d-
Ji o)
,|
f
fo., piJ.
P
b, J
3. deklinace. Neutra
Vzory: carmen, car minis, n. mare, maris, n.
1. Discipull carmina clärörum scríptôrum legunt. 2. Nomen populi nostri multis nätiönibus nötum est. 3. Bella generl hominum nocent; itaque bellum nön cupimus, sed in pace vivere optämus. 4. lam antiquls temporihus gloria carminum Homer! magna erat.
5. In marl multa animälium genera vivunt. 6. Labore corpora nostra exereemus. 7. Puer exemplári magistri honí éducätur. 8. Populus noster labôre industriô pulchra exemplári a am oris patriae praebet.
amor, arts, m. láska; amor patriae láska k vlasti (gen. objektivní)
animal, alls, n, živočich
antlquus, a, um dřívější; dávný starodávný
carmen, inis, n. píseň, báseň
corpus, oris, n. tělo
exemplar, drift, ■>?. příklad
genus, eris, n. druh, rod, pokolení
homo, inis. m. člověk
mare, is, n. moře
nätiô, ônis, f. národ
nômen, inis, n. jméno
nôtus, a, um známý
optô, as, are přát si, toužit, žádat
päx, pácis, /. mír
praebeô, es, ére poskytovat
tempus, oris, n. čas, doba
vlvo, is, ere žít
GRAMATIKA
Neutra 3. deklinace se skloňují jako maskulina a feminina (viz VIII. lekce!). Přirozeně o nich platí pravidla všeobecně platná pro neutra, že totiž v nominativu, akuzativu a vokativu mají týž tvar a že v plurálu v těchto pádech jsou zakončena na -a.
3. deklinace
Vzory pro neutra: carmen, carmdnis, n.
mare, mnris. n.
Singulár
noru. carmen báseň gen. carmin-i& dat. car min A ak. carmen vok. carmen! abl. carmin-e
nom. carmm-& gen. carmin-nm dat. carmin-ibus ak. carmin-a vok. carmin-SL I abl. carmin-ibus
mare moře
mar-is
mar-í
mare
mare!
mar-í
Plurál
mar-m mar-mm mar-ibus mar-m mar-ia! mar-ibus
Podle vzoru carmen se skloňují neutra 3. deklinace.
Jen několik neuter 3. deklinace, zakončených v nom. sg. na ~e, -al, -ar, se skloňuje podle vzoru mare. Od vzoru carmen se liší třemi tvary:
sg. abl.mar-í pl. nom., ak., vok. mar-m
sen. mar-ium
44
45
-0
Latinský neshodný přívlastek, vyjádřený genitivem substantiva, překládáme do češtiny obvykle shodným adjektivníra přívlastkem:
v latině v češtině
genus "horninám (pokolení lidí)    lidské pokolení carmen Iloměri (báseň Homéra) Homérova báseň
Bezpředložkový ablativ Časový (abl. temporis) bývá u výrazů, jež už svým významem označují cas; do češtiny jej překládáme předložkovým pádem, např. anilquls temporibus (věta č. 4) v dávných dobách, za dávných časů,
Přehled koncovek substantiv 3. deklinace Singulár Plurál m.    f.     n. m.    f. n.
nom. různé zakončení
gen. -is
dat. -i
ak. -em   = nom.
vok. — nom.
abl. -e -e(-i)
-ěs -ä(-ia) -um(-ium) -ibus -és -a(-ia)
— nom. -ibus
Srovnání některých pádů 1., 2. a 3. deklinace
deklinace 1. 2. 3.
sg. ak. -arn -um -em
abl. -a -5 -e(i)
pl. gen. -árum =5rum -um(-ium)
ak. as -os -ěs
gfEiJifi^^       c v i c e n í g^igsgígsg^^gis
a) Kolik typů neuter již znáte? Charakterizujte je!
b) Vyhledejte ve větách c. 1, 3, 4, 5, 8 neutra a určete pády podle koncovek a větného rozboru!
c) Přeložte: in peiiculô, in oppidô, in oppidum, ab oppidô; carmina Homěri, in carminibus Homěri, liber patris, corpus hominis, gloria poétae, nô m en mátris!
d) Dejte do singuláru věty č. 1, 6! Do pasíva větu e. 1, do aktiva větu č. 7!
e) Vysvětlete podle souvislosti s příslušnými latinskými slovy význam těchto cizích slov v češtině: animální (život), antikvariát, generace, korpulentní (člověk), nacista, nominovat!
Z cizích slov latinského původu je vidět, že latinská slova nezanikla. Žijí dále ve změněné podobě jednak v jazycích románských (zde především), jednak v ostatních jazycích. Srovnejte např. slovo
päx
i        i        r~~ í
paix pace paz peace
francouzsky      italsky      španělsky anglicky
DE HOMERI CARMINIBUS
Homěrus clárus Graecôrum poeta erat. Carmina Homěri poětae cúnctís ferě nätiônibus nôta sunt. Homěri carminibus nemina sunt Ilias et Odyssea. Homěrus in Iliade certámina inter Graecôs et Trôiänôs děseribit; Trôiäní diu urbem suam Trôiam (Ilion) děfendunt. Postrěmo urbs ä Graecis expugnätur et dělětur. Ad Trôiam fortitudine nôtus erat Achilles.
cúnctus, a, um všechen — ferě téměř — Ilias, adis, f. Ilias —- Odyssea, ae, f. Odyssea — certámen, inis, n. zápas, boj — inter (předl, s ak.) mezi — dě-seríbo, is, ere popisovat — Troiáni, 5rum, m. Trojane — diu dlouho — suus, sua, suum svůj (pro 3. os. sg. a pl.) — Troia, ae, f. Trója; maloasijské město, zvané též Ilium Ilion), ii, n. ----- postrěmó nakonec, konečně -— expugno, as, are dobýt — ad (předl, s ak.) při, k, u — fortitůdó, inis, f. udatnost ■ — Achilles, is, m. Achilles, nej udatnější řecky hrdina před Trójou.
46
47
a -\ lati
sky
kře
mší
kří
del
Ja i
cá
la
te*
for
ne j
no j
al'l
P
la
Ilias (Báseň o Iliu; starý název pro Tróju je Ilion) zachycuje krátký úsek z posledního, desátého roku dobývání Tróje (Ilia). Osnovou této velkolepé epické básně je spor vrchního velitele řeckých vojsk Agamemnona s nej udatnějším řeckým hrdinou před Trójou Achillem. O tomto hněvu a jeho strašných důsledcích se zmiňují úvodní verše Iliady (v překladu O. Vaňorného):
O hněvu Péléovce, ó bohyně, Achilla zpívej,
příčině běd, jenž bez počtu ztrát btyl Danaům zdrojem,
množství chrabrých duší jim za kořist předhodil Hádu1) —
reků -— a na pospas psům neb dravým k hostině ptákům
pohodil jejich těla — toť Diova2) dála se vůle
od té neblahé chvíle, kdy prudkým se rozešli svárem
vladyka Agamemnón i Achilleus, hrdina slavný!
Mladší Odyssea (Báseň o Oclysseovi) zachycuje několik posledních dní z dobrodružného návratu ithackého krále Odyssea z trojské výpravy. Úvodní verše tohoto eposu v překladu Stie-bitze—Vaňorného znějí:
0 muži přebystrém, Múso. mi vypravuj, který se světem přemnoho naplahocil, když vyvrátil posvátnou Tróju: přemnohých lidí města on zhlédl a smýšlení poznal, přemnoho běd též na moři vytrpěl v nitru své duše, zápase o svůj život a návrat milených druhů.
Oba tyto homérske eposy měly pro Reky velký význam. Působily na celou jejich pozdější literaturu a umění, vědu, výchovu a celý- národní život. Jejich vliv a ohlas nacházíme též v literatuře římské. V novější době inspirovaly7 přední básníky7, jako byli např. italští básníci Dante a Tasso, anglický básník Milton a němečtí básníci Kleist a Wieland. Z našich buditelů horlivě studovali homérske básně Palacký, Čelakovský a Šafařík. Homér byl vzorem i epickým básníkům, zvláště Sv. Čechovi a Jánu Hollému.
bom, -bar
i) Vysvětlivky jsou na str. 46.1.
Indikativ imperfektu sloves 1.—4.konjugace
laude moně leg-é — audi-é — )
I. Amicitiam semper serv ah am et ami corn m verba diu memoria teněbam. 2. Románi mul ta beíla gerěbant. 3. In hello hostěs urběs, oppida, agrös dělébant; itaque artěs nön fl oreb ant. 4. Cum parentibus m eis in agrö laböräbam. 5. Discipulös industriös magistri numquam püniöbant.
6. Liberi bene ä parentibus et magistrís educäbantur, exercě-bantur, ěrudiěbantur. 7. Liberias nätiônum nostrárum aliquot annös ab hostibus premebätur. 8. Carmina poetärum antlquörum semper in scholis legebantur et leguntur. 9. Höstes ě proeliö fu-giěbant; in fugä multi mllitěs capiěbantur aut interficiěbantur.
aliquot několik; aliquet annus (na '    :       1 '
otázku: jak dlouho?) několik reku amicitia, ae, f. přátelství . annus, i, m. rok ars, art is, f. umění aut nebo diu dlouho
Ö, ex (předl, s abl; ěpřai souhláskami) z, ze
flöreö, ěs, ěre kvést; byt šťasten, vynikat
fuga, ae, f\ útěk: běh, let fug if), is, ere utíkat ^ gerô, is, ere nést, nosit, dělat; btlLim
gerô vedu válku h os tis, is, m. neprite' parens, ei tis, m. rodič,/, rodička;
parenícs. um, m, rodiče prernô, is, tre t bi čit, tisknout, utlačoval urbs, ta bis, j. město
48
49
GRAMATIKA
Imperfektum vyjadřuje děj, který se v minulosti vyvíjel, trval nebo se opakoval nebo je současný s jiným dějem minulým. Latinskému imperfektu odpovídá v češtině obyčejně minulý čas nedokonavých sloves (schválil jsem, chválíval jsem).
Znakem indikativu imperfekta je slabika -ba.
U sloves 1. a 2. konjugace je slabika -ba hned za slovesným prézentním kmenem:
laudä-ba-m ?noně-h'd-m
chválil, -a, -o, jsem, chválíval, -a, -o jsem napomínal, -a, -o jsem
U sloves 3. a 4. konjugace je prézentní kmen rozšířen o samohlásku -é:
fe/ě-ba-m      četl, -a, -o jsem
capi'-ě-ba-m chytal, -a, -o jsem (nikoli: chytil jsem) amK-ě-ba-m   slyšel, -a, -o jsem (nikoli: uslyšel jsem)
Osobní přípony jsou v ind. imperfekta akt. stejné jako v ind. prézentu s výjimkou 1. osoby sg., kde je osobní přípona -m (jako era-m byl jsem).
Ind. imperfekta pas. má ve všech osobách tytéž přípony jako ind. prézentu pasíva.
Aktivum:
sg. 1. lauda-bů-m chválil jsem
2. laudä-bl-s
3. Iaudä-b2(,-i pl.  1. laiidä-bl-mus
2. landä-hdL-üs
3. laudä-hsb-rú
Pasívum:
laudä-bsL-ľ byl jsem chválen
laudä-bä-rh
laudä-hä-tuľ
laiidä-hší-muľ
laudä-bä-mim
1 etuda-ha-ntur
Podobně zní imperfektum ostatních konjugací: moné-b&-m      napomínal jsem moně-ba-r    byl jsem
fcg-ě-ba-m capi-ě-bsL-m and i ě-ba-m
četl jsem chytal jsem slvšel jsem
leg-é-h&r
capi~ě-bar
(liidi-e-hviv
napomínán byl jsem čten byl jsem chytán byl jsem slyšen
^g^jsj^í^s^ c více n í insima^
a) Ve větách základního textu hledejte indikativ imperfekta a určete, od kterého slovesa a od které konjugace je utvořen!
b) Přeložte slovesné tvary: serväs. serva, servábämus. servämus, servämini, serväbantur, serván tur:
exercebäs, flôrebat, ěrudiris, erudiebämur. premebantur, caperis, capiěbant!
c) Určujte pády: urbi magnae, urbis magnae, urbés magnae, urbés magnäs; nätiône nosträ, nätiô nostra, nômina clära, scríptôrem elárum, carminum pulehrôrum, poeta antiquô, poétae antíquí, homines bonôs, hominěs boni. hominis boní, hominí bono, hornine bono!
íl) Určete, od kterých sloves jsou tato imperfekta: vineebänius.
afnciěbantur, nävigäbätis, děterrěbat, lěniébaris! c) Dejte do indikativu imperfekta věty č. 1—5 ze Ví. lekce!
Dejte do pasíva z X. lekce věty č. 2, 5! Do aktiva věty ř. 6, 7! i) Co znamená slovo hostis? Německé slovo Gast, naše host s ním
etymologicky souvisí. 0 jaký významový vývoj tu jde?
S kterými latinskými slovy souvisejí a co znamenají tyto výrazy:
anály, alikvotní, artista, flóra, erudice^
a ŽIVÁ LATINSKÁ SLOVA *
*
Dé* iure Alma mater Corpus delicti
Captätiö benevolentiae Clara pacta- — boní armeí. Erräre hümänum est. Non scholae, sed vitae disemms.
iús, iuris, n. právo; dě iure podle práva — almus, a, um živný, dobrotivý, laskavý; alma mater matka živitelka (středověké označení university) — dělictum, i, n. provinění, corpus dělicti průkazný (doličný) předmět trestného činu — captätiô, ônis, f. chytání; benevolentia, ae, f. laskavost; captätiô benevolentiae úsilí získat si přízeň ~~ pactum, I, n. dohoda, smlouva — erro, äs, áre bloudit, chybovat; humanus, a, um lidský
Adjektiva 3. deklinace Participium prézentu aktiva
Římské stavby
1. Ventus ácer, hiems äcris, ferr um acre est. 2. Quális labor, tale praemium. 3. Omnia difficilia laböre commüni et magna industriä vincimus. 4. Virtüs militum fortium ä poětís in carminibus laudäbätur et laudátur. 5. Militěs fortěs hostem aerem in proeliö vineunt. 6. Breví tempore aderö.
7. Vita servörum Römänörum nán fělix, sed misera erat 8. In numero sapientium Graecörum Söcrates erat. 9. Saepe legěbámus dě audácibus mllitibus Romanis. 10. Scriptöri bene seribenti honor magnus tribuěbatur et tribuitur.
äcer, äcris, äere ostrý, bystrý, prudký
audäx, audäcis odvážný, smělý
brevis, e krátký
communis, e společný, obecný
difficilis, e těžký, nesnadný
fělix, icis šťastný
ferrum, i, n. železo, meč
fortis, e silný, statečný, udatný, rázný
hiems, hiemis, /. zima
in numero esse... být mezi..,
miser, a, um bídný, ubohý
omnis, e všechen, každý
praemium, ii, n. odměna Rômänus, a, um římský quälis, e jaký
sapiěns, en tis moudrý; m mudrc;
Sôcratés, is, m. Sokrates; řecký idealistický filosof v 5. st. př. n. 1.
tälis, e takový
ventus, i, m. vítr
vinco, isy ere přemáhat, vítězit
virtus, útis, f. statečnost, mužnost; ctnost
53
GRAMATIKA
1. Adjektíva 3. deklinace se skloňují jako substantiva 3. deklinace. Äž na několik výjimek mají zásadně:
v abl. sg. koncovku -i
v gen. pl. koncovku -ium
v nom., ak. a v ok. pl. neuter koncovku -la. Jsou: 1. troj východná, zakončená na
-er (m.), -is (f.)? -e (n.)
dcer äcrls dere ostrý, bystrý
2. d v o j v ý c hod n á, zakončená, n a -is (m., f.),      -e (n.)
brevis breve krátký
3. jedno východná,  mající v  nom. sg. jediný  tvar pro všechny tři rody:
f é li x, gen. fělicis šťastný Všechna adjektiva 3. deklinace se vzájemně liší jen v nom, (vok.) sg., jinak je jejich skloňování celkem shodné.
Adjektiva
	troj východná	dvoj východná	j edxio výcho dná
	m.       f. n.	m.          f. n.	m.            f. n.
sg. nom.	äcer   äcris acre	brevis brevis   br eve	fěMx   Jel J.r f Hl.r
	äcris	brevis	fell cis
dat,	fieri	brevl	J'éllel
ak.	äcr em acre	brevem breve	f Hic e m         [■ h.r
vok.	— nom.	=-= nom.	= nom.
abl.	äcr I	brevl	féllcl
pl. nom.	acres äeria	breves        br evict	fěllcěs          Jel i cm
	äermm	hre c Í um	felled t m
dat.	acribus	brevibus	fěllcib/í.s
ak.	äcr t s       äcr if t	breves brenici	Jellcěs         J Hl e'u t
vok.	• ~ nom.	~ nom.	nom.
abl.	acribus	brevibus	J'Hleibus
sg. nom. miles fortis statečný gen.  militis fortis voják dat.  militi fořti ak.    militem fořtem abl.   milite fortl
pl. nom. militěs fortěs gen. m ilitum fo rtium dat.  militibus fortibus ak.    militěs fortěs abl.   militibns fortibus
carmen breve krátká carminis brevis báseň carmini brevi carmen breve carmine brevl
carmine brevla carminum brevium carminibus brevibus carmina, brevis carminibus brevibus
2. deklinace: pulchr-ě adv erbium
Pozor!
3. deklinace: der-e
adjektivum
(nom., ak., vok. sg. neutra) ostré
krásně
II. Participium prézentu aktiva (participium praesentis detivi)
Slovesný tvar zakončený v nom. sg. na -ns a v gen. sg. na -ntis (part. préz. akt.) má v češtině význam přechodníku přítomného nebo přídavného jména slovesného, které při překladu můžeme rozvést větou vztažnou nebo spojkovou.
1. konjugace: laudd-ns, gen. lauda-ntis chvále, -íc; chválící
2. konjugace: moně-ns, gen. mone-ntis napomínaje, -íc; napomínající
Ve 3. a ve 4. konjugaci se vkládá před -ns ještě -e-:
3. konjugace: leg-ě-ns, gen. leg-e-ntis čta, čtouc; čtoucí
4. konjugace: audi-ě-ns, gen. audi-e-ntis slyše, -íc: slyšící
Participium prézentu akt. se skloňuje jako jedno východné adjektivum 3. deklinace (v abl. sg. je -e, ve významu adjektiva -i)é
54
55
Přehled skloií ování 1., 2. a 3. deklinace
L. deklinace                         2. deklinace femmina             j         maskulina neutra		3. deklinace maskulina feminina neutra
sg. nom. -a gen. -ae dat. -ae ak. -cm vok.    = nom. abi. -ä	-us (-er) -um -i -Q -um -e (-er)                = nom. -5	různé zakončen •is -l -em             -em = nom. — nom. -e (-1)
pl. nom. -ae gen.    -ar um dat. -ěs ak. -as vok.    = 110:11. abi. -U	-l -a -órurn 18--ôs -a = nom. -is	-ěs               -ěs   -a (-ia) •um (-ium ) -ibus -ěs               -ěs   -a (-ia) = nom. -ibus
C V I c
a) Při překladu vět č. 2, 3, 4, 5 určujte tvary adjektiv!
b) Určete pády: vili p rob í et fělicěs, viri probí et íelícis, míiiti fortí et audäcl, n ulite f or ti. verba äcria, labôrum difficilium, magistrám ěducantem!
c) Přeložte: commuoera íabôrem, nostrí militěs fortěs, mílites prô patria pugnantés, hostem fugientem!
d) Přeložte slovesné tvary: erimus. vinceris, vincebäminl, laudä-bantur, pugnäte, pugnätis, fugiunt, interficitur, tribuuntur!
e) Dejte do plurálu vety č. 1, 25 10! Do singuláru věty č. 5, 9! Do aktiva větu c. 4!
f) Vyhledejte ve slovníku, od kterých slov jsou tyto tvary: a věs
celerés, diseipulôruín diligentium, carmina tristia, labôri utill!
g) Jmenujte naše slova, která souvisejí s těmito latinskými výrazy:
commúnis, honor, praemium, quális!
h) Jaký je rozdíl mezi řeckou materialistickou a idealistickou filosofií? (Viz učebnici dejepisu pro 1. ročník.)
Gladiátorská přilba a meč