PV1B118 Novověké prameny a metody výzkumu ÚVOD DO PROBLEMATIKY FUNGOVÁNÍ HORENSKÉHO PRÁVA III Zdeněk VOSTRÝ SOUDNÍ INSTANCE  Soudní autonomie představuje vyšší stupeň viniční samosprávy.  V průběhu doby narážela soudní pravomoc vinohradních hor na pravomoc pozemkové vrchnosti a měst,  Soudní autonomii vinohradních hor se podařilo zachovat pouze tehdy, pokud vinohradní hora plnila funkci vyšších soudů,  Počet horenských soudů stále klesal, ve velkých centrech přetrvala jeho funkce až do konce 18. století (Bučovice, Diváky, Hustopeče, Klobouky, Královo Pole, Lednice, Mikulov, Oslavany, Staré Brno, Šardice, Tišnov, Zábrdovice). ŘÁDNÉ SOUDY ➢ Shromáždění horníků (hornický soud, výroční hornický soud) bylo nejvyšším samosprávným a  soudním orgánem vinohradní hory. Při tomto zasedání se, za předsednictví zeměpána či pozemkové vrchnosti, řešily důležité otázky týkající se celé vinohradní hory. ➢ Soud perkmistra (Percgenozzer Rat, horenské právo) svoláván, když nebylo možné čekat na pravidelné shromáždění všech horníků. Soud v tomto případě tvořili kromě perkmistra i horní přísežní, ve výjimečných případech pak i jiné povolené osoby. ➢ Plný hornický soud (plný soud, schůzky) se vyvinul z činnosti výročního soudu. Předsedal mu perkmistr, jeho členy tvořila hornická rada a další povolané osoby. VYŠŠÍ HORENSKÉ SOUDY ➢ Soudy horenství vznikaly tím, že všechny vinohradní hory z vymezeného územního celku spadaly pod sjednocenou soudní moc. ➢ Obecní soudy vznikaly v důsledku majetkové držby měšťanů či obyvatel jiných obcí. Tento vztah byl často zdůrazněn přítomností zástupců měst a obcí u horenského soudu. ➢ Patrimoniální soudy vznikaly v době rostoucí emancipace šlechty. Docházelo tak k přenášení kompetence autonomní viniční jurisdikce na patrimoniální správu. VRCHNÍ HORENSKÉ SOUDY Vrchními horenskými soudy jsou takové soudy, které měly vrchní jurisdikci nad vinohradními horami. Rozhodující o odvoláních nižších horenských soudů a podávající jim právní naučení. ● Vrchní soud ve Falkensteinu, jeho funkce končí po roce 1609, ● Vrchní markraběcí soud na hradě Špilberku, mezi lety 1498–1548 soud nefungoval. Smírčí horenský soud (arbitrážní komise) jeho hlavním cílem bylo projednat soudní případ, zaujmout právní názor a působit na procesní strany, aby dospěly k  uzavření smíru. MIMOŘÁDNÉ HORENSKÉ SOUDY NOVÁ SOUDNÍ ORGANIZACE 1783  Všeobecné soudy  Místní (magistráty), apelační (Praha, Brno) a Nejvyšší soudní úřad ve Vídni,  Privilegované soudy  Zemské soudy, horní soudy, merkantilní a směnečné soudy, lenní soudy,  Zvláštní soudy  Všeobecné a privilegované soudy zasahující výjimečně ze své obvyklé místní nebo předmětné působnosti.  Úřad perkmistra hor viničních byl 10. listopadu 1783 spojen s komorní prokuraturou. NOVÁ SOUDNÍ ORGANIZACE 1. ČERVNA 1783 CHARAKTER ● Byrokratizace státního aparátu, ● Moderní principy, – Přirozená právní koncepce + kodifikace, ● hierarchizovaná soudní soustava, ● profesionalizace, ● důslednější oddělení soudnictví od správy, ● Zásahy do pozemkově vrchnostenských vztahů. VŠEOBECNÝ ZÁKONÍK O ZLOČINECH A TRESTECH NA NĚ (1787) ● Rozhodující přelom ve vývoji trestního práva, ● Ovlivněn spisem Ceasara Becarii „O zločinech a trestech“ (1774), ● Dělí se na dvě části, – O proviněních a trestech hrdelních, – O proviněních a trestech politických, ● Zásada úměrnosti mezi trestem a společenskou nebezpečností činu, ● Opuštění formy feudálních trestů a krutých zákroků, ● Důsledné uplatnění zásad – nullum crimen sine lege = není zločinu bez zákona, – nulla poeana sine lege = není trestu bez zákona, ● Tresty vedou k převýchově pachatele a nikoli k výkonu pomsty. OSNOVA PÍSEMNÝCH PRAMENŮ K DĚJINÁM HRDELNÍHO SOUDNICTVÍ ● 1. základní prameny: – Knihy smolné (černé, krevní, popravčí) a jim příbuzné s převažující hrdelně právní agendou, – Knihy sníženích osob (katů, pohodných), – Smolné spisy (soudní, hrdelněprávní), – Speciální písemnosti nadřízených institucí (písemnosti apelačního soudu). ● 2. komplementární prameny: písemnosti, které se dotýkají hrdelně právní problematiky jen z části. VYMAHATELNOST PRÁVA Specializace vinařství snižovala snahu vrchnosti trestat kvalifikovanou pracovní sílu. ➔ Časté přestupky spojené s hospodařením na vinicích, které byly trestané pomocí konfiskací. ➔ Dochován jediný věrohodný doklad výkonu hrdelního trestu v novověku, – V Hustopečích byl 9. září 1610 mečem sťat měšťanský mydlář, potrestaný za krádež blíže nespecifikovaného množství hroznů v noci: „...při zdejším pranýři na hromadě písku k této eksekuci schválně nasypané, mečem popraven a na zevnějším hřbitově pochován...“ ➔ Upřednostňoval se mírnější postup trestů v podobě peněžitých pokut, ran holí, vězením apod. FALKENSTEINSKÉ HORENSKÉ PRÁVO (FALKENSTEINER BERGRECHT) ● Středisko vinařské oblasti Weinviertel – Falkenstein, – Seifreid von Plank prodal roku 1309 horenské právo na viniční horu Rosenberg za 19 200 feniků klášteru sv. Kláry (St. Clara) ve Vídni. – Viniční hora Rosenberg rozdělaná na 37 stejně velkých vinic, každá o výměře 2 jitra (1,15 ha). – Horenské právo dochované částečně v opisu z 20. září 1528. FALKENSTEINSKÉ HORENSKÉ ŘÁDY NA MORAVĚ ● Souhrnný název pro řády, které byly recipovány v různých dobách od vinohradních hor z území dolnorakouské Vinné čtvrti. ● Archetyp označujeme jako moravský falkensteinský řád. – Mikulov, Strážnice, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Znojmo. ● Obsaženo v městských a obecních samosprávných řádech. ● Na Moravu proniká ve dvou vlnách: – Staré falkensteinské řády (do konce 15. stol.), – Nové falkensteinské řády (po roce 1500), ● Mikulovská redakce falkensteinských řádů, ● Uherskobrodská redakce falkensteinských řádů. Prameny – mandáty a úřední akta Mandát (patent) je písemnost upravená podle určitých pravidel a určená k tomu, aby rozkazovala. Časová platnost mandátu je omezená, zaniká splněním rozkazu. Ty, které mají trvalou platnost tvoří kategorii mezi mandáty a listinami. Úřední akta (spisy, aktový materiál) • v užším pojetí jsou to takové písemnosti, které vznikají při přípravě listin či mandátu „Cesta k listině je dlážděna aktovými písemnostmi.“ • v širším pojetí lze považovat za aktové písemnosti všechny dokumenty, které mají úřední charakter a přitom nejsou listinami. Prameny – patenty MZA, fond G 18, kart. 33. Prameny – aktový materiál MZA, fond B 1, , inv. č. 4168, kart. 2176, ff. 283r; Tamtéž, fond E 25, kart. 24, sign. 97 B.