěntores ipsi illa eis obligata fore eausis et lalionibus diversis et. plurimis asserebanl), et ad ipsum nostrum regiiim dcmanitmi, justitiam atquc mensám ea re-duximus et adiinivimus permansura; et ut deincepš idem nostri fideles et subditi et eoruin futura posteritas in similibus sum-tibus et collectis *) amplius non grava-rentur.
8. Sed quia volentibus inire opus per-fečtum, non tantum suřilcit praeterita re-ťormare et praesentia bene disponere, nisi etiam perspicaci mentis intuitu curent fu-turis eveňtibus providere, (quia omnino
s pomoci boží, a k tomu nábožných našich ustawičnú příčinu, (kteréž sme proto, ač neřádi, takowé summy peněz k wydání z swého nákladu nemohúce mieti, pro obecného lidu toho králowstwie zřejemý zisk, pokoj a bezpečenstwie budúcie, ne pro náš užitek wlastní, wšelijak w bernéch i w dáních obtěžowati musili 2), úmysl náš opatrně zjednal jest a učinil, že země i hrady swrchujmenowané, i také jiná prá-wa našeho příručenstwie a ku poprawě králowské a k stolu z slawného prwot-nieho obyčeje tudiež 3) příslušející, již wetším dílem wyplatili sme od těch, ktož sú je drželi, (napřed jim clawSe a úplně zaplatiwše, netoliko dluhu, ale z obdaro-wánie králowského a z milosti, častokráte summy peněz nemalé, w kterýchžto sum-mách ti, kteříž sú hrady neb města ta drželi, prawili (je býti) sobě zastawené přemi a rozumy rozličnými a mnohými), a k. swému příslušenstwí králowské spra-wedlnosti to sme přihrnuli nebo spojili aby zostalo i přiwedli; i aby potom ti naši wěrní a poddaní, a jich potom budúci, w takowých nákladiech a skládkách wiece nebyli obtěžowáni.
8. Ale že těm, ktož ehtie dojiti skutku dokonalého, nenie dosti minulé wěci opa-trowati a nynějšie dobře pósobiti, leč také wtipně mysli zrakem postarají se i k budúcim příhodám aby opatrnost měli (neb
..*) JBT, imo, a P i. také: »kteréž sme, ano i sami se, ač neřádi, w takowé« a t. d. Gba tuším abbreviací io (~ ideo) četli za imo. Pl. zřejemý vel zjewný pokoj obtiežiti musili rozličné, ne pro náš užitek wlastní, ale pro zjednanie pokoje a bezpečenstwie budúcně w skladách, zbieraní i w dániech, úmysl — ó) P\. ihned. 4) B. in similibus simplicibus et expensis ac collectis.
A. Č. III. 10
74 D. VII. .if*,
Providentia dicitur, si, quae sunt futura, tract entur) :■ providimus, (non nostro inge-nio confidentes, setl ad illius omnipotent tis gloriam et misericordiam infmitam no-strae mentis vertentes intuitum et prcces sedulas porrigentes, qui res penitus de-speratas concedere et feliciter consummare suae yirtutis magnitudine potest), const i-tutiones et leges non solum novas con-dere, quas, nobis promuigatas divinitus, novimus pro conservatione justitiae et pads acquisitione perpetuae dicti regni fide-lib us expedire; quin etiam antiquas piu rimas, quas partim in script is, licet in-composite et confuse redactis, partim vero sola consuetudine et utentium moribus ap-probatas, per illustres principes praede-cessores nostros recolendae memoriae reges plures Boemiae (aetas invenimus vel concessas, in uniim codicem Majestatis no-strae felici nomine nuncupandum, per nos prius correctas at que suppletas, lucido or-dine et, stilo pensatis redigere, Masque secundum congruent ein materiam debitis titulis assignare, quo legentibus propen-sior patent intellectus; per quas etiam cunctis judicibus aut officialibus nostris majoribus et minoribus reete judicandi, secundum quod scriptum mvenerint, materia pf aebeatur, et variandi judicia in cau-sis eisdem vel similibus (quod saepe factum, in ofFensäm divinae justitiae et sub-ditonun nostrorurn fidelium lacrymabile delrimenlum audivimus}, facultas quaelibet adimuiur; el r.l haetenus lam dire pro-
itas Carolina.
tak owšern opatrnost slowe, jsúli které budúcie vvěci, aby byly rozjímány): opatřili sme J), (ne našemu wtipu doufajíce, ale toho wšemohňcieho k. chwále a milo-srdenslwí nesmiernemu /rak mysli našie obrátiece a proseb ustawných podadúce, kterýž ť wěci nedomnělé a jakožto zúfalé ťiplně, z moci welebnosti swé móž do-přieti a šťastně skonali), ustanowenie také a práwa neřci nowá zdělali, kterážto, nám božsky zjewena, známe pro zacbowánie sprawedlnosli a dobytie pokoje wěčného wčrným králowstwie swrclmjmenowaného užitečná býti 2); ale také i stará práwa mnohá, kterážto diel psaná, ačkoli nezpó-sobně a nepořádně složena, diel také oby-, čejem púhým t och, jenž sú jich užíwali, potwrzena, od najjasnejších kniežat před-kuow našich, ctné paměti hodných krá-lów Českých mnohých, zdělána a pójčena sme býti zhledali, w jedny kniehy, jenž Welebnosli našie ščaslným jménem sluti mají, námi prwé oprawena a wyplněna, w jasný sklad a řád wážný složití, a také podlé slušné materie a řeči, hodnými nad-r pisy znamenati, aby těm,, ktož je čisti budu, rozum širší byl otewřen; kterýmižto-by také wšem súdeem a úředníkem našim wětším i menším, aby prawě súdili, podlé toho, jakož psáno naleznu, byl běh wy-dán, a súdy měniti we přech těch samých aneb sobě podobných (což že často stá-walo se, na uraz božské sprawedlnosti a poddaných našich wěnvých žalostnú škodu, slyšeli sme) moc wšeliká odjata byla; i
') P t. opntrnějie.   s) /' I. božsky zjewena sú pro zachowánie sprawedl. a dobytie [jok. wěOn. ježto užitečná bud ú wérm'ui král. swrchujmcn.
Předmluwa.
75
šírala juslilia, per nos deo raeelio relevata aby sprawedlnost, do sie chwíle tak-ukrut-
libere perseveret, et depressis rebellioni- ně poražená, již 1 s pomocí boží námi po-
bus ct sceleribus quibuscunque, animose zdwižena jsúci, swobodné potrwala, a po-
rriumpher. tlačíce protiwenstwie a hriechy wšeliké,
statečně wítězila.
9. Has igilur cómtitutiones nostras, tam      í). Protož tato ustawenie naše spasi-
salnlicn-imas vobis et utiles, íideles di- telná, a sobě užitečná, wěrní a najmilejší!
lecli! ') laelanter accipite, et deo gratias wcsele přijmětej a dieky bohu wzdáwajte,
a«-ilo, qui per nos, suos in hac parte mini- kterýžto skrze ny, swého w této wěci
stros, dědit vubis vivere scripta lege, quos služebníka, dal wám býti žiwu psaným
lam longis lentporihu.s contigit incerto jn- práweni, ježto ste od dáwných časuow
dieio nmlloľimt opprimentium jugo feroci w nejistém súdu mnohých násilníkovy jhu
colla sídmiillere, et litigiorum šententias ukrutnému hrdla podsazowati, a rozsúze-
saepe, non ralionis tramite, sed judicantis nie o swády častokrát ne wedle cesty
arhilrio  reportare.   Et quoniam deo ju- rozumu, ale wedle wuole súdícieho přijl-
vante haec cuncta percginius, operis no- mati musili.   Ä poněwadž s boží pomocí
stri primitias eidem 2) sinccra devotione dokonali sme diela swého počátek, wšecky
reddentes, ad laudem et gloriam unige- weci jeho milosti čistým náboženstwím
niti domini nostri Jesu Christi, gloriosis- wzdáwajíce, ke cti a k chwále jednoroze-
simae trinitatis et totius coelcstis curiae, ného pána našeho Jesu Krista, slawné tro-
pľiiii-i[.ium fieri a fide calholica jussimus jicc i wšie říše nebeské, od obecné wiery
reverenter. křesťanské počnůti poctiwě kázali sme.
Maj e s t a s Carolina.
., Rubr. I. De fide catholica.
j Sanetissimamtrinitatem,substantiam uni-      Najswětějsí  trojici, podstatu jednu a
eaui iľinam que personam, (quam in no- trojí osobu, (kteréž we jme otce i syna
iniiľ" pilris et filii et sancti spiritus sim- i swatéhó ducha sprostně wěříme a pewné
plicitcr credimus firmiterque tcnemus, cun- držíme, a téhož syna pana Jesu Krista
dcmque filium dominum Jesum Christum wykupitele našeho boha prawého z hoha
I. P 2. nPcčíná si řád Ccské koruny Karlem ciesařem pctwrzcmj, a nafprwé c wieře rďirkwe swaté.* Swatú trojici, w jednote tri osoby, kteréž we jíně otce. i syna i ducha sw. sprostné wěřítne a twrdě držíme, toho syna božieho, pána našeho Jesu Krista, wykupitele iiiišeho, prawého boha, z boha otce narozeného, telesného dlowěka, z panny Marie urozeného,
fideles carissimi.   ") J. deo juvante peregerimus operis nostri primitias, haec
cuncta eidem.
ÍO*