Studijní pomůcky Pro spisovnou arabštinu byla vydána zejména v poslední době řada učebnic u nás i v zahraničí. Rovněž díky internetu a moderním technickým prostředkům není problém si opatřit řadu materiálů téměř z celého světa. V rámci širší informace chceme zde upozornit také na některé starší materiály, zejména dvoudílnou Učebnici spisovné arabštiny Karla Petráčka. Na Slovensku vyšla Moderná spisovná arabčina (2 díly) od Karola Sorbyho. Z dalších zahraničních autorů jmenujme G. Krahle a W. Reuschela (Lehrbuch des modemen Arabisch). autory ruských učebnic A. A. Kovaleva a G. Š. Šabatová (Učebnik arabskogo jazyka), V. S. Segala apod. Řada učebnic vyšla také ve Francii, Velké Británii, USA, Tunisku. Sýrii. Egyptě a v dalších zemích. U nás i v zahraničí vycházejí i příručky arabských hovorových jazyků. Na internetových stránkách se objevují stovky výukových materiálů různé kvality. Velice dobrým doplňkovým výukovým materiálem je např. kurz Islámské univerzity v Medíně. V Saúdské Arábii vyšla také velice zajímavá třídílná učebnice al-'Arabíja bajna jadajka. Vzhledem k tomu, že obě učebnice obsahují výklad pouze v arabštině, je přítomnost kvalifikovaného učitele při jejich používání nezbytná. Platí to i pro třídílnou učebnici al-Kitáb al-asásí vydanou Arabskou organizací pro výchovu, kulturu a vědu (ALECSO). Pokud jde o učebnice a příručky vydané v nedávné době, chceme upozornit na dvoudílnou vysokoškolskou učebnici Moderní spisovná arabština, jejímiž autory jsou Jaroslav Oliverius a František Ondráš. V r. 201! byla vydána také publikace Charita Bahbouha a Jany Břeské „Arabská slovesa", která kombinuje evropský a arabský pohled na arabský slovesný systém. Současně bychom chtěli upozornit také na některé slovníky vydané u nás i v zahraničí. V r. 2006 vyšel Arabsko-český slovník (P. Zemánek, F. Ondráš, A. Mustafa a N. Obádalová). Jde o slovník středního rozsahu. V roce 2011 vydal Ch. Bahbouh v nakladatelství Dar Ibn Rushd ve spoluprácí s Ministerstvem vysokého školství Království Saúdské Arábie Česko-arabský slovník (12.000 českých lexikálních hesel s přibližně 30.000 arabskými ekvivalenty) a na rok 2012 připravuje vydání dalších dvou slovníků. Bude to Malý arabsko-český slovník a Velký arabsko-český slovník. Co se týče starších slovníků u nás vydaných (L. Kropáček, K. Sorby, Ch. Bahbouh), mají menší rozsah lexikálních jednotek. Na svou dobu ovšem byly velice cennými pomůckami. Mezi větší slovníky vydané v zahraničí a u nás dostupné patří arabsko-německý slovník Hanse Wehra (rovněž v anglickém překladu), arabsko-ruský slovník Ch. K. Baranova a arabsko-anglický slovník E. Eliase (rovněž ve francouzském překladu). Také v arabském světě, zejména v Libanonu, vyšla řada slovníků. Jmenujme alespoň al-Mawrid od Muníra al-Ba'albakkiho (s anglickými ekvivalenty) nebo výkladový al-Mungid (autor Luis Ma'lúf). Kromě toho existuje i řada školních výkladových slovníků, které mohou používat i naši pokročilí studenti. Velice dobré slovníky jsou dostupné i na internetu. Většinou ovšem je nutné znát také některý z dalších světových jazyků. 1. LEKCE § arabském písmu. Písmena d, r, z; krátké samohlásky, písmena d, w; dlouhé 1. Arabské písmo Arabština má 28 souhlásek, 3 krátké a 3 dlouhé samohlásky. V běžných textech se píší pouze souhlásky a dlouhé samohlásky. Krátké samohlásky se označují (pod nebo nad písmenem) zcela výjimečně, a to převážně v náboženských textech, v učebnicích a v případech, kdy by mohlo dojít k záměně významu. Arabština se píše ve vodorovných řádkách zprava doleva. Písmena se mezi sebou spojují. Téměř všechna písmena mají čtyři formy - začáteční, středovou, koncovou a samostatnou. Tyto formy jsou si ve většině případů podobné. Šest písmen, která se naučíme už v I. lekci, se nespojuje směrem doleva. Mají proto jen dvě formy - samostatnou a koncovou. Písmena následující za těmito šesti písmeny mají buď formu začáteční (pokud ve zbývající části slova je více písmen), nebo samostatnou ( pokud následuje pouze jedno písmeno nebo některé ze šesti písmen, která se směrem doleva nespojují). Krátké samohlásky a některé další značky se píší nad, případně pod písmeny. Texty s těmito značkami nazýváme vokalizované (od slova vokál = samohláska) bez značek nevokalizované - ty jsou nejběžnější. Některé texty jsou vokalizovány pouze částečně (nepíše se značka pro nepřítomnost samohlásky za souhláskou, hamza na začátku slov, vokalizují se jen některá obtížná slova apod.). 2. Hláska a písmeno "d" Vyslovuje se přibližně jako české "d", ale spíše konečkem jazyka. (Při popisu hlásek vycházíme převážně z Učebnice spisovné arabštiny od K. Petráčka, Praha 1958). Formy: samostatná: j , koncová: «i_ 3. Hláska a písmeno "r" Její výslovnost odpovídá zhruba českému "r". Musíme však velice pečlivě rozlišovat mezi tímto "r" a ráčkovaným "r", které označujeme "g". V arabštině jde o dvě různé souhlásky. Formy: samostatná: j , koncová: j_ . 4. Hláska a písmeno "z" Vyslovuje se přibližně jako české "z". Formy: samostatná: j , koncová: J_ 5. Krátké samohlásky a) Krátké "a" se značí šikmou čárkou nad písmenem, která se arabsky nazývá fatha (í^íš): da = j , ra = , za = j . í' * > b) Krátké "i" se značí šikmou čárkou pod písmenem (arabsky nazývanou kasra -Sj^uS): di = j , ri = j, zi=j. c) Krátké "u" se značí nad písmenem značkou (arabsky se nazývá damma - alif), rä = I j , zä = t j, dära = jU Poznámka: Slabiky di, ti, ni, čteme tvrdě, tedy dy, ty, ny. Délku samohlásky značíme v přepis vodorovnou čárkou, svislou čárkou je označován přízvuk. (Cv. 5) Čtěte: (Cv. 6) Přepište: waradá - dära — zära - dawi - dawä — zaräru - zäda - zadá. 9. Arabská prísloví laš-šarru qallluhu kaťirun] 1 málo zla je mnoho. Itamatta" bi-gamäli 'FmaPati wa 'l-džibáli min baTdin| Krásou žen a hor se kochej zdálky. 10. Klíč ke cvičením 1. lekce: (Cv. 1) da - di - du - ra - ri - ru - za - zi - zu - zur - dur - daraza - zid - duraru - zaradu - zarzir. * * r o f (Cv. 2) (Cv. 3) warada - warda - wazara - wizru - da - da - di - di - du - du - dawru - dud. * o - * a * t , (Cv. 4) ■jjj ' osu " jAj " -Ui -jjj - j j (Cv. 5) dära - zära - wäridu - radädu - däda - dädä - ráwada - dawä - rädär - wäwi. (Cv. 6) .Ijlj- jlj - - Ijl'j - jl'j - \Jj - (/j - 10 11 2. LEKCE ililí Ji Písmena b, t, t, n, j; dvojhlásky; dlouhé samohlásky. První pád podstatných a přídavných jmen. Shodný přívlastek. Slabika. Prízvuk. 1. Hláska a písmeno "b" Výslovnost této hlásky odpovídá přibližné českému "b". Písmeno má tyto formy: samostatná: i_> , koncová: u. , začáteční: _i , středová: _i_ . Spojování písmen: ■ = babibu, L = bä, b + d = jj,b + r = _>j , b + d + r = jjj ("r" má samostatnou formu - viz i. lekce, bod 1), b + r+ b + d = jjjj (druhé "b" má začáteční formu), b + r + b = ujj (poslední písmeno má samostatnou formu). (Cv. 1) Čtěte a opište: f O ' O s s s , * * f s s s t * a f p c ■ > ti^A — '_»^)J j^-i — tJjĽ — c^Li — Ll — i_i U — ■_" 1 — IwJJ — (_u — i_u — t_J — — u í , . ■J-* - 2. Hláska a písmeno "t" Tvoří se zhruba jako české "t", ale spíše konečkem jazyka. Má tyto formy: samostatnou: o , koncovou: o. , začáteční: , středovou: JL . 3. Hláska a písmeno "t" Tvoří se tak, že se jazyk vsune mezi zuby a vysloví se "s". Tato souhláska odpovídá zhruba anglickému nehlasnému "th" (ve slově thing). Formy: samostatná: čj (Cv. 2) Čtěte, pak opište: koncová: , začáteční: _j , středová: (Cv. 3) Prepíšte do arabského písma: tubla, tatbutu, daba, däbat, bätat, tärat, babu, badä, täbiti. 4. Hláska a písmeno "n" Odpovídá zhruba českému "n" (předodásňovému). Formy: samostatná: ,j , koncová: ý. , začáteční: J , středová: _j_ 13 (Cv. 4) Čtěte a opište: (Cv. 5) Prepíšte do arabského písma: binta, bardänani, näräni, bäbänä, zäranä, duma,tabdurna, nabätu, nádira. 5. Hláska a písmeno "i" Výslovnost této hlásky odpovídá zhruba českému "j". Formy: samostatná: ^ , koncová: ^ , začáteční: _i , středová: -j- . (Cv. 6) Ctěte a opište: 9' ** ■• * * * o* * * o- » *p- o ÍO' - * o* . jj — LjjLj — LjjLj — jjjj — jjjj — ojjj — ^^jjj — jjj — ^->Ljj — on (Cv. 7) Prepíšte: jadajni, jurid, närajni, zajtunä, bajtajni, bajtaj, zajdänu, biťna, jatbutna. 6. Dvojhlásky Arabština má dvě dvojhlásky - "au" a "aj". Způsob psaní je velmi jednoduchý - "aj" pomocí fathy a "j", "aw" pomocí fathy a "w", napr.: daii = jj, bau = jj, báj = ^j. (Cv. 8) Čtěte a opište: 7. Dlouhé samohlásky * - Dosud jsme poznali psaní "ä" pomocí fathy a následujícího'alifu, napr. näru = jLj. Prodlužovacím elementem pro '7" je písmeno "j", přičemž pod předcházející souhláskou se píše kasra (znaménko pro krátke "i"): bt =Lyj, d" - ^j, zľ - (jj, tT = ^ Prodlužovacím elementem pro "ú" je písmeno "w", přičemž nad předcházející * ' ' - ' souhláskou píšeme dammu (znaménko pro krátké "u"): dú = jj, bu = jj, zu = jj, tu = jj, * r (Cv. 9) Čtěte a opište: * í ******* ' •* * * * ' * * * .- (Cv. 10) Přepište: jazüru, tazüriha, nuffdu, juŕľdáni, bajtT, tawiT, zürürii, banüna, junľrani, tutľräni. 14 8. Nominativ (1. pád) podstatných a prídavných jmen a neurčitý člen Nominativ podstatných a přídavných jmen má koncovku -u , která se pripojuje za kmen slova. Za touto koncovkou bývá ještě neurčitý člen -n. Tedy: bafl - u-n - dům, bajt - kmen slova, u - koncovka nominativu, n - neurčitý člen. Koncové -un ve formě značky píšeme nad poslední souhláskou kmene (analog. 1.5 - c); tuto značkuje možné psát třemi způsoby: ^ nebo "* . Tedy bajtun můžeme psát.-... nebo Nyní se naučme následujícím slovům: chlad, zima [bardun] chladný, studený [blridun] j j L. víno [nabídun] býk [tawrun] vzácný Ji"1 [nádirun] -t j j Li ministr [wazľrun] * vynikající, významný [bärizun] Vi dveře [bábun] olej [zajtun] t ** * ciLu oleje [zujütun] rostlina [riabätun] rostliny [nabatätun] 9. Postavení shodného přívlastku Shodný přívlastek klademe za podstatné jméno: chladné víno [nabľdun bändun] vzácná rostlina [nabätun nädirun] 15 * .. * 10. Typy slabik v arabštině V arabštině rozeznáváme slabiky krátké otevřené (typ ba), dlouhé otevřené (typ bá) a krátké zavřené (typ bab). Slabika dlouhá zavřená se až na některé výjimky krátí, např.: bab > hab . 11. Prízvuk Prízvuk označujeme v přepise šikmou čárkou nad samohláskou prízvučné slabiky. O přízvuku platí následující pravidla: 1) Jednoslabičná slova většinou přízvuk nemají. 2) Dvojslabičná slova mají přízvuk na první slabice: bájlun . 11 víceslabičných slov platí toto: 1) Na poslední slabice není nikdy přízvuk. , 2) Přízvuk je na předposlední slabice, je-li tato dlouhá nebo zavřená: na-bä-tun , ka-láb-tu . 3) Ppkud je předposlední slabika krátká otevřená, je přízvuk na třetí slabice od konce: zä-ra-tä, nä-di-run , mak-ta-bá-tu-riä. Poznámka: V některých arabských zemích se klade přízvuk od konce slova na nejbližší slabiku dlouhou nebo zavřenou. Pokud jsou ve slově všechny slabiky krátké otevřené, je přízvuk na první slabice slova.Tedy: mak-la-bátu-nä nebo múk-ta-ba4u-na ka-tá-haiä nebo kd-la-ba-ta. (Cv. 11) Určete přízvuk v následujících slovech: baladáhumä (jejich dvě země), lajlun (noc), lam (záporná částice pro minulost), maktabatänä (naše dvě knihovny), lana (u nás, máme), bulbuluhu (jeho slavík), jaktubu (on píše), jaktublni (oni dva píší), hunáka (tam), tarakahu (opustil ho), kitäbun (kniha), má (co). 12. Přísloví ."Uj^J* i.iit irilL jiUJI ('az-zafaru bi-'d-daTfi hazTmatun] Vítězství nad slabým je porážka. . Ij.nj V J n\\ i ..t I £Ľiill ['al-miftáhu 'l-mustacmalu lá jasda'u) Používaný klíč nerezaví. 13. Klíč ke cvičením 2. lekce (Cv. 1) ba - bi - bu - bab - bib - bub - babibu - bubiba - bá - babu - báridu - badara - darbu bardu - baradu. (Cv. 2) báta - batat - tábat - tóbata - taritu - turatu - diba - téira - tur - waritat - tábitu - zurta -tawru - tawbu. (Cv. 3) (Cv. 4) bintäni - näri — däruna — nawädiru - bibábina - bardänu - zurna - zurna - bana — däräni — bintu. (Cv. 5) (Cv. 6) bájna - tijäbi - zájdu - bintaj - jatbutu - jabrudu - jubrizu - dijärunä - bajänuna - jadu. (Cv. 7) (Cv. 8) dawraj - tawbunä - tewru - tawratunä- dawráni - zájdu - tawbani -dawrajni. (Cv. 9) jadúru-jundu-jabTtu-jazTdu-taräm-júritu-juriTru-tatiíru-zún -tabTtu. (Cv. 10) (Cv. 11) baladShumä, lájlun, lam (bez prízvuku), maktabatana, lána, búlbuluhu/bulbúluhu, jáktubu, jaktubáni, hunäka, tárakahu/tarákahu, kitabun, má (bez prízvuku). 16 17