© Šárka Hurbánková 2014
Buono, nessuno: krácení podle neurciteho clenu
HAMPLOVÁ 2004, s. 35 (Apokopa závazná)
JANEŠOVÁ 2009, s. 24 JANEŠOVÁ 2009, s. 73, 74
adjektivum buono zájmeno nessuno
un ragazzo un buon ragazzo
dobrý chlapec
nessun ragazzo
žádný chlapec
un amico un buon amico
dobrý přítel
nessun amico
žádný přítel
uno studente un buono studente
dobrý student
nessuno studente
žádný student
una ragazza una buona ragazza
dobrá dívka
nessuna ragazza
žádná dívka
un'amica
una buon'amica
dobrá přítelkyně
nessun'amica
žádná přítelkyně
Pozn. 1: adjektivum buono:
- může stát i za substantivem nebo samostatně – v tom případě se nekrátí:
př. E‘ un ragazzo molto buono. Lui è buono.
Je to velmi dobrý chlapec. Je dobrý.
Pozn. 2: zájmeno nessuno
- před substantivem znamená žádný; může stát i samostatně – znamená nikdo a nekrátí
se.
př. Nessun ragazzo viene. Nessuno viene.
Nepřijde žádný chlapec. Nikdo nepřijde.
- nemá plurál!
- stojí-li před slovesem, není ve větě už jiný zápor, stojí-li za slovesem je před ním ještě
záporka non:
př. Nessuno viene. (Nikdo nepřijde).
Non viene nessuno. (Nepřijde nikdo).