PV1B118 Novověké prameny a metody výzkumu
ÚVOD DO PROBLEMATIKY FUNGOVÁNÍ
HORENSKÉHO PRÁVA
Mgr. Zdeněk VOSTRÝ
OSNOVA

úvodní hodina
 seznámení s problematikou, vymezení základních pojmů
 vývoj podmínek
 zvykové právo

druhá hodina
 organizace a kompetence úřadu perkmistra
 diplomatický materiál viničného úřadu
 židlochovický právní okruh

třetí hodina
 horenský soud
 vymahatelnost práva
 mikulovský (falkenštejnský) právní okruh
ÚVOD

interdisciplinární přesah
 antropologie a sociologie
 archeologie
 demografie
 dějiny umění
 etnologie
 geografie
 historická statistika
 lingvistika
 právní dějiny
 regionální dějiny
 správa církevní, patrimoniální a státní
 toponomastika
ÚVOD

interdisciplinární přesah
 antropologie a sociologie
 archeologie
 demografie
 dějiny umění
 etnologie
 geografie
 historická statistika
 lingvistika
 právní dějiny
 regionální dějiny
 správa církevní, patrimoniální a státní
 toponomastika

pomocnovědné disciplíny
 diplomatika
 epigrafika
 genealogie
 heraldika
 chronologie
 ikonografie
 kodikologie
 metrologie
 numismatika
 paleografie
 sfragistika
 vexilogie
DEFINICE
Horenské/viniční právo (ius montium) je souhrn právních
obecných pravidel chování upravující vzájemné vztahy mezi
panovníkem, majiteli vinic a vinaři. Jeho základem byl
„horenský“ regál jako výhradní právo panovníka na část
výtěžku z vinic.
Horenské/viniční právo (ius montium)
Soubor právních a obyčejových norem:
souvisejících se zakládáním vinic,
pracovními vztahy,
problematikou perkrechtu a jiných dávek,
sousedskými vztahy,
prevencí škod,
dozorem,
odpovědností za škodu a odpovědností trestní,
kdysi platná procesní pravidla.
HISTORIOGRAFIE
první badatelé

Jan Had (1558)

Jiří Goerle z Goerlštejna (1591)

Alexius Habrich (1781)
HISTORIOGRAFIE
první badatelé

Jan Had, Vinice, v jakém položení býti má a jakým způsobem má jí člověk dělati,
aby z toho hojný oužitek mohl míti, Praha 1558.

Jiří Goerle z Goerlštejna, Vinatorium, to gest spráwa neb naučenij, kterak se
magij winohradowé měřiti, wysazowati, rozázené dělati, lisy připrawiti, wína
sbírati, sudy šichrowati, winice krýti, sklepowé winní a wína w nich opatrowati,
koštowati, prodáwati, kupowati, gistým instrumentem měřiti, a co za každou
nádobu podle ceny žegdlíku za ně přigde přezwěděti, Praha 1591.

Alexius Habrich, Jura Primaeva Moraviae, Brunae 1781.
HISTORIOGRAFIE
19. století

Josef Jungman

Julius Fejfalík

Johann Andreas Eder

Christian d'Elvert

Petr rytíř Chlumecký
HISTORIOGRAFIE
19. století

Josef Jungmann, Historie literatury české, W Praze 1849.

Julius Fejfalík, Naučení a správa hotařům, Notizen-Blatt, 1850.

Johann Andreas Eder, Die Dürnholzer Weinbergrechte, Schriften der historischstatistischen
Sektion der k. k. mähr. schles. Gesellschaft des Ackerbaues, der
Natur- und Landeskunde 9, 1856.

Christian d'Elvert, Die mährischen (Wein-) Bergrechte, Notizen-Blatt, 1856.

Petr rytíř Chlumecký, Einige Dorf-Weisthümer (Bau- und Bergteidinge) aus
Mähren, Wien 1856.
HISTORIOGRAFIE
20. století

František Nosek

Vincenc Prasek

Ladislav Hosák

Marie Válková-Frýzová

Jaroslav Pošvář

Václav Frolec

Zdeněk Hubatka
HISTORIOGRAFIE
20. století

František Nosek, Práva (vino)horenská, Selský archiv 4, 1905.

Vincenc Prasek, Horenské řády, Selský archiv 6, 1907.

Ladislav Hosák, Rejstra horenská městečka Uherčic, Selský archiv 13–14, 1920–1921.

Marie Válková-Frýzová, Úřad perkmistra pražských viničních hor, Sborník
příspěvků k dějinám hlavního města Prahy, 1930.

Jaroslav Pošvář, Moravské právo hor viničních, Časopis Matice moravské 70, 1951.

Václav Frolec, Vinohradnictví: kapitoly z dějinného vývoje od minulosti do současnosti
na Moravě a v Čechách, Brno 1973.

Zdeněk Hubatka, O historii vinohradnictví a vinařství na Znojemsku, rukopis 1998.
HISTORIOGRAFIE
21. století

Jiří Libor Bílý

Bohumír Roedl

Stanislav Liškutín

Matin Markel

Vilém Kraus

Jan Royt
HISTORIOGRAFIE
21. století

Jiří Libor Bílý, Ius montium, právo moravských vinohradních hor, Olomouc 2003.

Bohumír Roedl, Úřad perkmistrů v Lounech v průběhu 16.–18. století, Sborník
archivních prací 53, 2003, č. 1.

Stanislav Liškutín, Historie kounického vinohradnictví a vinařství, Dolní Kounice
2008.

Matin Markel, Počátky klasifikace vín a organizace trhu s vínem na Znojemsku
v 19. století (aneb k hospodářské politice na Moravě), Jubilantu – milovníku
vína, tohoto kutlurního nápoje, in: Historik na Moravě, Brno 2009.

Vilém Kraus, Vinitorium historicum, Praha 2009.

Jan Royt, K ikonografii révy vinné v Čechách, in: Trpké býti zdá se? Víno a vinařství
v českých zemích ve středověku a v raném novověku, Mělník 2009.
Podmínky pro vznik práva

Extenzivní pěstování vinné révy
Malá výměra vinice v rámci plužiny.
Odrůda není zvlášť vybíraná.
Pěstování pouze s malými výnosy, které jsou
určené pro vlastní potřebu pěstitele, nikoli
na prodej.
Vinná réva je jen jednou z pěstovaných plodin
v rámci zemědělské usedlosti.

Intenzivní pěstování vinné révy
Oddělení pěstování vinné révy od ostatních
plodin.
Vinice nejsou součástí pozemků bezprostředně
spojených se zemědělskou usedlostí. Areál
vinohradní hory tvoří vlastní ohrazené
území.
Specializace profese: vinohradníci, vinaři.
Podmínky pro vznik práva

Extenzivní pěstování vinné révy

Planá réva (čeleď Vitaceae) na našem území již v pravěku (1 000 000–400 př. n. l.).

Znalost pěstování přináší na jižní Moravu indoevropští zemědělci.

Keltské osídlení na Moravě (370 př. n. l. – polovina 1. stol. př. n. l.) přineslo
pěstování tzv. kyselého vína. V keltském kalendáři byl vinařství vyhrazen měsíc
Muin (od 2. září do 13. října).

Germánské osídlení (1–568), příchozí kmeny se vinařství až na výjimky nevěnují.

Slovanské kmeny se s pěstováním vinné révy seznámily, když pronikly do bývalých
římských provinciích.
Germánské zákoníky – Leges barbarorum
název datace obsah
Lex Salica 507–511 trestá krádež sazenic nebo prutů révy finanční pokutou
Lex Visigothorum 654 obsahuje trest deseti ran holí za škodu na viničních kůlech
Lex Burgundionum 516 finanční trest v případě vniknutí do vinice a beztrestnost při
ochraně vinice
Edictus Rothari 643 tolerance beztrestného utržení tří hroznů pocestnému
Germánské zákoníky – Leges barbarorum
název edice obsah
Lex Salica MGH LL nat.
Germ. IV 1
Pactus 9, (p. 50–51):
Si quis vero aut per inimicitiam aut per superbiam sepem alienam aperuerit et in
messe sua aut in prato, in vinea vel in qualibet labore pecora sua miserit, et ille
cuius labor est, si conuictus eum fuerit cim testibus, ei reputetur damnum et
aestimatum reddat, mallobergo leodardi, et insuper MCC denarios qui faciunt
solidos XXX culpabilis iudicetur.
Lex Visigothorum MGH LL nat.
Germ. I 1
Liber iuduciorum 21, (p. 340):
Si quis sudes in vinea posuerit sive in campo propter feras, ei ibi aliquis, dum
furtum temtat, inciderit, culpe eius oportet adscribi, qui vulnus excepit, quod in
tem alienam fraudulenter ingressus est.
Lex Burgundionum MGH LL nat.
Germ. II 1
Constitution 103, (p. 114):
[1.] Quicumque in vinea aliena intrare praesumpserit de die in furtis causa,
inferat illi, cuius vinea est, solidos III, et multae nomine solidos II.
[2.] Certe si de nocte hoc praesumpserit facere, et percussus fuerit, ita ut
moriatur, custos vineae nullam calumniam patiatur.
Edictus Rothari MGH LL IV Edictus 296, (p. 70):
De ubas. Si quis super tres uvas de vinea alienam tulerit, conponat solidos sex;
nam si usque tres tulerit, nulla sit illi culpa.
Podmínky pro vznik práva

Intenzivní pěstování vinné révy

První doklady u úpravě právního života na vinicích z doby římské říše.

Římská říše – římská stanice u Mušova (Legio Decima Gemina Pia Fidelis)

vláda Marka Aurelia Antonia (161–180 n. l.)

vláda Marka Aurelia Proba Augusta (276–280 n. l.)
 leges censoriae
 leges datae/leges dictae
 leges municipales
Podmínky pro vznik práva

Intenzivní pěstování vinné révy
Důvody pěstování vinné révy v době Velkomoravské říše

Liturgické účely – mešní víno používané při eucharistii jako krev Páně
(červené odrůdy, z praktických důvodů povolil roku 1487 papež Sixtus IV.
bílé odrůdy),

Reprezentace, luxusní zboží,

Prostředek potěchy.

Zakon sudnyj ľjudem (2. polovina 9 stol.), recipoval byzantskou Eklogu císaře
Leona III. (726).
Soudní zákoník pro lid
název datace obsah
Zakon sudnyj ľjudem cca 863 Čl. 15. Kdo z nepřátelství nebo pro loupež majetku podpaluje ohněm
obytné budovy, ať ho upálí, pokud je to ve městě. Pokud je to na vesnici
nebo v usedlosti, ať ho popraví mečem. Ale podle církevního práva se
předává na pokání na 12 let, neboť je to nepřítel. Pokud chce někdo
spálit strniště nebo křoví na svém pozemku a zapálí oheň a ten
přeskočí a zapálí cizí pole nebo cizí vinici, třeba celou věc posoudit
a vyšetřit. Pokud k tomu přišlo tak, že z nevědomosti nebo lehkomyslnosti
zapálil oheň, ať postiženého odškodní. Pokud by zapálil oheň ve větrném
dni nebo neudělal nezbytná opatření řka: oheň se nerozšíří, nebo z lenosti,
nebo že nemůže a oheň nadělá škody, ať zaplatí a ať je zbičován. Pokud by
však zachoval všechna opatření a náhle přišla bouře, a proto se oheň velmi
rozšířil, ať není odsouzen. Pokud se zapálí něčí dům od blesku a shoří buď
jeho vlastní obydlí, nebo se oheň rozšíří a shoří i domy jeho sousedů,
protože tento požár vznikl znenadání, nemá se soudit.
Písemné památky
- zakládací listina litoměřické kapituly (1057),
Benediktini
- zakládací listina benediktinského kláštera sv. Štěpána na Hradisku u Olomouce
(1078),
- zakládací listina pro třebíčské benediktiny (duben 1101 – červenec 1104),
Cisterciáci
- zakládání vinic na místech, kde jsou klimatické podmínky méně příznivé
- vinařství přináší z Burgundska a Poryní
- na Moravě poprvé Velehrad u Uherského Hradiště (1202)
Písemné památky

1236 Konrád, opat klášter v Neuburgu, prodává dvě vinice velehradskému
klášteru s výplatou formou perkrechtu (CDM II, s. 315–316, č. 276)

1241 Václav I., král český, věnuje abatyši Herburce a jejímu klášteru
perkrecht (CDB IV-1, s. 71–72, č. 11)

1266 Bruno, olomoucký biskup, povoluje zakládat vinohrady u Kroměříže,
osvobozuje je od dávek a ustanovuje perkmistra hor viničních (CDB V-1,
s. 688, č. 466)

1281 Dětřich, olomoucký biskup, vydává horenský řád pro kroměřížské
vinice (ZAO, pob. Olomouc, AO, inv. č. 4084, sg. FIIIa1/1b-1)
Kroměřížský horenský řád
Opis (1572), pap., čes., lat., Zemský archiv
v Opavě, pobočka Olomouc, fond AO, inv.
č. 4084, sign. FIIIa1/1b-1, ff. 1r–12v.
Písař: Jan Milotický.
Typologie: viniční řády vzniklé sepsáním
zvykového práva.
Kroměřížský horenský řád

papírový sešit, sestávající ze tří do sebe
volně vložených dvojlistů (ve hřbetu
prošitých bílým motouzem),

velikosti jednoho folia 330 (výška) x
205 mm,

vnější dvojlist (první a poslední list)
plní mimo jiné úlohu ochranného
přebalu,

vlastní text pramene ff. 2r–4v,

folia ff. 5r–6r jsou prázdná,

foliace je novodobá,
Kroměřížský horenský řád

vnější dvojlist má zachované linkování,

bez filigránů,

jedna písařská ruka,

česká novogotická kurzíva a humanistická kurzíva,

zdobení pomocí dvojlinky a rozviliny,

v dobrém stavu.
Kroměřížský horenský řád
Kroměřížský horenský řád
Constitutionum articuli circa vineas observandi, qui
iuxta reverendissimi Domini Theodorici, episcopi
olomucensis, sub anno 1281 privilegium a tanto
temporis intervallo Cremsirii practicati.
Jan Lucemburský a Jan Jindřich
datace obsah + komentář edice
1325, duben, 5., Znojmo Jan, český král, konfirmuje brněnským
měšťanům všechna předchozí práva
a zakazuje nalévání rakouských vín.
CDM VI, s. 219–220,
č. 283
1328, listopad, 11., Brno Ustanovení statut brněnských
přísežných.
CDM VI, s. 288–290,
č. 374
1352, srpen, 9., Brno Právní informace rychtáře a přísežných
města Brna pro Uherské Hradiště.
Právní kniha města Brna,
s. 491–500
1350, prosinec, 21., Brno Jan Jindřich, markrabě moravský,
zakazuje nalézání práv v cizině.
CDM VIII, s. 29–30, č. 60
1353, Brno Alšík a Jan z Fulštejna postupují
Židlochovice moravskému markrabímu
Janu Jindřichovi.
CDM VIII, s. 186, č. 247
datace obsah + komentář edice
1348 Karel IV., římský a český král, nařizuje
zakládat v okolí Prahy zahrady a vinice.
FRB IV, s. 516
1349, leden, 1., Drážďany Karel IV., český král, prohlašuje, že měšťané v
Litoměřicích mají býti zachováni při skladu
obilí, soli, ryb, vína a jiných věcí.
CIM II, s. 419–423, č. 282
1358, únor, 16., Praha Karel IV., císař římský, nařizuje, aby ve třech
mílích okolo Prahy byly zakládány vinice,
a vydává viniční práva na ochranu a podporu
jejich.
CIM I, s. 107–112, č. 66
1358, květen, 12., Praha Karel IV., císař římský, rozšiřuje platnost
předchozího nařízení na celé království.
CIM I, s. 113–116, č. 68
1359, květen, 7., Praha Karel IV., císař římský, povoluje kmetům
a konšelům města Litoměřic, aby na hoře
zvané Radobýl zakládali vinohrady.
CIM II, s. 548–550, č. 376
1370, leden, 9., Praha Karel IV., císař římský, zakazuje dovoz cizích
vín do Čech.
CIM I, s. 147–148, č. 90
Karel IV.
Jošt Lucemburský
datace obsah + komentář edice
1375, listopad, 12., Jošt, markrabě moravský, získává
Židlochovice po smrti Jana Jindřicha.
1379, květen, 30., Brno Jošt, markrabě moravský, nařizuje
vlastníkům židlochovických vinic
horenské právo.
CDM XI, s. 143, č. 154
1379–1402 Jošt, markrabě moravský, nechává
vyhotovit židlochovický viniční řád.
Einige Dorf-Weisthümer (Banund
Bergteidinge) aus Mähren,
s. 85–90
1407, leden, 22., Brno Jošt, markrabě moravský, postupuje
Židlochovice do rukou Viléma Zajíce z
Valdeka.
ZDB IX, s. 260, č. 124
Vývoj horenského práva 15.–16. stol.

úpadek během husitské revoluce (1419–1434),

1433 nález Starého Města pražského, podle něhož měly být napříště
všechny viniční trhy zapisovány v městských knihách,

1497, červenec 21. Praha, Vladislav II. Jagelonský, král český, nařizuje
povinnost zápisu vinic do perkmistrovských knih,

1500 nový typ falkensteinských řádů na Moravě,

1590 Rudolf II. vydává podrobnou instrukci Janu Kapru z Kaprštejna,
perkmistru pražských viničních hor.
Vývoj horenského práva 17.–18. stol.

úpadek během třicetileté války (1618–1648),

1775 robotní patent umožnil prohloubit odvod vrchnostenských dávek,

1781 zrušení nevolnictví vedlo ke stěhování dělníků do měst, což znamenalo
nedostatek pracovních sil ve vinicích,

1783 úpadek agendy Úřadu perkmistra hor viničních v Čechách vedl ke
spojení s komorní prokuraturou,

1782, srpen 19., Moravskoslezské gubernium oslovuje jednotlivé vinařské
obce formou dotazníků, příprava kodifikace práva na Moravě,

1784, září 22., Všeobecné vinohorenské zřízení pro Markrabství moravské
ukončuje platnost dosavadních horenských řádů.
Prameny – listiny
Listina je písemné svědectví o určitém právním jednání, vytvořená podle určitých
pravidel. Až na výjimky má neomezenou platnost.
Horenské či viniční řády byly původně vydávány majiteli jednotlivých panství
formou pergamenových, později papírových listin, ověřených pečetí
vydavatele. Jen malé procento z nich se dochovalo v originále, podstatná část je
zachována v pozdějších opisech.
Prameny – listiny
SOkA Znojmo, PROS/I 1556–1887, inv. č. 24.
Prameny – listiny
NA, Maltézští rytíři – české velkopřevorství 1085–1875, sign. 1966.