Povinná literatura:

Ø  kol. autorů: Hudba v českých dějinách, Praha 1989, kapitola Pobělohorská doba.

Ø  Sehnal, Jiří - Vysloužil, Jiří. Dějiny hudby na Moravě. Brno 2001 (část napsaná J. Sehnalem).

Ø  Bohadlo, Stanislav. Materiály ke studiu dějin hudby, estetiky a sociologie. III: Materiály k
dějinám hudby, sociologie a estetiky. III, Období baroka (Variant.). Vyd. 1. Hradec Králové:
Pedagogická fakulta, 1988. Zde povinná Zelenkova žádost o místo kapelníka.

Ø  Kapsa, Václav.  Nový hudební druh v Čechách - sólový koncert v tvorbě pražských skladatelů
vrcholného baroka, In: Barokní Praha - barokní Čechie 1620-1740, Fejtová, Olga, Ledvinka, Václav,
Pešek, Jiří, Vlnas, Vít (eds.), s. 75-86.

Ø  Kapsa, Václav, Perutková, Jana, Spáčilová, Jana. Some Remarks on the Relationship of Bohemian
Aristocracy to Italian Music at the Time of Pergolesi. In Claudio Bacciagaluppi, Hans-Gunter
Ottenberg, Luca Zoppelli. Studi Pergolesiani 8. Bern: Peter Lang, 2012, s. 311-340.

Ø  Kapsa, Václav. Hofmusici a lokajové. K postavení hudebníka na šlechtickém dvoře v Čechách první
poloviny 18. století. Theatrum historiae 2011, roč. 6, č. 9, s. 241-255.

Ø  Niubò, Marc. Leopold I. a hudba císařského dvora v Praze v letech 1679-1680. In: Barokní Praha -
barokní Čechie 1620-1740, Fejtová, Olga, Ledvinka, Václav, Pešek, Jiří, Vlnas, Vít (eds.), s.
95-131.

Ø  Perutková, Jana. František Antonín Míča (kř. 2. 9. 1696 Náměšť nad Oslavou). Nové skutečnosti o
známém jaroměřickém skladateli a dalších příslušnících jeho rodu. Musicologica Brunensia. Stanislav
Tesař at 70., Brno 2010, roč. 45, 1-2, s. 171-181.

Ø  Spáčilová, Jana. Nové poznatky k hudbě na dvoře olomouckého biskupa Schrattenbacha. Musicologica
Brunensia, 2010, roč. 45, 1-2, s. 189-206.

Ø  Spáčilová, Jana. K repertoáru italské opery v Holešově ve 30. letech 18. století, Opus musicum,
2012, roč. 44, č. 6, s. 27-35.

Ø  Tomaštík, Eduard. Giovanni Battista Alovisi a raně barokní hudba na Moravě.  Opus musicum, 2005,
roč. 37, č. 6, s. 53–54.

Ø  studie vztahující se k Vivaldimu z Opusu musicum 4/2008


Ø  Z časopisu Clavibus unitis, který je dostupný zde:

http://www.acecs.cz/media/cu_2014_03.pdf

Ø  Kapsa, Václav. Šlechtické kapely v českých zemích doby baroka: staré a nové otázky jejich
zkoumání.

Ø  Perutková, Jana. Hudební život v Jaroměřicích za hraběte Johanna Adama Questenberga: shrnutí
současného stavu poznání.

ostatní studie k Jaroměřicím a Questenbergovi z tohoto časopisu jsou nepovinné.


                                       Nepovinná literatura:

Monografie (pozor, vyplatí se alespoň prolistovat!):

Ø  Perutková, Jana. František Antonín Míča ve službách hraběte Questenberga a italská opera
v Jaroměřicích, Praha 2011.

Ø  Perutková, Jana. Der glorreiche Nahmen Adami. Johann Adam Graf von Questenberg (1678–1752) als
Förderer der italienischen Oper in Mähren, Wien 2015.

Ø  Kapsa, Václav. Hudebníci hraběte Morzina. Příspěvek k dějinám šlechtických kapel v Čechách v
době baroka. Praha 2010.


další studie vložené ve studijních materiálech v ISu.


Okruhy ke zkoušce (část přednášená JP):

Skladatelé:

Hlavní město Vídeň:

František Ignác Tůma, bratři Pavel a Antonín Vraničtí, Leopold Koželuh, Jan Křtitel Vaňhal, Karel
Krommer (Kramář), Josef Antonín Štěpán aj.


Za hranicemi monarchie:

Josef Antonín Plánický, Jan Dismas Zelenka, Jan Zach, bratři František a Antonín Bendové, František
Václav Stamic, František Xaver Richter, Václav Pichl, Josef Mysliveček, Antonín Rejcha, Jan
Ladislav Dusík.


Domácí skladatelé a skladatelé působící v českých zemích:

Giovanni Battista Aloisi, Adam Václav Michna z Otradovic, Praha: Jan Ignác F. Vojta, Mikuláš
František Xaver Wentzely, Bohuslav Matěj Černohorský (minorita), Josef Ferdinand Norbert Seger,
Gunter Jacob (benediktýn). Šimon Brixi a František Xaver Brixi,  J. J. I. Brentner, Johann Caspar
Ferdinand Fischer,  F. X. Dušek, J. A. Koželuh, V. J. Tomášek

                                                ***

Praha

Skladatelé hraběte Morzina: Vivaldi, Sehling (včetně jeho působení u sv. Víta), Fasch, A.
Reichenauer, F. Jiránek

Pražská operní společnost A. Denzia, vazba na Vivaldiho

Další řádoví skladatelé: J. V. L. Dukát (laik v premonstrátském klášteře Želiv) G. Melcelius a
Antonín Brossmann (premonstráti), V. Pelikán (piarista), A. Mazák (cisterciák)

Johann Hubert Hartig jako umělecký mecenáš

Instituce: Pražská Hudební akademie (Musical-Academie)

Události: Pražská korunovace 1723 a hudební produkce

                                                ***

Morava:

Kroměříž – kapela biskupa Karla Liechtensteina-Castelcorno (Biber, Vejvanovský, dvorští skladatelé
ve sbírce)

F. A. Míča, V. M. Gurecký, J. Gurecký, Peregrinus Gravani (včetně míst jejich působení).

Opera na Moravě a její mecenáši: Jaroměřice (Questenberg), Kroměříž a Vyškov (Schrattenbach),
Holešov (Rottal), Brno (městská opera).


                                                ***

Kantorská hudba českého venkova (pastorely). Linek a jeho sepolkra.

Kopřivové - Citoliby.

J. J. Ryba (významná i jeho teoretická činnost – spis Počáteční  a všeobecní základové ke všemu
umění hudebnému).

Zámecké hudební kultury – řada moravských lokalit (viz Sehnal), na sklonku 18. století i Slezsko.
Z raného 19. století významná Náměšť nad Oslavou.

Hanácké opery (kolem r. 1750) - premonstráti v klášteře Hradisko u Olomouce.