EDUKACE informační gramotnosti v MODELECH a standardech Předmět Informační vzdělávání Pavlína Mazáčová 12. 10. 2018 Koncepty gramotností •Funkční gramotnost: –definována pro výzkumy IALS/SIALS jako schopnost aktivně participovat v informačním prostředí –Dle komise IVIG informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost • • • • • •Klíčové kompetence: integrované dovednosti –komunikační, personální a interpersonální, řešení problémů, vč. matematických, využívání ICT a práce s informacemi (ČR) –Komunikační, rozhodovací, interpersonální, celoživotní učení (USA) •Další, „obtížně měřitelné“ kompetence: kritické a inovativní myšlení, inter- a intra-personální dovednosti, globální občanství, psychické a psychologické zdraví – • Související koncepty •Transliteracy –„ ability to read, write and interact across a range of platforms, tools and media from signing and orality through handwriting, print, TV, radio and film, to digital social networks“ (Thomas et al.) – hlavně vztahováno k mediální a digitální gramotnosti •Metaliteracy –vychází z IG, ale důraz na aktivní produkci a sdílení informací (Web 2.0) •New literacies –zastřešující termín pro schopnost používat nové technologie (např. blogy, wiki, sociální sítě, mobilní zařízení, ale i digitální hry…) včetně hodnocení a tvorby • Další koncepty gramotností – větší akcent ICT •Počítačová gramotnost definována v 80. letech jako schopnost efektivně použít počítače a související technologie od základních dovedností po programování a pokročilé řešení problémů, často spojováno s ECDL •ECDL - European Computer Driving Licence •celosvětově rozšířený vzdělávací koncept v oblasti počítačové (digitální) gramotnosti a digitálních znalostí a dovedností •vznikl na základě závěrů vědeckovýzkumného projetu ESPRIT zadaného Evropskou komisí v polovině 90. let minulého století •definuje vzdělávací obsah v oblasti přenositelných digitálních znalostí a dovedností, který odráží aktuální potřeby trhu práce a běžného života •nabízí mezinárodně uznávanou, standardizovanou, objektivní a nezávislou metodu ověřování výsledků vzdělávání (tzv. ECDL databáze testovacích otázek a úkolů / zkoušky / testy) • • ECDL – klasifikace přenositelných znalostí a dovedností viz: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php •1997 - Digitální gramotnost „ability to access networked computer resources and use them“, ale také důraz na kritické myšlení a hodnocení online •e-literacy: používáno jako synonymum pro počítačovou nebo digitální gramotnost, resp. spojení informační, mediální, ICT a „morální“ gramotnosti •Kybergramotnost – využití internetu pro aktivní politické, kreativní a umělecké vyjádření •… • Další koncepty gramotností – větší akcent ICT Mediální gramotnost •1992 poprvé definována jako „the ability of a citizen to access, analyze, and produce information for specific outcomes“ • •Výrazněji prosazena až po 2008 ve významu: „framework to access, analyze, evaluate, create and participate using messages in a variety of forms“ –formy se vztahují především k různým médiím v každodenním životě • •Stále blízké informační gramotnosti, ale zdůrazněny: –tvorba informací –podílení se na zprávě –hodnocení zpráv s odkazem na demokratický přístup – nejen jak číst, ale i vstřebat informaci (součástí je také formování hodnot) • •Klíčové přemýšlení nad kontextem vzniku informace – důvod, autor, formát…; zpravodajství, inzerát, infografika… • •Podmínky práce s informací v kontextu mediální gramotnosti –Vše v médiích prošlo výběrem a zpracováním dle daných pravidel –Při zpracování nutné zestručnění a interpretace –Příjemce sdělení dle svých zkušeností a života sdělení vyhodnocuje –Existuje obrovské množství variant vyjádření stejného sdělení (nejen dle formátu média) – •Bez ohledu na náš zájem média formují názor na svět, ale třeba i každodennost = denní harmonogram (TV) • Mediální gramotnost •Zaměřena spíše „tradičně“ na pasivní příjem sdělení (vyhledání, hodnocení) oproti současnému přístupu aktivní interakce se sdělením (hledání, tvorba, publikování) •Propojena především s formálním vzděláváním jako průřezové téma RVP „mediální výchova“ •Nejednotná metodika edukace, mnoho vzdělávacích aktérů (podpora grantů EU) •Projekt Jeden svět na školách •Projekt MEDIAGRAM Mediální gramotnost v ČR Mediální gramotnost v ČR Jeden svět na školách - https://www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani Konference (Ne)bezpečí na síti - 8. října 2017 v pražském Centru současného umění DOX Mediální gramotnost v ČR Metoda 5 klíčových otázek https://lh5.googleusercontent.com/bgHsDr2TT72qrgNy9yO0-QKAn-qIIfSotu2_BPF1Lcf2KnEHeETvA3qhqAtwglGix vhy91EjACrM2kOMHDMXeD9rG32E5xqdZOzBqumaQbFPV4Ugm1Ygs2-705p3aKH4eCcKbLpole0 Mediální gramotnost v ČR Metoda 5 klíčových otázek Práce s metodou 5 otázek https://lh6.googleusercontent.com/_1ztdHceLc2BbCCkBMd3vqVEYA_7zqK5x4Esmyuxyu59Fd4FN6aUMj96LwL-SrJOq 10gbiMZtQJ1rIKolf7owNcBAuWlJFrJAGXtLw4FcSQMFAu3eLvYQlBsL_zpYc3Uv1VHgDirfPc Další koncepty – specializace, personalizace •2011 - Data literacy: definována jako schopnost porozumět datům ve statistickém pojetí, vč. čtení grafů a tabulek, správné usuzování z dat a použití dat •Scientific literacy: schopnost jednotlivce realizovat výzkum, od identifikace otázek po získání nové znalosti, vysvětlení vědeckého fenoménu a vytvoření závěrů založených na důkazu, ale také uvědomění, jak věda ovlivňuje společnost, a ochota se zapojit do vědeckého zkoumání jako občan •Civic literacy: využití informací pro občanské zapojení •Vizuální gramotnost: efektivně najít, interpretovat, zhodnotit, použít a vytvořit obrazy a vizuální média (kontext, kulturní, etické, estetické a technické komponenty); obrázky = typ informace, ale s estetickým a kreativním aspektem + silně i právní (a etická) pravidla •Kritická gramotnost: čtenářská gramotnost provázaná s mediální gramotností s akcentem kritického myšlení a interpretace nekanonizovaných, především mediálních sdělení - více viz http://www.kritickemysleni.cz/klisty/25/_komplet.pdf – str. 27 až 30 • •Vymezení digitálních kompetencí = digitální gramotnosti vůči dalším gramotnostem, které zahrnují práci s informacemi a digitálními technologiemi •- viz publikace Evropské komise Digitální kompetence v praxi: analýza rámců (Digital Competence in Practice: An Analysis of Frameworks) • Informační gramotnost a jiné gramotnosti – aktuální vymezení dle EU Hledání vztahů mezi ML a IL http://blogs.ubc.ca/dean/files/2009/02/bloom1.gif http://digitalfutures.org/wp-content/uploads/2012/10/3.1-Digital-Literacy-Discourses2.jpg Mediální a informační gramotnost (MIG/MIL) •UNESCO + IFLA dlouho podporovaly IG, ale stále silnější diskuze v kontextu MG => 2012 v Moskvě deklarace MIL • •MIL pro participativní znalostní společnost, občanské instituce a jejich složky •Znalosti, dovednosti a postoje pro přístup, analýzu, hodnocení, použití, tvorbu a komunikaci informací kreativně, legálně a eticky, s využitím různých médií, informačních zdrojů a kanálů v soukromém, profesním i veřejném životě –Identifikace potřeb –Pochopení kontextu vzniku informace –Role média –Zprostředkovatelé informací –Přesah ICT do kritického myšlení a interpretace •I přes vývoj médií a dopad na život a občanství nutná podpora participace kohokoli na mediálních sděleních, snaha o odstraňování digital divide i jiných bariér, vč. rozvojových zemí, ale i informačního přesycení •Akcent na zhodnocení připravenosti státu (výzkumy): vzdělávání, politika, podpora, přístup a použití, občanská společnost • •2014 Pařížská deklarace – MIL podporováno do mezinárodní politiky a strategií s dopadem na jednotlivé státy • Koncept MIL dle UNESCO více viz: http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/media-development/media-literacy/mil-as- composite-concept/ http://www.unesco.org/new/fileadmin/MULTIMEDIA/HQ/CI/CI/images/Publication_covers/global_mil_chap_1 .jpg •Media and Information Literacy: Policy and Strategy Guidelines • •Media and information literacy curriculum for teachers • ČR a MIL – formální vzdělávání •Problematika pojmosloví •Současné kurikulární dokumenty (rámcové vzdělávací programy) primárního (ZŠ) a sekundárního (SŠ) školství – (téměř) absence pojmů mediální / informační gramotnost /digitální gramotnost –Informační gramotnost vedle pojmů digitální gramotnost a počítačová gramotnost •Metodika České školní inspekce - projekt NIQES – 2015 •http://www.niqes.cz/Metodika-gramotnosti/Metodika-pro-hodnoceni-rozvoje-informacni-gramotno –Následuje strategické dokumenty - doporučení Evropského parlamentu a Rady EU týkající se šesti klíčových gramotností pro celoživotní vzdělávání: čtenářské gramotnosti, matematické gramotnosti, přírodovědné gramotnosti, sociální gramotnosti, jazykové gramotnosti a informační gramotnosti –Cílem je měřitelně monitorovat rozvoj informační gramotnosti přístupem reflektujícím význam, který má schopnost vhodnými technologickými prostředky získávat, účinně zpracovávat a interpretovat informace v moderním světě •Indikátory •Výstupní kompetence na úrovni 5. tř. ZŠ, 9. tř. ZŠ a závěru SŠ •Metodika vhodná pro učitele i učící knihovníky •Informační gramotnost dle NIQES je schopnost –1. identifikovat a specifikovat potřebu informací v problémové situaci, –2. najít, získat, posoudit a vhodně použít informace s přihlédnutím k jejich charakteru a obsahu, –3. zpracovat informace a využít je k znázornění (modelování) problému, –4. používat vhodné pracovní postupy (algoritmy) při efektivním řešení problémů, –5. účinně spolupracovat v procesu získávání a zpracování informací s ostatními, –6. vhodným způsobem informace i výsledky práce prezentovat a sdílet, –7. při práci dodržovat etická pravidla, zásady bezpečnosti a právní normy, –8. to vše s využitím potenciálu digitálních technologií za účelem dosažení osobních, sociálních a vzdělávacích cílů. - • • ČR a MIL – metodika NIQES • •PROČ vznikly a vznikají modely a standardy? •K ČEMU slouží? • Modely informační gramotnosti MODELY informační gramotnosti •Snaží se reflektovat několik zásadní změn, které jsou s rozvojem informační společnosti spojeny tak, aby bylo možné hovořit o plnohodnotné gramotnosti odpovídající 21. století (možné srovnání s významem pojmu gramotnost v minulosti v různých dějinných epochách) •Informační revoluce, kterou od šedesátých let prochází společnost v Evropě, Severní Americe, ale také v Japonsku a dalších zemích, není jen otázkou nějakého technologického pokroku, ale jde o zcela zásadní změny lidského chování, komunikace, ekonomie, sociálních vazeb či kultury •Informační gramotnost lze chápat také jako funkční gramotnost vedoucí k takové ekonomické adaptabilitě, která bude slučitelná s informačně analytickým povoláním, při respektování etických, legislativních a sociálních zásad –Akcentuje se v ní vztah k informační společnosti a k analýze –Informační společnost pak chápeme jak v ekonomickém, tak také občanském či sociálním kontextu Modely a standardy informační gramotnosti •Model = schematické znázornění prvků a vztahů – teoretický •Standard = stanovení indikátorů dosažení kompetencí – praktický –Často rozdělen na kategorie, jednotlivé indikátory •Koncepční pojetí IG, např. pro kurikulum, sylabus a plánování výstupů a cílů vzdělávání, hodnocení úrovně IG pomocí evaluace • Porozumění modelům IG •Jakýkoli model informační gramotnosti: –ve svém centru má předně analytickou část –přitom respektuje etické či informačně hygienické pozadí –Další fundament, na kterém může být model vystavěn, je informační kurátorství •Modelování systematické erudované organizované činnosti aktivního zacházení s informacemi –Jednoznačně identifikované tři fáze – udržování, řízení a prezentace informací •je třeba vzít v potaz také informační chování •ontologická diference mezi daty – informacemi – znalostmi • • Vybrané modely IG – cílové skupiny od ZŠ po zaměstnance •K-9/12 - ZŠ/SŠ –IG jako základní kompetence občana v informační společností, strategie států pro rozvoj všech => základní kompetence / vzdělání –Informace ve významu řešení problémů + aktivní občanství + společensky odpovědné chování (etika) –Pro tuto cílovou skupinu nejznámější model Big6 – •Terciální vzdělávání –IG jako schopnost zvládnout odbornou (písemnou) práci / odborný text –Zásadní práce s odbornými zdroji informací (databáze, citace) –Základní model Information Literacy Competency Standards for Higher Education, ale známá řada dalších (nejpropracovanější) –Využitelný také Přechodový model IG dle KISK • Rozvíjení informační gramotnosti – model BIG 6 Model Big6 •Procesní (cyklický) model pro řešení informačního problému, rozhodování na základě informací •- šipky znázorňující postup práce s informacemi •- systematicky hledání, používání a hodnocení informací • - ideální zasazení do kurikula •- Proces Big6 zcela převoditelný na jakoukoliv úroveň školní třídy, vzdělávací oblasti nebo pracoviště •- Proces ne nutně lineární, ale obvykle všechny kroky při řešení problému –Vyzkoušejte, např. rozhodnutí, jakou praxi si vybrat –V jaké fázi byste mohli využít IT: software na brainstorming, blogy, PowerPoint, e-mail • •- Bere v potaz jak dovednosti, tak technologie • Big6 - rozklad •1. definování potřeby •2. určení strategie vyhledávání a následný proces hledání informací •3. lokalizace zdrojů a jejich nalezení •4. využití zdrojů - kritické čtení a psaní poznámek •5. organizace zdrojů a následná prezentace informací •6. evaluace, tedy zhodnocení toho, zda byl proces a výběr zdrojů správný a vedl k vyřešení problému •Více viz http://big6.com/media/freestuff/Big6Handouts.pdf • • http://www.skitsap.wednet.edu/cms/lib/WA01000495/Centricity/Domain/525/How%20to%20do%20research.jpg Přechodový model IG dle KISK - 2012 • •Vznikl v rámci projektu CEINVE - Centra informačního vzdělávání na MU na základě reflexe a kritického přístupu k dalším modelům •Smysl modelu: co nejvíce zachytit vztahy mezi jednotlivými fázemi/segmenty informačního chování člověka v cestě za informační gramotností prostřednictvím komplexní práce s informacemi •Popis modelu odpovídá konektivisticky orientovanému vzdělávání •Model principiálně inspirování představou zásobníkových automatů •Každá oblast představuje situaci, do níž se může jednotlivec v rámci svého informačního chování dostat •Pozitivum: aplikovatelný do roviny kompetenční – –směrem k univerzitnímu informačnímu vzdělávání –směrem k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání •kurikulum je v českém prostředí kodifikováno prostřednictvím rámcových vzdělávacích programů • • Vybrané modely IG – cílové skupiny od K12 po zaměstnance •Profesní vzdělávání –IG jako předpoklad konkurenceschopnosti – uvnitř i vně organizace –Klíčová produkce informací, nejen získání informací + vliv faktorů na zpracování informací –Nejznámější Information Literacy Landscapes • •Zájmové vzdělávání –Opět pro život v informační společnosti a řešení problémů => aktualizace + příprava nepřipravených z předchozího vzdělávání –Návrat k Big6, ale i jiným, vč. specializovaných, např. ACRL Visual Literacy Competency Standards for Higher Education (dle zaměření zájmu - http://www.ala.org/news/member-news/2016/03/practical-guide-acrl-s-visual-literacy-competency-stand ards) • https://www.gliffy.com/pubdoc/2730576/L.png https://www.gliffy.com/pubdoc/2730576/L.png Model informační a kritické gramotnosti Marklesse a Streafielda •Popisuje tři hlavní pilíře: –propojení s informací = schopnost orientovat se v problému a ve zdrojích, –interakci s informací = kritické myšlení a hodnocení informací a jejich konstrukce a transformace (tvorba struktury, interpretace). –a využití informace = obsahuje aplikaci, komunikaci, odkazování (citace) a transformaci (učení, restrukturalizace). – •Oproti předchozím modelům - zde všechny tři pilíře mezi sebou zcela provázané • Model Seven Pillars IL (SCONUL) • •SCONUL (Society of College, National and University Libraries) v UK 1999 (2011 revize) => terciální vzdělávání •Staví na základu knihovnické a digitální gramotnosti, odkazuje se ale i na další •Zvyšování informační gramotnosti není lineární postup, ale každý pilíř může stejně tak fungovat nezávisle na druhém, tak jako může s ostatními úzce souviset •Pilíře lze budovat samostatně i spolu, bez jednoho už budova spadne •Člověk na pilíři stoupá (učení) i klesá (zastarávání), závislé i na kontextu (landscape - věk, ale i žádaná informace…) •Standard z modelu dělají až aplikace na specifickou situaci •Core model = obecný, čím víc demonstrovaných atributů v každém pilíři, tím blíž střeše • Soubor:Seven Pillars 99.jpg Model Seven Pillars IL (SCONUL) – rozklad jednotlivých pilířů 1.Identifikovat potřebu: stále co nového se učit => vymezení rámce hledání (nutná znalost, terminologie, limity, řízení času…) + škála informací (ne/publikované) => zvyk 2.Záběr znalostí a mezer: typy informací, formátů a zdrojů (+ co nej sedí potřebě), hodnota informace a důvody publikování, dostupnost (vyhledávací nástroje + použití nových po objevení), služby pro pomoc 3.Plánování strategie: vyhledávací techniky (jazyk, klíčová slova, limity…), rozdíly nástrojů, šířka a hloubka vyhledávání, kreativita hledání, revize strategií, hodnota řízených slovníků 4.Shromažďování: organizace ve zdrojích, vč. knihovny => získání informace, kolaborativní nástroje pro tvorbu a sdílení informací, popis zdroje, abstrakty, aktualizace, rizika virtuálního světa, důležitost hodnocení výsledků, expertní pomoc 5.Hodnocení: kvalita, přesnost, relevance, reputace, kredibilita… informací a zdrojů, jak hodnotit a publikovat, vč. kritického čtení, konzistence sběru dat, citace, kdy přestat 6.Správa profesionálně a eticky: odpovědnost za práci s informacemi a jejich šíření (právo, etika), využití k tomu vhodných metod (vč. citačních stylů), pomoc ostatním s informacemi, udržování systematických záznamů (např. bibliografický software, data management software), role informačních profesionálů 7.Prezentování výsledků výzkumu, syntéza pro novou znalost a šíření různými cestami: rozdíl syntézy a shrnutí, různé formy psaní a prezentace pro cílové skupiny, evaluace vlastní práce, proces publikování, rozvoj vlastního profilu v komunitě • Model Seven Pillars IL (SCONUL) – revize 2011 •Sedm oblastí práce s informací •reflektuje také prostředí – Landscape - v kterém se jedinec nachází = právě prostředí ovlivňuje to, jak se bude jedincova práce vyvíjet •1. organizace informací •2. evaluace •3. prezentování •4. shromažďování •5. určení lokace a přístupu, identifikace potřeby •6. plánování strategií pro hledání •7. dostupnost zdrojů a znalostí • https://www.gliffy.com/pubdoc/2731360/L.png https://www.gliffy.com/pubdoc/2731360/L.png Mechanismus fungování Přechodového modelu IG dle KISK a popis jeho jednotlivých částí • •Šipky = přechodové funkce, identifikují možný směr postupu v modelu –Ne vždy jsou šipky obousměrné –Přítomnost přechodových funkcí mezi stavy = model lze označit jako přechodový •Do modelu lze vstoupit v libovolném místě, stejně jako jej můžeme v libovolném stavu opustit •Na pozadí modelu = téma informačního sebeřízení - komplexní popis pobytu člověka v informačním prostředí / pozadí informačního chování, které by mělo být v celém systému přítomné neustále •Vychází jak z analýzy praktických potřeb ve vzdělávání, tak také z postojů filozoficko-hermeneutický ch • Přechodový model IG – koncept pro studenty VŠ Rozklad modelu - 1. Definování potřeby •= počátek aktivní činnosti člověka v informačním prostředí •= fundamentální krok k poznání a moudrosti, neboť umožňuje zaměřit naši pozornost na jedno konkrétní téma •Pouhá zvědavost J jako nezvládnutá forma informační potřeby - člověk ji sice definuje, ale nedokáže s ní efektivně pracovat •dvě základní oblasti fáze definování potřeby, kterými je třeba projít ve fázi definování jako takového – proces –1. práce s tématem –2. fáze hledání a inkubace nápadů – nezbytná podmínky pro kreativní myšlení •hledání nápadů v kontextu •informační výzkum informačního analytiky •stále více profesí, kde je právě informační průzkum jednou z integrálních složek pracovní náplně – např. oblast vzdělávání na všech stupních •znalost vlastního kontextu - pro práci s informacemi důležitá (obsažen i v dalších částech modelu) • Rozklad modelu - 2. Hledání informace •Dříve doména knihovníků, dnes každodenní kompetence / potřeba každého jedince •Řada konkrétních projevů informačního chování –vyhledávání v institucích či databázích (získáváme pro určitou publikační činnost zázemí, databázi dat, která budeme dále převádět na informace…) –osoby, od kterých můžeme získávat určité poznatky (metoda orální historie = vědeckou metodologií systematický sběr a následného zpracování dat … Rozklad modelu - 2. Hledání •je možné rozlišit dvě přechodové cesty (funkce) –1. oscilace mezi informační potřebou a zdroji •k naší práci nemáme dostatek zdrojů, můžeme problém rozšířit, nebo v opačném zúžit •měníme oblasti vyhledávání, jeho formu a rozsah •přecházíme z personálních zdrojů k institucionálním (knihovna, galerie, museum, archiv atp.) –2. hledání spojené s analýzou samotnou •racionální reflexe obsahu dokumentů •organizace dokumentů - znalosti lze zasazovat do určité struktury, určovat jejich počet, podobnost a vztah mezi nimi •vzniká potřeba dohledávat další data Rozklad modelu - 3. Organizace poznatků •Najít to důležité, zasadit to do kontextu a uschovat = vytváření struktury poznatků –spojení s informačním sebeřízením –akcentováno např. v novém KPI •Jeden z klíčových požadavků na znalostní a informační management (nejde pouze o úkol informačních systémů, ale také o činnost člověka –1. třídění informací (lexikální analýza, informace, které jsou relevantní versus ty, které nepotřebujeme), –2. uchovávání informací (požadavky na stále lepší metody prohledávání, dolování dat, jejich analýzy) – vzdělávání v této oblasti nutností Rozklad modelu - 4. Analýza •Robert Reich (Dílo národů: příprava na kapitalismus 21. století) – profese informačních analytiků –Příklad bankéře v 18. století •V oblasti informačního vzdělávání a informační gramotnosti má velkou váhu - část práce s informacemi, která je bytostně spojená s rozumovou činností / zastupuje myšlení, které není možné nahradit stroji (divergentní) •Mnoho jednotlivých úkonů Rozklad modelu - 4. Analýza •1. předporozumění = PREKONCEPTY –v kulturním kontextu (znalostí, sociálních vazeb, emocí, kultury –reflexe jazyka jako nástroje pro myšlení a komunikaci – •2. práce s hermeneutickou metodou (člověk chápe strukturu vědy, která produkuje určité informace) •3. interpretace – nejen textu či obrazu, dalších výsledků ve vědě, v kultuře a umění –Identifikace jednotlivostí – syntéza – celek •4. hodnocení – v kontextu etiky / posouzení přínosu daného zdroje, jeho vztahu k informačnímu prostředí nebo jeho validitě – Rozklad modelu - 5. Tvorba dokumentů •Co jsou dokumenty? –uspořádaný soubor dat, který byl podroben analýze a ta dala datům jednoznačný význam –entity, které mají trvalý charakter a jsou nezávislé na jejich tvůrci •kniha, článek, obraz či hudební • •Př.: TVORBA TEXTOVÉHO DOKUMENTU •Jazyk jako nástroj, který nám může posloužit k pochopení světa a člověka •Jazyk je nástrojem komunikace, umožňuje poznávat sebe i druhé –návaznost na přechodovou funkci, která vede směrem ke komunikaci •Převod myšlenek do psané podoby –Gramatika, typografie •Přechodová funkce směrem k tvorbě znalostí - psaní může sloužit pro učení, jsou to znalosti, které během psaní používáme / běžná forma informačního chování • Rozklad modelu - 6. Tvorba znalostí •Interní reflexe analýzy, kterou má subjekt jako výsledek svého informačního chování v neuchovatelné a druhému nedostupné formě. •Může jít o formu pedagogickou, kdy znalosti vytváříme nikoli v sobě, ale v nitru edukovaného •Každá znalost má dvě hlavní formy: nevyslovenou (tacitní) a vyjádřenou (explicitní) –Explicitní znalosti uchováváme jako soubory pravidel, dáváme je do informačních systémů - patenty či ISO normy –Tacitní - problém je, jak naložit s tacitními znalostmi, které jsou spíše zkušenostní a intuitivní činností •Snaha vytvořit explicitní znalosti na základě pravidelně se opakujících rozhodnutí, založených na tacitních znalostech •Pokud hovoříme o předávání znalostí, pak může jít o jejich převod na dokumentovou formu, což je již výše popsaná přechodová funkce, nebo o komunikaci a publikaci znalostí, což představuje druhou přechodovou funkci. • • Rozklad modelu - 7. Komunikace (publikování) •Heslo publish or perish –„masovost“ publikační činnosti •Součástí univerzitního vzdělání je tvorba a publikace nějakého odborného textu •Open Access – kontext problematiky •Změna formy komunikace mezi čtenářem a autorem – možnost rychlé interakce formou komentářů, reakcí atp. – vliv na publikování •Versus fenomén uzavřených databází a zdrojů informací – jeden z největších problémů současné informační společnosti Informační sebeřízení •Děje, akty či pozadí chování, které se promítá do celého procesu vedoucího k informační gramotnosti člověka •Prvek integrálně přítomný v celém chování člověka v informační společnosti •Až v heideggerovském slova smyslu v sobě zahrnuje pojem kontextuální existence i vztahu k druhým a sobě - sociálně psychologický rozměr v modelu důležitý • STANDARDY informační gramotnosti vysokoškolského studenta (dle komise IVIG, 2004/2007) Information Literacy Competency Standards for Higher Education •ACRL 2000 (Association of College and Research Libraries) –Divize ALA, od počátku volně spojen s IT => Fluency with IT •5 standardů => 22 indikátorů => řada příkladů výstupů (velmi konkrétní) –Rozlišuje povahu a rozsah potřeby (vyjádření potřeby, identifikace škály typů a formátů zdrojů, cena a výhody získané informace, reevaluace potřeby) –Dostane se k informaci účinně a efektivně (výběr nejvhodnější metody a systému, efektivní strategie, získání informací online nebo F2F různými metodami, úprava strategie, řízení informací a zdrojů) –Kriticky hodnotí informace a zdroje (shrnutí hlavních myšlenek, využití kritérií hodnocení informací a zdrojů, syntéza myšlenek pro nový koncept, srovnání nových a původních znalostí, dopad nové znalosti na hodnotový systém, validace interpretace, revize dotazu) –Použije informaci pro splnění účelu (plánování a tvorba produktu, revize vývoje produktu, efektivní komunikace produktu) –Rozumí ekonomickým, právním a sociálním otázkám kontextu použití informace (různé otázky kolem informace a IT, dodržování práva, regulací, politik, etikety, reflektuje použití zdrojů v komunikaci produktu) • •AKTIVIZACE výuky – práce ve skupinách • –Základní porozumění modelům IG, komparativní analýza (Big 6, The Seven Pillars, Přechodový model dle KISK) – –Seznámení se se standardy IG pro studenta VŠ dle IVIG – –Návrh edukačního modulu vycházejícího z vybraného modelu a odpovídajícího standardu informačně gramotného studenta VŠ dle IVIG • Odkazy na zdroje •Viz jednotlivé slidy •Další odkazy: •Model Seven Pillars např.: http://www.sconul.ac.uk/sites/default/files/documents/coremodel.pdf •Thomas P. Mackey and Trudi E. Jacobson. “Reframing Information Literacy as a Metaliteracy.” College and Research Libraries 72, no. 1 (2011): 62–78. • Přechodový model KISK, např.: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/4/prechodovy-model-informacni-gramotnosti-i..html?page_id=2551 •K metodice lekcí dle Přechodového modelu KISK např.: –MAZÁČOVÁ, Pavlína. Metodika lekcí informačního vzdělávání na Masarykově univerzitě v Brně (s akcentem pedagogického konstruktivismu). In Silvia Stasselová, Jitka Kmeťová, Henrieta Gábrišová. INFOS 2015. 38. medzinárodné informatické sympózium o postavení a úlohách pamäťových inštitúcií v oblasti rozvoja kultúry, vedy, techniky a vzdelávania. Bratislava: Spolok slovenských knihovníkov a knižníc, 2015. s. 257-270, 14 s. ISBN 978-80-89586-08-0. Také v elektronické verzi: •http://www.infolib.sk/files/infos_2015_prezentacie/zbornik-infos-2015-web.pdf