Výběr zemských berní 14.11.2018 oŽádost panovníka zemské berně -> povolení druhu a výšky berní zemským sněmem – většinou na několik let dopředu (ale i jednorázové) oLhůty k vybírání berní nařizovány 2x-3x ročně v délce 2-3 týdnů oDen, nařízený zemským sněmem = počáteční den lhůty ke shromáždění přiznávacích berních listů od poplatníků -> kontrola a zhodnocení berním úřadem oZákaz platit berni za jiné o 80.l.16.st prosazení dualismu berních úřadů – Brno, Olomouc o Berní úřady společné pro všechny stavy o Výběrčí berní oNa každou berni samostatný výběrčí – jmenováni na zemském sněmu při schvalování berně (kromě výběrčího posudného – jmenován králem/královským podkomořím) X konec 16.st. více berní na jeden úřad o Do každé skupiny výběrčích mělo být voleno po jedné osobě z každého stavu X nedodržováno oKrajští berníci obsazování z řad menších zemských úředníků (komorník, sudí menšího zemského práva) nebo měšťany (olomouckými a brněnskými) oNěkdy více skupin výběrčích pro konkrétní typy berní oPlaceni zemí o Zajištění prostor pro vybírání berní – většinou v měšťanském domě o Zajištění kancelářského materiálu, truhel,… o Tvorba a aktualizace přiznávacích register oPo zaplacení berně vydána poplatníkovi kvitance a sněmu složeny účty z přijatých peněz o Účel vybírání berní ◦Korunovace ◦Povinná, na financování panovníkovy cesty na Moravu ◦Královská svatba ◦Moravskými stavy vnímána jako dar panovníkovi ◦Královský dvůr ◦Válečná pomoc (berně turecká) ◦Úhrada říšský/panovnických a zemských dluhů ◦Zemské potřeby ◦Platy zemským lékařům, úředníkům a služebníkům ◦Ryze interní záležitost zemských sněmů Průběh vybírání daní I.A. Shromažďování, uspořádání a kontrola podkladů pro vypracování odhadního rejstříku I.B. Vypracování odhadního rejstříku II.1.A.a. Shromažďování, uspořádání a kontrola berních přiznání II.1.A.b. Shromažďování a zabezpečení berních peněz II.1.B. Vypracování příjmových zápisů berního rejstříku II.2.A. Vyplácení berních peněz II.2.B. Vypracování soupisu vydání II.3. Složení účtů komisaři Odhad majetku oVypracován jen v případě potřeby a sloužil po delší dobu oOdhadováno jmění všech obyvatel: pánů, rytířů, prelátů, měst, dvořáků, manů, půhončích, farářů, kněží, poddaných, podruhů,… oKdo provádí odhady? oKomise – na základě prodejní ceny či odhadem oPáni, preláti, rytíři a měšťané královských měst odhadovali své jmění sami přiznávacími berními listy oStatky dvořáků, manů a poddaných odhadovali jejich páni; statky půhončích menší zemští úředníci; statky sirotčí zemský hejtman nebo správci oOdhadní/šacovní registra založena podle jmen statků oSlouží jako podklad pro rozvržení daní a jako kontrola pro přiznávací berní listy oKonec 16.st. stavové ze svých řad volili „odhadce“ -> odhady odevzdány nejvyšším zemským úředníkům a zemským soudům Přiznávací berní listy oPodává každý „obyvatel“ země oForma přiznávacích listů ustanovena na zemském sněmu oVydávány pod jménem a pečetí poplatníků / vrchnostenských úředníků (za nepřítomnosti) oOsoby, které vlastní pečeť nemají, musí požádat pána/rytíře/město oDoručení osobně/skrze pověřeného prostředníka bernímu úřadu nebo krajským hejtmanům oBerní termín = termín vyhotovování přiznávacích listů -> vlastní výběr mnohdy až o několik měsíců později oPřiznávací listy rozděleny do 4 kategorií podle stavů – číslování podle zápisů v berních rejstřících po zaplacení berně oListinné formule oIntitulace oPromulgace oNarace – specifikace sněmovního usnesení oDispozice oKoroborace oDatace Formát Písmo Písmo Vybírání berní oPeníze vkládány po dílčích částkách do pytlíků, opatřených papírovými cedulkami s uvedením sumy oUschovány v truhlách na radnici příslušného královského města oPo zaplacení vydána pod pečetí kvitance oPo zaplacení vyhotoveny přípisky na berních listech – regesty na rubní straně (jméno poplatníka, berní termín, odvedená suma, zdaněné položky, číslování, podtrhávání,…) oRestantníci oPoplatníci, kteří odevzdali přiznávací berní list, ale samotnou berni neodevzdali oVysvětlení osvědčujícím listem oPřiznávací listy ponechány v berním úřadě oUpomínáni prostřednictvím zemských poslů o o o Berní rejstříky oEvidence včasných berních odvodů – v řádných lhůtách oPřehledy plnění berní povinnosti, týkající se určitého druhu berně za určitý termín na určitém teritoriu oZápisy členěny podle stavu poplatníků oEvidovaná jednotka = poplatník/panství o o Soupis vydání oVýdajové položky ◦Vydání za vybavení a zabezpečení chodu berního úřadu – odměny výběrčích, pomocných kancelářských sil, kancelářské potřeby,… ◦Výplaty berních peněz příjemcům ◦Moravský podkomoří – finance na chod dvoru (konkrétní částku/zbytek po vyplacení ostatním) ◦Nejvyšší zemští úředníci – moravský zemský hejtman, zemí placeni důstojníci,… ◦Zemský lékař, hodinář, zemští poslové,… ◦Panovníkovi věřitelé oPřevzetí hotovosti příjemci stvrzovali kvitancemi oPřehled výdajových položek ◦V příslušném berním rejstříku za příjmovými zápisy ◦Mimo berní rejstřík oSkládání účtů před osobami pověřenými od stavů či panovníkem – komisaři oZávěrečný zápis – vyčíslení zůstatku, příjemce zůstatku, datace vyúčtování, podpis komisaře o ◦ ◦ Příjemci berních peněz Podkomoří = zeměpanský výběrčí ◦Přebíral část peněz od berních úřadů, která byla určena pro císařský dvůr ◦Výnos posudného – vybíral přímo (do r. 1599) ◦Zvláštní městská berně královských a komorních měst ◦Obsazován z řad vyšší, či nižší šlechty ◦Pokyny přijímá od české kanceláře/dvorské komory Rentmistrovský úřad ◦Zřízen 1567 ◦Obsazován z řad nižší šlechty/měšťany ◦Komunikace především s dvorskou komorou ◦Sekunduje úřadu podkomořího -> vyhranění agendy spotřebních daní Colmistr ◦Distribuce financí na uherská bojiště ◦Příslušník rytířského stavu/měšťan ◦Převzetí peněz od výběrčích berní -> transport Druhy berní Posudné/pobečovné (pam.sněm.II, fol.2a, pam.sněm. III., fol. 312) ◦Určena na hrazení nákladů královského dvoru ◦Z každého prodaného čtyřvěderného sudu piva (v průměru kolem 230 l) ◦Ve 4 ročních lhůtách ve výši 1-5 grošů (případně vyplacení celé částky a posudné pak stavové vybírali po celý rok) ◦Poprvé povoleno na sněmu olomouckém 26.března 1546 ◦1580 první soupis usedlých, poddaných a pivovarů ◦1609 přiznání podávají úředníci/správcové pivovarů (nikoli majitelé) ◦1628 povinná daň jen pro královská města (ungelt) – 1 rýnský zlatý z každého sudu Šefflgelt = měřičné ◦Určena na hrazení válečné pomoci, královských dluhů, zemských potřeb ◦Každý kdo kupoval/prodával jakékoli zboží – nerostné, rostlinné či živočišné ◦Na Moravě poprvé vzpomínán roku 1540 ◦Ve všech městech, městečkách i vsích byly určeny osoby, které bránily kupčení s měřičným a 1x měsíčně odváděli vybrané berně vrchnosti/starostovi ◦Zemským sněmem určeny osoby k vybírání měřičného (z každého stavu jeden) ve městech Olomouci, Brně a Znojmě Druhy berní Daň desátého groše (pam.sněm.III.fol.12a) ◦Určena na hrazení válečných potřeb – vybírána v zájmu panovníka ◦Poplatek ze všech domů v městech, městečkách i ve všech, ze statků panských, rytířských i dvořáckých usedlostí – obdoba české domovní berně ◦Zavedena od 2.pol.16.st. – první výběrčí ustanoveni 1570 (vybírána do roku 1611) ◦Vybírána 2x ročně – termíny sv. Bartoloměje a sv. Mikuláše -> ekvivalentem daň dvacátého groše – celoroční taxa za oba termíny ◦Každý hospodář poddanské/předměstské usedlosti odváděl berni své vrchnosti a ta peníze odvedla svým jménem zemským výběrčím Skopné ◦Určena na válečné potřeby - vojsko ◦Daň z kopy obilí – částka diferenciovaná podle ozimu/jaře, rustikální/dominikální (0,5 – 2 bílé groše) ◦Poprvé uložena r. 1597 a vybírána do r. 1611 ◦Vybírána 1x ročně Daň z masa ◦Určena na potřeby zemské a válečné ◦Všichni, kdo zpracovávali maso ◦Zavedena na konci 16.st. Druhy berní Třicátek (pam.sněm.II., fol.324a) ◦Určena na hrazení královských dluhů ◦Kupci odvádějí každý třicátý zlatý/kopu/groš z kupní ceny (každý týden) ◦Poprvé připomínán r. 1550 ◦1570 v každém městě ustanoveni 2 přísežné osoby, které přihlížely k placení třicátku -> berně pak odevzdávají zemským výběrčím ustanoveným zemským sněmem Turecká berně ◦Zavedena r. 1595 a vybírána do r. 1612 ◦Od r. 1602 spojována s berní ze spotřebního zboží a se skopným -> ulehčení berního sytému (vyhotovení jednoho společného berního přiznání) ◦Vybírána 2x ročně ◦Základem zdanění usedlostí + různé typy rent, kategorie výrobních a podnikatelských prostředků (kapitál), mlýnská kola, pronajaté sklady ◦Od r. 1601 součástí daň z hlavy (židé) Druhy berní Berně z usedlých ◦R. 1600 vyčleněna z turecké berně na válečné výdaje, 1604-1606 na umoření deficitu zemského rozpočtu ◦1613 základem nového berního systému markrabství ◦Vybírána 1x ročně -> od r.1613 4x ročně ◦Základní jednotkou usedlost – poddanská hospodářství na venkově, usedlosti předměšťanů ◦R. 1600 platí pouze vrchnost/ 15 gr.b. -> 1604 po 5 gr.b. ->1605-1606 po 10 gr.b. (polovinu vrchnost, polovinu držitel gruntu) ->1613 po 15 gr.b. pouze hospodář Sbírka z předměšťanů a poddaných ◦Poprvé vyhlášena r. 1594 ◦Výnos určen na válečné výdaje ◦Jednotkou předměstská/venkovská usedlost, jejíž držitel byl v poddanském poměru k vrchnosti z řad moravských „obyvatel“ ◦V hodnotě 15 gr.b., od r. 1605 1 zl. Druhy berní ◦Berně z koní zbrojných ◦Poprvé vypsána r. 1598 ◦K pokrytí vojenských výdajů země/ hrazení dluhů a úroků rozpočtu markrabství ◦Od r. 1602 spojována s berní desátého groše ◦1598-1601 vybírána 1x ročně, od r. 1602 2x ročně ◦Jednotka zbrojný kůň = majetek ve výši 10 000/8000/7000 zlatých moravských (od r. 1601 hodnota 20 000 zl.) ◦Taxa za zbrojného koně = 10 zl.mor./rok (ve dvou splátkách) ◦Jako berní jednotky využívány i u berně z usedlých ◦Berně ze spotřebního zboží ◦Od pol.16.st. V rámci berně z desátého groše -> svébytná daň až od r. 1587 ◦Výnos daně odevzdávána podkomořímu – vyhrazeny pro potřeby panovníka (dluhy) ◦Od r. 1593 jako sbírka k zemi pro potřeby markrabství ◦Od r. 1602 spojována s tureckou berní a se skopným ◦Vypisována 2x ročně