PŘEDMĚT INFORMAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PAVLÍNA MAZÁČOVÁ Podzim 2018 Konstruktivismus a metody kritického myšlení v informačním vzdělávání Rámcový obsah 2 —Konstruktivistické pojetí výuky —Trojfázový model učení —Vybrané metody aktivizující vysokoškolskou výuku —Vyučování orientované —na učitele / lektora —Vyučování orientované —na studenta / žáka ampower amadjust 3 Vzájemné vztahy lektora a studenta v edukačním procesu Konstruktivismus a prekoncepty 4 —Prekoncept = původní a spontánní představa studenta o tématu (učivu, problematice, světě) — —Didaktická práce s prekoncepty ¡Vyjadřování prekonceptů - cílem je diskuse, reorganizace prekonceptů ¡Boj proti prekonceptům – cílem je zpochybnění prekonceptů, vyprovokování konfrontace s nimi Schémata výuky 5 Třífázový model učení E-U-R 6 —Základní metodika využívání prekonceptů —v učení a v designování vzdělávacího procesu — —E = Evokace — —U = Uvědomění si významu informací — —R = Reflexe — Společnost Kritické myšlení 7 — —V ČR rozvíjí a propaguje metodu třífázového modelu učení v rámci programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení — —Zdroje: ¡http://www.respektneboli.eu/pedagogove/archiv-metod ¡www.kritickemysleni.cz ¡ EVOKACE 8 —Shrnutí dosavadních znalostí o předkládaném tématu (studenti) —Práce s prekoncepty (vlastními interpretacemi poznání) —Motivace — —Cíl metod v evokační fázi: ¡vzbudit zájem studentů ¡vzbudit zvědavost ¡pomoc s formulováním záměrů a cílů ÷ Metody vhodné pro EVOKACI 9 —http://www.respektneboli.eu/pedagogove/archiv-metod ¡ANO – NE ¡Brainstorming ve dvojicích ¡Brainstorming skupinový ¡Kostka ¡Myšlenkové mapy ¡Vennův diagram ¡Volné psaní ¡T-graf ¡Zpřeházené věty ¡ Metoda ANO - NE 10 —Využití: v evokaci (reflexi) k opakování probraného učiva —Postup: ¡Učitel diktuje otázky a studenti na papír píší odpovědi ANO /NE ¡Společné hodnocení odpovědí (+ pochvala) ¡ —Příklady otázek (opakování učiva): ¡1. Fond pojištění vkladů je státním fondem ANO – NE ¡ (FPV – je právnickou osobou a je zapsán v obchodním rejstříku) ¡2. Zdrojem fondu pojištění vkladů jsou především příspěvky od bank ANO – NE — Metoda BRAINSTORMING (bouře mozků) 11 —Využití: evokace výuky —Cíl: získat co nejvíce návrhů řešení problému a jejich rychlé posouzení —Metoda demonstruje dosavadní (aktuální) znalosti studentů, shrnuje nápady a představy o řešení určitého problému (o tématu, o učební látce) — —Postup: —volnost a nevázanost myšlenek —žádná kritika nápadů —každá myšlenka se zaznamenává —hodnocení nápadů až v poslední fázi — Metoda KOSTKA 12 —Použití: fáze evokace — —Postup: —Učitel stanoví téma, o kterém se bude z různých hledisek na stranách kostky přemýšlet —Učitel postupně hází kostkou, na jejíchž stranách má uvedeny pokyny: popište, porovnejte, asociujte, analyzujte, aplikujte, argumentujte —Studenti se volným psaním vyjádří během 2-4 minut k tématu tak, jak udává pokyn, který „padl“ na kostce —Učitel proháže všechny strany kostky a studenti skončí psaní, —Závěrečná diskuse ve dvojicích, společně Metoda KOSTKA 13 1 Popište! Jak to vypadá? Podívejte se na námět zblízka, byť i jen vnitřním zrakem, popište, co vidíte? Barvy, tvar, velikost, rozměry…funkci apod. 2 Porovnejte! Čemu je to podobné? Srovnejte: Čemu se to podobá? Od čeho se to liší? 3 Asociujte! Nač si při tom vzpomenete? Co Vám to připomíná? Dovolte svým myšlenkám volně plynout. Mohou to být události, dojmy, zážitky, věci, lidé, místa. 4 Analyzujte! Řekněte, z čeho to je, z čeho se to skládá, jak se rozvíjí. Pokud nevíte, zkuste si něco vymyslet. 5 Aplikujte! Jak to můžete použít? Řekněte, s čím to souvisí, co byste s tím mohl/a udělat, jak byste stav mohl/a řešit. 6 Argumentujte! (Pro a proti) Je to dobré? Špatné? Zkuste zaujmout nějaká stanoviska. Použijte pro jejich obhajobu jakékoliv argumenty-logické, pošetilé nebo zkrátka jakékoliv. Metoda T-graf 14 —Použití: evokace, případně uvědomění si významu —Cíl: znázornění a zaznamenávání binárních („ano/ne“ a „pro/proti“) či srovnávacích/protikladných reakcí v diskusi — —Postup: —Učitel vyzve studenty, aby v pěti minutách zapsali na levou stranu T – grafu co nejvíce argumentů „ano“/ „pro“ k předloženému tématu (textu) —V dalších pěti minutách zapíší do T-grafu na pravou stranu co nejvíce argumentů pro „ne“ / „proti“ k danému tématu (textu) — — Příklad: euhtanasie, jaderná energie, prolomení limitu těžby — nerostných surovin — Metoda Vím – Chci vědět – Dozvěděl jsem se 15 —Použití: postupně ve všech fázích výuky — —Postup: —1. Rozdělíme tabuli nebo veliký list papíru na tři široké sloupce, které označíme Vím – Chci vědět – Dozvěděl jsem se (o totéž požádáme studenty). —2. Seznámíme studenty s tématem, kterému se hodláme věnovat – např. Digitální stopa. —3. Zeptáme se studentů, zda o daném tématu už něco vědí. —4. Pokračujeme tak dlouho, dokud nezískáme několik klíčových faktů, kterými jsou si studenti dostatečně jisti. —5. Zapíšeme je do sloupce Vím a požádáme studenty, aby totéž udělali ve svých sešitech. —6. Máme-li už několik návrhů k tématu, roztřídíme je spolu se studenty do kategorií. — — — Metoda Vím – Chci vědět – Dozvěděl jsem se 16 —7. Aktivizujeme studenty k tomu, aby vzniklé kategorie ještě doplnili nějakými myšlenkami. —8. Body nejistoty a pochybností zapíšeme do sloupečku Chci vědět. —9. Do téhož sloupce také zapíšeme, co by studenty zajímalo, co by se chtěli o tématu dozvědět. —10. Vyzveme studenty, aby ke každé kategorii vytvořili nějaké otázky. —11. Studenti čtou a pracují s textem. —12. Pokud na své otázky v textu našli odpověď, zapíší tuto skutečnost do sloupce Dozvěděl jsem se. —13. Do tohoto sloupce úplně dole zaznamenáme i další informace, které jsme předem nepředpokládali a na které jsme se neptali. — Metoda Vím – Chci vědět – Dozvěděl jsem se 17 VÍM CHCI VĚDĚT DOZVĚDĚL JSEM SE UVĚDOMĚNÍ SI VÝZNAMU 18 — —Zprostředkování nových poznatků, vlastního vzdělávacího obsahu — —Konstruování nových znalostí, dovedností a postojů — v interakci prekoncept – vzdělávací obsah Metody pro UVĚDOMĚNÍ SI významu 19 — —I.N.S.E.R.T. —Řízené čtení (čtení s otázkami) —Podvojný deník —Interaktivní výklad —Učíme se navzájem Dvojitý zápisník 20 —Použití: v druhé fázi učení, tedy v uvědomění si významu nových souvislostí —Metoda umožňuje písemně reflektovat text – odborný i umělecký —V závěru výuky (v rámci reflexe) pak můžeme s metodou pracovat několikerým způsobem —Popis metody: —Volnou stránku rozdělíme svislou čarou na dvě poloviny. ¡Na levou stranu si vypisujeme citát - slova, věty, ucelené myšlenky, pasáže, které nás zaujaly. ¡Na pravou stranu k nim zapisujeme svůj komentář. — Citace z textu: Vlastní komentáře: Metoda I.N.S:E.R.T. 21 —Jedna ze základních metod kritického myšlení —Použití: ve fázi uvědomění – při četbě odborného textu —Základem je systém několika značek — —Metoda INSERT při četbě pomáhá: —získat z textu informace —analyzovat text při prvním čtení —vybírat informace podle důležitosti —třídit informace na známé, nové – důvěryhodné, nedůvěryhodné —propojovat známé s novým — Metoda I.N.S.E.R.T. 22 √ Udělejte fajfku na okraji textu, jestliže určitá informace v textu potvrzuje, co jste věděl/a nebo si myslel/a, že víte. – Udělejte minus, jestliže je informace, kterou čtete, v rozporu s tím, co víte. Tímto znaménkem můžete označit také nějaký rozpor uvnitř textu. + Udělejte plus, jestliže informace, kterou se dozvíte, je pro Vás nová a zároveň důvěryhodná. ? Udělejte otazník, jestliže se objeví informace, které nerozumíte, která Vás mate nebo o které byste se chtěl/a dozvědět více. REFLEXE 23 —Student —si dělá nový „pořádek“ v tom, co se naučil, formuluje závěrečné pochopení po svém —hledá, propracovává a vytváří svými slovy smysluplné znění svých myšlenek, názorů apod. —přichází na to, co se dozvěděl, díky předchozím fázím, a uvědomuje si hranice svého (ne)chápání —staví novou strukturu z původních i nových poznatků a otázek, obaluje je podrobnostmi, ujasňuje si souvislosti REFLEXE 24 —Týká se ¡ cílů učení věcnému obsahu – Co jsem se naučil, měl pochopit, zvládnout? ¡ procesu učení – Jak jsem se učil? —Student si ujasňuje postupy učení a myšlení, kterými dospěl k novým informacím a pochopení —Uspokojení z vědění, radost, zvědavost, co bude dál —Reflexe EVOKUJE nové nápady —Reflexi je TŘEBA zařadit v každé vyučovací jednotce ¡ Fáze reflexe – pedagogické omyly 25 — —Spěch — —Výklad — —Kontrolování — —Vyrušování — — Metody vhodné pro reflexi 26 —Brainstorming ve dvojicích —Skupinový brainstorming —Klíčová slova —Zpřeházené věty —Myšlenkové mapy —I.N.S.E.R.T. —Pětiminutové pojednání —Podvojné deníky —Poslední slovo patří mně —Volné psaní —Pětilístek —Kostka —Třídílný zápisník —Srovnávací tabulka —T-graf —Vennův diagram —Záznamy z učení — Metoda Předvídání 27 —Použití: především ve fázi reflexe — —Postup: —Učitel definuje problém, popíše určitou situaci, probere učební téma ¡Použije pro podnícení studentů k zamyšlení „provokativní otázku“ —Student tak na základě známých faktů a daných podmínek předvídá, k čemu by mohlo dojít. — —Příklad témat: —Technologie ¡Co nastane, když správně nezaložím obvodové zdivo? —Ekonomika ¡Co se stane na trhu z ekonomického hlediska, pokud se rapidně zvedne celosvětová cena ropy? ¡Jaký dopad nastane v případě, že ČR bude mít v následujících letech několikanásobně větší import než export? — — Metoda SNĚHOVÁ KOULE 28 —Použití: fáze reflexe v trojfázovém modelu učení —Cíl: nabalování poznatků, procvičování — —Postup: ¡1. Učitel zadá téma, otázku. ¡2. Určí čas, po který má student možnost celou věc si dobře promyslet. ¡3. Po uplynutí stanovené doby studenti začnou o daném promyšleném tématu diskutovat ve dvojicích. I tato diskuse je omezena časem. ¡4. Poté se dvojice sloučí ve čtveřici a celý proces se opakuje. ¡5. Nakonec se čtveřice sloučí ve skupinu osmi studentů, a to celé pokračuje dál tak, až se skupiny sloučí v jednu celou skupinu. — Metoda SNĚHOVÁ KOULE 29 Metoda Vennův diagram 30 —Použití: v reflexi ¡Přehlednější vizualizace kontrastu myšlenek a styčných oblastí, zdůraznění rozdílných rysů textů nebo témat, ale zároveň zaznamenání toho společného —Postup s příkladem: —Učitel vyzve studenty, aby do jednoho kruhu zaznamenali skutečnosti týkající se první pomoci u postiženého v bezvědomí se zachovanými životními funkcemi —Posléze studenti doplní do druhého kruhu skutečnosti týkající se první pomoci u postiženého v bezvědomí se zástavou dechu i oběhu —Poté studenti ve dvojicích porovnají své výsledky a společně mohou do průniku kruhu sestavit společné rysy obou skutečností — Metoda Vennův diagram 31 Metoda Volné psaní 32 —Použití: jedna z brainstormingových nebo reflexních metod — —Postup: —Je důležité, aby studenti ještě před tím, než jim přečtete zadání, věděli, že své volné psaní nebudou muset zveřejňovat —Také jim učitel předem řekne, jak dlouho budou psát - většinou 3-5 minut — —Metoda pomáhá objevit v sobě nečekané nápady, myšlenky a souvislosti Metoda Volné psaní 33 Pravidla volného psaní 1. 1.Piš po celou stanovenou dobu vše, co tě k tématu napadá. 2.Piš souvislý text, ne jen jednotlivá hesla nebo body. 3.Nevracej se k napsanému, neopravuj, nevylepšuj, co jsi napsal/a. 4.Pokračuj v psaní, i když tě nic nenapadá, zapisuj i pomocné věty („Teď mne nic nenapadá…“), ale snaž se vrátit k tématu. 5.Nenech se ve svých nápadech brzdit pravopisem. — —Volné psaní pomáhá: —rozvíjet slovní zásobu —formulovat slova i věty —nebát se hodnocení —učit se od sebe samého —vyjadřovat myšlenky —rozvíjet fantazii (skutečnost) —rozvíjet pohotovost a představivost —vnímat čas —držet se tématu — Význam E-U-R pro studenty 34 —Samostatné formulování cílů učení —Aktivní účast při výuce —Bohatá diskuse —Povzbuzování k tvorbě a kladení vlastních otázek —Snazší vyjadřování vlastních názorů —Motivace k učení —Atmosféra respektování názorů —Prostředí pro úvahy nad hodnotami studentů —Stimulace změny —Angažování v procesu kritického myšlení —Kritické myšlení vyššího řádu — — Pozitiva versus negativa tradičních a inovativních edukačních metod 35 Tradiční edukační formy ve (knihovnické) pedagogice 36 —Vysvětlování —Výklad —Přednáška —Popis —Práce s textem —Sokratovský rozhovor —Dialog —Pozorování —Předvádění —Práce s obrazovým materiálem —Instruktáž — — Moderní edukační metody 37 — —Reflektují: • aktivitu • samostatnou práci • tvořivost • celistvý harmonický rozvoj osobnosti studenta — Další metody aktivní práce studentů (aktivizační) 38 ¡Samostatná práce ¡Diskusní metody (dialog, rozhovor, diskuse) ¡Problémová metoda ¡Metody inscenační a situační, didaktické hry ¡Brainstorming a brainwriting ¡Výukové projekty ¡Problémově orientovaná práce s moderními technologiemi ¡Problémově orientované experimentování, laborování ¡ ¡Problémově orientované skupinové a kooperativní vyučování ¡ ¡Problémově orientované exkurze a jiné mimoškolní akce ¡ ¡Další modifikace uvedeného (případové studie, metoda konfrontace, relaxačně aktivizační metody, inspirativní metody – čtení životopisů vědců, kreativní metody … ) — — Co ovlivňuje volbu edukační metody 39 —Cíle a úkoly výuky vztahující se k interakci, jazyku —Obsah a metody daného oboru zprostředkovaného konkrétním předmětem —Úroveň a dispozice studentů —Zvláštnosti skupiny —Osobnost pedagoga – odborná a metodická vybavenost, pedagogické zkušenosti, komunikační dovednosti —Čas daný výuce — Aktivizační metody na přednáškách 40 —Přenesme proces učení na studenty: —Studenti doplňují „bílé“ místo v textu nebo schématu —Uspořádají rozházenou strukturu (slov, vět, tvrzení…) – chaos změní v systém —Odhalují a opravují úmyslnou chybu/chyby v textu, schématu, zadání úlohy apod. —Vyřazují ze schématu tématu údaje, které tam nepatří… —Vybírají z několika navržených řešení to správné a výběr zdůvodní —Odhalují princip předloženého schématu —Identifikují problém a zformulují řešení — Jak získat zpětnou vazbu na přednáškáchkJ 41 — —Namátkově —Hlasováním předem připraveného zadání s možnostmi a/b/c —Zadáním krátké písemné reflexe všem, lístky s odpověďmi studenti dají na hromádku a některý z nich je rychle přečte a odpovědi vyhodnotí a představí — Vyzkoušejte aktivizační výukové metody 42 —Muší / bzučící skupiny —Kolečka —Diskuse —Případová studie —Svědectví —Rozdílné pohledy —Výzkumné týmy —Práce s textem —Projektová výuka — — Muší / bzučící skupiny 43 —Použití: v kterékoli fázi vyučování —Studenti – alespoň elementární znalost tématu —Podobná sněhové kouli —Práce ve dvojici, pak ve čtveřici — —Cíl: především naučit studenty práci s odborným textem, porovnání výsledků, interpretaci, prezentaci — Kolečka 44 —Použití: fáze uvědomění i reflexe —Cíl: rychlé zjišťování znalostí studentů, rozsah…, prověření porozumění novému učivu — —Postup: —1. Na tabuli /v prostoru kdekoli napsáno slovo – pojem —2. Skupiny studentů —3. Zapisovatel —4. Předávání nějakého předmětu z ruky do ruky —5. Záznam odpovědí —6. Rekapitulace, hodnocení Diskuse 45 —Použití: fáze evokace, ale také uvědomění — —Cíl: Hlavní vzdělávací metoda zjišťující znalosti, zkušenosti, argumentační dovednosti, názory a postoje na určité téma ¡Pro pochopení složitějších a různorodosti názorů —Vhodné je zahájit diskusi kontroverzním názorem!!!, úryvkem z krásné nebo odborné literatury Jak hodnotit diskusi 46 —Aktivní zapojení studenta do diskuse —Zájem o diskutované téma —Dodržování pravidel —Schopnost aktivně naslouchat —Zapojení většiny účastníků —Neodchylování se od tématu —Úroveň verbálního i neverbálního vyjadřování Případová studie 47 —Použití: reflexe – ověření pochopení učiva (na závěr tematického celku, semestru…) — —Cíl: skupinové řešení připraveného případu —Provazba akademické výuky a reálného světa —Praktické uplatnění teoretických znalosti — —Postup: —Učitel připraví téma + materiál + odkazy na zdroje + otázky pro všechny stejné, ale i jiné téma pro každou skupinu —Lze zpracovávat jako semestrální práci, ale také v rámci jedné hodiny (např. dvouhodinovky) —ROLE v rámci aktivizace: stanoví učitel pro vyvážení práce, dosažení výsledku - mluvčí, zapisovatel, pracovník s informacemi, pozorovatel… — — Případová studie 48 —1. Příprava několika případových studií —2. Rozdělení studentů do skupin —3. Vysvětlení postupu…, čas na práci —4. Samostatná práce, písemné a praktické výstupy a závěry, odpovědi na otázky —5. Zprávy mluvčích skupin, diskuse nad závěry —6. Učitel shrne výsledky, porovná, posoudí, vyjasní nejasné, propojí s další výukou Svědectví 49 —Použití: uvědomění + reflexe (ověření pochopení učiva) —Cíl: Práce s formulováním otázek — —Postup: —1. Učitel určí svědka, který připraví 15 minutovou prezentaci zadaného tématu, které před skupinou prezentuje a opustí prostor třídy —2. Skupiny žáků pro svědka připravují otázky - fáze formulování otázek = klíčová edukační část hodiny —3. Skupiny se shodnou na nejvhodnějších otázkách a dají je společně dohromady — —Často bývá svědkem učitel Rozdílné pohledy 50 —Cíl: —Zkoumání faktů, jevů, zákonitostí z různých úhlů pohledu —Práce s různými zdroji, posílení dovednosti interpretovat informace, třídit je — —Postup: —3-4 členné skupiny —Každá skupina zpracovává téma z jiného úhlu pohledu —Prezentace výsledků prostřednictvím zástupců — —Výsledek: pestré a všestranná prezentace tématu v souvislostech – např. příčiny 1. světové války, dětské choroby Metoda výzkumné týmy 51 —Cíl: Spolupráce při zpracování textového materiálu — —Využití vědeckých textů a podpora čtenářského vztahu studentů k nim a vztahu k hloubkové vědecké četbě —Stejný text – různé úkoly a úhly pohledu —Autokorektura, vzájemné předávání informací mezi studenty bez zásahu učitele — Výzkumné týmy – průběh 52 —1. Učitel vybere téma a určí vzdělávací cíl výuky a časový harmonogram —2. Učitel rozdělí studenty do 4-6 týmů o 4-5 studentech —3. Učitel rozdá stejný materiál všem —4. Učitel stanoví čas pro práci, prezentaci, hodnocení výsledků… —5. Učitel vysvětlí výzkumným týmům jejich úkol —6. Prezentace výsledků podle pořadí učitelem —7. Záznamy v průběhu prezentace — — — Výzkumné týmy – typologie týmů 53 —Sumarizátoři —Odpůrci —Přitakávači —Oponenti —Příkladi —Aplikátoři —Zvědavci (tazatelé) —Zkoušeči — Práce s textem jako metoda výuky 54 —Cíl: ¡Sumarizovat různými způsoby text ¡Kriticky posoudit text z různých pohledů –organizace faktů, přehlednost, srozumitelnost, relevance faktů, příkladů —Číst text s cílem prezentovat —Číst text s cílem připravit z textu materiál pro diskusi – formulace tématu, otázek, cíle diskuse, diskusní lístky… Projektová výuka 55 —Úkoly pro učitele před použitím metody: —1. Výběr tématu —2. Stanovení cílů —3. Dostupnost zdrojů —4. Příprava studentů —5. Návrh kroků —6. Motivace studentů — — Užitečné grafické organizátory 56 —Celoživotní pomocníci při učení, plánování, rozhodování ¡Třídílný zápisník ¡Myšlenková mapa ¡Srovnávací tabulka ¡T-graf ¡Vennův diagram Literatura a zdroje - výběr 57 —KASÍKOVÁ, Hana. Kooperativní učení, kooperativní škola. 2. vyd. v českém jazyce. Praha: Portál, 2010, 152 s. Školství (organizace). ISBN 978-80-7367-712-1. —PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. 6., rozš. a přeprac. vyd. Překlad Jiří Foltýn. Praha: Portál, 2013, 562 s. ISBN 978-80-262-0367-4. —PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika: Věda o edukačních procesech. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2009, 481 s. ISBN 978-80-7367-503-5. —PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003, 322 s. ISBN 80-717-8772-8. —VOGEL, Walter. Jak se učí učitelé?: tipy a triky pro každodenní život učitelů. 1. vyd. v českém jazyce. Plzeň: Fraus, 2009, 111 s. Moderní pedagogika v teorii a praxi. ISBN 978-807-2388-516. —ZORMANOVÁ, Lucie. Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 155 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4741-000. — —http://www.kritickemysleni.cz/aktuality.php — — Děkuji vám za pozornost J V případě dotazů mě můžete kontaktovat na: pmazacov@phil.muni.cz pmazacova@gmail.com 58 C:\Users\user\Dropbox\Ceinve (1)\Grafické prvky\LOGA\loga opvk\opvk.png