Sociální poznávání (Social Cognition) 1.Historické souvislosti 2.Kognitivní stadia zpracování informací 3.Atribuční procesy Asocianistické modely Konstruktivistické modely Charakteristika hypotet. kogn. jednotky (nody) spojené asociativními drahami centrál. teoretické konstrukty jsou organizované celky Historický zdroj empirismus racionalismus Základ. otázka Jak jsou vnímatelem kombinované elementy sociál. světa? Jak vnímatel konstruuje představy o sociálním světě? Role poznáv. pasivní aktivní „Směr“ procesu zdola - nahoru shora - dolů Způsob zpracování analogie v práci počítače aktivní mechanismy zpracování včetně motivačních a emoč. faktorů Poznávací struktury elementaristické, relat. neorganiz., kvalit. neměnné holistické, integrované, kvalitativně proměnlivé Poznávací procesy Jednovýznamové (percepce, paměť operují nezávisle na aktivn. procesech myšlení) aktivní, závislé na kontextu, nižší a vyšší pozn. procesy se prolínají Důraz na objekt poznání subjekt poznání Sociální schémata * Schéma osoby – poznatky o typickém nebo specifickém jedinci, poznatky o osobnostních vlastnostech a jejich propojení (implicitní teorie osobnosti), umožňuje kategorizovat • Prototyp – mentální obraz typického příkladu určité kategorie lidí * Schémata sebe sama – poznatky o nejdůležitějších charakteristikách, které se váží k mé osobě * Scénáře – sekvence typických aktivit činností * Schémata sociálních rolí * Schémata pro sociální skupiny – stereotypy (autostereotypy, heterostereotypy) • Vývoj teorie sociálního poznávání * 30. – 70. léta 20.stol. „měkké“ sociální poznávání * Od 70. let „tvrdé“ sociální poznávání – napojení na modely a metodologii kognitivní psychologie • * Je rozdíl v poznávání sociálních objektů a jevů obecně? • Ne: Simon Ano: Fiske, Taylor, Heider, Zajonc Organizační diagram Kognitivní stadia zpracování informací Fiedler, K., Bless, H. (in Hewstone, M., Stroebe, W., 2006) Paměť, uspořádané znalosti Percepce Úvodní kategorizační kódování Další závěry, rozhodnutí, úsudky Podnět Behaviorální reakce Zákonitosti procesu percepce * Zákon selekce * Efekt primárnosti •Solomon Asch •1. inteligentní, pracovitý, impulzivní, kritický, tvrdohlavý, závistivý •2. závistivý, tvrdohlavý, kritický, impulzivní, pracovitý, inteligentní * Zákon interference •S. Asch (1946) •energický, jistý, hovorný, chladný, ironický, přesvědčivý * Podvědomá hodnotící hlediska • Kódování a interpretace * Kódování = procesy, které probíhají při proměně vnějšího podnětu ve vnitřní reprezentaci, vytváří se vztah nového podnětu k tomu, co už víme • * Percepce je v interakci s přístupnými kategoriemi. Přístupné jsou ty, které jsou používané často či nedávno. • Kategorie je seskupení dvou či více odlišitelných objektů, s nimiž se zachází podobně. • * Efekt primingu - podněcování (Higgins, Rohles, Jones, 1977) – proces, ve kterém expozice podnětu (osoba či myšlenka) ovlivňuje interpretaci nové informace. • Priming stereotypů – jejich význam narůstá, čím je naše motivace ke zpracování informací nižší. • Stereotypy jsou sdílená přesvědčení o osobnostních rysech a chování členů skupiny. Organizace dat v paměti * Organizace informací je výrazně ovlivněna cíli. * Nekonzistentní zjištění jsou zpracována do větší hloubky, zdola nahoru. Výhodu lze zaznamenat, pokud je dostatečná kapacita zpracovávat informace. * Konzistentní informace je odvoditelná ze systematického řádu poznání, shora dolů. * Většinou se vybaví informace, které jsou v souladu s našimi kategoriemi a stereotypy. Usuzování * Úsudková heuristika (Kahneman a kol., 1982) – postup získávání nových informací na základě empirických zkušeností. Cenou za rychlost a úspornost bývá zkreslení. * Heuristika dostupnosti * Heuristika reprezentativnosti * Efekt falešného konsenzu * Simulační heuristika Vztah kognice a emocí * Kongruence nálad * Přemýšlení v opozici vůči faktům * * Negativní emoční stavy vedou k systematičtějšímu zpracování informací než pozitivní emoční stavy. * Pozitivní emoční stavy vedou k větší tvořivosti. Teorie atribuce * Fritz Heider, 1958 , Bernard Weiner , 1972, 1986 • potřeba koherentního porozumění světu • ¯ • potřeba ovládat prostředí • ¯ • potřeba predikce lidského chování • ¯ • atribuční teorie = koncepční rámec postihující laický způsob, kterým si vysvětlujeme chování sebe sama a druhých lidí • • vnitřní a vnější lokalizace příčin jevů Teorie atribuce Teorie korespondujícího usuzování, Jones, Davis, 1965 • 3 faktory, které mají vliv na to, zda usuzujeme na osobnostní či situační příčiny: * hédonická relevance * zaměřenost na osobu * společenská žádoucnost Teorie atribuce Kovariační teorie, Kelley, 1967, 1972 kritéria atribuce konsenzus distinktivnost konzistence podnět – příčinou je konkrétní podnět, který chování aktéra spouští (Příčinou je komikův komediální talent) vysoký Jiní lidé se mu taky smějí vysoká Jana se komikům většinou nesměje. vysoká Jana se tomuto komikovi vždy směje. osoba – příčina je v aktérovi (Přičinou je Janin smysl pro humor.) nízký Jiným lidem se tento komik nezdá směšný. nízká Jana se směje většině komiků. vysoká Jana se tomuto komikovi vždy směje okolnosti – příčinou je konkrétní kontext, jedinečnost situace (Musí být něco zvláštního na situaci) nízký Jiným lidem se tento komik nezdá směšný. vysoká Jana se komikům většinou nesměje nízká Jana se tomuto komikovi ještě nikdy nesmála Teorie atribuce * Weiner (1972, 1986), Fiske, Taylor (1984), příčiny výsledků ve výkonových úlohách: Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Nekontrolo- vatelné Teorie atribuce * Weiner (1972, 1986), Fiske, Taylor (1984), příčiny výsledků ve výkonových úlohách: Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Typické úsilí Nekontrolo- vatelné Teorie atribuce * Weiner (1972, 1986), Fiske, Taylor (1984), příčiny výsledků ve výkonových úlohách: Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Typické úsilí Situační úsilí Nekontrolo- vatelné Teorie atribuce * Weiner (1972, 1986), Fiske, Taylor (1984), příčiny výsledků ve výkonových úlohách: Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Typické úsilí Situační úsilí Nekontrolo- vatelné Schopnosti Teorie atribuce * Weiner (1972, 1986), Fiske, Taylor (1984), příčiny výsledků ve výkonových úlohách: Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Typické úsilí Situační úsilí Nekontrolo- vatelné Schopnosti Nálada, únava Teorie atribuce * Weiner (1972, 1986), Fiske, Taylor (1984), příčiny výsledků ve výkonových úlohách: Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Typické úsilí Situační úsilí Tendence učitele Nekontrolo- vatelné Schopnosti Nálada, únava Teorie atribuce * Weiner (1972, 1986), Fiske, Taylor (1984), příčiny výsledků ve výkonových úlohách: Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Typické úsilí Situační úsilí Tendence učitele Neobvyklá pomoc jiných Nekontrolo- vatelné Schopnosti Nálada, únava Teorie atribuce * Weiner (1972, 1986), Fiske, Taylor (1984), příčiny výsledků ve výkonových úlohách: Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Typické úsilí Situační úsilí Tendence učitele Neobvyklá pomoc jiných Nekontrolo- vatelné Schopnosti Nálada, únava Náročnost úlohy Teorie atribuce * Weiner (1972, 1986), Fiske, Taylor (1984), příčiny výsledků ve výkonových úlohách: Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Kontrolova- telné Typické úsilí Situační úsilí Tendence učitele Neobvyklá pomoc jiných Nekontrolo- vatelné Schopnosti Nálada, únava Náročnost úlohy Štěstí Atribuční chyby * Základní atribuční chyba (Ross, 1977) * Efekt aktéra a pozorovatele (Jones, Nisbett, 1972) * Efekt falešného konsenzu * Sebeochranná atribuční tendence • • • Atribuční styly •Atribuční styl je tendence docházet k určitému druhu kauzálních závěrů v různých situacích a v různých dobách • * Rotter, 1954 • Internalitní • Externalitní Atribuční styly * Abramson, Seligman, Teasdale, 1978: Depresivní atribuční styl – příčiny negativních událostí jsou vnímány jako interní, globální a stabilní Interní Externí Stabilní Nestabilní Stabilní Nestabilní Globální Nedostatečná inteligence Únava Testy jsou neobjektivní Dnes je pátek 13. Specifické Nedostatečné matematické schopnosti Matematika mě zrovna nebaví Náš učitel užívá neobjektivní test Špatně vytisknutý testový formulář