Alan D. Sokal – o jedné aféře
o
o
oSocial Text: Transgressing the Boundaries : Towards a Transformative Hermeneutics of Quantum
Gravity, 1996
o
o
http://www.phil.muni.cz/fil/studenti/soutez99/docekal.html
V závěru s dalšími relevantními odkazy na literaturu

Přiznání
oTransgressing the Boundaries: An Afterword:
o
oStejně jako žánr, který měl být ironizován, můj článek je směskou pravd, polo-pravd, čtvrt-pravd a
celolží, nekonsekvencí a syntakticky správných vět, které ale nemají žádný smysl.

Prostředky
oPřevaha citování autorit nad logickou výstavbou důkazů oVíce spekulativního myšlení než vědecké
evidence oPřetvořené nebo absurdní metafory použité namísto jazyka daného oboru
oRétorika místo přemýšlení
oZmatečné použití významů odborných a běžných slov (termínů)

oPřenos vlastností objektu na výzkumníka a následné neadekvátní závěry
nJe vyloučené, abych se s tímto člověkem vůbec bavil. Vždyť se jenom podívejte na některé položky
ze seznamu jeho publikací: Pedofilní obrazy ve francouzské literatuře, Sex mladistvých jako
literární inspirace, Příprava jehněčího stokrát jinak. To musí být úchyl.
oApodiktická prohlášení, bez logické souvztažnosti, závěry nevyplývají z premis
nJe zcela evidentní, že model přírodních věd se osvědčil. Stejně tak jen ignorant by pochyboval o
tom, že řada prvků tohoto modelů je velmi dobře aplikovatelná i na další obory lidské činnosti. Je
pak naprosto jasné, že historie, byť se zdá být podložena jakkoli silnými fakty, je stále jenom
interpretace, která se proměňuje v čase.
oCitace autorit zcela odlišných kontextů, než ve kterých byly vyřčeny
nJiž J. D. Bernal upozorňuje na názor členů královské společnosti, že „věda se má zabývat přírodou
a řemesly a že má být užitečná.“ (Bernal, J. D. Věda v dějinách, Praha 1960, sv. 1, s. 291.) Snahy
humanitních oborů se pak v tomto světle jeví jako zcela liché.
o
o
o
o
o
o

oNezdůvodněné zevšeobecňování výsledků výzkumů speciálních věd
o
nHeisenberg ve svém principu upozorňuje, že „komplementární vlastnosti zkoumaného objektu není
možné zjistit současně se stejnou mírou přesnosti“. Tato nemožnost dosažení přesné znalosti
komplementarit platí i ve společnosti. Prostě není možné jednoznačně současně určit, nakolik byly
finanční prostředky rozkradené, nebo prožrané. Co nebylo ukradeno, bylo prožráno.
oPři použití metafor jsou zaměňovány jejich kontexty - metafory z fyziky (pěna, teorie strun,
teorie relativity) jsou použity, jako by měly pouze význam, který jim přisuzuje běžný jazyk...
o
nKvantová mechanika běžně pracuje s takovými vlastnostmi částic, jako jsou šarm, barva a podivnost.
Ano, svět kvantové mechaniky je opravdu podivný a pestrobarevný, neuděláte jistě chybu, když se
jeho šarmem budete inspirovat i ve svých, zcela odlišných oborech.
o
o
o
o

o
oNeoprávněná aplikace vědeckých teorii z jednoho vědeckého oboru na jiný (geometrické modely neuróz
u Lacana, spojování topologie s psychologií, psychoanalýza AIDS s topologií...).
nV moderní vědě zcela nekompromisně zvítězil atomismus. Svět podle moderní vědy je diskrétní,
složený z elementárních částic, mezi kterými působí čtyři základní fyzikální interakce. A stejně
jako fyzici usilují o nalezení teorie sjednocující tyto interakce, musí se i
historici/psychologové/lingvisté/… snažit eliminovat svá četná vysvětlení a najít jedno
univerzální.
o
o
o
o
o
o
o(Všechny příklady jsou vymyšlené.)
o
o

Vědecký jazyk
oVolba univerza (soubor předmětů)
oIntencionální báze (volba       vlastností z předmětného univerza)
oSyntaktická báze (volba jazykových prostředků a pravidel používání)
o

Z Carnapovy klasifikace vět
oKvazisyntaktické věty
o-------------------------------
nA) Věta předmětného jazyka
nB) Věta metajazyka
nC) Podvodné věty „tvářící se“ jako A, ale jsou B

Jazyk a metajazyk
oÚroveň
nOntická – předmětnost
nEpistemická – výpověď o předmětnosti
n
àRozlišení (faktu) objektivního světa a jeho popisu (interpretace)
n(Zpochybnění objektivity – vše je jen text – pravda není – je jen názor – každý má nárok na názor
– každý si plká, co chce)

Rozpoznání lžitextu
— argumentace
nVěcné argumenty
nKonzistentnost
nInvariantnost
n�
nArgument z autority
nSlovní efekty a bonmoty
nNadměrnost citací (neúčelnost)
n

Rozpoznání lžitextu
— obrazové a jazykové prostředky
oMetaforičnost jazyka
nUsazené metafory
nKonvenční a nekonvenční metafory
nVědecká metafora (oborová, nekonvenční)

Francouzská strategie
o
o
o
o
oZávěr
oArgument 1
o
o
o
oArgument 2
o
o
o
oArgument 3
•Vše, co je řečeno (napsáno) slouží účelu závěru

Německá strategie
oVíce témat (ukázat vlastní šíři kompetencí)
oObecnost (včetně vymezení negativních  cest)
oKomplexnost (a to i rostoucí během tvorby)
o
o�
o Opouštění neproduktivních směrů

Anglická strategie
oProč to píšete
oJak (zdroje a metody)
oVýsledky
oDiskuse
oPotvrzené závěry
oOdkazy
oResumé
o
o Horyna, Břetislav - Krob, Josef (eds.). Cesty k vědě.

Argumentace
oSložka technická
nElementární logika
nPravidla usuzování
nStrukturovaná (-telná) výpověď
oSložka kreativní
nDobrý nápad
nVěcná správnost
nMetodický postup

Technická složka argumentace
oPředpoklady 1, 2, n
oZávěr
nn = 0 è blábol nebo truismus
nn = 1 è nebezpečí idem per idem
oPostup argumentace
nVyplývání z premis (tvrzení nebo jeho negace, např. Galilei a vztah m a v padajícího tělesa)
nExtrakce z premis (Pascalova sázka)
n

G. G.



G. G.
o
o
o
o>
o

Pascalova sázka
Bůh existuje
Bůh neexistuje
1. Věřím, že Bůh existuje
1
0
2. Nevěřím, že Bůh existuje
-1
0

Paradigmata, principy usuzování, logické požadavky
oParadigma nepřímé úměry (těhotenství, kopáči… aditivní a intenzivní vlastnosti)
oPrincip totožnosti (používání výrazů ve fixované podobě A=A)
oPrincip sporu à požadavek bezespornosti (A≠A´)
oPrincip vyloučeného třetího (A nebo A´)
oPrincip dostatečného důvodu (metodologický požadavek)
o
o Horyna, Břetislav - Krob, Josef (eds.). Cesty k vědě.

Horyna, Břetislav - Krob, Josef (eds.). Cesty k vědě.

Věcná složka argumentace
oTeorie ßà Fakt
oDomněnka, nápad
oHypotéza (logická konzistence)
oTeorie (explanace, predikce)
o

Vědecká teorie — fakta
oVědecký fakt
nVíce pozorování
nInvariantnost faktu vůči logickým transformacím
nMimo P nebo N

Vznik vědecké teorie
— 1. domněnka
oSeskupení faktů
oKlasifikace, třídění, výběr
oGeneralizace
o

Vznik vědecké teorie
 — 2. hypotéza
oVysvětlení faktů
oLogická konzistence
oExplanace, deskripce, predikce

Vznik vědecké teorie
 — 3. teorie
oOvěření
nLogické
nEmpirické (ověření důsledků)
nObsahové
n

Interpretace teorie
oNaivně empiristická
oInstrumentalistická
nPřísná
oEmpirická
oSémantická
nPřirozená
n
n

Funkce teorie
oInformativní
oSystemizující
oPrediktivní
oExplanační
oPragmatická
o

Explanace (explikace)
oKauzální
oFunkcionální
oTeleologická
o
oPseudoexplanace
oVysvětlení kruhem
oAd hoc (≠ anticipace)
o
o Jastrzembská, Zdeňka: Aspekty vysvětlení, 2008.

Predikce
oExtrapolace
nPřímá
nKorigovaná
oEkvifinalita
oSimulace

Predikce
oInformativní
oManipulativní
nKonstruktivní (sebenaplňující se)
nVarovné (sebevylučující)

Predikce
oDeterministické systémy
nDynamické
nStochastické
n
nHistorický materialismus (K. Marx)
nDialektika „trajektorií“ (J.-P. Sartre)