Trešās lekcijas vārdi un frāzes iet ciemos navštívit ideja nápad dzimšanas diena narozeniny iet (iet, gāja) - tu ej jít – ty jdeš pa labi doprava, vpravo individuāls, -a individuální starp citu mimochodem informācija informace adrese adresa interneta portāls internetový portál aicināt (aicina, aicināja) pozvat īpašs, -a zvláštní (výjimečný) ak ach īrēt (īrē, īrēja) pronajímat si, najímat si janvāris leden īss, -a krátký februāris únor istaba pokoj marts březen ja jestli, pokud aprīlis duben jau už maijs květen jo protože jūnijs červen joprojām stále, doposud jūlijs červenec jūsu váš augusts srpen kad kdy, když; až septembris září kaķis kočka oktobris říjen kalendārs kalendář novembris listopad klase třída decembris prosinec kolēģis; kolēģe kolega apskatīt (apskata, apskatīja) prohlédnout si konfekte bonbon apsveikt (apsveic, apsveica) (po)blahopřát, (po)gratulovat konflikts konflikt ar (+akuz.) s konkurence konkurence ārā ven; venku, vně kopīgs, -a společný atbildēt (atbild, atbildēja) odpovědět krēsls židle atkal zase, opět kursabiedrs; -biedrene spolužák (stejného kurzu) atnākt (atnāk, atnāca) přijít labi; labāk dobře; lépe ātrs,-a rychlý laiks čas beidzot konečně laime štěstí brilles (jen pl.) brýle latvietis, latviete Lotyš; Lotyška brīvdienas (jen pl.) volno, prázdniny liels, -a velký buča pusa lietus déšť centrs centrum maijpuķīte konvalinka ciemiņš návštěva, návštěvník mamma máma cits, cita jiný, jiná mans; mana můj, moje cukurs cukr margrietiņa kopretina dabūt (dabū, dabūja) dostat mazs, -a malý dāvana dárek mēnesis měsíc (kalendářní) dāvināt darovat mīlēt (mīl, mīlēja) milovat dejot (dejo, dejoja) tančit mīļš, -a milý, miloučký disks disk mīļākais; mīļākā nejoblíbenější draugs; draudzene kamarád; kamarádka mobils, -a mobilní dzīvoklis byt mobilais telefons mobilní telefon fakultāte fakulta nepāra lichý frēzija frézie (nějaká kytka) nopikrt (nopērk, nopirka) koupit gads rok noslēpumains, -a tajemný, tajuplný gaidīt (gaida, gaidīja) čekat nozīme význam garšot (garšo, garšoja) chutnat nozīmēt (nozīmē, nozīmēja) znamenat gribēt (grib, gribēja) chtít gulta postel grūts, -a těžký, obtížný oriģināls, -a originální pa (+akuz.): pa telefonu po, přes: po telefonu skriet (skrien, skrēja) běžet, utíkat pajautāt (pajautā, pajautāja) zeptat se smaidīt (smaida, smaidīja) usmívat se paklau poslyš stāvēt (stāv, stāvēja) stát parasti obvykle stunda hodina parasts, -a obvyklý svētki (jen pl.) svátek patikt (patīk, patika) líbit se, mít rád svinēt (svin, svinēja) slavit pats, pati, paši sám, sama, sami šāds, -a takový pazīt (pazīst, pazina) znát – poznávat šis; šī tento; tato pēcpusdiena, pēcpusdienā odpoledne (nom. + kdy) šokolāde čokoláda pele myš tāpat taktéž pie (+ģen.) u, k tase šálek piedāvāt (piedāvā, piedāvāja) nabízet tēja čaj piens mléko telefons telefon praktisks, -a praktický televizors televize priecīgs, -a šťastný, radostný torte dort problēma problém traģēdija tragédie prom (no + ģen.) pryč (od) tulpe tulipán puķe květina uz (+ģen./akuz.) na radio rádio varavīksne duha rezervēts, -a rezervovaný vārda diena svátek „jména“ roze růže varēt (var, varēja) moci, moct saimnieks; saimniece hospodář; hospodářka vēlāk později sarkans, -a červený vienādojums rovnice saule slunce virtuve kuchyň sēdēt (sēž, sēdēja): tu sēdi sedět: ty sedíš vismaz alespoň skaidrs, -a jasný vizbulīte jaterník podléška skaitīt (skaita, skaitīja) počítat ziņot (ziņo, ziņoja) podávat zprávu, hlásit skaitlis číslo zvanīt (zvana, zvanīja) zvonit, volat skaits počet zvans zvon