c) Přeložte slovesné tvary: corrigis, corrigeris, corrige, corrigi, eorrigimim; legit, monémur, movent, eupiunt, discimus, labôrámus, inter-fleiuntur, capitis; žádáme, čtou, jste opravováni, učte se, dělají! větu: Žáci, vezměte si příklad od učitelů a pilně pracujte! d) Dejte do singuláru věty c. 2, 3, 4, 6, 7! Do plurálu věty c. 1, 9! • ŽIVÁ LATINSKÁ SLOVA • • • História — magistra vitae. Sine írä et studiô. Inter arma silent Musae. • • • história, ae, f. dějepis, dejiny, historie — sine (předl, s abl.) bez — Ira; e, f. hněv, záští — studium, ii, n. snaha, úsilí, náklonnost; sine irä et stud (bez záští a náklonnosti =) bez jakéhokoli náznaku záští a náklonnosti; nestranně chtěl psát historik Tacitus své Letopisy (Annälés) o císařské době v Římě — inter (předl, s ak.) mezi — arma, ô r um, n. (subst. pomnožn zbraň, válka — sileô, ěs, ěre mlčet — Musa, ae, f. Múza (bohyně básnictví, umění a věd; podle řec. básníka Hesioda jich bylo devět) Římská mince z doby císaře Trajána 4. konjugace Vzor: audio, audire 1. Cottidiě in scholam venímus. 2. Discipuli magistrčrum verba audiunt et discunt. 3. Industriä fabrôrum et agricolärum patria firmätur. 4. Si iústě púnís, numquam nocěs. 5. Magistris in scholä parěmus; itaque nôn púnímur. 6. Multí multa sciunt. 7. Agricolae saepe in oppidum veniunt. 8. A viris peritis bene exercěmini et ěrudimini. 9. Patriam semper firmämus et děfendimus. audio, is, Ire slyšet, poslouchat cottidiě každodenně děfendó, is, ere bránit ěrudió, is, Ire vzdělávat, poučovat firmo, as, are upevňovat, posilovat iustus, a, um spravedlivý multus, a, um, mnohý, početný noced, ěs, ěre škodit numquam (nunquam) nikdy páreo, ěs, ěre poslouchat, být po- slušen; magistro (dat.) učitele peritus, a, um zkušený punió, is, Ire trestat sció, scis, scíre vědět, znát semper vždy venio, is, Ire přicházet 32 33 GRAMATIKA sg. pl. Aktivum : 1. auďi-ô slyším 2. aud-l-$ 3. aud-\-\ 1. aud-í-mus 2. auďl-tis 3. rmrf-i-u-nt 4. konjugace Vzor: audio, audirc Indikativ prezentu: Pasívum mid-i-or jsem sl)šen. -a, -o aud-í-ris aud-l-tur aud-i-mwc auďi'imm aud-i-u-ntur 1 mperativ: sg, 2, aud-il slyš! pl. 2. ťmd-i-te! slyšte! Infinitiv: aud-l-re aud-l-ľí Do 4. konjugace patří slovesa, jejichž prézentní kmen je zakončen samohláskou -?": audt-re. Prézentní kmen dostaneme, oddělíme-Ii od aktivního infinitivu prézentu příponu -re. Koncovky indikativu prézentu sloves 4. konjugace proto jsou: -i5, -is? -it, -ímus, -itis, -iunt pro aktivum, -ior, -iris, "ítur, -Imur, -ímini, -iuntur pro pasívum. Poznámka k větě č. 4: V latině nesmějí být vedle sebe dva zápory: Numquam nocěs. Nikdy neškodíš. Poznámka k větě č. 6: Neutrum adjektiva, u něhož není substantivum, je vlastně substantivum vzniklé z adjektiva (zpodstatnělé adjektivum). Překládá se bud adjektivem se slovem „věc", .,věciťí, nebo jiným vhodným výrazem: bonům = dobrá věc, dobro pulchrum = hezká věc bona = dobré věci pulchra = hezké věci multa — mnoho věci, mnoho j^js^^Hsja cviče n i jjiTüJjTasRrojina a) Jak je zakončen prézentní kmen u slovesného tvaru audiunt a diseunt? Určete prézentní kmen těchto slovesných tvarů: laudás, moněs. scribis, púnls! b) Přeložte slovesné tvary: punis. puniris, púnitur, púniunt, púníminí, piiniri. punite: venitis, audimus, interficiuntur. parete, disce: trestáme, jsi trestán, trestejte, trestáte! c) Určete pád a číslo: oppida pulchra, fěmina pulchra. ä viró peritó. diseipuló industriô, magnum agrum, verbum bonům! d) Přeložte tyto předložkové pády: in oppidum, in oppidô. á magistra, dě magistra, cum viró. dě belló! e) Dejte do sg. věty č. 2, 5, 8, 9! f) Vyhledejte ve slovníku, od kterých sloves jsou tyto tvary: flôrent, tribuite, custôdiuntur, optamus, vivunt, geri! Přehled konjugací V latině jsou čtyři konjugace (slovesné třídy). K správnému tvoření některých dalších slovesných tvarů je třeba vědět, do které konjugace příslušné sloveso patří. Poznáme to podle infinitivního zakončení: v 1. konjugaci infinitiv j na -a-re vzor: laudáre v 2. konjugaci infinitiv na -ě-re vzor: moněre v 3. konjugaci infinitiv na -e-re vzor: legere v 4. konjugaci infinitiv ! na -i-re vzor: audire 34 Slovesné prézentní kmeny sdnotlivých konjugací: ]ec \ 1. konjugace laudä -(r<>) 2. konjugace moné-(r?) konjugace leg -(w) 4. konjugace audi -(re) Prézentní kmen je tedy zakončen: v 1. konjugaci na samohlásku -á- v 2. konjugaci na samohlásku -ě- v 3. konjugaci zpravidla na souhlásku v 4. konjugaci na samohlásku -í- LATINSKÉ ZKRATKY etc. ~- et celera excl. — exclusive hici. == inclusive 1. c. = (in) locô citato m m m ceteri, ae, a (pl.) ostatní; et cetera a ostatní věci — atd. — exclusive (příslovce) z toho vylučujíc, vyjma, nepočítaje v to — inclusive (příslovce) do toho zahrnujíc, počítaje v to, včetně — citätus, a, um citovaný, uvedený 36 Sloveso esse a složeniny 1. Semper discipuli industrií este! 2. Amicus meus est magister bonus. 3. Qui s erat clárus poeta Graecôrum? — Homěrus. 4. Libri bom semper amíci fídí erunt. 5. Populus noster studiosus erat et erit, (). Cúr herí in schol ä aberäs í 7. Ami cis věris in perículo aderimus, numquam aberimus. 8. Libri boni et pulchri pueris et puellis prôsunt, prôderant, prôderunt. 9. Nôn oberô, si prôdesse non possum. 10. Praeterita corrigi non possunt. absuiu. abes, abesse bvx vzdálen, neprú omen , seházet adsuni, a d es. adesse být přítomen, pomáhat , clárus, u, um jasný, slavný / fidus, a, um věrný, oddaný; poctivý Graecus, a, um řecký; GraecI, ortem, m, Rekově heri včera Homěrus, Ž, m. Homěr; pravděpodobně autor řeckých národních eposů Iliady a Odysseje meus, a, um muj noster, tra, tru m náš obsum, obes, ob esse škodit periculum, n. nebezpečí possum, potes, posse moci praeteritus, a, um minulý prôsum, pr deles, prôdesse být užitečný, prospívat quis ? kdo ? studiosus, a, um, snaživý, pilný vérus, a, um pravý, pravdivý, sku-tečnv 37 Výslovnost: qu - kv (qmsij Sloveso sum Indikativ prézentu sg. 1. sum jsem 2. es pi. I. .swm-u* jsme 2. estis 3, ww/ sg. 2. ps/ buď! 2. eriřis 3. er im t 3, es-/ I m p e r a t i v : pl. 2. este! buďte! Infinitiv: esse být Indikativ imperfekta (minulého času): sg. I. emw byl (býval), -a, -o pl. 1. e rámus byli (bývali), -y. -a jsem jsme 2. eras 2. erätis 3. erač 3. emwí Indikativ futura I. (budoucího času); sg. 1. eróbudu pl. 1. erimus budeme 2. em 3. mV Složeniny slovesa sum: Jako sloveso sum se časují i tyto jeho složeniny: ab-sum, ab-es, ab-esse jsem vzdálen, nepřítomen, scházím ad-sum. ad-es. ad-esse jsem přítomen, pomáhám ob-sum, ob-es. ob-esse škodím prö-sum. pröd-es, pröd-esse prospívám, jsem užitečný pos-sum, pot-es, posse mohu Sloveso prosům se časuje takto: prézens: prosům, prôdes, p rodest, prôsumus. p r öd estis. prösunl imperfektum: proder am, prôder äs atd. futurum I.: prôder ô, prôderis atd. imperativ: prôdes! prôdeste! Sloveso possum se časuje takto: prézens: possum, poteš, potest, possumus. potestis, possunt imperfektum: pot éram, poteräs atd. futurum I.: poter ô, poter is atd. Předpony u složenin jsou původem předložky, které dávají složeninám nový význam, např. ab-sum jsem od někoho (něčeho) pryč = jsem vzdálen. Podobně se tvoří složeniny s jinými slovesy; viz lekci XIX. (Pozor! Česká mluvnice dělá rozdíl mezi složeninami a odvozeninami.) Jmenný přísudek je v latině v tom pádě. ve kterém je slovo, k němuž se vztahuje. V češtině je tento jmenný přísudek často v instrumentálu (v 7. pádě): Podmét: Jmenný přísudek: Amicus est magister (nom.) Přítel je učitelem (instr.) gyľEJjjnitirn^ c v i c e n í inisiinai^ a) Ve větách č. 6—9 určete předpony jednotlivých sloves! b) Přeložte: estis. eris, eritis, erunt, erant, erat, erit, est; ades, abes, aderimus, aberimus, possumus, prôsumus, poterätis, adeste, prôderätis, absumus, oberämus, possunt, pot éram. prôderam! c) Dejte do plurálu věty c. 2, 5, 91 Do singuláru věty é. 1, 4, 8! d) Vyhledejte ve větách č. 1—4 jmenné prísudky! Jaký je zde rozdíl mezi latinou a češtinou? e) Určete pád a číslo: amlcum meum. populí nostri, librô bonu, pericula magiia: elärôrum poétärum, clärum poetam. clärô poeta, eläro poětae, cläri poětae! f) Přečtěte si v učebnici dějepisu pro 1. ročník o mykénské kultuře! 39 GRAMATIKA deklinace. Maskulina a feminina Vzor: miles, militis, m. 1. Militěs römänörum saepe in proeliis vi et ore s erant. 2. Liberi patri et m ä tri parent. 3. Pueri, laböre industriö patriae glöriam parate! 4. Scriptöribus et poětis ab incolis magni honöräs tribuuntur. 5. Mater tua magistra est. 6. Libri pulchri poetärum et scriptörum noströrum ä pueris in scholis leguntur. 7. Gives legibus parent. 8. Libertäs patriae nostrae ä militibus et eivibus custöditur. 9. Römäni erant domini multärum regionům et gentium. 10. Industria eivium noströrum saepe ä poětis laudätur. civis, is, m., občan, spoluobčan custôdiô, is, ire střežit gěns, gentis, f. rod, kmen, národ honor (honos), ôris, m. čest, pocta labor, oris, m. námaha, práce lěx, leg is, f. ustanovení, zákon libertäs, ätis, f. svoboda mater, tris, /. matka miles, itis, m. voják pater, tris, m. otec proelium, ii, n. boj, bitva regiô, ônis, f. krajina, kraj seríptor, ôris, m. spisovatel tribuô, is, ere udělovat tuus, tua, tuum tvůj victor, ôris, m. vítěz 40 3. deklinace Vzor: miles, militis, m. Singulár no m. gen. dat. ak. rok. abl. miles voják milit-is milit-í milit-em miles! milit-e Plurál milit-ěs vojáci milit-nm mílit-ibus milit-ěs milit-es i mílit-ibvLS Do 3. deklinace patří substantiva, která mají v genitivu sg. koncovku -is. Nominativ bývá zakončen různě, někdy i na ~us! Podle vzoru mlles se skloňují substantiva 3. deklinace masku-lina i feminina. V genitivu plurálu bývá: 1. koncovka -um u většiny substantiv neste j noslabicných (v gen. sg. mají o slabiku více než v nom. sg.), např. vietor-um, lig-um 2. koncovka -ium: a) u substantiv stej noslabicných (se stejným počtem slabik v nom. i gen. sg.), zakončených v nom. sg. na -is nebo -es, např. civis: gen. pl. civ-ium b) u většiny substantiv, která mají před koncovkou genitivu singuláru -is dvě souhlásky, např. gěns: gen. sg. gent-is, gen. pl. gent-ium; ale: patrům, mätrum. 41 S^EJ^jaS}^^ CVIČENÍ JjfigJinZÜIfl^^ a) Určete pád a číslo substantiv: victori, patrem, ä mätre. labô-mra, labôrem, labôres, scriptôris, llbertätem; gentium, proelium, legum, populum, exemplum, patris, pueris. legis, militi, magistri, bertäti, libertäs, poetäs, poeta, poeta, exempla, scriptôre, domine, magistrae! b) Přeložte slovesné tvary: possunt, prodestis, aderô. oberämus, corriguntur, movére; pärémus, parämus, parätis, paräris, paräre, paräte! c) Určete kmen substantiv 3. deklinace ve větách č. 1, % 8, 9! d) Dejte do singuláru věty č. 1, 4, 6, 7! Dejte do aktiva věty č. 4, 8, 10! e) Vyhledejte ve slovníku, od kterých sloves jsou tyto tvary: vivunt, exercenťur, fugiunt, děerant, intererimus! Vyhledejte ve slovníku, od kterých substantiv jsou tyto pády: in páce, nätiônibus, urběs, artem, parentibus, virtútem! f) Vysvětlete pôvod a význam těchto užívaných cizích slov: civilní (právo), kustod (muzea), legální (postup), militarismus, regionální (zájmy)! DE BOHEM O SLOVENIA Patria nostra Bohěmoslověnia appellätur. História patriae nostrae clá r a est. Patriam nostram multi scriptöres in libris suis celebrant. A poětís quo que clärís industria populí nostrí celebrätur. In terra nostra agri frügiferi, magnae silvae, montěs alti, fluvii piscôsí inveniuntur. Homines laböriösi urběs opulentäs et vicös pulchrös incolunt. Ineolae Bohemosloveniae aut in fabricís aut in agris laborant. Militěs n ostrí magna cum fortitüdine fines patriae nostrae defendunt. Pro salüte patriae nostrae assiduě labörämus. T Bohěmoslověnia, ae, f. Československo — appeiio, as, are jmenovat, nazývat — suus, sua, suum svůj (pro 3. os. sg. a pl.) — celebrô, äs, äre oslavovat — quoque rovněž, také (za slovem, které zdůrazňuje) — terra, ae, f. země — frugifer, era, erum úrodný — siiva, ae, f. les — môns, montis, m. hora — altus, a, um, vysoký — fluvius, ii, m. řeka piscosus, a, um rybnatý, plný ryb — inveniô, is, ire nalézat — homo, inis, m. člověk —- labôriôsus, a, um pracovitý —- urbs, urbis, f. město — opulentus, a, um bohatý — vicus, i, m. vesnice — incolô, is, ere obývat —- aut-aut bud-nebo — fabrica, ae, f. továrna — fortitudô, inis, f. udatnost, statečnost — finis, is, m. konec; fines, finium, m. hranice; území — děfendo, is, ere bránit — prô (předl, s abl.) pro, za ■— salus utis, f. blaho assiduus, assidua, assiduum ustavičný, stálý Římský voják 42 43 i