Chrématonyma – handout 3 3.4 Tyronyma – názvy sýrů v češtině 3.4.1 I. Honl (O tyronymech – názvech sýrů, ZMK ČSAV, 7, 1966, 5–9) podává svědectví o vývoji názvů sýrů. 3.4.2 Z historie sýrů v českých zemích. Staří Čechové znali sýr odedávna, srov. citát z Kosmovy kroniky: „(Přemysl) On je vlídně jako hostitel pozval k snídani, vyňal z lýkové mošny plesnivý chléb a kus sýra...“ Po něm Dalimil a další kronikáři. Později mluví o sýrech Aeneáš Silvius (Enea Silvio Piccolomini). Jako Ital zvyklý na jinou kuchyni si povšiml, že Češi jí sýr po hostině při pití, kdežto v Itálii se v té době při takové příležitosti podávaly cukrovinky. O tom, že byly české sýry známy i za hranicemi, svědčí např. basilejská Münsterova kosmografie z r. 1550, v níž se uvádí, že Klatovy vynikají výbornými sýry. Sýry byly vyráběny po domácku i živnostensky. Nejběžnější názvy sýrů byly pojmenovávány podle místní provenience nebo podle tvaru. Mezi první patřily královéhradecké tvarůžky a krkonošské sýry. Královéhradecké tvarůžky byly oblíbeny zejména v 15. a 16. století, a dokonce se objevily i na svatební hostině Vladislava Jagellonského r. 1502. Krkonošské sýry byly zase oblíbenou pochoutkou ruských a polských velmožů. Podle tvaru se sýry nazývaly bochníky (velké kotouče), syrečky (malé kotouče), homolky (nahoře zaoblené kužely). Způsob pojmenování sýrů podle výrobce byl u nás před 1. světovou válkou zastoupen jmény feudálů: harrachovský smetanový sýr, schwarzenberský sýr (vznikaly v sýrárnách na příslušném panství). 3.4.3 Názvy sýrů v polovině 20. stol. Častá jsou popisná pojmenování (Tavený ovčí sýr, Tavený máslový sýr, Tavený sýr se šunkou), názvy motivované místem výroby (Aidam, u nás se píše eidam – podle holandského města sv. od Amsterodamu, Ementál – pochází z údolí švýcarské řeky Grosse Emme, Gouda, správně [chauda] pochází holandského města téhož jména), podle vynálezce (Gervais, dnes psáno žervé), podle „kvality“ (Blaťácké zlato). 3.4.4 Současná tyronyma (podle stejnojmenného článku L. Michálkové, Acta onomastica, AOn, XLI–XLII, 193–202). Pokus o sumarizaci názvů českých mléčných výrobků s hlavním zaměřením na tyronyma a stanovení jejich hlavních pojmenovacích typů. Analýza tyronym z let 1996–1998. 3.4.4.1 Klasifikace z hlediska věcného. (Srovnat se zařazením podle VM.) 3.4.4.1.1 Názvy “fantazijní“ – spíše pragmatonyma (v užším smyslu) názvy metaforické a metonymické, převzaté z apelativní nebo propriální slovní zásoby, nebo názvy vzniklé odvozováním, skládáním či zkracováním. Většina těchto názvů byla doplněna popisným označením; na ně v klasifikaci nebyl brán zřetel. 3.4.4.1.1.1 Inherentní vlastnosti výrobků – barva (Zlato, Topas), tvar (Knak – sýr v podobě silného válečku, z něm. ´buřt´), tvar a způsob ochucení (Dařbuján – sýr ve tvaru jitrnice s jitrnicovým kořením), povrch (Hermelín – podle zimní bílé kožešiny hranostaje, která lemovala královské pláště + exkluzivita), chuť (Pikant), složení a způsob ochucení (Dunaj – s dunajskou klobásou), množství (Uno ital. ´jeden´). 3.4.4.1.1.2 Postavení výrobků na trhu, jeho vysoká kvalita (Dukát, Primátor, Rex), 3.4.4.1.1.3 Spotřebitelský charakter zboží (orientace na dětského spotřebitele – Katka, Tomík, na mládež – Junior, na náročného spotřebitele – Gurmán, Labužník, určení výrobku – Mistr Pizza – sýr určený, k výrobě pizzy). 3.4.4.1.1.4 Původ výrobku (Želetavan, Lipno, Modrava, Vysočina), historické souvislosti (Tambor < tambor ´vojenský bubeník´, tamboři procházeli Klatovy, kde je sýr vyráběn). 3.4.4.1.5 Informace o výrobci (Madeta < Mlékařské družstvo táborské, Madeland < Madeta + land angl. ´země´). 3.4.4.1.6 Vztah ke sportu, srov. heslo „Zdraví, sílu, najdeš v sýru“, s tím jsou spojeny pojmy soutěž, boj, vítezství (Atlet, Maratonec, Sport, Triumf, Vítěz). 3.4.4.1.1.7 Názvy evokující „zdravost“ prostředí, z kterého výrobky pocházejí (Lučina, Niva, tj. ´rovná (úrodná) plocha polní, luční´). 3.4.4.1.1.8 Z kosmonym (Orion, Vega). 3.4.4.1.1.9 Názvy stromů (Jasan – u tohoto klatovského výrobku bylo třeba nahradit ochrannou známku Javor, která přešla na původního výrobce, mlékárnu ve Dvorci. Na jiném místě ČR se vyráběl obdobný sýr pod názvem Světlan. Proto byl pro klatovský sýr obdobné kvality nazván Jasan, tedy název stromu, ale vytvořený zkracováním: Javor + Světlan). 3.4.4.1.1.10 Antroponyma, podle Pleskalové též toponyma. Vladan, Zlatan podle Jasan, ač název stromu, viz výše. Lipno. 3.4.4.1.1.11 Názvy z mytologie a historie: Farao, Zeus, Kleopatra. 3.4.4.1.1.12 Názvy inspirované literaturou a filmem: Atos, Jura (Jurský park). 3.4.4.1.1.13 “Názvy vzniklé z čistě praktických důvodů“ (obměny názvů jiných, tj. z jiných tyronym v důsledku ztráty ochranné značky): jména mají připomínat původní jména, která si však zaregistroval dříve někdo jiný: Maratonec > Matador ´zápasník s býky, který nakonec býka zabíjí. Sem patří i názvy cizích sýrů (původní název nemohl být – vzhledem k zákonu o ochranných známkách – použit. Eidam, česká varianta holandského sýra, namísto holand. Aidam (pův. název města, v němž byla vyvinuta technologie výroby). 3.4.4.1.2 Názvy popisné: obsahují apelativum označující výrobek. Dále podávají informace o 3.4.4.1.2.1 charakteru výrobku a jeho vlastnostech (Jemný tavený sýr česnekový), 3.4.4.1.2.2 informace o původu výrobku, často se kombinují s údaji o charakteru výrobku (Želetavský tavený sýr se žampiony). 3.4.4.2 Z hlediska tvoření tyronym: Názvy jednoslovné tvoří 66 % z celkového počtu analyzovaných tyronym. Výhoda: lépe se s nimi v komunikaci manipuluje. Z toho 75 % je slovotvorně nemotivovaných (z toho 93 % deapelativních a z jiných slovních druhů, tj. ze slov domácích a zdomácnělých – zde uplatňováno vágní hledisko). Časté sufixy: -ka ve funkci přechylovací a hyp. (Lučanka, Katka), -ík (Tomík), -an ve funkci nositelské, nebo tvořící názvy obyvatelské (Světlan, Želetavan), -ec (Pálivec), ale vedle jejich skutečných funkcí zde často hraje roli jen její nápodoba s cílem vytvořit jméno podle určitého už užívaného modelu (výrobny preferují jisté základy nebo slovotvorné prostředky). Tvoření zkratkových jmen: krácením – Apet < Apetit, Soma < sojové maso, připodobnění: Kamadet < (sýr typu Camembert vyráběný v Madetě). Názvy víceslovné tvoří 44 %: typy: Král Šumavy, Desertní sýr, Delicato ligth (angl. delicate, tj. delikәt), Jemný tavený sýr česnekový, Jemný tavený ochucený sýr s ořechy, Rovenský sýr balkánského typu. 3.4.5 Vývojové tendence v tyronymii ČR: Lze rozlišit sféru stabilní (Niva, Hermelín) a sféru proměnnou (řada názvů zanikla a nové naopak vznikly). Nejvýraznější změny se týkají změny výrobce. Se zánikem soukromého vlastnictví a zrušením soukromého podnikání (1948) prudce klesly názvy obsahující jméno výrobce, jejich počet se zvyšuje až po r. 1990. Dále postupně narůstá počet názvů, které podávají informace o inherentních vlastnostech výrobků. Novelizovaný zákon o ochranných známkách (č. 137/1995 Sb,) nedovoluje „pochvalná označení“, která charakterizují jakost, kvalitu výrobku typu Triumph, Lux, Extra. Ke konci 20. stol. se zvýšil počet názvů motivovaných vztahem ke sportu (Sport). V průběhu 20. stol. se měnil podíl cizích slov na tvoření tyronym. V době okupace měly některé sýry názvy česko-německé (Šumavská perla – Böhmerwald Perle), po válce i ruské, lat., francouzské atd. (Regina, Cyklámen – z řeč.). Úkol: Napište, a) který způsob pojmenování sýrů vám připadá nejvhodnější a b) vytvořte „ideální“ tyronymum.