Boskovstí židé. Kí karakmr»*tic< moraptkycri xidu napsal liiroslav Cuna. OilsK z Obchodních Cistu Praha -- nákladem cUttaiM • Clfklafiriiia dra fed %riv* a m*- MZK-UK Brno •2619964446« JAROSLAV TUNA| Hoskov.stí žide. Kr kar iktcritticc m<»rav*kvch *ldú žk!c b»i- i gbéta (-židovská městn-1 těchto tři mest. Hoskovské • židovské méito* —jež jest zrovna tak jnko na pK též třebíčské také svou zvláštni politickou obci mestskou — jest podnes vc výicc střech svých nízkych domků odděleno od •křesťanského města-dráty rozpjatými od střechy k střeše pres ulice, a vedou do něho dvě jakés takés brány. Má na prostoře 4 ha 06 aríi 87 m* asi 11» domků a 1024 obyvatel dle posledního sčitání lidu r. 1000. I»>mky jsou velkou včtšinou dosud dřevino, ale tak starobylého uŽ dřeva, prosáklého pískem, prachem, hlinou, že >to ani nechce hořet-. Kdo by chtíl spekulovat na vyhořeni, v boskovském 2619964446 koňky, zábradlí, pavláčky. I uličky jsou tak píi krčelé. Málo který dum je vlastnictvím jednoho; obyčejné přízemí patří jinému a poschodí také jinému, poznáte to i podle obílení nebo zabarvení. V pozemkové knize takový domek mha dvě, tři knihovní vložky. Jsou v Hoskovicích i v Prostějově a v Třebíči tytéž zajímavé spletité právní pomery vlastnické, jaké byly v pražském Josefové, dle nynějšího rakouského práva vlastnictví pozemkového jsou pomery ty ovšem protiprávní a protizákonné. Také se soudy přičiňují tyto úchylky práva vlastnického nějak urovnat dle požadavku zákona. Bylo by viak úrodnou studií vysvětlit, jak v přikrčených pomčrech chudých židů takovéto úchylné právní názory o vlastnictví vznikaly, — a snad by studium takové podalo i podnety k některým praktickým novým právním útvarům. Nelze přece za nepraktické a života neschopné prohlásit to, co za tak těžkých podmínek životních vyrostalo a ai do našich dob se udrželo i proti nutkavé odporu netrpící mohutnosti práva. Karikaturou práva to jisté není! /i m Velikou cenu tyto domky nemívají; na roku 1899 jeden byl prodán (v exekuční dražbé) za 100 K a to znalci tvrdili, že byl — přeplacen. Jeden domek, v němž bydlí kolovrátkář, stojí na ploše 4 čtverečních sáhu. V úzkých domcích těch úzké, těsné jsou světničky, nízké dvéře, drobná okénka a z nich vykukuje plno polonahých děti. Domky ty a uličky dobré by bylo ofotografovat pro museum brněnské. V Židovskyc bydlívali jenom pí nyní v nich bydli pronásledovaná oi aou chudobu. Ti židovlti i ncŽidot křesíanskvch ohyi niľi tech mate — dříve •následovaní a bezprávni — židé; á chudina Židovská i křesťanská, idem a bezpráví trpící často pro c i v Boskovicích. Ale tito chudí »ti trpi stejné; není proto při « I- .i. y. ski ho města ani do-%mu. Židé bosko\ tí maji mezi tuchy o antisemitismu sebou velké procento negramotných (=anal-labetu), kdežto v křesťanském obyvatelstvu i venkovském na Boskovsku analfabetů již přece jen ubývá. I" soudu boskovského málo protokolu a listin se \ Vfkyti se třemi křížky, ale za to mnoho sc třemi nulami (takové znamení místo podpisu činí /ide): o\šem k \ys\éileni zjevu toho třeba si připomenout, že Židé obchoduji a proto spíše vc styk se soudy přijdou nežli negramotní chudí křesťané, kteří nádenicí a pacholkuji. Židé boskovltí v sobotu nepodpisují protokolů, nepřísahají; nebývají proto na sobotu žádná soudní jednáni u boskovského soudu p< voláni. Bo jc přizn dovHtva. rozumějí řizeni platm při nichž by židé měl! býti před-nkč dražby sc v sobotu nekonají, oviti židé mnoho se soudí; toto sudílstvi em povšechné chudoby boskovského li-Podporováno jest 1 tim, žc židé soudům a bez advokátu i za starého soudního , lim snáze nyni za Lni u soudu činili ně- fpí semne lil ustnih mccky; nyní, kdy žaluji protokolárne, ncvzpírají se Českému protokolu. Jako svčdci vyslýcháni vypovídají česky nebo nemecky, dle toho jaká je pře. Jazykovou otázkou tito chudí židé si hlavy nelámou, to je jim dobrý kšeft milejší. Někteří su-dílci z chudého židovstva jsou na denním pořádku soudu boskovského, tak na př. ľinkas contra Mánes a naopak a dva hadráři boskovského okresu Barchcles a Spitz, boskovští to Monték a a Capulct; i jejich příbuzní a drobné dčti prou se zcela jako podle Shakespeara. Židu v židovském městě boskovském jest nyní 1024, nečítaje židy v -křesťanském městě*; některá léta jest jich více, ale ti neuživí sc, prchají z Boskovic. Tento stav tak trvá po 40 let. Všichni jsou obchodníci, jediný jen rolnicí, absolvoval I rolnickou školu a je příkladným rolníkem. Ale obyvatelstvo židu-rolníkovi nemůže přivyknout : sousedi (na poli) se s nim často soudí, upírají mu i nevinné služebnostní právo jeti vozem přes jejich louky u řeky Svitavky se senem a otavou. Obchody vedou židé všelijaké, jenom lichvařit kloudné neumějí. V tom je bosko\^kou specialitou povedeny křesťanský lichvář, jemuž vtip boskovský přezdívku dal -Bořivoj*; — a jest s podivením, že uřadové dozíraci ani trestní soud dosud nebyli obecenstvem na tohoto lichváře upozorněni, ač lichvářstvi jeho je v Boskovicích všeobecné známo ... Za to je v Boskovicích dobrá prakse v konkursech, málo čísel •Práv- níka- pražského vyjde — bez boskovského nejakého konkursu. Konkursnictví jakoby stalo se tam vášni a patřilo k dobrým mravům. Jeden takový •.p'.rtsman chtěl takc lat konkurs, ale ukázalo se, Že má viechno v pořádku a jmění tolik, že by st leda musil vyrovnat — na 1207». Jiný sports-man nabídl jakožto vřřitcl a správce konkursní podstaty konkursantovi, Že ho vyrovná na 307# s druhými, jestliže jemu slíbí, že za to jeho pohledávku plným obnosem mu vyplatí, a vyrovnal ho tak s velikým úsilím; ale milý konkursant tomuto svému příteli potom také jenom 30°/0 vyplatil, protože zákon žádného takového jednostranného ujednání na Škodu druhých nedovoluje, a byl v duchu rád, Že tento naivné úskočný přítel za neho všechno tak dobře pron ujednal. t hudsí židé boskovští živí se chovem a prodejem hus do Vidné a zase hlavně do židovských rodin a židovských závodu tržebnich. Průměrně každý Žid chudší krmi současně nebo dává krmit ns vsi 40—60 hus. Bohatší »husafi« sami hus nekrmí, nýbrž dávají krmit na vsích a tu ovšem dávají krmit daleko \ětM počet Jakmile sc husy dokrmuji. nakoupí se hned stádo nové. V trhu husím a v dopravě hus po dráze jsou ovšem tito boskovští židovští husaři daleko zkušenější a obezřelejší nežli obchodnici husami v Cechách, kteří — jak z právních případů u ncjvyššiho K soudu vidět — neumějí 6vá práva proti společnostem drah hájit a tak stále a stále veliké škody trpí. Také husi sádlo se z Boskovic do Vídně prodává. Husařstvi toto vyvinulo sc na orthodoksní půdě židovské ze známého zákazu jisti vepřové. Tržcbni úspěch boskovského husařstvi chudých židů souvisí velmi úzce s jiným méně známým ale velmi výnosným pramenem důchodů boskov-ského žida. Tim jsou zdravý horský vzduch a p ř i r o d n i krásy boskovskéhokraje, z nichž židovská obec boskovská desítky a desítky let už trŽebnč těží, kdežto čeští spisovatelé o nich jen marně píšou a své články i do čítanek marně a marně tisknou. »Málo krajinek na Moravě je tak krásných a malebných, jako je krajinka boskovská* — tou větou začíná pověst o původu hradu boskovského prof. Havelkou napsaná v Bartošově Slovesnosti. Z mladšího pokolení každý inteligent český tu větu zná, ale málo kdo v Boskovicích a v krajince boskovskč kdy byl. Za to Vídcňanú-židú je v Boskovicích každé léto plno, až 000 rodin (!) ročně na kolik měsíců do Boskovic dojíždí. Jest to zejména horský zdravý vzduch prosycený vůní lesů jehličnatých a hájů, který tam hosty vábi, a rozkošná údolí přírodou jako uměle upravená pro rozkoš A pohodlí výletníků ; tak partie »u třech rybníčků-, pilské údolí'), •) Papírnik Mayer dal nntisknouti pohlední lístky pilskčho údolí s německým nápisem Pillathal, což ktorýsi snaJec češtiny pokřtil na »Pilátovo údolí*. jež protéká říčka Bělá proudíc dvěma rybníky, svalí -ÍCižkovy valy-, t. zv. vyhlídka u jeleního skoku, pak fimecká zahrada a starý hrad boskovský, údolí melkovské, Šebetovský park, na Milánovcch, dále -Zátiší -, bývalý lovecký hrádek (nyní myslivna), Rovná n mnoho jiných. Romantické údolí melkovské chová i pro malíře vděčné partie, pěkný les valchovský, plný vůně pryskyřičné a ozonu, potom v Lipníkách, na Panfně louce (směrem k Sndicům), hory k Němčicím a ke Sloupu a mnohé jiné. Bývá pak živo v letni době v chudobných přikrčených domcích Židovského města! Do světniček utáboří sc výletnici videňšti a -domácí páni-ukrči sc do kuchyní a na půdy — vsak je léto. S Videi áky přijdou i peníze, poměrně hojnost peněz, a veselá radost do uliček gheta: v tu dobu ani Mane* s Pinkasem se nesoudí a Barcheles Spitzovi nezávidí. Tito vídenští každoroční hosté jsou také konsumenty hus celého Boskovská. jsou jim reklamou a mnozí z nich jsou prostřcdkovatcli a překupníky; všichni pak zákazníky. Bohatší letni hosté židovští bývají ubytováni v křesťanském městě v domech křesťanských, kde jim majitele n ejleps i byty pronajímají. Jsou nejen z Vidně, ale i z Pešti, t Německa atd. Vídeňští tito výletnici jsou vsak nejen důležitým hospodářským, ale i velmi vlivným osvětným činitelem v životě boskovských židů: oni udržuji židy boskovskč při ně m e cl v i a bráni jich při- 10 11 lnuti k českému životu. Zcela přirozené: v Itf žije z nich boskovský žid, u něho jsou na byte a od něho kupují, na podzim a v zimě žije z nich zase, kupují od něho husy a husí sádlo, — a na jaře se žid boskovský na ně zase už těší a byt smýčí. Děti boskovských židů jdou do Vídně k i v-letníkům do učení a do služby, mnozí se tam uchytí. Také nezaměstnancům boskovským pomohou ve^Vídni k práci letní hosté vídeňští. Tak řka každá židovská rodina boskovská má některé své členy ve Vídni. Proto Židé boskovští přidržují se němčiny, německy spravují svou obec politickou i svou obec náboženskou, německy vychovávaj: veřejné pětitřídce s pobočkami své děti, jež potom do Brna a do Vídně jen na německé střední školy posílají. Ostatně boskovský český život do nedávna neměl v sobě ani mnoho přitažlivosti osvětoví Teprve r. 1892 všeobecná krajinská výstavka česká v Boskovicích na můj podnět adie mé osnovy pořádaná byla snad prvým činitelem v českem životě bo-skovském, který vábil, přitažlivou moc měl. Velnu mnozí vlažní živnostníci, kteří do te Joby radi němčili anebo jsouce inteligentními oblibovali si inteligentní společnost německou, výstavkou *e vzpamatovali. Nyní podobný přitažlivý vlivosv.: má několika směry měšťanská škola česka m l ředitelem Fr. Neumannem spravovaná, zvlaši pobočky, do nichž také židovská děvčata už četné chodí. Bude míti takový vliv záhy i v nově xa- lolenč Čcskc (vyšši) gymnasium boskovské. Me-iťanka a gymnasium již aspoň způsobily, že ži-dovuká politická obec zavedla r. 1901—2 na veřejné obecne škole německé, — na níž se do té doby éeitiní neučilo, ač Boskovice leží v ryze českém oknsu (fakt neuvěřitelný a mimo Moravu nemožný!) nepovinné vyučování češtině. Patrně hlavně proto, aby Žáci německé školy této (židovští a také četní křesťanšti) nepropadali při přijímací zkoušce na gymnasium boskovské z češtiny a mohli přestupoví i • i Šatkou mliťanskou Školu. Vidět, že nastává doba, kdy nebude už pravdou, že »bez Češtiny se (žid) v Boskovicích obejde«, ač tato věta tak drsně příznačná pro slabou sílu osvětnou a hospodářskou Čechů boskovských byla ještě do nedávna pravdivou. Němci a Židé boskovští mají své dobré německé úvěrni spolky ; mimo to i brněnská filiálka živnostenské Hanky pražské zakládá ochotně boskovské německé podniky. Nel i vzdělávací spolky a ústavy německé mají boskovští židé a mnohé dosti staré. Tak našel j»cm v židovském městě půjčovnu knih nejméně sc 2000 svazky. Měla německé knihy od Schillera a Goctha až po Hackländra, Hoffmanna a Nieritze. Paul de Kock, Zschokke a Dumas prý se hojně čtou — ale už prý »mladí« k němu málo teď chodi st vypůjčivat, stěžoval si majitel, který platí i knihovny této státní daně 4 zl. 20 kr. Teď si -mladí- vypůjčívají novější moderní spisy německé 12 ve spolkových knihovnách dvou nemeckých spolku (I-Yohsinn, Deutsches Kasino) v křesťanském město. Vešel jsem v židovském městě tnké do mateřské školky (německé) a udivil jsem se, jakou srdečnou lásku boskovští židé maji k dětem své obce. Pěstounce (učitelce) pomáhají v dozoru dobrovolně sp střídajíce slečny židovské. Přes hodinu byl jsem přítomen hrám a zpěvům. Mezi dčtmi je vsak mnoho detí České chudiny v ghettu bydlící: rodiče dělníci jdouce ráno do práce zavedou své děti do školky, kde už se o ne pečuje. Deti ve školce naučí se trochu německy a velmi mnoho jich jde potom do nemecké školy židovské obce. Vyložil jsem věc v 1'středni Matici Školské, ředitel matiční kanceláře je rodák z boskovského kraje — a v Boskovicích přetížených nyní stavbou budovy gymnasijni přáli by sl toho velice, aby jim Ústřední Matice Školská pomohla zřídit jednu, dvě školky na záchranu Českých děti. Šlo by celkem jen o náklad prvých 4 — 5 let; náklad by se postupně umenšoval. Místnost by obec opatřila. • Židé (boskovští) usadili se v Boskovicích — tak přejímám ze spisu prof. Alois a Vojt. Sem-bery »Páni z Boskovic* vydaného r. 1870 ve Vidni (vizte str. 153!) doslovně — »bezc vší pochyby hned při založení města a mluvili tehda vedle hebrejštiny jediné česky, ježto té doby na Moravě Němců nebylo. Měli vesměs proměnlivá jména hebrejská, na př.: Salomon, Izák, Baroch, Sára a p., kromě nich však obdrželi zajisté i jména moravská i česka) ni qpftsob těch, ji-žtn posud u některých hosko\ických rodin průchod maji, na př.: Beran, Hanák, Háček, Husák, Jelínek, Polák, Pia. ek, kyšavý, Štcfansky. Tichy n jiní. Tcpiv kdy/, židé za krále Ladislava r. 1454, osočováni jsouce od obchodníku německých, Z Olomouce a z Brna (těl ze Znojma a Jihlavy) byli vypuzeni a jinde útulek hledali, podobá se, že některé rodiny s jmény německými do Boskovic přibyly. Za císaře Josel.i. kdy>. židuni \ubec nařízeno, aby m dali jména stálá, přijali židě boskovičtí ne bez přičiněni panských úřednikuv z většiny jména německá: na př. Adici. Aufrichtig. Khrlich. I'ein. Glücklich, Goldmann. Goldstein. Kisenstein, Wolkenstein, Himmelreich a j., kterýmžto přijetím jmén německých přivedeni potomci jich na myšlénku, jako by byli skutečnými Němci, a odcizili se znenáhla svým domácím spoluobyvatelům moravským. V nejnovějši pak době hnuti politického a národního postavili se židé (moravští i naprosto v siky protivníku moravských sousedů svých, a nedbajíce přísloví: -Kdo nenávist Viechen ▼ Uhřich mu azek přátelsky. Israelite v v Polsku a v Husích jsou V Boskovicích r. 1902. v Česká obchodní revue; OBCHODNÍ LISTY. List Českého Obchodního Musea pro otázky tržební, průmyslové, národohospodářské a a sociální, v Řídí: Jaroslav rJTťin:i OBCHODNÍLISTY jsou také liatem: Spolku absolventů Českoslovanské Obchodní Akademie v Praze, Spolku absolventů obchodní akademie v Brné, dále „Olivy" spolku absolventů obchodní akademie v Hradci Králové. Klubu absolventů české vyšší obchodní školy v Planí a Spolku absolventů obchodní akademie Chrudimské. Vycházejí dne 5. a 20. každého měsícr KedaA a správa v místnostech Českého Obchodního Musea v Praze, Senovážná ulice č. 1., Plodinová, bur»«. -- Za redakci a vydáváni odpovídá JAROSLAV TONA. — dalo telefonu 1508. - Předplatné ročné K S•—. do cizinv K 10-—. Doplatné K 10— po půlročním prodleni. Snížené předplatné celoroční K '>'- povoluje «t na zvláštní žádost. — Inseráty platí se hotové naprší Chekové konto poštovní spořitelny číslo 813.816. <> c*kt Obchodní Museum.) - Předplatné a inaertné a vůbec všechny účty platí se museu-—mĚmmatu^tovn Honoráře poukazují