Kvalitativní psychologie – pojmy - druhy kvalitativního výzkumu: * případová studie, vícepřípadová studie – zkoumá objekt, jeho jedinečnost, případem může být jedinec, komunita, sociální skupina, organizace a instituce atp., * kvalitativní evaluace – vnitřní mechanismy jevu, co vyvolává následky jednání * biografický výzkum – cílem je rekonstrukce a interpretace jednoho života, nebo určité etapy života, typické je využití analýzy osobních dokumentů (deníky, zápisky, dopisy, fota, soudní spisy…) * etnografický výzkum – chování a jednání specifických skupin (důležité ptát se „proč“, často se zjistí věci, které ani nebyly přímým cílem – viz význam kontejnerů), typický je (dlouhodobý, opakovaný) pobyt výzkumníka v terénu, Pražská skupina školní etnografie * akční výzkum – výzkumník je sám aktérem, cílem řešení konkrétního problému a hledání cesty k žádoucí změně, proces_ plánování, akce, pozorování a reflexe, hojně užívaný v pedagogice * zakotvená teorie (grounded theory) – cílem je rozklíčovat co je v datech, resp. za nimi, vytvořit teorii, využívá 3 druhy kódování (otevřené, axiální, selektivní); Strauss a Glaser * fenomenologická analýza, IPA - fenomenologický výzkum usiluje o porozumění jedinci s určitým prožitkem, jehož význam chceme zkoumat (fenomén), porozumění žité zkušenosti, insider‘s perspective, témata a nadřazená témata, pojem „uzávorkování“ výzkumníkových prekoncenpcí; Jonathan Smith * narativní výzkum, narativní rozhovor – narativ je mluvené či psané vyprávění, též obrazové, pohybové aj. vyjádření, hermeneutický přístup: cílem je odkrytí významu, který byl dán do vyprávění vypravěčem, pojem „předporozumění“ - metody a metodiky získávání dat: * nestrukturované pozorování * vzorky událostí * terénní zápisky * participační pozorování * fokusní interview - přístupy, postupy a metody analýzy v kvalitativním výzkumu: * idiografický přístup * analytická indukce – proces „bottom-up“, hledáme v datech jejich význam, proces: údaje o prvotním případu → prvotní hypotéza (teorie) → ověřování na větším vzorku→ modifikace H, analýza končí vyslovením hypotézy; v kvantitativním vládne naopak dedukce (nejprve hypotéza a potom její ověřování a upravování), „proces top-down“ * konstantní komparace – volba zkoumaného vzorku, hledání společných a rozdílných prvků (třídy společných jevů = kategorizace), následují další případy a zpřesňování kategorizace – až jsou nalezeny společné rysy a pravidelnost, je vytvořena závěrečná hypotéza/y * reflexivita interpretačního procesu – výzkumník důrazně odděluje svoje úvahy od výpovědí respondentů; na rozdíl od kvantity, kde je interpretace „theory driven“ - kvalitativní výzkum a věda: * fenomenologie – abstrakce v lidském vědomí * entometodologie – nepsaná každodennost a pravidla * sémiotika – znaky a jejich význam další pojmy: * výběr případů: záměrný (hledám vhodné nositele fenoménu, reprezentanty zkušenosti), saturovaný (viz teoretická nasycenost), kumulativní (začíná jedním případem, rozšiřuje se, často metodou snowball sampling); výběr extrémních případů (když potřebuji získat široký záběr fenoménu), výběr případů s dobrou reputací * vstup do terénu: „vrátný“ (gatekeeper, otevře prostředí, například ředitel školy), „sponzoři“ (zprostředkují první kontakty, například známí, bývalí studenti), „utajení“ (covert research, výzkumník v přestrojení za člena skupiny) * teoretická (koncepční) nasycenost – další případy již nepřináší žádné nové informace, pak již není třeba získávat nové případy * reliabilita – spolehlivost, je slabinou kvalitativního výzkumu * validita – platnost, v kvalitě „testimonial validity“ – potvrzení samotnými respondenty (např. v IPA), je silnou stránkou kvalitativního výzkum