Počátky písemnictví na Litvě Písemnictví •Litevské staré písemnictví zkoumá všechny písemné památky vzniklé na Litvě: a)Všechny žánry (nejen literaturu v úzkém smyslu), např. právní, náboženské, obchodní atd. b) b)V kterémkoliv jazyce (neomezuje se pouze na litevštinu) • Písemnictví •Vznik prvních psaných památek na Litvě se datuje do doby krále Mindaugase (žil cca. 1200 – 1263) •Jedná se vesměs o právní texty: jsou to oficiální královské donační dopisy, Mindaugas v nich informuje o tom, že svým spojencům uděluje darem jistá území a poskytuje privilegia (např. osvobození od placení mýtného). Mindaugas (1200 – 1263) První a jediný litevský král. Tvůrce litevského státu 1251 pokřtěn 1253 korunován na krále Mindaugasovy dopisy Midaugasovy dopisy •Známe devět Mindaugasových dopisů •Jsou napsány ve středověké latině. Mindaugasův dopis •12 března 1254 • •Mindaugas, z boží vůle král Litvy, zdraví ve jménu Pána Ježíše všechny věřící v Krista, kteří dostanou tento list. Oznamujeme vám všem, že my jsme na dobře promyšlenou radu našich dědiců přijali vznešeného pana otce Christiana, u nějž jsme si vyprosili, aby byl konsekrován biskupem našeho království a poslali jsme jej na jemu přidělené panství a dále jsme mu přidělili jako zabezpečení polovinu [panství] Raseiniai, polovinu Betygala a polovinu Laukuva. Na věčnou památku této věci jsme přikázali potvrdit toto psaní naší pečetí. To vše se uskutečnilo v přítomnosti našich synů Ruklyse a Girstutise, taktéž našeho podřízeného Parbuse, léta Páně 1254, čtvrtého dne před březnovými idami. Midaugasův dopis •Výše uvedený text má typickou strukturu tehdejších západoevropských diplomatických dopisů: 1.Intitulatio, tzn. uvedení přesného titulu 2.Salutatio, tzn. pozdrav adresáta 3.Promulgatio, tzn. sdělení královské vůle 4.Datatio, tzn. uvedení data prohlášení. •To vypovídá, že Mindaugas vedl královskou kancelář a v ni zaměstnával písaře, dobře ovládající diplomatickou korespondenci v latině. Midaugasův dopis •Co lze z textu odvodit: 1.Mindaugas vedl rozsáhlou diplomatickou korespondenci, tudíž ve 13. století na jeho dvoře předpokládáme existenci početné kanceláře, která byla schopna zajistit kvalitní překlady do latiny a němčiny. Museli to být mniši některého z řádů, působících v Livonsku. 2.Citovaný dopis svědčí o tom, že Mindaugas založil samostatné litevské biskupství. Tím podřídil své království přímo papeži a obešel patronát obou řádů (Livonského a Německého) a litevské biskupství nepatřilo pod Rižského biskupa. To svědčí o excelentních diplomatických schopnostech krále. Midaugasův dopis •Co lze z textu odvodit: •4. Mindaugas zdůrazňuje, že je oficiálně uznávaným panovníkem („z boží vůle král“). Tímto odkazuje na skutečnost, že papež jeho vládu uznal a posvětil. •5. Dopis vypovídá, že na královském dovře fungovala královská rada: „na radu našich dědiců“; „ v přítomnosti našich synů Ruklyse a Girstutise, taktéž našeho podřízeného Parbuse“. Do rady patřili královští synové a některá knížata. Parbus je zaznamenán v dalších historických pramenech jako Mindaugasův vyslanec do papežského dvora. • •Roku 1261 se Mindaugas zřekl křesťanství a vrátil se k původní víře. Litva tímto přišla o status království a zůstala „jen“ pohanským knížectvím. • •Roku 1263 byl Mindaugas vnitřní opozicí zavražděn. • •Litva zachovala původní náboženství až do roku 1386 a byla posledním evropským pohanským státem. Kníže Gediminas (1275-1341) •Zakladatel hlavního města Vilniusu, tzn. přenesl do Vilniusu své sídlo. První zmínka o Vilniusu se datuje do roku 1323. • Kníže Gediminas (1275-1341) •Gediminas založil ve Vilniusu horní hrad. •Dnes je tento Gediminův hrad symbolem města Vilniusu Gediminasovy dopisy •Známe šest Gediminasových dopisů z období 1323-1324 •Jsou napsány ve středověké latině. • Gediminasův dopis •Gediminas, z boží vůle král Litevců a Rusů, vládce a kníže Zemgaly, posílá pozdravy všem učeným mužům dominikánského řádu, magistrům všech jeho provincií a také všem bratrům a zejména Saskému magistrovi a jeho podřízeným. • •Nechť se vaše vznešená a zkušená učenost dozví, že jsme vyslali své posly s našim dopisem k našemu slavnému Otci panu papeži Janovi, aby nás oděl nejlepším rubášem, a očekáváme jeho vyslance každým dnem a to s velkou pokorou a nedočkavostí, neboť z příklonností našeho Pána Ježíše Krista budeme připraveni vždy plnit jeho vůli. Proto si přejeme pozvat k nám biskupy, kněze a mnichy, pouze z výjimkou těch, kteří svoje kláštery prodávají a chystají kněžím smrt; chceme bránit církevní práva, mít duchovenstvo v úctě a šířit větší boží slávu. Proto vás žádáme, abyste toto ohlásili lidem ve všech městech, panstvích a vesnicích, kde budete kázat. Pokud by se našli ochotní rytíři a zbrojnoši, zaopatříme je příjmy a půdou v takové míře, v jaké si jen budou přát. Kupcům, kovářům, kolářům, výrobcům kuší, švecům a jiným řemeslníkům dovolujeme svobodně jet do našeho panství a také kdykoliv jej opustit společně se svými ženami a dětmi a to bez žádných poplatků, mýtného a jakýchkoliv dalších překážek. Gediminasův dopis • •Ačkoliv křižáci spálili naši pečeť, aby nás ponížili a také snad proto, aby přerušili započatou božskou práci a lid ponechali v slepotě, přesto tento svůj dopis pečetíme stejnou pečetí, stejně jako jsme kázali přiložit pečeť také k dopisu pro našeho nejmilejšího Apoštolského Otce, abychom takto jej [tzn. dopis] chránili a prokázali jeho důvěryhodnost. Dříve se železo přemění na vosk a voda se stane ocelí, než abychom odvolali naše slovo. Každý, kdo poškodí tento list nebo pečeť, je lhář, uctívač ďábla, bourač víry, podvodník, heretik a člověk prostý jakékoliv cti. • •Dáno léta páně 1323 [v našem městě Vilniusu] Gediminasův dopis •V textu je mnohem patrnější aktivní „přítomnost“ samotného vládce: to už není jen diplomaticky přesná formule (jako v případě Mindaugase), ale poměrně živý text. Domníváme se, že v závěru použité přirovnání je autorské, tzn. že písař tady věrně přeložil slova knížete: •„Dříve se železo přemění na vosk a voda se stane ocelí, než abychom odvolali naše slovo.“ • • Gediminasův dopis •Co lze z textu odvodit: 1.Vilniuský knížecí dvůr má kontinuální diplomatické vztahy se Západní Evropou a má odborníky na latinu a němčinu. 2.Gediminas vyjadřuje svou ochotu přijmout křesťanskou víru, ale zatím křesťanem není. 3.Gedimimas toleruje a podporuje křesťanství, ale neslibuje mu výsadné postavení vůčí staré litevské víře nebo byzantskému ritu. 4.Gedimias usiluje o technologickou modernizaci státu: zve především řemeslníky. • •