ILUMINACE Rojník 11,1999, C. 1 (53) Edice a materiály Štát a filmová propaganda ve třicátých letech Obdobně jako rozhlas byl i film v meziválečném období pozdě doceněn československými vládnoucími kruhy jako účinný nástroj stdtněpolitické propagandy. Příčinou bylo setrvávání na zavedených formách propagandislické práce (tisková propaganda) a jistá konzervativnost československých politických elit ve vztahu k novým médiím. Svoji úlohu zde sehrál i argument používaný ve třicátých letech liberálními demokraciemi při kritice stalinského Ruska, fašistické Itálie a nacistického Německa, že centrálně řízená státní propaganda nepatří do struktury demokratického státu. Možnost polifřctérro-^reitfílmu i s úrovní rozvoje kinema- tografie. Ta se v Československu etablovala ve smyslu hospodářském a kulturním teprve v prů-Mlm ňVacíitych l«5t n tirtir hyl laKf nylnf přfrljwlflmt i k jejímu etablování ve smyslu politickém. Navíc československý stát deklaroval hned na počátku dvacátých let své chápání kinematografie jako oblasti podnikatelských aktivit na komerční bázi tím, že ji svěřil kromě filmové cenzury (zůstala stejně jako před. rokem 1918 v kompetenci ministerstva vnitra) do kompetence ministerstva průmyslu, obchodu a živností (MPOZ), a tento stav trval po celou dobu existence meziválečného Československa. Dalším charakteristickým rysem postavení kinematografie v československém státě dvacátých a třicátých let byla skutečnost, že se nacházela v provizorním právním rámci, neboť základním filmovým předpisem zůstalo rakouské ministerské nařízení z roku 1912 chápané jako dočasné právní provizorium. Tento stav nezměnila ani jednání o zákonu na ochranu domácí filmové výroby z konce dvacátých let/' Nové padnuty ke ziiiř!v> vz'.ami řc«kiir.lov,:i,vki::io státu k filmu vyvolal až nástup zvukového filmu na počátku třicátých let a potřeba státní podpory domácí filmové výroby v době velké hospodářské krize. Výsledkem byly změny v dovozní filmové politice zavedením kvét na dovoz zahraničních filmů v dubnu 1932 (na jeden vyrobený domácí film mohlo být dovezeno 7, později 6 a nakonec 5 filmů) a v listopadu 1934 přechodem na registrační systém, který vedl ke vzniku registračního fondu (z poplatkůza dovezené filmy) určeného k finanční podpoře výroby domácích filmů. Nový model podpory československé kinematografie dovršilo v roce 1934 založení mezi-minislerskěho Filmového poradního sboru (FPS) při MPOŽ s kompetencí v otázkách filmového dovozu a domácí filmové výroby (přidělování finanční podpory na konkrétní filmové projekty z registračního fondu). Uvedený model podpory domácí kinematografie v podstatě odpovídal podobě podpory národních kinematografií v jiných evropských státech'', a byť byl určen především pro hranou filmovou produkci, týkal se i dokumentárního a zpravodajského filmu. Rostoucí význam těchto druhů filmové tvorby spojený v zahraničí s jejich využíváním pro státněpropagační účely (SSSR, Itálie, Německo, Rakousko) začal být totiž od počátku třicátých let pozorněji reflektován i v československem prostřřdÍTT^rmTrto^klr^-spajerf-s-moaností-dohledu nad filmovým dovozem a kontrolou financí na podporu domácí filmové výroby nabídl v první polovině třicátých let 1) -K tomu blíže viz Ivan Klimeš, Slát a filmová politika ve dvacátých letech. „Iluminace" 9, 1997, č. 4, s. 141 -149. 2) Kontingentní systém fungoval např. od roku 1926 v Rakousku a 1928 v Anglii a Francii. 85 PaveJ Z«m: ILUMINACE ; Slít a íiJtriQvíi propadunJa ve tficátýdi Uujcli 1 ......československému státu,v zastoupení státních.orgánů činných na půdě FPS,SI novou výchozí pozici ve využití dokumentárního a zpravodajského filmu i pro štátnopolitické účely. Tato možnost ale byla v rámci uvedeného modelu státní podpory filmové výroby využita československým demokratickým režimem vc třicátých letech jen zčásti. Díky převládající orientaci filmových výrobců na oblast hraného filmu a křížícím se zájmům ministerstev a filmových institucí y FPS sejotiž FPS nestal platformou pro hlubší slátněpropagační využití filmu. Aktivity FPS na poli dokumentárního filmu zůstaly omezeny na činnost komise pro kulturněpropagační dodatky (krátké filmy), která pouze schvalovala předložené výrobní náměty, v nichž převažovaly přírodní a turisticko- ^-propagační snímky," a rozhodovala o přidělení finanční podp.ory.na jejich výrobu. Jediným výsledkem československé státní propagandy v oblasti dokumentárního filmu ve třicátých letech5' tak nakonec byly pouze filmy z produkce Vojenského technického ústavuurčcné v dobč krize vztahů Československa a nacistického ^émecJs^U^piQpagari^a»ÁdyJ(ttčktexc získaly finanční podporu od -komise^pro kulturněpropagační dodatky): T. G. MASARYK jako vrchní vedtelxs.TBRXNNlÉ'Wčr (1936) ;Armádníľeteckýden 1936 (1937), Filmová reportáž ze závěrečných cvičení cs. vojska (1937) , Naše armáda (J. Jeníček, 1937). Činnost dělostřelecké průzkumní, hlídky (1938), NAŠľVOJÁClL(1938), V Noví ŽIVOT (J. Jeníček, 1938) a vojáci v HORÁCH (J. Jeníček, 1938). -'Obdobní situace vládla i u zpravodajského filmu. Zde došlo pouze k vydání nařízení (1. listopadu^ 1933), že program zahraničních filmových, týdeníků promítaných v Československu musí obsahovat 20 % snímků z domácího prostředí/'' Přitom se v československém prostředí v průběhu třicá-tý"ch"lerozýralyhlasy;-které kritizovaly úroveň domácího, filmového zpravodajství a ukazovaly na .....jzemějež využívaly filmovétýdeníky prosvojipropagaci. Díky nezájmu filmových výrobců, pro něž nebyla výroba filmového týdeníku obchodně zajímavá, a díky pomalu se probouzejícímu zájmu státních úřadů o otázky filmové propagandy však došlo k výrazné kvalilalivrlí změně v domácím filmovém zpravodajství a současně k jeho zapojení do státní'propagandy až ve druhé polovině třicátých ~IeL-Do té dobý ovládaly, domácí obchod s filmovými týdeníky americké a německé filmové společ- ,_nQst.i..Eox,.,Paramount;a Ufa s vlastními zvukovými týdeníky." Z domácích filmových týdeníků si uchoval kontinuitu z dvacátých let jediný český týdeník vydávaný v letech 1925-1930 pod názvem Elektajournal a poté do roku 1937 jako Československý filmový týdeník.'1 I.épe producentsky. 3) •-(yeiiy-ŕU&-^ a národní obrany; :.3^Z-fílmoyých-instítucí tojryl-Svaz-filmového průmyslu a obchodu, Svaz filmové výroby, Ústřední svaz kj-""-"■rrem^togmfô-a-tíeslw^bven«ká^nTOT!Hmiir--1--—™«™^"----- - 4) Např^pro rok 1936 byly v komisi pro kulturněpropagační dodatky projednávány tylo filmové náměLy od razných-filmových.společností: Křížem krážem Československem, Praha, Pražské okolí, Údolí Labe ..-■a-..Ceskosaské Švýcarsko,.Krušné:hoiy..a Teplice-Šanov, Šumava, Jeseníky. Macocha. Vysoké Tatry, Střední Slovensko, Podkarpatská Rus, Investice na Slovensko, Naše armáda, Naše letectvo, Aerem od - západu k východu ČSR.- • Filmy, které reagovaly na ohrožení ČSR nacistickým Německem a zachytily reakce československé společnosti na politickou situaci konce třicátých Jel, vznikly v produkci soukromých společností: nspř. Kamennd.sláva (J.Lehovec, J. Libora, 1938), Jásající město (P. Klen, 1938), AWe země (J. Weiss, 1938). Totonařízenf bylo často porušováno majiteli kin, kteří svévolné zasahovali do obsahu týdeníků. Viz na př. Wiíly li a cí i.-WeckenschauiindKiiltuTfämc. „Prager Presse" 16,24,5.1936, č. 143, s. 11. Foxuv~zrakový...týdeník,bylpromítán od srpna 1929, Zvukový týdeník Paramountu od prosince 1929 : a Zvukový lýdeník Llfy od dubna 1931. Dále byly uváděny ve dvacátých a třicátých letech s různou periodicitou Lyto domácí filmové týdeníky: ,AB,Zprayodaj..(l923.-;,1924), Baťův, žurnál, (1927 - 1931), Brněnský žurnál (1930), Deglův žurnál (1927 ^: 1930),: Favorit' Journal (1926 - 1929), Lěgia žurnál (1928 - 1933), Filmŕuridschäu " (1926 -1927), Menclův Plzeňský žurnál (1934 - 1936), Pražský čtrnáctideník (1925), Radiojournal (1926----1927)rOsvčtový zpravodaj 11934 - 1936), Vojenský zpravodaj (1930 - 1937). I • " r I- I ILUMINACE Piivel Zeman: Sílil 11 filmová propaganda ve Iřiujuýťli letech finančně, technicky a personálně zajištěné zahraniční konkurenci ale nemohl tento němý týdeník 5 nízkou obrazovou kulturou a neustálenou obsahovou strukturou konkurovat; navíc, když byl promítán pouze-ve-dvou. kopiích ve dvou pražských kinech." Pro porovnání: týdeníky Paramountu, Foxe a Ufy měly průměrně deset kopií a promítaly se i mimo Prahu. Nevyhovující stav domácího filmového zpravodajství byl sice průběžně kritizován, ale o jeho nápravu se s výjimkou předsedy filmové společnosti A-B Barrandov Miloše Havla zasadilo pouze ministerstvo zahraničních věcí (MZV). A to ještě pravděpodobně především osobní iniciativou úředníka zpravodajského odboru MZV Jindřicha Elbla. Ten dokázal díky svému osobnímu zájmu o film docenit i jeho propagandistický význam a současně si uvědomoval, že bez státní podpory bude mďžhéjěň velmi těžko Vyrábět domácí zvukový týdeník schopný odolal zahraniční konkurenci."" První rámcový návrh na vybudování samostatného československého zvukového filmového týdeníku se státní účastí, který měl mimo jiné přispět ke zlepšení propagace spojenectví "a spolupráce zemí Malé dohody, vypracoval Jindřich Elbl na jaře. 1934.'" Definitivní návrh na organizaci československé filmové propagandy prostřednictvím zvukového týdeníku pak předložil na-MZVJí.projednání v lednu 1936 (viz edice). Navrhoval v něm využít pro distribuci tohoto "týdeníku:-.některoiizzujlctócfc Praha-Paříž, která dovážela do Československa od svého založení v roce 1933 francouzské a později i ruské filmy a filmové týdeníky) a začlenit ho do nakladatelství Orbis. Předností jeho návrhu byla jasná představa o organizaci týdeníku i uměřená finanäiTrazraKá o nákladech nutných na jeho provoz, fvlo skutečnosti vystupují do popředí ve srovnání s dalšími dvěma obdobnými návrhy z polovinv Ificátvch let. ľrvni z nich. návrh sochaře Františka V. Foita z listopadu 1935 (viz následující edice), měl podobu soukromého návrhu jednotlivce, který si pod státní podporou představoval především finanční zajištění svého projektu. Druhý, který předložil Miloš Havel ve FPS v listopadu 1936 po předchozím jednání na Barrandově v březnu téhož roku se zástupci ministerstev průmyslu, zahraničních věcí, Školství a financí, byl s požadavkem ročního rozpočtu 6 700 000 korun a výrobou 80 distribučních kopií nereálný. Navíc Elblův návrh umístit týdeník do Orbisu, v jehož správní radě mělo MZV většinové zastoupení, nabízel státu oproti Havlovu projektu možnost ovlivňovat prostřednictvím MZV chod týdeníku. Z uvedených návrhů byl nakonec realizován po roce jednání"1 návrh Jindřicha Elbla založením komanditní'" společnosti Aktualita v dubnu 1937, která začala 31. července 1937 vydávat stejnojmenný Československý zvukový týdeník."" Aktualita se sice nestala součástí Orbisu, ale MZV v ní mělo presto prostřednictvím tohoto nakladatelství zajištěnou kapitálovou účast a tím i možnost hovořit do jejího 9) Antonín Navrátil, Cesty k pravdě či lži. 70 let československého dokumentárního fdmu. Praha 1968, s. 76. 10) Pravděpodobně kvůli finančním potížím dopadl neúspěšně pokus filmové společnosti A-Ii Barrandov vydávat zvukový filmový týdeník pod názvem AB aktuality. První číslo vyšlo v záři 1932, drahé v únoru 1933 a třeli (poslední) v březnu 1933. 11) lindřich Elbl, Návrh na zřízení čsL zvukového /drnového týdeníku a organisaci čsl./drnovépropagandy (21. 1.1936). Archiv ministerstva zahraničních věcf, f. III. sekce, k. 409. 12) Viz Jindřich Elbl, Patnáct let filmové politiky 1933 - 1945. Jak byl znárodněn československý film. - - jjrrim a doba" 11,19te, t. I, šr:«2r--~~-;-—----------------------- 13) Komanditní společnost: společnost, v níž alespoň jeden společník ručí celým jmčním a ostatní jen svý- mi vklady. 14) k týdeníku Aktualita blíže viz Pavel-Z e m a. n, Třetí líše, Rakousko a mdelští Nčmci v Československém zvukovém týdeníku Aktualita 1937 - 1938. la: Jan Křen - Eva b r o klová (Ed.), Obraz Němců, Rakouska a Nlinecka v české společnosti 19. a20. .tfofetí, Praha 1998, s. 156-165; t ý ž, Týdeník Aktualita. České filmové zpravodajství na začátku druhé světové války. „Iluminace" 9, 1997, č. 4, s. 67 - 90. 86 -I-L-U-M-INACE Pavel Zeman: Slil a filmová prcpaganda ve ificiílfoh klech provozu. Daläŕmi podílníky se stah vedle Jaroslava Simonidese Miloš Havel, spisovatel Willy. Haasj zástupce nakladatelství Melantrich Jaroslav Šalda* František Papoušek ze společnosti Praha-Paříž a Karel Pečený, jehož Československý himový týdeník Aktualita nahradila, ťilmo--vy týdeník Aktualita, kterf se stal neoficiálním propagačním orgánem československého MZV i a jehož úkolem bylo mimo jiné propagovat, demokratický charakter československého státu, se^i dokázal rychle prosadit proti zahraniční konkurenci15' a až do 15. března 1939 byl hlavním fil-: j movým zpravodajským periodikem v Československu,"'1 poté do května 1945 v Cechách a na Mo-.-í ravčV Pozdním založením zvukového filmového týdeníku se slítni účastí ale československý stát" 5 promeškal příležitost využít doma a v zahraničí i film.k vlastní propagandě ještě pred vypuknu-4 tím střetu s-nacistickým Německem v letech 1937 -~1938r~Zřětélňě sc to projevilo na osudu ně- i ^jneeké verze Aktuality zastavené v srpnu 1938 kvuli:nezájmu německých majitelů kin v Česko- = slovensku. Ti totiž raději promítali iilmovélýdeníky Ufy, Foxe a Paramonntu, které si v průběhu í třicátých lelvydobyly v něrfieekýcirkirrfcch v ceskoslovenskéňľpôhranieí-pevné-postavení.-" r.I Pavel.....Zeman................... ................... Ardieografický úvod Edice obsahuje soubor jedenácti dokumentä týkajfcích se snah o založení zvukového filmového týdeníku se 'státní áčaští a zřízení prvnřho zvukového filmového týdeníku Aktualita v Československu. Editované dokumenty 6-1 -7, 10 a 11 pocházejí z fondu III. sekce Archivu MZV, dokument č.Sze souboru zápísfi zjednání Filmového poradního sboru uloženého v SlÍA ve fondu MPOŽ, dokument ě. 9 z archivního fondu Aktualita uloženém v NFA. Dokumenty & 17, 9 - 11 jsoustrojopisné archivní prameny formátu A4, dokument ■ éi-8-je-cyklostylovaný materiál stejného formátu. Editované archivní dokumenty jsou vybaveny komentářovým (číslovaným)-poznámkovým aparátem a- písmenným poznámkovým aparátem registrujícím grafické zvláštnosti textu. Hranaté závorky bez písmenného indexu vyznačují doplňky, editora. Při editování textů jsme vycházeli z Pravidel' pro.vyddvdní'novodobýchhistorickýchpramenů (Studie CÍ>AV 12, Academia. Praha \978). V původní jsndobé bylo ponecháno rozdílné psaní USR, Č.S.R. a R.Č. S, a různé ■archaické tvary (např. fontbal, tennís, premiéry,vemisage,ofieiehiíapod.). : .......... . .......■- V./.. Zkratky: f. - fond ... ■ FPS - filmový poradní sbor k. - karton i. é. - inventární číslo MPOŽ - ministerstvo promyslu, obchodu a živností MZV - ministerstvo zahraničních věcí NFA -Národnífilmový archiv SÚA - Státní Ústřední archiv ISl Do podzil.,., 1938 se ,„!:,, distribuce přiváděná firmou Eieklaíilm mzSffiia „a 25 Kopií týdní UY.uMmVk po celé CSR. Srov. Vít K o re i e k, Akumlita v roce 1938. Diplomová práce. FFUK Praha 1991, s 22. 16) .Na slovensku začal být promítán první slovenský zvukový týdeník Nástup v listopadu 1938. ILUMINACE Ruiníkll, 19», í. 1 (33) Edice a materiály DQKUMEINTY K ČESKOSLOVENSKÉMU FILMOVÉMU ZPRAVODAJSTVÍ 1935-1937 Obsah-. ^TZäTiôsTsochärtíT. VTFoitá"o zřízení zVukóVěhb filmového týdeníku (listopad 1935) 2. návrtr-socluire:*'. V. ťoitana založení zvukového Jilmového týdeníku (14. 11. 1935) 3. Memorandum J. Elbla o návrhu sochaře F. V. Foita ze 14. 11. 1936 (19. 11. 1935) 4. JSávih J. Elbla na /aložéní-fílmóvéhc-ěeskoslovcnskéhozvukového týdeníku (21. 1.1936) 5. Doplňky J. Elbla k jeho návrhu na založení filmového zvukového týdeníku (5. 2. 1936) ..... 6.B.ozbor návrhu J. Elbla na založení filmového zvukového týdeníku (1936) 7. Zpráva o jednání s M. Havlem o státním filmovém týdeníku (4. 3. 1936) 8. Návrh M.Havla na zřízení Ústředního československého zvukového filmového týdeníku (listopad 1936) . 9. Smlouva o založení komanditní společnosti Aktualita (13. 4. 1937) 10. Písemný podklad k jednání III. sekce MZV o finančním rozpočtu společnosti Aktualita (11.10.1937) 11. Písemný materiál o finanční podpoře filmovému týdeníku Aktualita ze strany MZV -----------------■- - (8. 11,1937) . 1935, listopad, Praha,— MZV podána zadost sochaře Františka V. Foita o zřízení zvukového filmovéhotýdeníku, který měl přispět ke zlepšení situace v československém filmovém zpravodajství. [..•ľ Ministerstvu zahraničí [v Praze]1" Podepsaný E V. Foit, akfademický] sochař v Praze I., Národní 25, žádá o zřízeni čes-EošíověříilčeT^ který by zachycoval v řeči české, slovenské a rusínske následující motivy pravidelně do každého vydání zařazené: I. týdenní významnéudálosti rázu veřejného (katastrofy a jiné události) II. sportovní události (významné footb[alové] zápasy, tennis, box, lyžařské závody, automobilové závody, statní tělovýchovu, mezinárodní sportovní podniky) 88 89