[63]
(ještě jednou: 8+3 neznamená 11, ale oktáva + tercie)
Toto má nevyhnutelně za následek: Chcete-li použít klesající motiv v oktávové imitaci, musí
začít horní hlas. (opačný případ demonstruje předkládaný Josquinův příklad: u vzestupného
motivu, začal nižší hlas).
Smysluplné:
nestylové ale toto:
Obecné pravidlo je tedy: pokud chce jeden hlas změnit polohu, musí to o něco později
udělat i druhý hlas. K tomu tři příklady z Missa Pange lingua:
[64]
Jednohlasé příklady mi připadají málo smysluplné. Jednohlas se u Josquina nevyskytuje
(odhlédnuto od fascinujícího začátku Missa Pange lingua) a dva hlasy jsou vžny natolik
propojené a (dobře) působí teprve jako součást této vyšší jednotky, že by se mělo začít
přímo u dvouhlasu.
Zde modely pro naše první dvouhlasé práce.
Úkol 1 Konsonantní dvojhalsá sazba sousedních hlasů. Jsou tedy možné Soprán + Alt,
Soprán + Tenor, Alt + Tenor, Alt + Bas, Tenor + Bas, protože - jak jsme viděli, alt a tenor
mají stejný roszah. Když bude krátce překročen oktávový rozestup, zaznamenej distanci.
Zpočátku žádné čtvrťové noty. Již naučené rytmické možnosti doby nepřekračovat.
Nezapomeň na pausy! Nepřetrhují hudbu, ale jsou její důležitá součást.
[65]
[66]
*) U Josquina:
PARALELY
Skryté kvinty a oktávy se u Josquina vyskytují i ve dvouhlasé sazbě, ačkoli ne příliš často.
Zde několik příkladů:
Ve všech případech je čistý interval v jednom hlase (skoro vždy je to vrchní hlas) dosažen
sekundovým krokem. Zákaz skrytých paralel nemá tedy žádný smysl, stejně jako jejich
časté používání. Navrhuji, pokud je použijeme, si (vždy) udělat poznámku, abychom si byli
dobře vědomi výjimečnosti tohoto postupu.