Kultura vesnice 18. století podzim 2019 = etnologická (re)konstrukce kultury historické vesnice •Přehled bádání o kultuře moravské vesnice, metody výzkumu, prameny •Nácvik základních dovedností výzkumu – paleografie, metrologie •Četba a rozbor dobových textů •Politické struktury •Sociální struktury •Demografické charakteristiky •Hmotná kultura: stavitelství, oděv, strava •Způsob obživy: zemědělství, chov dobytka, podomácká výroba •Mentální struktury: religiozita, magie, škola, –četba, folklor Totemismus je fenomén: společenský náboženský intelektuální + historická demografie historická antropologie & mikrohistorie modernizační teorie (disciplinace venkova) + staronová tematika: religiozita, myšlení, vztah poddaný/vrchnost Historický výzkum vesnice v 90. letech 20. století − současnost •historická demografie •zabývá se retrospektivním zkoumáním populačního vývoje • •v zásadě pracuje s dvěma typy pramenů: 1/ s těmi, které poskytují obraz nějaké populace k nějakému datu (soupisy, sčítání) 2/ s těmi, které soustavně registrují změny, k nimž v populaci docházelo (zejména matriky) •témata: 1/ rekonstrukce rodin, 2/ demografický vývoj obyvatelstva, 3/ migrace •kvantitativní výzkumy snaha o kvalitativní rozměr Jan Horský (*1963) Horský, Jan – Seligová, Markéta: Rodina našich předků. Praha 1996. grulich Josef Grulich (*1968)) •rekonstrukce domácnost •životní cyklus •převody venkovských hospodářství v raném novověku •venkovské migrace v raném novověku • Grulich_monografie Alice Velková (*1972) Krutá vrchnost, ubozí poddaní? Proměny venkovské rodiny a společnosti v 18. a první polovině 19. století na příkladu západočeského panství Šťáhlavy. Praha 2009. Problematika: •rekonstrukce rodiny •hospodáři a převod hospodářství •životní cyklus Velková •mikrohistorie & historická antropologie Mikrohistorie (italské prostředí) 1/ obrat od pozitivně vnímaného jednoho velkého příběhu modernizace, 2/ cílem je pluralita dějin, žitých dějin, 3/ posun k mikroproblematice (jedinci, skupiny), a 4/ ke kvalitativní historiografii zaštítěné antropologickými přístupy Historická antropologie (německé prostředí) 1/ obrat od objektivních daností struktur 2/ příklon subjektivitě „životního světa“ a „zkušenost“ 3/ příklon k pluralitě dějin a individualizaci 4/ šíře témat, kterou lze srovnávat s antropologickým pojetím kultury 5/ porozumění doby, situací, postavení (Geertz: zhuštěný popis): emická perspektiva DSCF3442 DSCF3461 Josef Petráň (1930–2017) Jaroslav Čechura (*1952) DSCF7288 Selské rebelie roku 1680. Sociální konflikty v barokních Čechách a jejich každodenní souvislosti. Praha 2001. Černínové versus Kysíbelští. Praha 2003. Čechura, Jaroslav: Sedlák. In: Nodl, Martin – Šmahel, František (edd.): Člověk českého středověku. Praha 2002, s. 436–459. DSCF7280 Neklidný život obyčejné ženy na příběhu Johany Peřkové (1703–1745) Praha 2015. Pavel Himl (*1971) Zrození vagabunda. Neusedlí lidé v Čechách 17. a 18. století. Praha 2007. DSCF3446 Kultura a každodenní život v raném novověku. (16.–18. století). Praha 1999–2006. 1. sv. Dům a jeho lid 2. sv. Vesnice a město 3. sv. Náboženství, magie, osvícenství Dulmen Richard van Dülmen (*1937) Bezectní lidé. O katech, děvkách a mlynářích. Nepočestnost a sociální izolace v raném novověku. Praha 2003. Divadlo hrůzy. Soudní praxe a trestní rituály v raném novověku. Praha 2001. Historická antropologie. Vývoj – problémy – úkoly. Praha 2002. DSCF3448 ginzburg Carlo Ginzburg (*1939) Sýr a červi. Svět jednoho mlynáře kolem roku 1600. Praha 2000. Benandanti. Čarodějnictví a venkovské kulty v 16. a 17. století. Praha 2002. Noční příběh. Sabat čarodějnic. Praha 2003. •modernizační teorie (disciplinace venkova) Max Weber (1864–1920) Norbert Elias (1897–1990) Gerhard Oestreich (1910–1978) Michel Foucault (1926–1984) Petráň, Josef (red.): Dějiny hmotné kultury I(1)–I(2). Vymezení kulturních dějin. Kultura každodenního života od pravěku do 15. století. Praha 1985. Petráň, Josef (red.): Dějiny hmotné kultury II(1)–II(2). Kultura každodenního života od 16. do 18. století. Praha 1995–1997. Max Weber (1864–1920) Norbert Elias (1897–1990) Gerhard Oestreich (1910–1978) Michel Foucault (1926–1984) Daniela Tinková (*1973) •Hřích, zločin, šílenství v čase odkouzlování světa. 2004. •Tělo, věda, stát. Zrození porodnice v osvícenské Evropě. 2010. •Jakobíni v sutaně. Neklidní kněží, strach z revoluce a konec osvícenství na Moravě. 2011. •Zákeřná mefitis. Zdravotní policie, osvěta a veřejná hygiena v pozdně osvícenských Čechách. 2012. D:\Users\10963\Desktop\absolventiFPF-08_matlas.JPG Pavel Matlas (* 1976) Shovívavá vrchnost a neukáznění poddaní? Hranice trestní disciplinace poddaného obyvatelstva na panství Hluboká nad Vltavou v 17. – 18. století. Praha 2011. https://obalky.kosmas.cz/ArticleCovers/160642_big.jpg + staronová témata hmotná kultura vesničanů, myšlení vesničanů, strategie vesničanů, náboženství, vztah poddaný – vrchnost, vejrunkové splátky, fungování obce, rychtáři Zdeněk R. Nešpor náboženství na prahu nové doby Horský, Jan – Nešpor, Zdeněk R.: Typologie české víry raného novověku. Metody a možnosti studia lidové religiozity. ČČH 103, 2005, s. 41–86. Náboženství na prahu nové doby. Česká lidová zbožnost 18. a 19. století. Ústí nad Labem 2006. Jiří Mikulec Poddanská otázka v barokních Čechách. Praha 1993. 1.Odraz reality pobělohorského venkova v terminologii poddanského postavení 2. Státní poddanská politika v letech 1680–1740 3. Venkovští poddaní v obecném myšlení české barokní společnosti 4. Dobové úvahy o poddanském postavení a představy o jeho možných změnách Chocholáč, Bronislav Selské peníze. Sonda do finančního hospodaření poddaných na západní Moravě koncem 16. a v 17. století. Brno 1999. selské peníze Závěr: •vliv pramenů na historiografickou produkci → nezbytná kombinace pramenů •kombinace přístupů – pokusy o integrovanou historickou sociální vědu = pluralita pramenů, metod i oborových perspektiv