Hudební akustika PhDr. Petr Kalina, Ph.D. 16.12.2018 Definice obecné akustiky Ø„Předmětem akustiky je zkoumání fyzikální podstaty zvuku a problémů spojených s jeho vznikem, šířením a vnímáním.“ Ø Ø„Zvuk je zvláštní druh mechanického kmitání, který je schopen vzbudit sluchové vjemy“ Ø ØИрина Алдошина – Рой Приттс: Музыкальная акустика, Санкт Петербург 2006, с. 11. Subdisciplíny obecné akustiky ØObecná (fyzikální) akustika – teorie vzniku a šíření zvuku v různých prostředích. ØArchitektonická akustika – zákony šíření zvuku v uzavřených prostorech. ØStavební akustika – ochrana budov od hluku (tvar konstrukce, výběr materiálů atd.) ØPsychoakustika – základní zákony sluchového vnímání, rozdíly mezi objektivními a subjektivními parametry zvuku. Subdisciplíny obecné akustiky ØHudební akustika ØBioakustika – vnímání zvuku různými biologickými objekty (zkoumání sluchového systému různých druhů živočichů atd.) ØElektroakustika – teorie a praxe elektronických způsobů nahrávání, šíření a vnímání zvuku. ØAkustika řeči – teorie a syntéza řeči, rozpoznání řeči na pozadí šumu, automatizované rozpoznávání řeči atd. Ø ØHydroakustika, aeroaktustika, akustika dopravy, lékařská akustika, ultrazvuková akustika, kvantová akustika, digitální akustika ad. „Předmětem hudební akustiky je zkoumání všech příčin a důsledků přenosu hudebního signálu, tj. takového zvukového signálu, který je nositelem hudební informace. Přenos hudebního signálu je vymezen jeho produkcí a percepcí a všemi jevy s tím souvisejícími.“ Václav Syrový: Hudební akustika, Praha 2003, s. 7 „Akustiku lze definovat jako fyzikální vědní obor, který se zabývá studiem mechanických kmitavých pohybů slyšitelných frekvencí, jakož i studiem ultrazvuku (nad 20 kHz) a infrazvuku (pod 16 Hz). Pro hudební praxi i pro muzikologii představuje akustika (s výjimkou ultraakustiky, infraakustiky a molekulové akustiky) sama o sobě důležitou pomocnou vědu, zároveň se však základní, jakož i aplikovaný akustický výzkum fyzikálních a psychofyziologických předpokladů hudby a hudební komunikace ustavuje v rámci muzikologie jako hudební akustika v širším slova smyslu (ta se pak dělí na hudební akustiku v užším slova smyslu, na akustiku hudebních nástrojů, na fyziologickou a senzorickou akustiku, prostorovou akustiku a elektroakustiku). Takto ustavený obor těsně spolupracuje s psychologií hudby, ústí do organologie a vytváří četné kontakty s dalšími muzikologickými obory.“ Antonín Špelda – Jiří Fukač: Akustika. In: Slovník české hudební kultury, Praha 1997, s. 30 „Hudební akustika v širším slova smyslu dnes zahrnuje základní poznatky z nauky o mechanickém kmitání a vlnění, akustické zákonitosti ve stavbě intervalů, stupnic a tónových soustav, akustiku hudebních nástrojů, základy fyziologické a senzorické akustiky a základní informace z prostorové akustiky a elektroakustiky.“ Pavel Kurfürst: Základy hudební akustiky, Brno 2000, s. 5 Okruhy zájmu moderní hudební akustiky ØDefinice pojetí zvuku a tónu, sluchového pole, absolutní a relativní výšky tónového intervalu, studuje barvu zvuku; ØStudium vývoje ladění (ladění pythagorejské, přirozené, temperované)´a rozborem mikrointervalových struktur; ØStudium akustických vlastností hudebních nástrojů (tzv. akustika hudebních nástrojů); ØStudium lidského hlasového a sluchového orgánu (tzv. fyziologická akustika); Ø Okruhy zájmu moderní hudební akustiky ØReflexe vnímání zvuku, prahu slyšení, prahu bolestivosti, rozlišovací schopnosti sluchového orgánu pro vnímanou tónovou výšku atd. (tzv. senzorická akustika); ØStudium otázky konsonance a disonance; ØAnalýza prostorů pro vnímání hudby (tzv. prostorová akustika); ØStudium otázky přenosu zvuku elektronickou cestou, elektronického záznamu zvuku, elektronických a elektrofonických hudebních nástrojů (tzv. elektroakustika). Ø