Kultura vesnice 18. století Koncepce kulturní monografie vesnice Prameny Totemismus je fenomén: společenský náboženský intelektuální + historická demografie historická antropologie & mikrohistorie modernizační teorie (disciplinace venkova) + staronová tematika: religiozita, myšlení, vztah poddaný/vrchnost Historický výzkum vesnice v 90. letech 20. století − současnost Koncepce kulturní monografie vesnice Prameny DSCF7280 Metodologické poznámky vycházející z etnologické perspektivy ·důraz na sociální rozměr kultury ·důraz na historický rozměr kultury ·identifikace geografického rozměru sociálního světa na základě historicko-demografické analýzy ·identifikace pramenné základny a její interpretace •každá kultura je historická, má svoji historii, svůj vývoj •každá kultura je možná pouze ve svém sociálním rozměru, je vázáná na své nositele Kultura(-y) na moravském venkově v 18. století nebyla všude stejná: 1/ měla svou historii – novinky se šířily různou rychlostí př. kosa používaná při sečení obilí: 1604 Plzeň 1720 Hrdlořezy 1836 poprvé užita na panství Nové Hvězdlice 1898 poprvé užita v Novém Hrozenkově 1. 2/ byla místně vázaná – existovaly krajové rozdíly v jazyce, oděvu i stavitelství =sociální vázanost kultury můžeme geograficky vyjádřit kultura(-y) na moravském venkově v 18. století nebyla všude stejná: •měla svou historii – novinky se šířily různou rychlostí •byla místně vázaná – existovaly krajové rozdíly v jazyce, oděvu i stavitelství • • • • • • • sociální rozměr kultury můžeme geograficky vyjádřit DSCF0704 DSCF0050 zkoumaná lokalita A lokalita B lokalita C politické struktury (stát, panství) církev vědění KULTURNÍ PROSTOR ZKOUMANÉ LOKALITY PŘÍLOHA 02 DSCF0012 DSCF0018 Obrázek3 Obrázek1 DSCF7719 DSCF3038 pamatak 02 O 2887 pamatak 04 kanýz01 kanýz02 kanýz03 01_Příloha Doložitelný počet novomanželů přicházejících do Sebranic z jednotlivých lokalit (1682–1754) 02_Příloha Doložitelný počet novomanželů odcházejících ze Sebranic do jednotlivých lokalit (1682–1754) 03_Příloha Doložitelný počet partnerů z jednotlivých lokalit sezdaných se Sebranickými; posvatební rezidence neznámá (1682–1754) 04_Příloha Původ kmotrů 706 sebranických dětí narozených v letech 1682–1733 (do obnovení fary v Sebranicích); procentuální vyjádření 05_Příloha Původ kmotrů 420 sebranických dětí narozených v letech 1734–1754; procentuální vyjádření 06_Příloha Procentuální vyjádření objemu obilí, které prodal Ondřej Kanýz do jednotlivých lokalit, z celkového objemu prodaného obilí v letech 1740–1761 07_Příloha Lokality zmiňované v kronice Ondřeje Kanýza v letech 1730–1760 v souvislosti s počasím a jednotlivými událostmi. Do přehledu nebyly zahrnuty lokality zmiňované v souvislostmi s válečným děním (výpisky z novin, vožení profantu). V potaz nebyly ani brány soupisy obcí na panství. Obrázek1 Obrázek3 Metody poznání kultury 18. století v našem přednáškovém cyklu popisy subjektivistický přístup k realitě: -sémantický přístup -interpretativní přístup -funkčně-strukturalistické kladení otázek objektivistický přístup k realitě: -historicko-demografický přístup -historicko-statistický přístup -strukturalistická inspirace 2 26_Příloha 09_kanýzova kronika Hospodářská kniha Ondřeje Kanýza zachycuje období 1739–1760– Ondřej Kanýz (1694–1761) rychtář Sebranic v letech 1731–1733 a 1735–1760 Sebranice (okr. Blansko) Stěžejní role pramenné základny: Prameny pro studium vesnice v 18. století Hmotné prameny (vč. archeologických) Písemnosti vesničanů Pozemkové knihy Katastry Matriky Soupisy obyvatel Mapy Vrchnostenská agenda (vč. trestní a řádů) Urbáře Koncepce kultury •Politické struktury •Sociální struktury •Demografické charakteristiky •Hmotná kultura: stavitelství, oděv, strava •Způsob obživy: zemědělství, chov dobytka, podomácká výroba •Mentální struktury: religiozita, magie, škola, četba, folklor • 18. století a výzkum venkova 1/ relativní dostatek pramenů 2/ demografická a ekonomická stabilizace obyvatel 3/ zdánlivá kulturní stabilita nástup modernizace od 2. poloviny 18. století radikální proměny ke konci století