Domácí archivní periodika – referáty – podzim 2019
I. Zaniklá periodika
Časopis archivní školy Markéta Zachová
Vydavatelem periodika je Státní archivní škola v Praze. Česká archivní škola byla založena 2. září
1919 na popud ředitele zemského archivu Jana Bedřicha Nováka a Gustava Fridricha. Škola byla
zřízena ministerstvem školství a národní osvěty a jemu také podřízena. Jejím ředitelem byl jmenován
Gustav Fridrich, tajemníkem zemský vicearchivář Vladimír Klecanda. Byla velice silně spjata s
Českým zemským archivem, v jehož prostoru byla umístěna, a Karlovou univerzitou. Škola měla
poskytovat odborné i praktické vzdělání těm, kteří se chtěli věnovat archivní službě, prohlubovat
vědomosti z pomocných věd historických a dějezpytu vůbec. Na výuce se podílela řada universitních
profesorů a odborníků z praxe. Posledním kursem archivní školy se stal XI. kurs zahájený v roce
1947 a v roce 1950 došlo k jejímu definitivnímu zániku. Tehdy došlo ke zřízení studijního oboru
„pomocné vědy historické“ při filosofických fakultách a k němu bylo přeneseno i studium
archivnictví.
Snahou učitelů archivní školy bylo vytvoření časopisu, stejně jako měla škola francouzská a
rakouská. V roce 1919 podala žádost o povolení vydávat časopis na ministerstvo školství, které jí
záhy vyhovělo, požadovalo pouze, aby byl do redakce přivzat zástupce Státního historického ústavu
vydavatelského. Vzniká tedy periodikum s názvem Časopis archivní školy.
První ročník byl vydán v roce 1923, časopis měl vycházet jednou ročně, ale třikrát došlo ke sloučení
ve dvojčísla. Posledním vydáním bylo dvojčíslo 15–16 vydané v roce 1940.
Redakční radu prvního vydání tvořil Gustav Fridrich, Václav Hrubý či Vladimír Klecanda;
posledního vydání pak opět Gustav Fridrich, dále pak Bedřich Jenšovský a Jaroslav Prokeš. K dalším
významným osobnostem působící v redakci patří například Václav Vojtíšek, Jan Bedřich Novák
nebo Václav Hrubý. Ředitelem časopisu byl již zmíněný Gustav Fridrich.
Časopis obsahuje rubriky článků, zpráv a kronik. Rubriky se týkají středověké paleografie,
diplomatiky, chronologie, sfragistiky, heraldiky, genealogie, novověké paleografie a diplomatiky,
české diplomatiky, městské správy a jejích písemných památek, patrimoniální správy, archivnictví a
dějin archivů či pramenů českých dějin.
Zdroje:
Štouračová – Archivnictví, Brno, 2013, 192 s.
https://www.lib.cas.cz/aleph-google/KNA01/00123/25/001232562.html - Knihovna Akademie věd
České republiky
http://ff.ujep.cz/archivnictvi/vzdelavani_archivaru.pdf
Zprávy českého zemského archivu 1906-1948 (dříve Zprávy zemského archivu království
Českého) Klára Vražinová
 Vydavatel: Český zemský archiv:
 s myšlenkou založení zemského archivu přišel František Palacký (rokem 1526 chtěl dokončit
Dějiny národa českého – hledání pokračovatele)
 mezi Václavem Vladivojem Tomkem a Antonínem Gindelym, 1862 zvolen Gindely (Tomek
– práce na díle Dějiny města Prahy)
 sněmovní jednání o zřízení archivu do 1866 – rozhodnuto základní poslání archivu
 základní poslání archivu:
1) archiv zemské samosprávy – shromažďování, pořádání a registrování zemských písemností
2) historický archiv – sběr originálů a opisů veškerého listinného materiálu k české historii a
vydávat je tiskem
1869 vydaná instrukce rozebírající úkoly
Gindely - při utváření archivu vycházel ze zkušenosti Moravského zemského archivu,
-návrh na ustanovení archivních dopisovatelů – průzkum v obecních, městských a farních archivech
-zamítnut návrh Konstantina Höflera na zřízení školy podobné Ecole des chartes při zemském
archivu (výchova archivních odborníků)
 Gindely - zaměřil svoji práci v archivu na shromažďování písemností – 1884 získán
svatováclavský archiv, systematicky přejímány záznamy sněmovních jednání
- velký důraz na výzkum a shromažďování opisů z pražských i venkovských a hlavně
zahraničních archivů
- zahraniční cesty do archivu v Drážďanech, Wolfenbüttelu, Výmaru, Vídni, Innsbrucku,
Eisenstadtu, Budapešti, Římě
- jeho výzkum podřízen převážně jeho záměru dokončit jeho práci o Rudolfu II. a o třicetileté
válce a potom pokračovat v Palackého dějinách
- své pojetí českých dějin chtěl začlenit do evropských dějin
- na přelomu 80. a 90. let kritika z českých historických kruhů i zemského sněmu proti
způsobu jeho práce i výsledkům (mluvčím poslanec Dr.B.Pacák) – nedostatečný výzkum
v našich archivech
- smrt 24.10. 1892
 František Dvorský – na Gindelyho místo
- od 1865 druhý adjutant Julius Pažout
- bádání v malých domácích archivech
- návrh pořizování co největšího množství opisů, druhou variantou pořízení soupisu, kde lze
jaké písemnosti najít
- výzkum prováděný v drobných archivech obecních, městských, klášterních i šlechtických
nebyl dokončen
- zahájil shromažďování bohemik z archivů ve Vratislavi, Mnichově, Augsburku a
Würzburku
- nebyl kvalifikovaný historik – spíše vlastivědný pracovník samouk
- nesouhlas mladé generace školených historiků pracujících v zemském archivu s jeho
vedením archivu (V. J. Nováček, Kamil Krofta, Jan Bedřich Novák)
- 1903 odvolán z funkce ředitele
 Dr. Vojtěch J. Nováček – nový ředitel
- uposlechnut dekret zemského výboru z prosince 1903 odstranit
zjištěné závady v inventuře a soustředit činnost archivu především na pořízení
inventáře všech písemností zemského archivu
 1931 získal archiv moderní účelovou budovu – jedna z nejmodernějších archivních budov
v Evropě
 Ediční činnost:
 1) edice Monumenta historiae Bohemica – 7 oddílů:
- 1. historikové a kronikáři starší doby
- 2. pozůstatky shořelých zemských desk do roku 1541
- 3. česká sněmovní akta do roku 1648
- 4. český diplomatář
- 5. korespondenci katolické a utraquistické konsistoře a jezuitské a kapucínské řádové
anály
- 6. Spisy českých bratří
- 7. právní dějiny a hospodářské poměry – původně neplánované
- vydáno 11 svazků
Zastavena pro nedostatek financí
 2) Pozůstatky desk zemských království Českého r. 1541 pohořelých
- edice opisu desk zemských
- vyšla 1870
 3) Sněmy české
 1893 vznik českého oddělení při rakouském historickém ústavě v Římě – edice Monumenta
Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia

Zprávy českého zemského archivu – 1906 – 1948
- vycházel nepravidelně a paralelně česky a německy 11 svazků
 Redakční rada:
 1) Prof.Kamil Krofta: 17. července 1876 Plzeň – 16. srpna 1945 Vráž
- český historik Gollovy školy, univerzitní profesor, československý politik a diplomat
- gymnázium v Plzni a v letech 1894–1896 na filozofické fakultě Karlovo –Ferdinandovy
univerzity v Plzni, Institut für Österreichische Geschichtsforschung ve Vídni
- Doktorem filozofie promován v Praze v roce 1898
- 1899 dokončena vídeňská studia
- po ukončení studií dva roky na stipendijním pobytu ve Vatikánu, příprava k
vydání bohemik – papežské listiny z let 1378–1404
- 1901–1911 práce v pražském Zemském archivu, 1904 jmenován dopisujícím členem České
akademie pro vědy, slovesnost a umění, 1905 se habilitoval na pražské české univerzitě, 11.
listopadu 1911 Kamil Krofta na pražské české univerzitě jmenován mimořádným profesorem
rakouských dějin, od roku 1920 vyslancem ČSR v Italském království a u Svatého stolce (výrazně se
zasloužil o uznání ČSR Svatým stolcem) , v lednu 1922 vyslancem ve Vídni, od roku 1925 v Berlíně,
1927 na ministerstvu zahraničí jako šéf jeho presidia, 1936 – 22.9.1938 ministr zahraničí
Od ledna 1943 byl spoluzakladatelem odbojové skupiny Přípravný revoluční národní výbor
 2) Hynek Kollman
 3) Jan Bedřich Novák: 27. listopadu 1872 Orlík – 29. října 1933 Praha
- český archivář a historik
- studium historie u Jaroslava Golla, Antonína Rezka, Josefa Kalouska a Josefa Emlera, poté
ve Vídni na Ústavu pro rakouský dějezpyt
- 1897 promován doktorem (PhDr.)
- po studiu praktikant univerzitní knihovny v Praze
- 1899 adjunkt do českého zemského archivu
- 1916-1933 ředitelem českého zemského archivu
- po vzniku Československa usilování o centrální archiv s působností pro celý stát
- zásluha na výstavbě nové budovy zemského archivu (1933)
- podíl na vzniku Státní archivní školy (působení v ní 1920 -1927)
- 1907 příprava dílu Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia věnovaného
době Inocence VI. (1352–1362)
- věnoval se i době Rudolfa II.
- celoživotní prací příprava edice Sněmy české
 4) Gustav Friedrich: 4. června 1871 v Poděbradech – 19. listopadu 1943 v Praze
- český archivář, historik, pedagog a editor
- studium u Jaroslava Golla a Josefa Emlera
- absolvován Institut für Österreichische Geschichtsforschung - profesorem na filozofické
fakultě UK a ředitelem Státní archivní školy
- zakladatel edice Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae s edičním plánem vydat
písemnosti českých dějin do roku 1310
- připravil edici desek dvorských
- autor německých slovníků, příruček pro diplomatiku a chronologii
- 1920 členem komise pověřené Revolučním národním shromážděním vytvořit státní symboly
vznikajícího státu a jejíž návrhy začleněny do textu ústavy Republiky československé platné od 29.
února 1920, návrh Znaku Podkarpatské Rusi - v ukrajinské Zakarpatské oblasti oficiálně stále užíván
 5) Josef Kalousek: 2. dubna 1838, Vamberk – 22. listopadu 1915, Praha
- český historik, docent a profesor českých dějin na Karlově univerzitě v Praze
- studium na Technické univerzitě ve Vídni
- studium nejdříve polytechniky, později žurnalistiky a historie
- za studií překladačem pro Pražské noviny
- předním českým historikem v období státoprávního zápasu
- prvním životopiscem Františka Palackého, jeho pokračovatelem a vykladačem
- členem redakce staročeského časopisu Národ
- vychovatel Palackého vnučky Marie Riegrové, později provdané Červinkové
- 1868 doktorát filozofie
- 1871 dílo České státní právo
- 1880 zemským poslancem
- 1887 získal řádné členství v Královské české společnosti nauk
- 1883–1890 působil tajemník v Královské české společnosti nauk
 6) Julius Pažout
Rubriky periodika: jednotlivé studie z našich dějin, zprávy o výzkumných pracích o archivnictví v
zahraničí
Zdroje: Skripta Archivnictví 2013, Zprávy zemského archivu království českého svazek I.,
Wikipedie
Sborník archivu ministerstva vnitra 1926-1940
Začal vycházet v roce 1926 pod redakcí Ladislava Klicmana, ředitele archivu Ministerstva vnitra,
pokračoval nástupce Jaroslav Prokeš, vydávalo ministerstvo vnitra ČSR letech 1926 – 1940, 13 čísel.
Periodikum přináší studie opírající se o práci s jednotlivými fondy archivu. Od 8. ročníku zařazuje
ředitel zprávy o činnosti a vědeckém bádání v rámci Archivu MV,
1/1926
Roubík, František: Počátky policejního ředitelství v Praze. 281 s.
2/1929
Odložilík, Otakar: Vyšetřovací komise z r. 1848 a jejich registratura.1-90.
Pešák, Václav: Protokoly české dvorské kanceláře od polovice XVI. století do Bílé hory. 91-114.
Roubík, František: Osudy registratury Albrechta z Valdštejna a jeho jičínské komory. 115-150.
Roubík, František: Příspěvek k dějinám náchodského archivu Octavia Piccolominiho. 151-160.
Roubík, František: Národní gardy v Čechách v letech 1848-1951 a jejich registratury. 161-272.
3/1930
Pešák, Václav: Dějiny královské České komory od roku 1527, 399 s.
4/1931 + 5/1932
Roubík, František: Dějiny chodů u Domažlic. 666 s
6/1933
Bergl, Josef: Judaica v archivu ministerstva vnitra. 5-64.
Pešák, Václav: Studie k dějinám královské české komory. 65-178.
Roubík, František: Příspěvky k československé historické geografii. 179-352.
7/1934
Prokeš, Jaroslav: Protokol vyšlé korespondence kanceláře českých direktorů z let 1618-1619. 5-189.
8/1935
Prokeš, Jaroslav: Archiv ministerstva vnitra v Praze v letech 1918-1934. 5-66.
Pešák, Václav: Berně v Čechách roku 1527. 67-144.
Roubík, František: Valdštejnovo tažení na Slovensko roku 1626. 145-232.
9/1936
Prokeš, Jaroslav: Archiv ministerstva vnitra a vědecké bádání. 5-54.
Dostál, Josef: Poslední boj. Příspěvek k dějinám Trčkovských konfiskací. 55-122.
10/1937
Prokeš, Jaroslav: Archiv ministerstva vnitra a v letech 1935-1937. 7-84.
Pešák, Václav: Berně v Čechách r. 1528-29. 85-164.
Roubík, František: K vývoji poštovnictví v Čechách v 16. a 18. století. 165-306.
Letošník, Václav: K pokusu o evidenci obsahu zemských desek před sto lety. 307-332.
11/1938
Prokeš, Jaroslav: Archiv ministerstva vnitra v letech 1935-1937. 5-34.
Prokeš, Jaroslav: Jan Hulakovský, archivář pražského guberniálního archivu. 35-62.
Roubík, František: Ke vzniku správního rozdělení Čech z roku 1850. 63-172.
Dostál, Josef: Jindřich Straka z Nedabylic a jeho bratři. 173-216.
Letošník, Václav: K pokusu o evidenci obsahu zemských desk před sto lety II. 217-295.
12/1939
Roubík, František: Vývoj správního rozdělení Čech v letech 1850-1868. 5-219.
13/1940
Pešák, Václav: Panství rodu Smiřických v letech 1609-1618. Hospodářská skladba českého
velkostatku začátkem 17. stol. 5-203.
II. Celostátní archivní periodika
Archivní časopis 1951- dosud Adam Gregor
Odborná archívna Revue. Vydávaná odborom archivnictví a spisové služby MVČR. vydávaný od
1951 kedy odbor vznikol. Archivní správa je odborným riadiacim orgánom českého archívnictva
riadi sa zákonom č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Je metodickým centrom a
koordinátorom metodiky pre všetky archívy.
AČ je výdávaný 4 razy do roka . je vedený v recenzovaných periodik vydávaných v Česke
republike, od 8. 2. 2008 je časopis schválený radou pre výskum a vývoj .Príspevky sú posudzované
dvoma nezávislými recenzentmi.
Redakčnú radu na počiatku viedol: PhDr. Zdeněk Fiala
náklad 1000 vytlačkou
Prvé číslo sa zaoberalo jednotlivimi archívmi či uš biskupskými alebo mestskými napríklad mestsky
archív v Kutnej hore, Archív Mesta Košice ale aj teóriou - čo je to archív
Dnes: šéfredaktor PhDr. Daniel Doležal Ph.D. - Štátny oblastný Archív Praha
Redakčnú radu tvoria
Mgr. Jiří Jelínek - Štátny okresní archív Jihlava, Ing. Miroslav Kunt - Národný archív
Mgr. Marie Mírková - Štátny oblastní archív v Plzni, Mgr. Hynek Oberhel - SOkA Litoměřice se
sídlom v Lovosiciach
rubriky v dnešných vydaniach
články vybraných autorov, spravy z domova a zahraničia, osobný spravy jubilea pamätné osobnosti
literatura, autori čísla
Zdroje:
https://www.mvcr.cz/clanek/archivni-casopis.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d
Ed Fiala Zdenek,Čs. Archivni společnost ,Praha 1953
Ed Doležal Daniel,Archivní časopis, Praha 2019,Odbor archivní správy a spisové služby MV ČR,ISSN 0004-0398
Sborník archivních prací (SAP) Viktorie Klennerová
SAP nepřímo navázal na Sborník Archivu ministerstva vnitra, vychází od roku 1951, dnes je
vydavatelem SAPu odbor archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra ČR.
Archivní správa je odborným řídícím orgánem českého archivnictví a je pověřena realizací zákona č.
499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. Je též metodickým
centrem a koordinátorem archivní metodiky vůči všem typům archivů (státní archivy, městské
archivy, akreditované specializované archivy, akreditované soukromé archivy, akreditované
bezpečnostní archivy, správní archivy). Je vydavatelem archivních publikací celostátního významu.
Sborník archivních prací vychází 2× ročně v celkovém rozsahu přibližně 600–700 stran od roku 1951
do současnosti. Jeho zatím poslední publikované dílo vyšlo v roce 2019 jako ročník 69. Od svého
vzniku patří mezi recenzované odborné časopisy.
Členové redakční rady Sborníku archivních prací zatím posledního ročníku 69 z roku 2019 jsou
Helena Krmíčková, Jiří Kuba, Hana Pátková, Ludmila Sulitková, Václav Rameš, Vladimír Růžek,
Jiří Úlovec a další. Vedoucím redaktorem je Ivan Hlaváček.
V ročníku 28 z roku 1978 byli členové redakční rady Sborníku archivních prací Ivan Hlaváček,
Bohumír Indra, Josef Kollmann, Josef Křivka, Štefan Rudohradský a další. Řídil ji Bořivoj Indra.
SAP je ústřední vědecké archivní periodikum obsahující rozsáhlé studie, často monografického
charakteru, z oblasti archivnictví, archivistiky, nauky o písemných pramenech, širokého souboru
pomocných věd historických (zvl. diplomatiky, paleografie, chronologie, heraldiky, sfragistiky a
dalších), dějin správy a knihovědy. Ročníky sborníku mohou kromě studií obsahovat ještě
dokumenty, materiály a zprávy tematicky rozšiřující předmět bádání. Součástí periodika jsou i edice
pramenů, které se vztahují k významným událostem a osobnostem českých dějin. Periodikum také
uveřejňuje souhrnné recenze o základních evropských dílech oboru. V rámci sborníky vychází
pravidelně bibliografie všech otištěných studií.
Použitá literatura
https://www.mvcr.cz/clanek/sbornik-archivnich-praci.aspx, vlastní Sborník archivních prací
III. Periodika vydávaná jednotlivými archivy
Sborník prací členů SSM SUAru v Praze
Sborníček mladých pracovníků Státního ústředního archivu, kteří se pod vedením ředitele Dr. Vrbaty
učí pravidelné publikační práci; seznamují se se svými předchůdci v archivní službě a presentují své
badatelské poznatky vzešlé z pořádací prací. Periodikum předchází po roce 1989 důsledně vydávané
Paginae historiae.
Sborník prací členů Socialistického svazu mládeže Státního ústředního archivu v Praze I. – 1985
Sborník prací členů SSM Státního ústředního archivu v Praze II/1 - 1989
Sborník prací členů SSM Státního ústředního archivu v Praze II/2 - 1989
Documenta Pragensia
založená v roce 1980, vydává Archiv hl. města Prahy. Periodikum zaměřené v širším kontextu
na srovnávací dějiny měst ve středoevropském prostoru je vydáváno jednou ročně. Jednotlivá čísla
jsou koncipována převážně monotematicky a vycházejí z obsahu mezinárodních konferencí
pořádaných Archivem hl. města Prahy ve spolupráci s domácími i zahraničními institucemi.
Příspěvky jsou vydávány v češtině, slovenštině, polštině, němčině a angličtině a jsou doplněny
pro jednotlivá čísla souhrnným cizojazyčným resumé. Každý svazek obsahuje seznam autorů, vč.
kontaktních údajů. Documenta Pragensia jsou recenzovaným odborným časopisem, který byl v roce
2011 zařazen do prestižní evropské databáze odborných časopisů ERIH, dnes ERIH
PLUS (European Reference Index for the Humanities and Social Sciences)
Vychází v nakladatelství SCRIPTORIUM
Redakční rada:
Šéfredaktorka: Doc. PhDr. Olga Fejtová, Ph.D. – od 25. 11. 2016
PhDr. Martina Maříková, Ph.D. - výkonná redaktorka, Prof. PhDr. Jiří Pešek, CSc. - výkonný
redaktor, Marie Svatková - tajemnice redakce, PhDr. Jaroslav Havel - jazykový redaktor, Nina
Lohmann, M.A., Ph.D. - jazyková redaktorka NJ
V roce 2019 – 39. ročník
Brno v minulosti a dnes 1959 – dosud Valerie Číhalová
• je periodikem studií, článků, zpráv a materiálů o minulosti a současnosti města Brna
• články ve sborníku se zabývají tématy: jak se město vyvíjelo, jakou roli mělo ve vývoji českého
národa, jeho podíl na společenském, politickém, právním a kulturním vývoji země jako celku
• vychází v redakci Archivu města Brna
Archiv města Brna je odborem Magistrátu města Brna. Od roku 2002 sídlí v Brně - Černovicích, v
budově bývalé transformovaly elektrické energie , pobočná pracoviště Nová radnice, statek Kuřim.
Součástí Archivu města Brna je i archivní knihovna, obsahující více než 63.000 svazků převážně
odborné historické literatury a časopisů.
Depozitáře jsou v současné době již z 80% zaplněny archiváliemi - jedná se zejména o písemnosti
vzniklé z činnosti správy města a připojených obcí, dále jsou zde např. archivní fondy cechů, spolků,
českých i německých škol, farních úřadů, osobní fondy, sbírky map a plánů, fotografií a pohlednic.
Část archiválií (jde hlavně o sbírku listin a část sbírky rukopisů) zůstává doposud uložena
v původním sídle Archivu města Brna - v budově Nové radnice na Dominikánském náměstí. Rovněž
písemnosti zrušených komunálních podniků a dalších městských zařízení (včetně množství spisů
charakteru "S" s dosud neprošlou skartační lhůtou) nebyly do Černovic přestěhovány, prozatím se
nacházejí v budově tzv. meziarchivu v Kuřimi.
• vychází od roku 1959 s několika přestávkami (67-69, 71-82, 96-99- myslelo se, že vydávání
periodika ustalo úplně, nakonec bylo roku 2000 obnoveno), 1x ročně, celkem tedy vyšlo 31 čísel
(poslední číslo 2018)
• správa archivu si uvědomovala potřebu publikační činnosti zaměřenou na minulost města Brna již
od roku 1918; Publikace archivu zemského hlavního města Brna měly začít vycházet v roce 1938,
první dva svazky vyšly až v letech 1947 a 1948, činnost ustala úplně
• roku 1958 došlo k vytvoření Komise pro výzkum dějin města Brna ( byla založena z podnětu
Historického ústavu Akademie věd ČR)
• sdružovala pracovníky všech brněnských vědeckých ústavů
• jejím úkolem bylo jednou ročně připravit sborník, který by vzbudil zájem o historii města
• od roku 1959 byla do nákladů Archivu města Brna zařazena trvalá dotace na publikační činnost
• od roku 2005 vycházejí jako součástí sborníku monografická suplementa (rozsáhlejší práce týkající
se dějin Brna, některá i celé Moravy)
• vývoj počasí v Brně, brněnské městské právo, činnost Obrany národa (protinacistická
odbojová organizace) na Brněnsku před rokem 1940, mapuje knižní obchod v Brně v 15. -
18. století, encyklopedie brněnských podnikatelů 1764-1948
• 1959 - redaktor Jaroslav Dřímal, doc. Josef Kolejka
• Články, materiály, drobnosti, literatura a zprávy, rozpravy
• 2018 - redakční rada: PhDr. Libor Blažek (ředitel archivu), Mgr. Radana Červená, Ph.D.
• dnes již není členěno na žádné rubriky (články - celkem 17: Dieta a lázně: česky psané
dietické spisy z doby předbělohorské; vojenská pekárna v Brně na Veveří; Brněnské
sokolské slety, Historie firmy Ivan Pánek: továrna na jemné vlněné látky, Brno)
• obsahuje shrnutí v němčině
Olomoucký archivní sborník – dříve Ročenka Státního okresního archivu
Periodikum začal v roce 1973 vydávat Okresní archiv v Olomouci - na cestu Milouš Kašpar, vedoucí
odboru pro vnitřní věci ONV v Olomouci pod názvem Okresní archiv v Olomouci – do 19 ročníku
1991. V roce 1992 se mění název i číslování periodika na Ročenka Státního okresního archivu
v Olomouci 1 (20) / 1992 a takto vychází do ročníku 11/2002. V roce 2003 začíná vycházet pod
proměněným názvem Olomoucký archivní sborník, vydavatelem je Zemský archiv Opavě a následně
se na vydávání periodika podílí jednak Olomoucká pobočka ZA v Opavě a SOkA Olomouc.
Periodikum přináší vždy aktuální výroční zprávy obou institucí.
V době zahájení vydávání jsou členy archivu a tím i redakční rady: PhDr. Vladimír Spáčil – ředitel,
PhDr. Miloslav Čermák - odborný archivář, Jaroslav Loščák a Josef Prucek - samostatný archivář,
Marie Miklošková – archivářka, Vlasta Hradilová- administrativní pracovnice.
Sborník byl a zůstává členěn na tři části: I. Přehled činnosti, II. Články a studie, III. Drobnosti,
zajímavosti, informace
Obsah prvního čísla:
Okresní archiv v Olomouci 1973
Okresní archiv v Olomouci v letech 1960-1972. 4-7.
Zpráva o činnosti OA v Olomouci za rok 1973. 8-15.
Bartoš, Josef: Přehled partyzánských a odbojových akcí na Olomoucku v roce 1945. 18-21.
Prucek, Josef: Albert ze Šternberka-raněhumanistický mecenáš. 22-27.
Bláha, Josef: Historická archeologie k dějinám městské školy u sv. Mořice. 28-35.
Pozůstalost hodináře Jana Pohla. 36-38.
Spáčil, Vladimír: Matriky olomouckých měšťanů od r. 1668 do r. 1915. 51-58.
Ostrava Kateřina Vidličková
Sborník Ostrava: příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, také známý pod svým
starším názvem Ostrava: sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města, vydává od roku 1963
prostřednictvím Krajského nakladatelství v Ostravě Archiv města Ostravy, který zahájil svou činnost
1. září 1923, což je „den, kdy gymnazijní profesor Alois Adamus nastoupil do funkce městského
archiváře.“1
Nakladatelství působilo mezi lety 1957 a 1965 a bylo „zaměřené především na
beletristickou tvorbu místních autorů a na publikace s regionální tematikou.“2
Od roku 1965 je toto
nakladatelství známo pod názvem Profil, načež na něj po jeho zániku roku 1991 navázalo
nakladatelství Sfinga. Roku 1995 založil redaktor Profilu a jeden ze zakladatelů Sfingy Vítězslav
Bělovský nakladatelství Tilia, které vydávání sborníku převzalo do současnosti.3
1
Dějiny archivu [online]. Archiv města Ostravy: 2019 [cit. 2.10.2019]. Dostupné z: https://amo.ostrava.cz/z-dejin-
archivu/dejiny-archivu/
2
Slovník české literatury po roce 1945 [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR: 2006–2011 [cit. 2.10.2019]. Dostupné
z: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1662
3
Tamtéž.
Původně se jednalo o občasník, od roku 2011 však vychází každoročně.4
V listopadu 2019 se chystá
vydání 33 ročníku. První redakční rada v roce 1963 se skládala z vedoucího redaktora Karla Jiříka,
Milana Myšky, Jitky Noušové a 4 dalších.5
V současnosti je výkonnou redaktorkou doktorka Hana
Šústková, dalšími členy jsou pak doktor Antonín Barcuch z ostravského archivu, profesorka Irena
Korbelářová ze Slezské univerzity v Opavě nebo například docent Jan Sucháček z Vysoké školy
báňské – Technické univerzity Ostrava.6
V současné době se příspěvky řadí do čtyř rubrik: 1) Studie a materiály, 2) Osobnosti, 3) Vzpomínky
a 4) Edice.7
V prvním čísle z roku 1963 je primárně zastoupena první rubrika, prezentována ve velmi
budovatelském světle, jak se však píše v úvodu tohoto čísla, sborník Ostrava nebyl zamýšlen jen
jako náhled do minulosti města: „Okruh příspěvků se nebude omezovat pouze na vlastní historii, ale
bude přinášet též výsledky prací ostatních historických a příbuzných disciplín (archeologie,
národopis, dějiny literatury, hudby, výtvarného umění, techniky), dále pak studie o výstavbě a
rozvoji našeho města v nedaleké budoucnosti.“8
Jsou to právě pohledy do budoucnosti, které již
v ročnících nového milénia nenajdeme.
Sborník Státního okresního archivu Přerov 1993 - 2019
Vydává od roku 1993 Okresní archiv Přerov, od roku 2003 se vydavatelem stává ZA v Opavě-SOkA
Přerov. Odpovědným redaktorem je ředitel OA Jiří Lapáček. Sborník Státního okresního archivu
Přerov obsahuje příspěvky s vlastivědnou tématikou regionu Přerovska a Hranicka. Autory článků
jsou vlastní zaměstnanci OA Přerov, ZA Opava i další regionální historici.
Sborník Minulostí západočeského kraje 1958 - dosud
Venuše Jasmína Vokurková
Sborník „Minulostí západočeského kraje“, který zpočátku (1958-1960) vycházel pod názvem
Minulostí Plzně a Plzeňska, je vydáván Archivem města Plzně, potažmo v posledních několika
letech prostřednictvím statutárního města Plzně.
Za zmínku rozhodně stojí jeho obálka. U každého ročníku má jiný vzhled a tvoří ji graficky
zpracovaný pramen s regionální tematikou, nejčastěji to bývají nejrůznější fotografie nebo jiné
obrazy či výtvarná díla, ale na přední straně se už objevily i mapy nebo stránka novin.
Plzeňský archiv je starý jako město samo. Již ve středověku si Plzeňští pečlivě ukládali především
listiny, které jejich městu zajišťovaly určitá privilegia. Počátkem 19. století došlo k tzv. období
úpadku, část archiválií byla zničena. Novodobý archiv byl založen v roce 1869 jmenováním Martina
Hrušky městským archivářem. Záhy (od r. 1879) byl spojen s Městským historickým muzeem a
teprve od roku 1948 působí zase jako samostatná instituce. Během své existence archiv několikrát
přesidloval. Zřizovatelem Archivu města Plzně je statutární město Plzeň.
„Organizačně spadá pod Úřad správních agend Magistrátu města Plzně. Plní
úkoly na úseku archivnictví a spisové služby, mj. provádí výběr archiválií
4
Vydané publikace [online]. Archiv města Ostravy: 2018 [cit. 2.10.2019]. Dostupné z:
https://amo.ostrava.cz/publikace/vydane-publikace/ , datace starších ročníků dostupná na: Bibliografie dějin Českých
zemí [online]. Historický ústav AV ČR: 2019 [cit. 2.10.2019]. Dostupné z: https://biblio.hiu.cas.cz
5
Městský archiv Ostrava, Ostrava: Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města 1, Ostrava: Krajské nakladatelství
v Ostravě, 1963, str. 4.
6
Redakce sborníku [online]. Archiv města Ostravy: 2019 [cit. 2.10.2019]. Dostupné z:
https://amo.ostrava.cz/publikace/redakce-sborniku-ostrava/
7
Tamtéž.
8
Ostrava… 1, str.6.
u orgánů města Plzně, úřadů městských obvodů a organizací jimi zřizovaných.
Zpracovává archivní pomůcky, vede evidenci archiválií, zprostředkovává
prameny historikům a badatelům, zabývá se ochranou a restaurováním
archiválií, rešeršemi, vědecko-výzkumnou činností, publikační
činností, digitalizací archiválií a organizuje výstavy.“9
První číslo sborníku spatřilo světlo světa již v roce 1958, nynější název se objevil na čísle z roku
1962. Údajně navázal na prvorepublikovou tradici sborníku doktora Macháčka. Sborník je vydáván
jednou ročně. Poslední číslo vyšlo roku 2017.
U zrodu sborníku stáli PhDr. Miloslav Bělohlávek a akademik Zdeněk Wirth. Bělohlávek se poté na
dlouhou dobu stal vedoucím redaktorem. Dnes, tedy alespoň v době vydání zatím posledního čísla,
vykonává funkci vedoucího a výkonného redaktora Mgr. Adam Skála, který je městským archivářem
– ředitelem MA v Plzni. Dalšími členy redakce jsou Mgr. Tomáš Bernhardt ze Západočeského
muzea v Plzni, PhDr. Jaroslav Douša (emeritní městský archivář v Plzni), PhDr. Jiří Stočes, Ph.D. z
Katedry německého jazyka Pedagogické fakulty ZČU v Plzni a PhDr. Karel Waska (emeritní
archivář Státního oblastního archivu v Plzni).
Sborník se tematicky zaměřuje především na historii Plzně a Plzeňska i na historii západních Čech,
mívá ale i zahraniční přesahy, např. v podobě recenzí zahraniční literatury.
Sborník (alespoň jeho číslo z roku 2016) obsahuje následující rubriky: „Články a studie“,
„Materiály“, „Jubilea“, „Recenze a zprávy“, „Anotace (regionální literatury)“, „Zusammenfassung“,
„Summary“ a samozřejmě „Obsah“.
Při své práci jsem informace a poznatky čerpala z webových stránek Archivu města Plzně (https://amp.plzen.eu/naseaktivity/sbornik-mzk/
[stav k: 26.09.2019; 21:05], https://amp.plzen.eu/o-nas/historie-archivu/historie-archivu.aspx [stav
k: 11. 10. 2019; 18:07], https://amp.plzen.eu/o-nas/o-nas.aspx [stav k: 11. 10. 2019; 18:19]) a z 51. čísla sborníku
„Minulostí západočeského kraje“ (ročník 2016, 1. vydání).
Sborník Západní Morava Sára Kubínová
Jedná se o vlastivědný sborník vydávaný archiváři SOkA Třebíč a SOkA Žďár nad Sázavou a dlšlích
spolupracujících historiků ze Západní Moravy, který se věnuje poznání historie především okresů
Žďár nad Sázavou a Třebíč. Od roku 1997 je až do současnosti vydáván každoročně Muzejní a
vlastivědnou společností v Brně pro Státní okresní archivy Třebíč a Žďár nad Sázavou.
Rada je tvořena 6 členy. Ze Státního okresního archivu Žďár nad Sázavou je to výkonný redaktor
Mgr. Vít Křesadlo, Mgr. Zora Černá a Mgr. Martin Štindl, Ph.D. Zástupci Státního okresního
archivu Třebíč jsou PhDr. František Gregor, Mgr. Petr Jičínský a Mgr. Jitka Padrnosová, PhD.
Kromě těchto redaktorů může do sborníku přispívat svými články i odborná či laická veřejnost.
Sborník tvoří několik pravidelných oddílů. Jsou to:
články, které tvoří rozsáhlejší monografické studie,
materiály zaměřené na rozbor určitého typu dokumentu,
drobnosti, do nichž patří kratší monografické studie,
zprávy o činnosti archivů a muzeí v regionu,
recenze a zprávy o vydané literatuře v regionu a kronika obsahující medailonky významných
osobností regionu.
Zdroj: web Státního okresního archivu Žďár nad Sázavou
9
O nás. Archiv města Plzně [online]. [cit. 11. 10. 2019]. Dostupné z: https://amp.plzen.eu/o-nas/o-nas.aspx