Alena Miillerová OKAMŽIK OHLÉDNUTÍ
(letní anketa s tvůrci dokumentárního filmu)
1) Jak so zpéinň divíte na český dokumentárni film pred rokem '89. Jaké Jste mäl(a) podmínky k twrt»ô? • _  . .
2) Jak hodnotila český i
■a Jeho vola? Za j akých ■
3) Jak vidíte budoucnost čmkélao dohom e ntáraíhn film n?
Miminek pracujete?
Během, posledních pěti let se český: dokumentární film pře-stéhovaLtakřka.beze^zbytku.z. filmového plátna na televizní obrazovku. Ještě v roce 1990 Ústřední půjčovna filmů; objednává za poslední státní do-: tace skoro třicet dokumentárních filmů (mezi" nimi napří-klaď MEZi SVĚTLEM A TMOU Jana Špáty;j MILUJ BLIŽNÍHO SVÉHO Olgy Sommerové• či PROMĚNY PŘÍTELKYNĚ EVY Drahomíry Vihanové) a přes šedesát" filmových týdeníků
■ a-kronik (prostor například pro Petra Slavíka, Pavla Kou-
- tei3kéhor^atlial^a™Kva'sntČJ-ku).: V roce 1991 se -Úpéefka"
kého, filmy Milana Maryšky z bývalého Sovětského svazu). ..Především všakskutečně-spl--nily- záměr. CNR pomoci nezá-. . vislým producentům: ke: vstu-. pu do televize. Roky 1992 a ■■■ 1993 by se daly nazvat zlatým věkem sšivání dokumentárního filmu s Českosloven-"Skou^posléze- Českourtelevizí.: Dokumentární film za tuto televizní vstřícnost platí přechodem  od  obrazově zajímavějšího 35 milimetrového materiálu k 16 milimetrovému: a -nejčastěji^používáním-video-záznamu. Obraz se stáyá_ploš-^sírmyslerna^drahý plán"js'lu-xus/Slova režisérky-Vihanové
•riv-w^ž^meauje^ue©^
níkům a předfilmům odzvoni-—lo—a—první—gran (ještě bez statutu) rozděluje celýchr sto1 miliónů mezi rozpracované a nové projekty (mezi, filmy, připravované na počátku- ještě: na objednávku ÚPF patří například NOVÝ HYPERION Karla Váchka). V roce 1991 se začínají hlásit o slovo nezávislí producenti, které později stmeluje aktivita zaměřená: na využití padesáti miliónů vyčleněných ČNR z: rozpočtu Čs. televize na podporu nezávislé televizní tvorby. Naprostou většinu předložených projektů tvoří náměty dokumentárních filmů. Přidělené finance (o únavném rozdělo-
prožila i několik měsíců, aby
zní-najednou:skoro-podivínsky. Ted jde spíš O' to: někoho překvapit, přistihnout,; zaskočit™ Zároveň však dokumentární filmy proměněné v televizní pořady získávají - dynamičnost, razanci, rychle rea^ gují na problémy, využívají elektronických triků, pestře misi žánry. Kladným příkladem nového přístupu je režisér: Pavel Koutecký (PO LETECH, ZÁNIK ČESKOSLOVENSKA V PARLAMENTU, OJ TO BYL BOJ).
Za pozitivum s amozřejmě můžeme pokládat i to, že. dokumentární .filmy-na. obrazovce
centů a^ studentů FAMU Pro-_ gram OK 3 se stává prostorem
_____pro.-^:mimoteleyizní:.: výrobce.
....KF a~s. začíná-vysílat týdeník ... KANAFAS, který objevným způ-. sobem pracuje s archivy (na-r příklad KRONIKA JEJICH DOBY). ^ Stoupá zájem o střihové-pořady a uvádění autentických archivních materiálů, absurdně právě v době, která- zaznamenává vlastní historii náhodně a nesystematicky. V KANAFASU se začíná-vysílat OKO Fera" Feniče. Fenič již o rok dříve na prvních schůzkách "^hloubavější"' '"Nadace Film & Sociologie mluvil o
TVÁŘ MĚSX Petra Kotka^NJ DEJ"SE Pavla Bezoušky, pořa-í dy ostravského a brněnského! studia). Jednotlivé dokumen^ tární filmy, občas také zazáří, ale  chybí .jim. dlouhodobá koncepce-nebo ji dodá externí tvůrce  (filmy Milansa Maryšky nebo Pavla Štíngl^ který v roce 1994 zakládág vlastní společnost K 2). Rok 1994 a nástup TV NOVA1 znamená velkou ránu pro český dokument v televizi. Či ská televize"má méně kanálť - a-financí a dokumentární pb-_ řady, zvláště zpočátku, hodí ^noť^odle-'sledovanostiľ^TV:
NOVÄzprvu s dokumenty k< ^EetujeWale-^aá^^zpstíí
misérka Drahomíra Vihano-Wäätií mezi několik našich ^^rňentarístů s vyhraněným mffiiškým stylem- Její filmy rznačují'pevným -vnití-^ rytmem, oscilací mezi ^0akantskou jemností a sy-Wffiý&^sáznamemskutečnos-wAejí černobílý dokumetámí Jjg  DENNĚ PŘEDSTUPUJI JSjgii TVOU  TVÁŘ  z roku " -:M^gg2'-~ je kupodivu mnohem wftiyéjši k reálnému život-j$ítl-.údělu- hlavní'-Lpóstavy tdž^příběh vlastního fiktiv-aůo ^hrdiny v následující hra-Í&EVNpSTL_
'zhledem k tomu, jak se ^yíjel můj život s filmem, " irčitě nemám nejmenší _dů-—
jdľabych vzpomínala na éru ^šilšeyika" s nostalgií. Je pro-;paradoxní, že na kladenou ' :u odpovídám jednoznač-[sarrěroa^korrce" let sedm- -_ sátých (a to jsem v doku-, lentu začínala), ale hlavně már počátku let osmdesátých *^tn měla podmínky k práci "!mó. vynikající. Samozřejmé mantinelech, které byly dá-pa-které jsme všichni, chtě íéchtě, museli přijmout. Na-fšíěstí se prostor uvnitř manti-nepozorovaně podstatně s^zŠiřoval. V dokumentu se ** [svila nová krev (Olga Som-Helena.Třeštíková, Pa-. HKoutecký, Viktor Polesný) ^aksám Polesný nedávno íônstatoval,.byla to doba dokumentu neobyčejně příznivě nakloněna. Člověk žil v jakési
tový štáb a tým tvůrců a za-    nedají vysílat několikrát týdn&
_zrtsHnenávaí—-aktuální—dění-rta~^okračovánfc~Postupně~talc
na různých'místech Českoslo-    mizí možnost vytvořit v dneš^
™™-~vání"prvníeh5igrantů-se~psalo—-nynír-sleduje—nmohem—více--
v tisku jako o „grantovém martyriu") podpořily vznik.vynikajících filmů (například cyklus Heleny Třeštíkové, ZÁNIK ČESKOSLOVENSKA V PARLAMENTU Pavla Koutec-
divákú: Nadace Film & Sociologie a originální Videpjour-nal mají v té době pravidelné vysílací časy,: existují programová „okna". pro jednotlivé pořady   nezávislých produ-
venska. FEBIO v sobě spojuje výhody i nevýhody dokumentárních, pořadů točených pro televizi Na jedné straně svěžest, nosný nápad, aktuálnost, na druhé straně jednostrannost, povrchnost. Mnoho dílů z cyklu OKO a GEN je však ve svém žánru mistrovským dílem a svědectvím, nahrazu-jícícím— filmová -periodika (tvorba Jana Spáty, Olgy Sommerové, Hany Pinkavové a dalších).
Dravost nezávislých producentů a jejich snaha zviditelnit vlastní,tvorbu prospěla i vlast----nHprodukei-Seskoslovenskéř-později České televize. Profilují se skupiny Producentského centra publicistiky a dokumentaristiky. Především v oblasti publicistiky vznikají výrazné programy (ZJIZVENA
ním dokumentárním filmu něco zvláštního, neopakovateli ného". Daři se to jen výjimečně za cenu osobní obětím pokud pomůže Státní fond na; podporu a rozvoj české kinematografie ' (má stále méně; peněz) nebo když se zruinuješ producent,
Oslovily .jsme:několik- tvůrců kterým -podobný dokumeni chybí a snaží se ho vytvářej Drahomíra Vihanová, Ivan Voj" nár, Hana Pinkavová a nej: mladší z oslovených Petr VáS clav se shodou okolností v současné době obrátili k hranému; filmurv němž zřejmě hledají; to, co se stává v dokumentární? tvorbě nedostupné- I v jejii dokumentárních pracích z po; sledních, let: je většinou zřejmé směřování k vlastním pří; běhům.
tentŕíí schizofrenii, lcdýž wědomoval, v jakém „ab-^surdistánu" (dokonce zloci-áeckém) existuje. Ale výčitky llpiíomí, že pro.íento systém sraky- pracuji, jsem zaháněla že točím pouze náměty, Ékteré si sama donesu, a že jé stočím tak, jak bych je točila y kterékoliv době. Krátký film =Äoji práci plně respekto-lýäij lépe řečeno, můj přístup ^ápráci, dramaturgie mě nik-""^t.do. ničeho, nenutila íjeh
u tří háraětů jsem s realizací neuspěla), dramaturgové dokonce byli ochotni na pověstných schvalovačkách- případné „průšvihy" obratným manévrováním zažehnat (POČÍTANÉ DNY, ZA OKNEM). Mohla jsem neomezenou dobu sedět ve střižně a do každého dokumentu jsem se snažila vložit něco „mezi řádky", v naději, že vnímavý divák tomu porozumí. ^ A tenkrát byli filmoví diváci skutečně vní-
maví a ■ navíc, měli možnost vidět naše dílka v kmě na plátně.
2/ K současnému dokumentu se asi vyjadřovat nemohu, hlavně proto, že se mi zdá, že jsem po „listopadu" moc dokumentů neviděla (tedy toho, co já osobně považuji za dokument). Tvůrce zachvátila euforie z toho, že se může všechno, mantinely přestaly
exisfovafT Shaía^yslovít se
hned teď, co možná nejrychleji, svedla většinu našich filmařů k povrchnosti a naprostému ignorování filmových vyjadřovacích prostředků, Degradaci kamery na pouhý záznamový přístroj, absenci práce se zvukem, to považuji přímo za svatokYádežné. Video svádí k tvůrčí nekázni při natáčení a zdá se, že každý může dělat všechno, jakoukoliv profesi. Hlavně rychle, ať to „voďsejpá". Práce ve střižně, tak důležitá pro skladbu dokumentu, se zredukovala na slepení do nějakého tvaru. Televizní obrazovka snese všechno, jinde se tato dílka stejně nepromítají. Jsou to také peníze, které dokument pohřbily. Kdepak sáhodlouhé obhlídky a přípravy, klid pro natáčení, hledání tvaru ve střižně. Hned ted, pokud možno už včera, rychle a hlavně za tučné honoráře. Jsem z toho rozčarovaná, protože to, co často bývá nazýváno dokumentem, já osobně považuji za pouhé zprávy, tu lépe, tu hůře provedené, bez jakéhokoliv náznaku autorovy osobnosti. Abych nebyla tak zcela odmítavá - výjimku pro mne tvoří Helena Třeští-ková, Pavel Koutecký a Ivan Vojnár. Takže, abych ještě doodpověděla tu otázku: právě proto, co jsem zde uvedla, se zatím práci v dokumentu vyhýbám.
3/ Budoucnost pro dokument zatím nevidím. Aíe moc bych si přála, aby se divák opět zkultivoval natolik, že bude skutečný dokument potřebovat a že dokonce bude vyžadovat, aby byl promítán v kinech. A že i ti, kteří vládnou penězi, si uvědomí, že se na něm sice nezbohatne, ale že dokument (vzpomeňme na filmy Haplovy a Schormovy) je nenahraditelný nejen jako svědek doby, ale také jako dílo vysoce umělecké.
-'Vladimír Branislav (produ-IpiT tvůrčí skupiny Branislav jgzJiecková) se zabývá kon-w^ppcní dlouhodobou drama-W^git-: a nyní pracuje na vel-- $štm dokumentárním cyklu . LETOPISUMÁSELNÉXHOTY--^45:1995, vyrovnávajícím se pPSňasí minulostí.
Odpovědi š dovolením nečísluji, nějak tni splývají v. jednu: je spíše pocitovým reportem o podhoubí, klimatu a kvasu, za jakých český dokument vzkvétal, vadl a znovu zapouštěl kořínky, než o něm samém. Ostatně výtvor, hodný toho názvu, byl a je vždycky
výpovědí o časech, mravech a lidech své doby. I když je třeba o mravencích. Čím osobnější a osobitější ta výpověd je, tím lípr Každý dokumentarista a vlastně tvůrce čehokoliv -je.nejvěrohodnějš£,-kdyžsi-sám-pro sebe s údivem objevuje svět   a   do   svých objevů
zatáhne diváka. Pochopitelně, čím je mladšín tím je zvědavější. A protože dnešní filmoví klasikové byli v šedesátých letech nejen mladí, ale i talentovaní a svět jim dával spoustu provokativních otázek, mohla stojaté vody tenkrát rozčeřit velmi vysoká vlna
■ Režisérka Drahomíra Vihanová
H!
L.:.
filmu nejen hraného. Tvůrci tehdy žánry Často střídali, míchali, ale bylo to k prospěchu věcí. Navíc měli mocnou ostruhu - zjevného nepřítele. Stranovláda byla ovšem i udidlem; hubu nejen svírala, ale--občas-i- švihla bičíkem, když si někdo raoc vyskakoval, V té době však už tresty nebyly-drastické a paradoxně bystřily mysl. Konečně je v české tradici, že kumátýř má spíše trochu trpět, než se procházet. mezi šampanským a kaviárem.' Navíc,-vzpomínám,' jsme'ten-" krát    byli    všichni pyšně
kou nepřítele hravě ošálíme. -Až - dnes; kdy jsem - mohl nahlédnout do stranicko-bez--pečnostně-penzurních archivů,
jsem poznal, že totéž si ioní" mysleli o nás. jak jsme mohli projet šikanami tajných směr-" nic, příkazů a zákazů; dodnes nepochopím.   Nu,   stalo se. Diváci  svým dokumentaristům tenkrát rozuměli -:a nebojím se to říci - i je milovali; Tenhle vztah už se nikdy nevrátí, leda že by opět nastaly horší časy. Ale to~ ať jsou. radši horší dokumenty. Dosti : však. nostalgie. Léta sedmdesátá, jak známo, se vyzná-.. čovala^ ů,padkerrLmrav_ů_ a_te^_; dy i oficiální tvorby. Slušní" tvúrcirpokuď nebyli vyhozeni;*-: se"opět uchýlili ke svým mra- : věncům-a přírodním-krásám.^ Neslušní se rozdělili na dva tábory.  Ti  první se kdysi upsali čertu a on si 'teď přišel,.
pro jejich duši. Po veřejné ^produkci, svých děl se zhusta -potáceli ulicemi a po vzoru ruských rozervanou žádali kolemjdoucí, aby jim nadali do sviní. Vzhledem k hladině alkoholu se to dalo splnit celkem bez rizika. Ti z druhého tábora vycítili konjunkturu a rychle hrabali pod sebe. Většinou neumětelové, kteří by v slušných časech ... nanejvýš zametali studia. Nějaký čas jsem je s pocitem jistého ma-_sochismu„síedoval,.„ale .pak jsem se na řadu roků vypnul. A jak jsem tak delší čas
chvíli hyla docela slušně píjí pravena. Ti nejlepší z ní už ^ svého nepřítele našli - nesušil šenhvost, závist, xenofóbii., jjr ní nalezli svou parketu na p-' lích válečných. Takže~~s~~r; dosti volám - český dokuá ment je nezničitelný. I dne^" dokumentaristé s údivem ofcřl
dokumentární tvorbu rozčeřil ■""lidné vody televizní. Desítky jžisérů tak mohly natočit své íutorské dokumenty. Filmové idio-ve Zlíně se podobně ja-Yq Barrandov potácí ve zmatcích, dokumentární filmy neprodukuje, hledá finance na
zůstal vyphurý^rir- jsem si •nevšimli že už -klíčí nové: výhonky. Dnešní mladá a střední dokumentaristická generace nespadla z nebe, na svou
jevují pro sebe i diváka svěr^tvorbu a svou tvář. Pět let pra-Ted jde jen o to, kde jejl(^t^cují'jako nezávislá režisérka, objevy publikovat. V kinecl&Ä02 Přináší spoustu problémů, už to asi nepůjde, v ČT jsotÄt^e dává t0 neJcenneJsí " svo" programové a finanční kapi^ ^bodtt! Bohužel, ona renesance city limitovány, cesta do souj ||É$;; kromých stanic je vesměs: uzavřena. Věřím, "že časem séSL^.. "otevfě~T>ivák se premisa cizo" S^^*3 a producentka KFas krajných sladkostí a dosta-"" :žlfana Hádkova se vlastní done znovu chuť na české kyse-" ^kumentámí tvorbě začala vě-■ lo.T pan Železný' je pak budél servírovat.
^Kameraman a*rgzisérIvan-Voj-^ nár spojuje ve dvou hodinových snímcích z -posledních let, již,, dokončeném filmu ~V ZAHRADĚ a právě dokončovaných HERCÍCH, autenticita dokumentární výpovědi s obrazovou for-mou blízkou hranému filmu.
1/ Od dob předválečné československé kinematografie existuje slušná tradice československého dokumentárního filmu
(Alexander......Hackenschmied,
Karel Plicka). Z-Jéchto, ale i ji-; •nýcřř zdrojů čérpáF^Vlaafšlav" .Jŕaiičiua^ra»s»Ä,MARIjeE-NE-^ VĚRNICI" G933), celovečerním ^hraném^ftlmu
"u^yTni 'i pbétičkýmT výraze^ vými  prostředky. Návaznost
tenreelkerir zajímavého doku? mentárního dění. -~
jjtovat v posledních letech, tjejí VZPOMÍNKY NA BLOU-JĚftQU .POUŤ využívají možno-^strtelevizního dokumentu re-.^fa-konstruujícího historii do po-^^oby~^životního^románu^---P-n- ■■ fFpomfnání minulosti v nových
vřené velké možnosti v hledá;;. ^DOKUMENTÁRNÍ nf nových obsahových i vý~ jadřbvacích cest. V tomto směníš
byl vždy poučetíra i pra tv_úr~ Äj, óeský dokumaot měl během oe hraných filmu a> ovUvnqt ^véh0 Tývoje nékolik kvaIita. vání bylo vzdy v těch nejý ^ttvn!oh posledn( v
lepších případech v2áJemIié.Ä.druhé p41i osmdesátých let,
(ulam   rtvni-. eň-m   mkw romo&Ks; sss&sí;—     . j .
Mám nyní- sám jako režisérs možnost přispět, ovlivnit směi tak. jak si-myslím-a-i i i u ■■ j©-to' správné. 'Zajímavé' práce™^*82""' mám zatím dostatek.
na tuto tradici můžeme pozorovat i v československém poválečném dokumentu; zvláště pak v - 6 0: letech jsme se set-kali s : novým uvažováním v celé filmové tvorbě. V 70.
3/ Myslím, že by bylosympar ífcké^^kp^gí^uMcistó vinařský „boom" konce 80. a; začátlai—Sfí^etr-lo^nadšeníř
a 80. letech se český dokumentární- film velmi; zahleděl do_sebe, do své „výjimečnosti'' a postupně, až na malé výjimky, silně ztrácel na originalitě obra-
zové; i : formální. Jáosobně jsem od počátku 80. let získal slušné pracovní tempo (po letech na volné noze) a byl jsem jako kameraman účas-
jádřit. Budoucnost filmu, nejen" dokumentárního, spočívá v průz£ kumu vnitřních světů.
Režisérka Hana Pinkavová tíhne ye své _ dokumentární tvorbe k monotematickým, individualizovaným portrétům. Dokonalosti dosáhla v krátkém útvaru pořadů FEBIA. Její snaha natočit nyní film hraný: je-, návratem autorky ^Jvo^ě^oděrí.____
l/.Zdá se. mi, že dokumentární tvorba^byla před rokem '89 často mnohem angažovanější, qdvážnějšf a profesně nároč-
nější. Že mapovala život kolem nás víc do hloubky. Přes existující cenzuru vznikla celá řada výborných dokumentárních filmů. Způsob natáčení s malým násobkem filmového negativu nutil k promyšlenější stavbě. Mělo Z^^^^^ii^^B? a trefný - jaícsi~tb nežäpä31ä~Fil-
mové.....studio v Gottwaldově,
kde jsem byla - deset-4et—zaměstnaná jako režisérka, mi umožňovalo natočit ročně je-
den až dva dokumentárni filmy pro distribuci. Náměty, které jsem předkládala, byly většinou akceptovány a samozřejmě ideologicky hlídány. Byl daleko větší čas na natáčení i dokončování. Osud takového „kraťasu" byl
.........aie.-závislýna~tomrlc-jakému
"^fcáku~č^ropadá'^ nech připojen.
2/ Léta po roce '89 přinesla nečekanou renesanci doku-
uvnitř násilím drženo. Přestala^ existovat minulá tabu, otevřely* se brány ústavů, věznic, proí
dokumentu má i stinné stránky. Ekonomický tlak řídící se heslem: co nejrychleji, co nejlevněji _.. negativně.....ovlivňuje
výsledek. Výroba zatlačila skutečnou tvorbu\ Čas na natáčení se neúnosně scvrkl, neumožňuje žádný náročnější projekt. Režisér a štáb se stali štvanci a jejich protagonisté obétmi shonu a spěchu, a často nervozity, při které se velmi těžko vytváří ona. tolik
důležitá atmosféra důvěry, Šije se horkou jehlou, natáčení přestává být radostí, vytrácí s,e nápad a často se málo ctí řemeslo! Jen výjimečně to bývá jinak. Příprava hlavních profesí je minimální, nepočítá se s žádnou rezervou, s dotáč-kami, s experimentem. Ten, kdo by si chtěl moc „vymýšlet", je nepříjemný a nevyhledávaný. Myslím si. že to je začátek konce.
3/ Nezméní-U se podmínky pro práci, i doRumentární tvorbu zachvátí šeď a nuda. Zenit oné krásné renesance je, myslím, za námi. Je nutné, aby stát filmovou tvorbu víc podporoval, aby umožnil vznik smysluplných" projektů, které donutí diváka k zamyšlení, k tvořivé angažovanosti, které pohladí a budou i tolik potřebným balzámem na duši.
^souvislostech se Jana Hád--~~£ová věnovala v týdeníku KA-"   současném cyklu FILM PRO
_ÍEA.MÉTNÍKY.
v-Tcdy do'piaxB. nastoupily ta-^fentované osobnosti jako Petr Vladimír Kvášriičká, ^řavel Koutecký, Jiří Střecha a další. Jejich filmy v té době zajímavě ^doplňovaly etickou
lirui zkušených režisérů - Jana Spaty, Olgy Sommerové, Drahomíry Vihanové atd, Podmínky k tvorbe, "pokud vím,
byly takové, jaké umožňovala doba a systém: tj. neustálé tahanice s dramaturgií, která se ovšem s postupujícím ideolo-
gickým uvolňováním stávala vstřícnější, a to i v případě spo-lečenskokritických témat. Ale zůstávala neústupná, pokud šlo o násobky materiálu.
2/ Protože dokumenty dělají lidé, kteří svou profesi milují, udržel se tento druh filmu i poté, co ideové tlaky byly vystřídány tlaky ekonomickými. Za těch pět let, zdá se, se tvůrci pomalu naučili i shánět peníze na svoje projekty a už to většinou neberou jako „žebrání", ale jako nezbytnou součást tvorby. S vědomím, že za svobodu se holt platí...
3/ Černě, pokud se nevzpamatují všechny české televize, veřejnoprávní i soukromé, Hrozí totiž, že si budeme dokumenty točit sami pro sebe a vyměňovat si je s kamarády třeba jako známky.
-r—Pavel Šhngl-Heni jen- režisé-kam všude lze proniknout ~ ram, ale i producentem. Jeho a co všechno si lze dovolit, co> ^společnost K 2 natočila od vše je možné svobodně vy- ^Wonsfea přes dvacet kvalitních
"Z publicistických a dokumen-t: tárních filmů, mezi nimiž - -vynikají PÍSNIČKÁŘI K VOL-_L BÁM, PASECKÉ SLAVNOSTI a ^především „africké" doku-% meníy.
Měl jsem to štěstí, že jsem
mentu. Jako by se otevřel „papiňák" - povolil přetlak—a.L™-„
ven vyvřelo všechno, co bylo! ^aokončil' školu vlastně nepři'
_jjíš dlouho před rokem '89. Be-j,pi to tedy všechno jako zají--trmgvou zkušenost s vyhníva-
mluvili lidé dosud umlčovaní. j^JÍPíni režimem.a posléze „pře-
Chválabohu za to! Zvýšila se-prestiž dokumentu a díky tek*s< vizi,~která se stala nenasytnýma požíračem, se mnohonásobně; zvýšil počet diváků. - což jsi největší odměnou. Vznik sou^ kromých firem podporujících?
Snímek z natáčenífitmuNESPAVOST (r.Ivan Vojnár)
svlékáním kabátů". Podivnou "~Dnoc některých našich peda-^trgogú a kolegů na křídlech „--ideologie jsem ještě zažil, a to
cenné poučení,.....Mnozí z
^riičíi dnes zpětně" citírže^byli" ^irtlačováni. Ona svoboda a utla-^cování je asi stejně relativní.
jakô~u"rú"zhych"lidí TůžhěTmí^-stěny práh bolesti. Ta odlišnost je dána jak citlivostí té které
nervové 'soustavy, tak něčím, čemu se říká osobní statečnost. Nemyslím, že bych
nějak posloužil minulému režimu, nemyslím ani, že bych udělal něco, co by nějak výrazně přispělo k jeho konci, Snad až po roce '89 mohu prohlásit, že se jakýmsi mým nepsaným programem stalo co možná poctivé a seriózní zveřejňování skutečností, které by se neměly nechat usnout s minulostí.
2/ Nevím, zda se nějak změnila role dokumentu, spíše bych řekl, že je konečně prostor k tomu ji uplatňovat, Náš malý dvorek uprostřed Evropy je stále ještě v pohybu a dynamika těchto proměn pochopitelné odpovídá spíše výrazovým možnostem dokumentu. Vznikla také celá řada nových výrobních a finančních možností, jako jsou všelijaká soukromá studia, domácí produk-
Režisérka Jana Hádkova Snímek z natáčení filmu SILVESTR DOBRÉ NADĚJE' (r. Pavel S(itigl)
ce, nadace. To všechno je pozitivní. Skličující je: ovšem táhlá a prohlubující se krize sdělovacích prostředků, které se již dlouhou dobu velmi topomě reorganizují; a to.nijak neprospívá systematické tvorbě s kontinuitou, která by snad zajímala i diváka. Ohlédnu-li se do šedesátých let (která jsem ovšem na vlastní kůži nezažil), pak je třeba si uvědomit; žej jakkoli reformní socialismus—udržoval stáleještě centrální -pozici sdělovacích ™-™^stfedkúrtetevire-^rKrátký -film systematicky vyráběly na principu-státních dotacíra tak se točilo. Mluvilo se- pak o „české dokumentaristické škole" Dnes je-situace-poněkud nepřehledná. Sháněni „sponzorů se stalo jakýmsi.mýtem a zbožným „přánímzároveň.
Kvalitní dokumentaristé' se chtě nechtě komercionalizujf a místo sklíček na pozorování oblohy stále častěji sahají po kalkulačkách. Tráví, mnoho času sháněním nejrůznějších dotací a grantů, pokoušejí se komunikovat s různými televizními dramaturgiemi, jednání s některými z nich je přitom téměř na hranici lidsko důstojnosti. Přesto se domnívám, že potenciál-.... kva^__ litníchnámětů stále ještě má svou hodnotur Skoda; še ne-' existuje''platforma pro výrobu a uvádění kvaliméjŠích-pořadů-(nikoli pouze publicistických) ve skutečné kontinuitě.: Takové okno se nevyskytuje, v dramaturgických -plánech televiz-■ nich;., skupin^ani. ~v~ systema- ~ tickérvyrobě: soukromých stu-; dií.vkterá-js.our.de-íacto na te-
levizi závislá. Pravda, v České televizi jsme na dané téma vedli řadu rozhovorů, ale nakonec zůstala vysílací plocha pro český, nezávislý dokument stále jen zbožným přáním. Za jeden z nejlépe definovaných programů bych považoval ideový plán společnosti CET 21, který zvítězil v soutěži o získání komerčního celoplošného kanálu. To, co
... z .něj-ovšem^. vytvořila- v. -praxi společnost NOVA, je neštěstí. Jetotaková~malá českápřeoV stava o-tom, jak si hýčkat ovvžP™
"katímy že zahrajú na jeho nižší pudy.
3/ Nepodceňoval bych. divá-, kar-a-proto— jisté velmi naiv-^něi--doufám,-še-se-nakonec proti té zflúli, kterou s ním naše televize provozujíp tak
nějak vzbouří. Předpokládány že náš prostor má svůj specifický charakter, svou kulturnost a snad i jakousi_JradÍci* Věřím, že na tom""lze Pro začátek si musíme už konečně začít uvědomovat věci? v souvislostech. Hledat příčiny toho, co s námi smýká z mí^ sta na místo. Věřím, že inspř raci k tomu lze dnes nalézt;
i tomu, že se FAMU zase vrátř její staré dobré renomé. Byl; jsem letos v porotě školního festivalu a moc mě^těšilo, ze^p
príívě dokumenty jdou svou-sl vlastní cestou a že funguje to,^
co je možné jen ve škole -   mnění 'typickým'"dokumentárním
hledáni. Právě v něm spočívej WĚSňiétem. ale snímkem; který t
budoucnost. Jen musíme přijfc
na to, kde je třeba hledat, na^ ^^težiséra i kameramana Ště-to, ze někdy je třeba i sklonit   ^pána Kučery v osobitém tvaru.
hlavu a udělat si puchejře; (Skoro; f rázeržer)"
. Režisér. Pavel Koutecký natáčí v současné době za pomoci grantu,-sponzora a velké dávky vytrvalosti i štěstí na 35 mm materiál svůj vysněný dokumentární esej o architektu Ple-cnikovi. Jeho dlouhodobý projekt OBČAN V.H. (o Václavu Havlovi) i sběrně sledování protagonistů listopadu '89 však ještěMpo letech", vázne, kvůli ner dostatku-financí.— - ■
^17nSe^míš^iřýřni p^citýTna je-dné„straněi:zde_jdOcy^preK)ZTL_
-^déiováui ■bylu:. prno^peméyrfa" dokumenty, a vedle.propagan-UiatickýWpttolnôStl a ušIBälF" tilé výchovně osvětové nudy V2nikaly skvělé věci, a to na 35: mm filme a promítaly se v kinech. -Na—druhé—straně okruh témat dokumentů byl omezen, protože problémy bylo možné ukazovat jen „odsaď až,; pocaď', a už vůbec ne poukázat na toho, ,kdo za to může!?" (Samozřejmě většina těchto filmů končila zvoláním: „záleží na nás všech-.") „Ki-nový" formát filmu je drahý, a tak se velmi šetřilo s filmo-. vou surovinou a točilo se i v násobku 1:3; to vedlo k tomu, že se realita před kamerou inscenovala. Promítání doku-
.....mentů-~jako"7předfilmů "bylo
Skvělé, když měl člověk štěstí a jeho snímek připojili v ÚPF k úspěšnému hranému filmu-. Samozřejmě/ že takhle mohli diváci pro sebe objevit i nějaký  poklad. Já jsem jako
lu. Technika ovšem zdražila,-a tak je třeba točit a stři haf rychle. Peněz je málo a zdá:
f?~ŘoÍě dokumentu se změnila?^ Nemá  již   Úlohu. Také 3 lÉ^fflšem již nemá možnost být & ÉÉpioinitán v kinech. Je pravda, "   jjfeuvádět dokument před hlav-jním-filmem nebylo snad ani
se, že čím dál tím méně. Nej-jss levnější je tudíž točit „mluvícím hlavy". Dělá se ta tak konečně^ po celém světě - a ani diváci^ neprotestují. Pokud má člověk, vyšší ambice, musí shánět granty...a. sponzory....Je.-to..ošid:
né; slyšel jsem,-že někteří do-^ kumentaristé v Americe tak
^ro jedno z děl ideální, ale Ijifspoň něco. Nebuďme však nostalgičtí. Lepší reklama před JSjákčním thrillerem než týde-^ník před normalizačními fíl-_^ňyrMám aspoň těžce kosmo-Šipolitní pocit, že prožívám stej-^^ou-krizi jakokaždý jiný sen-itív.na většině kontinentů. V
dlpuhojvšem pptenriálním spon-„^       pošetilé produkovat nefcon-
zorům vykládají, jak budou jejich-filmy-■- skvělé, až torgu-
sami.....uvěříš- Pro
velkým, štěstím,
mne býló"-~ vznikla
teenager viděl před nějakou podprůměrnou krimi CENU VÍTĚZSTVÍ od Hapla a hned jsem byl blíž k rozhodnutí jít na FAMU. Po škole-jsem na-, točil za sedm let vlastně jen čtyři dokumenty (z .toho tři v Krátkém filmu), Bylo těžké se shodnout s dramaturgii na námětu,- ale zase mě doslova dotlačili k filmům o vědě, a za to jsem. jim vděčný; Velkou výhodou bylo, še jsme mohli dělat. ty filmy pomalu a často velmi pracně, používat trikové kopírky, nechat- - si^_^ko^)onoyat
21 Já jsem se obával, že dokument bude stagnovat, .^protože si společnost takový, luxus s přechodem k :radonálnímu ekonomickému: myšlení prostě ■ ne-. bude moci dovolit To se stalo, pokud jde o esejistický;či.poetický typ dokumentu. Televizní publicistika . naopak prodělala velký boôm-v syrovějších po- • lohách mapování - společenských problémů a jevů; Dokument začat být: vícevo lidech a jejich životě. Zavřel se nám přístup na plátna kin, ale do-^.stali^sme^možnost -ukazovat
ni&bTirstavěK^^ -fiimy^el8vizrj^b^™sy-;
poetice, na obrazové: kvalitě,-   stém:jeden d_en o^ tom. všichni
na experimentování.—Byla- to • ovšem taková zájmová umělecká činnost, žít jen z honorářů za tento druh filmařiny se prostě nedalo.
mluví .a .druhýmden, zapomenou. Můžeme pracovat ve velkých metrážích a pokud točíme na video, pak s takřka neomezeným násobkem matená-
"Ttadacé F&S, která mi v rámci možností dává šanci dělat naprosto nestandardní projekty. Nejen ekonomické a distribuční podmínky, ale i náhlý pohyb ve společnosti mne přiměl k tomu, abych opustil stylizovaný dokument a vrhl se na lov autentické reality. Fascinuje mě, jak lidé reagují na proměny kolem sebe, a tak se snažím natáčet delší časor. vé úseky. Současně se však s kameramanem Stanem Slušným snažíme vracet ke hře s filmovými prostředky, kdy-; koliv se naskytne příležitosti Jsem rád, že u nás byly natočeny takové filmy jako PANÍ XE "MURIE, DENNĚ PŘED-: STUPUJÍ PfiED TVOU TVÁŘ či V ZAHRADĚ: Na rozdíl od:; hraného filmu jsou takřka všechny dokumenty, které by-..5
[espoň jejich distribuce pro ílílby.
ád bych věřil Karlu Vach-že český divák je inteli-že ho omrzí komerční t, že s rozvojem interák-televíze se dostanou kva-jjDiÍHáokurnenty k tém, kteří je itějL vidět,, a že jich bude
dost. Zatím to však vypadá, že dokument vytlačuje televizní publicisiUía^
tě, a je to čím dál zřetelnější už i u nás. Ale o krizi dokumentu se, co já vím, mluví od konce druhé světové války a pořád se točí. Dokument, myslím, zůstane „menšinovým žánrem", je vsak třeba hledat
cestu k „větší menšině". Budeme muset být méně zahleděni do sebe-a volit témata, která osloví i diváky mimo Českou republiku. Ani našeho diváka už nemůžeme uchvátit jen tím, že po letech vidí a slyší o všem „na plné pecky", ale kvalitou: u „mluvících hlav" v jejich hledání, pečlivé volbě
a prací s jejich výpovědmi, u dokumentů, založených na autenticitě, v opravdovém sžitf se s lidmi před kamerou a trpělivém pozorování a naslouchání, a ve stylizovaném dokumentu úprkem od konvencí a klišé, návratem k invenční autorské řeči. Jen tak přežijeme rok 2000.
fežisér Petr Václav je výrazným ifědstavitelem nejmladší generačním natočil na FAMU Jžioce 1989). Jeho zatím nej-^mější film PANÍ IrE MURIE
la^piáíno transformuje předsta-
^3obě vítězství masové výroby
pvenční, natož pak dokumen-"á&^fUm^Nežadá se kvalita,
sssaJ& kvanttta.aVideopořad na-^•plní-hod inu-vysílání-levněji. A
šítak se dokumentární film, který »je^flastné rukodělným výrob-áškem, na který se spotřebuje ^aspousta Času, stal anachronis-mmern. Jelikož dnes je v pod-Sstaté jediným distributorem (a Sstudíž i producentem) doku-^jraentu televize, filmovému do-Äkumentu odzvonilo. A pozor, |||riejde pouze o technologickou ^měnu.. nosiče, jde o zánik t ^rjednoho žánru, stylu vyprá-^vění a jeho jazyka. Přežila a ^esílila publicistika. Točí se ^rychle, na video. Obraz ztratil •fiyáhu, důležité je slovo, jelikož =3£_se rukodělný film nedá pro-^davat v malých sériích (a o něco Jlldráž) lidem na úrovni či sno-Sbúm - tak jako koňak, domácí i|j?ied, dřevo do krbu a nejlepší , ^Kožené výrobky či" luxusní-" sautomobily - je produkování ^noblesních dokumentů neren-
ly natočeny rta 3S mm formát— ^bilHrTálězitoští. Na druhé výborné; Škoda, že nefunguje^1^"
straně je však pravda, že úpadek dokumentu není dán pouze ekonomickými důvody, ale i lidmi. Z filmového dokumentu - který jeľ z naprosto hloupých důvodů pokládárťza druhořadý žánr -"UspecíTne-plýne,honoráře—jsóu--rrřzkěr" Publicistikou se dá vydělat daleko lépe a rychleji, režisér . se^může—otáčetr-sekat-peřad" za pořadem. Bez přípravy, z toho, co účinkující namluví na-mnoha kazetách, se vždy něco sestříhá. a prostřihne obrazem. A přijde i satisfakce. Všichni ta dílka vidí večer v TV, telefonují, hladí do sluchátka, jak to bylo príma, autor je zviditelněn i v okolí svého bydliště, jelikož na bednu kouká každý, postupně sebeklamu o kvalitě své práce podlehne. Dnešní (nejen) filmařská spo-lečňóšt'ňěrii- s to povzbudit k výkonu, budovat obecnou kvalitu, na jejíchž základech pak vznikají díla výjimečná. Profesní závist visí ve vzduchu, povědomí společné věci, zdravá soutěživost., nic takového tu není: Lze čerpat pouze z nezávislých zdrojů, což je nejlepší, ale to dokáže jen pár silných solitérů, kteří nepotřebují podporu prostředí, od kterého by se mohli odrazit. Kdybych dnes začínal studovat dokument na FAMU, nevím, komu z oboru bych vlastně věřil, ke komu bych se chtěl zapsat na přednášky. Nechci:nikormrkrtvdit," nechci; také považovat videotvorbu automaticky za něco podřadného, ale divím se, proč se všichni tak rychle vzdali. Proč
- kromě filmů Vojnám a Vachka
- nevzniká v tomto roce žádný ambiciózní filmový dokumentární projekt? Možná někde nějaký osamělec bojuje, ale, neví. se~o-tom,,.protože—
-dělá""7enom  ňějakej doku-mentík. ..............
3/ Spatně. To souvisí s otáz-
kou, jak vidím budoucnost kinematografie jako takové. Věřím, že se situace zlepší, ale nevíme kdy, v blízké budoucnosti nás zřejmě čeká ještě menší návštěvnost, další zanikání .. kin. .atd... Jestliže .dnes nejéhnekdmércní.áléi "zahraniční neamerický hraný film téměř nemá šanci být distribuován- tt "kinosálech, dokument v něco takového už ani nedoufá. Přesto bý nérhěl dokumentární film být pouze záležitostí televize. To však zní nerealisticky. Proto filmový dokument je a čím dál víc bude oborem několika osamocených šílenců, kteří jej budou dělat z vnitřní potřeby. A nikdy nebude mít vysokou prestiž, rozhodně ne u širšího publika. A bude mít jen má-
..k)..pochopení......u produkčních
(„Prosimvás, co v tý. střižně
pořád děláte, vždyť je to JE-NOMDOKUMENT!"). Možná se později, až skončí období kolíkování, najdou i lidé, kteří budou cítit potřebu takovéto filmy promítat v nějakém klubu. Třeba Češi v tu dobu už přijdou na to, že sice zbohatli, ale že chudoba a mizérie je dostihla v jiných převlecích a že je stejně tak nepříjemná a trapná jako prázdné obchody. Snad, Inš'Allah.
Vzhledem k letnímu období, kdy tato anketa vznikala, si necháváme na příště odpovědi některých dalších filmařů, které se nám zatím s anketou Okamžik ohlédnutí nepodařilo zachytit.
Anketu připravily; Alena Mullerová a Saša Brabcová
* FESTIVAL Every year lbe CItnnoni.TOTBnd Shon Rim Festival offers an international competition (with 46 countries represented in 1593). a national competition alongside ' additional programmes, Altogether 250. mainly fiction but also
documentary and experimental shon films ace offered to a large and enthusiastic public, who toialted
~''™^ňíp0^rjuiy and public prices reward the best in various categories.
- films on 16 mm and 35 mm,
• 1« Ihnn 40 minutes <Internatloni]>
Or SO minutes (nation*!)
• (omplctnl after January ]»t, 19M
_ Jtcgisinvion dtaJliiw:
October 27. 1995 ENTER YOUR FILMS !
ScX and shorts. African programme. Children's program mi
An wen toxi* market wovldci ■ friendly rowing place for producer!, director! moO ttltul. lion tu)*« luvd iJwrt fi im piozrammcn. Around lOOD profcsiionult nsvo the opponuniiy to ditttww on video or icreen » large pan or die world ihort film production. A cauJoguo -wilt give a gliding hand over tome I, TOO titles in the martcL
- FESTIVAL OU COURT METRAGE DE CLERMONT-FERRAND
Tel: (33) 73 91 65 73  Fax: (33) 73 &2 11 93
66
leäisét Parol Koutecký (vadla kamery)
67