269 Smlúva všech tří s'tavuo|yJ svatováclavského snčrmi ve dsky vložená [fol. 1] léta božího etc. sedmnáctého"1 R y chrnu s ad lectorem Ktož miluješ rád, pokoj, lásku, svornost, dobrému si rád, obmýšléš spravedlnost, sem rychle přistup, to dobré sobe kup. v tom nebývaj skúpJ' \prázdné\ [fol. ľ] Ve jméno svaté a nerozdílné Trojice, amen. Léta od narozenie Syna Božího tisícího [fol. 2'] pětistého sedmnáctého ría snem u obecném, kterýž jest drzá n na Hradě pražském při času svatého Václava, stav panský a rytiersky Královstvie českého zb) jedné a Pražané i všeckeren scav městský téhož Královstvie českého z"' strany druhé o ty o všecky ruoz-nicc a nesnáze i o všeliká záští, kteréž sú obapolné mezi týmiž stavy, což se ku právóm zemským stávánic dotyce, od dávních čusuo|v] až do chvíle této k nemalému zastínění napřed krále jeho Milostí, tohoto královstvie i všeho obecného dobrého stály a trvaly, z daru Boha všemohúciho přátelským jednáním^ a s celou i dokonalou k sobě z1,J obojích stran duověrností sami mezi sebú jakožto jeden jazyk český tíž stavové všickni tři svrchu jmenovaného Království^ českého smluvili sú se a srovnalí, jakž tuto dskami zemskými zapsáno a stvrzeno stojí. A takto vuobec nalezli za právo:1:' 1. Irem osoba mestská osedlá neb obyvatel městský i jiný každý člověk panského aneb rytierskeho-31 stavu, kterýž důmr' v mčstč pod právem mestským a pod šos má, s těmito věcmi ku právu a soudu městskému a pod šos slušejí, tak jakož se tuto podpisuje, a před právem městským viněni i súzeni býti mají: Itěfri /. domu v mčstč. kterýž svobodný nenie. Se//dmnácz;eého s|s Tiskom chyba - §cin\\r\\m ['] :) králow: "a; Rytiezskeho [!] "'dúm Titulní strana Autorem těchto i záverečných veršů je zřejmě tiskař prvního vydáni Svatováclavské smlouvy Mikuláš Konáč z Hodišt-kova. Preambule 11 Tento úvod ke smlouvě je vlastné její preambulí. Má jen proklamativní charakter. Tak byl zřejmě chápán i v Konáčove tisku z roku 1517, podle něhož vydal celou smlouvu Karel Jaromír ERBEN (ed.), Výbor z literatury české. Díl druhý, Praha 1868, sl, 1217-1244. Znění preambule smlouvy je v Konáčóvi, a tedy í v Erbenovi doslovné shodné. Cl B IV, 1. Josef a Her-menegifd JI REČKOVÉ teúú,), Zřízení zemská Království'českého XVI. věku, Praha 1882, s. 91-104, vydali Svatováclavskou smlouvu (dále SvS) jako přídavek k edici ZZ 1530. vycházejíce přitom z 2, vydání (druhé redakce) SvS, které vyšlo roku 1530 u Pavla Severýna spolu se ZZ 1530. Nečíslované vydání opatřili čísly článků a označili preambuli jako článek 1. Jejich číslování, jímž SvS opticky zvětšili o jeden článek, přejal v zásadě i Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva. Třídníkompromis mezi šlechtou a městy z roka 1517, Acta Univérsitatis Carolinae 1955, Philosophica, voí. 1, No. 2, s. 195-222, který částečně přihlédl také ke Konáčovu tisku a k výše citované Erbenové edici. Naše číslování ve shodě s Konáčem logicky odděluje preambuli od vlastních článků. SvS, které teprve obsahují ustanovení, jež jsou náplní smlouvy. Rovněž na základě Konáčova tisku a bez číslování článků zpřístupnil SvS nejnověji formou populárně-védecké edice Jindřich FRANCEK (cd.), Svatováclavská smlouva, in: TÝŽ, 24.10.1517. Svatováclavská smlouva. Urození versus neurození, Praha 2006, s, 89-114, (Přehled číslování v dosavadních edicích a zpracováních SvS viz ZDE, s, 389, Svatováclavská smlouva - konkordance číslování Článků) VLADISLAVSKÉ ZŘÍZENÍ XFMSKÉ Item což v tom domu má v městě jakchožkoli statku movitého, ješto pod šos přísluší. Item o dluhy všecky, kromě listovních dluhuofv], kteříž by listové s pokutami ležení a ru-kojmcmi^' byli.1'1 aneb pod pečeťmi neb pečetí na svedomie,*'1 kteříž moc listu hlavního mají a v sobe zavírají,-' 2. Ttem o smluvy: Když by měštěnín s měštěnínem1"1* činiti měl, ti se hledati mohu právem svým, což by se zemských vecí nedotýkalo než toliko samých šosovních; neb jich [fol. 2V] panský a ry//ticřský stavové v to nepotahují. Než což by s panskými neb rytierskymi osobami aneb s lidmi jejich smlúvali, ješto by se zemských včcí a nešosovních dotýkalo, ta věc zůstaň^ při zemském právě jako í prve. Pakli by se kto mimo právu zemská vec jiného dobrovolně podvolil, ten bude povinen podlé svého podvoleníe tak se zachovat!.1' Než jestliže by měštěnín s pánem neb rytierskym člověkem aneb s lidmi jejich jakú smh'ivu udělal bud o obílé aneb o trávy na lukách na jeden rok aneb jakž by smlúva byla, zvlášt s sedlákem s volí pána jeho. jestliže by ten měštěnín tomu dosti neučinil, má jej viniti na městském právě a sedláka před pánem. Než jestliže by pán jeho k tomu povolenie nedal, tomu bude moci odepříti.21, 3. Item což sc osoby panské aneb rytierske dotyce, kteráž byv městě pod šosem duom měla. že m a a povinen bude ten' všecko z toho domet trpěti s tiem městem, v kterémž takový duom sobě kupil, krom jestliže by jeho chtěli na který úřad městský vsaditi, toho bude mieti každý vuoíi % panského a rytierskeho stavuo[v], kteříž by živností a obcho-duo[vj městských nevedli, to k sobě přijití neb nechati. A také chtěl-li by jej kto z toho domu neb z echo, ješto by to, což by koupil, k mesto pod šos slušelo, vinili, má tu na tom právě z toho práv býti. Než kterýž by pán neb rytiersky človek měl v svém domě hospodáře, tehdy ten hospodář na jeho místě to ciniti a podniknuti má.1' 4. Item o všecky grunty, kteříž se kněhami^ městckýmii;' pod šos a právo městeké zapisují, ješto od starodávna ku právu mestekému spravedlivě přísluší pod šos,'5 totižto o dědiny, louky, vinice, štěpnice, zahrady, o chmelnice, šafránice, řeky, potoky, hory, lesy. Rukóyměmi l> swiedomije - litera m v tisku výrazně poškozena (chybí druhý oblouček a téměř celý poslední dřík). takže vypadá jako litera n s tečkou (swíedon.ije) r;' mésstienině ;i zú//s1ař '■ ti ki kňehamí l; Od tohoto místa v textuje v adjektivu městský používáno v příponě důsledné písmeno c (tj, miestezky nebo rézměstezky tVmiestcky) 1. 1: Tyto dluhy příslušely purkrabskému soudu. Srov. VII, čl.405, k ležení tamtéž, č\. 403, monograficky František ČÁDAr Ležení podle českého práva zemského, Praha 1921. 11 Takovéto listy v případe, že stranami ve sporu byly šlechtické osoby, příslušely zemskému nebo komornímu soudu. - Základem tohoto a většiny dalších článků SvSje usnesení sněmu svatodušního (26. května-15, června) 1515, dostupné dnes v konvolutu tiskú, resp. opisů nebo výpisů sněmovních usnesení z let 1515-1564, zv. Concilia Boíiemicí (dál e jen Concilid), Tom L, uchovávaném v Roudnické lobkovické knihovně v Nelahozevsi (dále jen RLK). ČI. 1 SvS vizRLK, Concilia s. 47. 2. ;' Pře o smlouvy mezi šlechticem a měšťanem, pokud jejich předmětem byly zemské věci, příslušely zemskému soudu, ledaže by se šlechtic dobrovolné zavázal podrobit se mestskému právu, Roztřídění sporů podle článků smlouvy i hlediska jejich kompetenční příslušnosti mezi městskými a šlechtickými soudy provedl Jaromír ČELAKOVSKÝ, Povšechné právní dejiny české (dále jen Dějiny), 2. vyd„ Praha 1900, s. 394-395. ;;i Sporo neplnění smlouvy mezi měšťanem a. šlechtickým poddaným příslušel u měšťana městskému právu, u poddaného jeho vrchnosti, jež se však mohla zbavit kompetence, když prokázala, že k uzavření smlouvy nedala poddanému souhlas, Srov. RLK, Concilia /., s. 47-48. 3. Tento důležitý článek SvS, jehož předlohou je RLK, Concilia í., s. 49, stanovil zásadní povinnost šlechticů-majitelů nemovitostí ve městě nebo jejich správců (hospodářů) „trpět s městem", tj. podílet se na jeho finančních a dalších závazcích, nejčastěji berních, a nést také právní odpovědnost za svůj majetek ve městě. Mohli naproti tomu podle své vůle přijmout buďsami, nebo jejich správce ve městě úřad. Za společenskou degradaci šlechtice se nadále pokládaly obchod či provozování živnosti ve městech. 4. !; Kritériem byl, jak je zřejmé, zápis níže psaných nemovitostí v městských knihách. Srov. RLK, Concilia /,, s. 49. SVATOVÁCLAVSKÁ SMLOUVA 271 ostrovy, rybníky, luhy. kteříž by pod šos příslušeli, tak jakož se nahoře píše. a ješto by se spravedlivě pokázati mohlo, že pod sos příslušejí. 5. Itcm o všecky svrchky, kteříž pod šos a právo mčsteké // příslušejí, krom což by páni [fol. 3'] a rytieřští lidé svých vecí a svrchkuofv] v městě a v domích měli.1> 6. Ttem o příhody městeké buďto při osobě aneb při statcích mčstekych. Jakožto z krádeže aneb z Iúpeže, ktož by koho viniti chtěl po vyznání kterého zločince aneb bez vyznání, maje naň nějaký duovod, z toho™3 má každý vinen bytí na práve svém. Jest-li pak, že by kto z stavu panského aneb rytířského jakú škodu na osobě neb na statku komu učinil anebo pohmozky činil a naň duovod dostatečný byl, aěli; by v zemi statku nemel a osedlý nebyl, aby ten, komuž by se škoda stala na osobě neb na statku aneb komuž by na svém mieste poručil, mohl toho žádati tu, kdež by jej přistihl, aby byl ctí a vicrú zavázán, aby stál a dostál před soudem zemským, kterýž by najprv od toho ěasu na Hrade pražskem drzá n byl; kromě zjevných a vyhlášených zhúbcí zemských a osob podezřelých, k těm aby se zachovalo podlé zřízení zemského prvního, neb jim na slib nemá věřeno bytí. Než ktož by koli v zlodčjství aneb v skutku zlém byl polapen, ten bez soudu buď trestán od toho, ktož by jej polapil, tak jakž o tom prvé zřízenie zemské ukazuje. Než což se vyznání od zločincuo|v] na kohožkolivek dotyce, ta věc na teto mieře stati má: Jestliže by který zločinec na koho z panského neb rytierskeho stavu osobu vyznal, a on o tom veda a chtě po své poctivosti stati, žádal, aby na Hrad pražský byl ten zloděj vydán, tehdy aby se to na královský groš podlé zřízeníe zemského stalo a ten zločinec aby na Hrad pražský tím zpuosobem dodán byl. A kteréž by město na Hrad pražský takového zloděje vydalo, budc-li chtieti, můž°- vysiati to město dvě osobě přísežně, kteréž by se jim líbily, z stavu městekého. aby při takovém trápení byly, i také při tom, když by konec brati měl, aby oni k němu mluviti mohli [!], což by jim potřeba kázala.'5 A též buď z stavu panského neb z rytierskeho osoba, kteráž by na Hrad pražský kterého zločince vydala, bude tu moci sám býti anebo dva dobrá clověky, aby při tom byli, vysiati. A také jestliže // by se přihodilo, [fol, 3V] a který zločinec v městě trápen býti měl, a která osoba buď z panského neb z rytířského stavu, když by jích neb lidí jejich potřeba toho ukazovala, žádala, při tom také býti má aneb na miste svém dva dobrá ělověky vyslala.2' Tehdy ten jistý z stavu panského neb rytierskeho^1 aneb kohož by tak poslal na svém místě, mají k tomu puštěni býti. Také ktož by koho zamordoval, každý z hlavy buď viněn'1' na svém právě, tak jakž nález císaře Karla dskami zemskými zapsaný ukazuje,Jl 7. Ttem o láni: Měštěnín měštěnína o to na svém právě viniti [má.].1-1 8. Ttem zhaněl-li by pak pána neb rytierskeho člověka aneb že by ho na poctivosti jeho dotekl měštěnín neb obyvatel městeký; aby to pán ten neb rytiersky člověk skrze osobu to:: n] a ž by [!] - tisková chyba (písmeno t ve slově acž není vytištěno, mezero) ó) muž p! Tisková chyba - Rykijcržskeeho [í] ■'■> wiňě 5. i:' Souvisí s či. 3. Sr obchodikúo [!] 8. V; Z urážky na cti měl šlechtic vinit měšťana zásadně před městským soudem. Žalobce strany si mohl k roku přivolat dva nebo více svědků, kteří byli povinni vydat písemné nebo ústní svědectví. Pokud se obviněný přiznal a podrobil rozsudku, nebylo třeba ve sporu pokračovat. '■ Pokud ale popíral obvinění nebo svědectví a chtěl „vést při", mohl být pohnán před komorní nebo zemský soud. Obě strany pak rnély stát k přelíčení v pondělí o příštích suchých dnech nebo po sv. Jeronýmu (30. září). 3'; Soudci měli rozhodnouc přednostněješíč v den stání. ": Výkon soudního rozhodnutí patřil v každém případe soudu městskému, Viz RLK, ConáliaL, s. 50-52. 9. n Srov. VZZ, čl. 404. Další vývoj Karel MALÝ, Trestní právo v Čechách v 15.-16. století, 2. vyd, Praha 1989, s. 225-226. T; Krajské hejtmany uznala města již roku 1508 ve smlouvě svatojakubské, kdy došlo k definitivnímu uspořádání krajské správy, Bohuš RIEÚER, Zřízetv krajské v Čechách /., Praha 1888, s. 103. SVATOVÁCLAVSKÁ S M LOUVA 273 pořád zběhlých nezaplatil /'/ u k němu sc znak tehdy aby jeho veci věřitel mohl obstaví ti. [fol.4v] a to až do 5'-'' kop"' grošů--3 českých, a níežeľ) pod to. 31 Pakli by přel, Tehdy aby to na n před hajťmaŕiy neb haj t manem toho kraje, kdež přisedí, provedl.4' A po pruovodu ve dvú nedělích pořád zběhlých aby ten dluh zaplatil, pod pokutu nahoře položenu. Též z měst, z městeček, ze vsí panských a rytierskych lidí dluhuojv] dobývati mají. A což se jiných sta-vuňkuo|vj vůbec krom těchto dotyce, ti zuostaňte na tom, jakž od starodávna bývalo,3' 10. item o svěření: Ktož by kol i vek co měštěnínu neb mest a obyvateli svěřil aneb schovati dal, ten měštěnín i obyvatel aby z toho na svém právě každému práv byl, což se svršků jakýchžkolí dotyce, krom majestát uo[y| a Iistuo[v] na peníze a gruntuojv] svobodných, manských neb zápisných. Pakli by měštěnínu'' jakýžkolivčk klenot od stříbra, zlata, perel, na hotových penězích aneb šatství jakemžkoli svěřen byl, má týž viněn býti před purgmistrem a radú téhož města a oni jemu ve třech měsících pořád zběhlých konec o to uěiniti mají.;) Pakli by neučinili, tehdy aby tu osobu měl vůli k zemskému neb komornímu soudóm pohnati; kterýž jsa napomenut, vrátiti by'nechtěl, leč by která strana bezelstně svědkuo[v] mleti nemohla, podle práva jdúc v tom času.5) 11. Item což se slibuojy] dotyce: Aby to při purkrabském úřadu zuostalo, to což k tomu soudu přísluší. A jiní slibové zuo staňte při tom práve, k kterémuž právu kto přísluší, tak jakž se od starodávna zachovávalo.1' 12. Item o čeleď v městě:1) Což měštěnín s měštěnínem1' neb s obyvatelem v městě kte-réhožkolivěk stavu činiti má, z toho se hleďte právem městekým, kteráž by čeleď v těch domiech šosovních byl a. Než o čeleď, kteráž by z gruntuov zemských svobodných zběhla, to stuoj při prvním zřízení zemském.21 aa} 13. Item o viny městeké v mčstě: Proti komuž by městeký // člověk co provinil kromě [fol.5r] králi jeho Milosti1-^ provinční a včcí zemských aneb pokut, ty^' zuo s taňte při právě aneb při úřadu pana podkomořího a také při výsadách měst pražských i jiných měst, kterýchž sú od starodávna užívali, kterémuž co náleží, tak jakž od starodávna bývalo." 14. Itcm:;) o kšafty, kdež by se gnintuo[v]'kľj a věcí zemských^' nedotýkalo.1) ť 5. Itercr1 o nápady, což by sc také zemských grunmo[v] a věcí nedotýkalo nežli toliko šosovních^1 věcí samých, leč by kto nad to výsc jaké výsady od starodávna mčlí a jich užívali.1-1 h) rněsstieniiiě :; Hě ô v % ß 8 groß 'i Tisková chyba - nije e [!] ö Miesstieínu [!] "'zčskeě géhomi: [!] :E)ti ^'grutúo zě^kých n ssosowkh 9. ? Vývoj u stanovení podává Jiří K L ABO UC H, K dejinám obstúvování a přípovédí ve feudálním právu českém a moravském, Sborník historický 8,1961r s. 197-232, :vl. s. 217. Srov. pozn, 2, v VirRLK(Coflrifa/.,s.52-53. 10. 1; V prípade, že městský soud nevyřídil žalobu příslušníka vyšších stavu o svěřeni do tří měsíců, mohla mu býtvěc oclňsía a předána zemskému nebo komornímu soudu. Viz dále Jaromír Č ELAKOVSKÝ, Dějiny (jako u z\. 2), s, 395, Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva (jako u Preambule), s. 213. J-' VizRLK, Conc8ial.,s. 53-54. 11. $ Viz RLK, Conciíia /.,s. 54. 12. l"! Článek doslova souhlasí s usnesením svatodušního sněmu z roku 1515. Viz RLK, Conciíia /,, s. 54-55. n František PALACKÝ (eá)rAČV., s. 481-4S2, k tomu VII, t\. 269-270. 13. % VizRLK, ConciíiaI.,s.55. 14. VzRI K.Co';;uial„%.S5. 15. -' VizRLK, Conciiial., i-S5. 274 VLADISLAVSKÉ ZŔÍ7ENÍ ZEMSKÉ 16. Item'; o svády městeké: Svadil-li by sc měštěnín s měštěnínem.ss- o to při právě městekčm sebe hleďte. Pakli by se svadili pán neb rytířský člověk v městě sami mezi sebú, to zuostaň při právu a /řízení zemském, tak jakož o tom prvé zřízeno jest. A taková věc aby skutečně skrze pány a vladyky soudu zemského trestáním byla napravena. Pakli by pán aneb rytiersky [!] člověk svadil se s měštěnínem, tehdy bude-li chtieti pán aneb rytířský človek měštěnína vinit i, aby ho vinil před právem mčstekým. A též jestliže by také měštěnín pána neb rytířského člověka viniti chtěl, aby ho vinil př[c]dKh- soudem zemským neb komorním;1'1 kromě což se hanění dotyce, to zuostaň při tom, jakž napřed psáno stojí.2' 17. Item přečinil-li by který měštěnín neb obyvatel městeký na gruntích zemských t tem skutkem, kterýž by k rozväzovanie a souzení soudóm zemským spravedlivě náležel, taková věc zuostaň při soudech zemských.i; A o tentor;-' toliko samý artikul se svolili na témž sněmu, aby toliko tak, jakž v sobě zní. odložen byl bez újmy jedné každé strany spravedlnosti až do šesti let najprv pořád zběhlých.-' 18. Item jestliže by ktožkolivěk z panského^ neb rytierskeho stavu kterú radu města1'1 kteréhokoli samu viniti chtěl z čeho takového, ješto by věc městeká byla a soudóm měst- [fol.5-] ckým náležela, tu dotkne-li se mest pražských, má radukk' předc//šlú před novů radou viniti, rak jakož práva a zřízenic krále Jeho Milosti učiněné ukazuje, a od starodávna toho v užívání byli. Bude-li sc pak jiných měst též o ty věci napřed položené dotýkati. to zuostaň při úřadu pana podkomořího řádně přišlého a při výsadách jednoho každého města, jakož jest od starodávna bývalo a toho v užívání sú. Pakli by se dotýkalo osob neb osoby stavu panského neb rytířského aneb jich lidí aneb jakýchžkolivěk věcí, ješto k soudóm zemským příslušejí, o takové věci budú moci poháněni být: k soudóm zemským, tak jakž jest od starodávna bývalo,-- totiž purgmistr konšelé i všecka obec/' 19. item ktož by z panského neb rytířského stavu chtěl purgmistra a radu i všecku obce':' z čeho viniti, ješto by se věci gruntovní a zemské a soudů zemských, dvorského a purkrabského"5 nedotýkalo, tehdy aby ten, ktož by viniti chtěl, poslal do města toho aneb psal list pod svú pečetí purkmistru, a radě téhož města, jest-li k tomu vuole vší obce, eo by se jemu stalo. Tu tíž purgmistr a konšelé i všecka obec mají odpověď dáti do dvú nedělí pořád zběhlých, zná-li se k tomu obec. čili nic. Tehdy ten, ktož by ehtcl viniti, má na krále Jeho Milost takovú věc vznésti a před Jeho Milosti královské osobou zde v zemi, když byv zemi býti ráčil, viniti má. A král Jeho Milost"1111' má jim o to konec ve třech mč-siecích po tom™-1 vznesení pořád zběhlých učíníti. Pakli by jeho Milost královská™- v tom .jmenovaném času jim o to konce a místa neudělal, tehdy ten, kohož by se ta věc dotýkala, '" Itě měsstie//nině prd f> teto ij: päského Pod slovem Raddu vytištěno písmeno B fi Tisková chyba - Purgkrabskédo [!] T,n; gehomi: "i: to ge0 mi: k 16. í: Podání žaloby se tedy řídilo soudní příslušností pohnaného. Viz RLK, Concilia L, s. 55-56. 3-' Vizčl, 8. 17. " Sněmovní usnesení z roku 1515 (RLK, Concilia!., s, 56) přikazuje rozhodování o těchto trestných činech soudu mestskému. 3 Důvodem odkladu účinnosti článku zřejmě byla obava z nepopulárností jeho opatření. Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva (jako u Preambule), s, 207. 18. ,; RLK, Concilia!., s. 56, zde uvádí purkmistra, radu s všechnu obec kteréhokoli města. ■);' O pohánění měst VZZ, čl. 63, kde v poznámkách příklady z praxe. x Vysvětlující dovětek „purgmistr, konšelé i všecka obec" RLK, Concilia /. neuvádí, protože se o těchto městských autoritách zmiňuje už v prvém řádku. 19. ' Zde se již SvS i RLK, Concilia!., s, 56-57, shodují v úplném citování městských autorit hned v prvém řádku. SVATOVÁCLAVSKÁ S M LOUVA 275 bude jich moci o tu pŕ[e]dh;:i soud zemský pohnutí. A jestliže by krále Jeho Milosti!lrí [!] v zemí nebylo, tehdy též bude moci o to bez c všeho prostředku pred soudy zemské je pohaně ti.2) 20. jiné pak všecky veci mimo tyto položené a těmto podobne nižíií a menší mestekč, ty též mají souzeny by t i na právě meste ké m a z nich měšťané a obyvatelé městci-'" nemají jinam poháněni býti. Též také jiné všecky věci nižší a menší zemské mají při zemských soudích zu o stati, což k které//rnu soudu přísluší.1^ [fol. 6rJ 21. Itcm což sc trhuo[v| dotyce, ti mají býti svobodní v městech i v městečkách, tak aby každý svobodně bez útisku kupovat i i prodávatí mohl.1' 22. Ttem p kteréžkolivčk městeké věci páni a rytířstvo měli by před soudem zemským ciniti, tehdy na svém miestč každý bude moci s listem mocným posiati.1' 23. Nalezli vuobec za právo: Což. se svědomí dotyce kc všem soudóm zemským, též i k purkrabskému, aby každý páiirr) i rytiersky člověk svědomí k týmž soudóm zemským dáti mohl a dal listem zavřeným pod pečetí svú. A ktož by tohortl) svedomie potřeboval, aby to dostatečně tomu pánu neb rytířskému člověku při puohonu na ceduli, jakého svědomí na nem žádá. sepsané dali. A v tom listu aby tak stálo, že to bére na svú víru a na svou duši, že jest v pravdě rak. což tu svědčí. A to o každú věc takové listovní svědomí bude moci dáti. Jestliže b>""; pak kto chtěl svědomí dáti při eskách aneb při registříeh^ purkrabských neb komorních, tak jakž by měl listem dáti, to bude moci u ciniti; kromě když by se cti, hrdla a gruntuo[v]. když by o to puobon byl neb obeslání, aneb z těch tří jedné věci dotýkalo, tu každý povinen bude osobně stati a svedomie dáti při úřadě desk zemských, tak jakž o tom prve zřízení zemské ukazují.-1 24. Ttem konšelé"1 v městech královských, kteříž přísežní sou. též budú moci listem zavřeným pod pečetí městekú svedomie dávat i, vezmouce to, což vyznávají, na tu přísahu, kterúž sú Pánu Bohu a králi Jeho Milosti k úřadu1 u0 konšelskému učinili; též kromě těch tří nahoře psaných kusuofv] - cti. hrdla a gruntuo|vj,':' tu budú povinni osobně stávati podlé prvního zřízení zemského.2'1 25. Ttem což se pak jiných osedlých městekých lidí dotyce, takto se v tow."u! všecka, buď mčsta Království-1^1 českého"'krále Jeho Milosti, panská1'''^1 neb rytířská, zachovati mají, 4) to- tó> prd rw* gehomi: '■'•> tô ^ geho: [sic!] rněstčý [!] '■> pj v-'! Tisková chyba -Ceskližeby [!] '■'> Consseíé :i3; Tisková chybo - vrzadn [1] uu) Miestakrálow; čes ■ ™' pä//ská 19. T- Podle sněmovního usnesení í roku 1515 (rlk, Conciliai, i. 56-57) rozhodoval spor sám král a jen při své nepřítomnosti postupoval věc (bez púrionu) zemskému soudu, SvS dala králi dvouměsíční lhůtu k vyřízení. Po jejím uplynutí se mohl žalobce domáhat svého práva púhonern k zemskému soudu. 2a trvalé nepřítomnosti krále (a tato situace byla reálna, i za Ludvíka) se pak měl žalobce obrátit na zemský soud rovnou. Důvodem opatření byla snaha o urychlení procesu i při absenci panovníka, jako rozhodčího, jeho důsledkem bylo další posílení víivu zemského soudu jak vůči králi, tak vůči městům. 20. ,? Článek ohraničuje kompetenci zemského a městského práva, resp. šlechtických a mestských soudů v „nižších a menších věcech", tj. takových, které nejsou ošetřeny předchozími články SvS. 21. ,; Článek přesně souhlasí s usnesením sněmu svatodušního roku 1515 (RLK, Conciliai., s. 57), prohlašuje svobodu trhů v královských a poddanských městech. 22. ,: Výjimkou byly nadále spory o čest, hrdlo a statky, což a\c sensu stricto nebyly pouze „věci městské". Souvisí s čl 23. 23. ,; RLK, Conciliai, s. 58, má „registrech". ľ- Srov. VII, čl. 279-282,405. Poslední z článků písemné svědectví u purkrabského soudu ještě nepovoloval, usnesení svatodušního sněmu roku 1515 a tento článek SvS už ano, Doubravský podle nich upravil překlad čl. 279 a 405 ve smyslu, že „testi mon i um literám m eiiam acceptari debeť (František PALACKÝ (ed.), AČ V, s. 139 a 177). 24. ' Srov. čl. 23 a RLK, Conciliai, s. 58-59. S František PALACKÝ (tá),AČV., s. 250. 276 VLADISLAVSKÉZŔÍZEMI ZEMSKÉ že v každém**5 městě mají míri písaře městekého;>; člověka dobrého,"-1 na své cti do[b]-[fol. 6''] ře03--1 zachovalého. // kterýž zvláštní prísahu na to uěiniti má. napřed Pánu Bohu a všem svatým, králi Jeho Milosti, pánóm jich milostem a pánóm rytieřstvu, Pražanom a všem městóm i obyvatclóm Královstvie českého, že kteráž svedomie k soudóm zemským od měšťan toho města přijímači bude. že v tom tajnost zachová pod túž pokutu jako při soudu zemském.11 A tg svědomí takto prijímací má: Ktož by kolivčk v městě osedlý byl, tomu vydatí má přísahu túž jako při soudu zemském, kteráž oni stojíc [c| [!j a zdvih mi c [c] [!j dva prsty, uěiniti mají. Jiným pak v městě neosedlým a kteříž sú prvé v městě sousedé nebyli, má vydati přísahu, ktcrúž oni též jako při soudu zemském kíeěíce a položke dva prsty na kříži uciniti mají.2"1 A když ten písař taková svedomie přijímati bude, mají pří tom dva z konšeluo[vJ toho města býti. kdež by takové svědomí dáno býti mělo, A též také ten, kto/ by svědomí toho potreboval, bude moci s sebou micti dvě aneb tři osoby z stavu panského aneb rytierskeho, tak aby ty osoby nahoře dotčené všecky, kteréž by tak při toml->;>;' byly, to viděly a svědomý toho byly, že se takové svědomí řádně přijímá.$ A když se tak od písaře přísežného spíše to svědomí, tehdy to svědomí má se zapečetit] hned mestekú pečetí, žádnému ohledat i nedadúe pod touž přísahu, a těch pánuov neb dobrých lidí přítomných pečetí jednu neb dvěma; a hned má dáno býti tomu, ktož toho potřebie potřebuje. .A od takových svědku Q [v] zapsání písaři městekému má dáno býti po dvú groších" českých. A jestliže by pak kto z pánuojy] neb z rytířstva6"5 při tom svědomí sám býti nechtěl, tehdy bude moci na svém místě k tomu podlé napřed dotčeného zpuosobu s listem mocným posiati. A pakli by kto z stavuojvj svrchu pKaných toho všeho chtěl dóvěřiti písaři toho města při přítomnosti těch dvú ?. konšel, toho bude každý mieti vuoli.4' A takové svedomie též bude moci pečetí městekú zapecetíno býti. Pakli by který pán neb rytiersky člověk potřebovali jakého svědomí z toho města, s kterýmž by [fol. 7"] mě//stem ve při byl, kteréhož by proti témuž městu potřebovali: jestliže by toho svědomí nechtěl dáti jich písaři městekému psáti a v tom sobě něco obtěžoval, tehdy bude moci písaře z jiného města královského, panského neb rytierskeho, kterýž by na to přísahu měl, vzíti a tomu sobě podlé napřed psaného zpuosobu ty svědky dáti zapsati. A jestliže by pak chtěl písaře, kteříž svědomí u desk píší, k tomu vzíti, toho též každý bude vuoli micti, dadúc [!]ddd> tomu písaři to dvoje právo, což se kterému komorníku od úřadu desk do toho kraje dává. A k tomu od svědka zapsání po 4"^ groších'-' českých jemu samému, ktož by takové svědky psal. A žádný pán, rytiersky [!] člověk ani město, když by od svých lidí poddaných, a město neb měštěnín od svých spolusouseduo[vj aneb obyvateluo[v] toho města svědomí potřebovali, nemá sobě takového svědomí písaři toho města svého dáti zapisovat i, než má jiného písaře vzíti, buďto od desk neb z města královského aneb panského neb rytierskeho, a tak to svědomí v přítomnosti dvú neb tří osob z stavu panského neb rytířského zpuosobiti.s) Však proto při takové věci ten pořad"-' se zachovati má: groß wkáždě $ mésteké- ": dobré- [!] ,:|H| doře m) přito Tisková chyba - Ryrijerz- stwa [!] m Tisková chyba - písmeno c veslovédadúcz r/ij*/{dadú z) rr,:' iiij h;i porzaad 25. '-■' Prozrazení svědectví bylo hrdelním deliktem „bez milosti'''. Srov, VZZ, čl. 219. ;) Srov. VIZ, cl. 221, kde je normována svedecká přísaha pro., lid obecný a městský". SvSještě navíc rozlišuje ceremoniál přísahy pro osedlé a neosedlé obyvatele měst. '-' Zde nastala významná odchylka proti usnesení sněmu svatodušního i roku 1515 (RLK, Conáíiai,, s. 60-61). Tarn k přijetí svědectví stačil přísežný městský písař a městská rada pouze připojila k jeho zápisu „beze všeho ohledání" městskou pečeť, nyní se vyžadovala účast 2 konšelů a také 2-3 šlechticů (kromě osoby požadující svědectví). Byla to však pravé apriorní nedůvěra mnoha, šlechticů v nestraň nosí městských soudů, jež byla příčinou popsané složité procedury přijímání svědectví. K tomu Karel MALÝ, Svatováclavská smlouvo (jako u Preambule), s. 208-209. 5) Zde měli tvůrci SvS na mysli objektivitu a nezávislost písaře, který zapisoval svědeckou výpověď. SVATOVÁCLAVSKÁ SMLOUVA 277 Ktož by svedomie jakého v týchž dotčených městech potřeboval, má to purgmistru a radě toho mesta puobonem po komorníku od úřadu desk zemských oznámiti. že potřebuje svedomie osoby jedné nebo viéce a jakého od nich svědomí potřebuje. A oni mají toho anebo ty k tomu připraviti, aby jem u svědomí dali zpuosobem nahoře psaným, kromě cti, hrdla a gruntuofv]. A od toho puohonu na místo aby tolikéž dáno bylo, jakž od starodávna bývalo. A jestliže by pak ti svědkové bez puohonu svěděiti chtěli, to budou moci dobre uči niti. A od každé osoby, kteréž by k tom u svědomí potřeboval, má dáno býti od obsílání po jednom groši českém. Též také potreboval-li by ktožkoií svědomí od lidí secllských aneb z městeček, buď krále Jeho Milostí, panských, rytierskych, aneb k mestu kterému příslušejících, i také od lidí duchovních osob z městeček i zc // vsí kterýchžkoli, ten má [fol. 7:] toho pána. rytířského člověka, město neb duchovního člověka pohnati, aby osoby, kteréž v témž puohonu zejména postaví, k tomu připravil^1 neb připravili, aby jemu svědčily, co jim o tom vědomo jest, zpuosobem napřed psaným. A při témž puohonu má položití, jakého svědomí žádá; kromě cti, hrdla a grutituofv], jakž se svrchu píše, o to osedlí mčš-rané budou povinni osobně před úřadem desk zemských stávati a svědomí dávati, přísahu činíce, jako od starodávna bývalo při dskáeh zemských, stojíc, zdvihna dva prsty. Než což sc neosedlýeb lidí dotýčc, ti také o čest, hrdlo a grunty před úřadem desk zemských přísahy klcčíc[e] [!] činiti mají, jakož prvé zachováváno bylo. Také což se svedomie od purgmistra a rady přísežné v kterémžkolivčkhKl> mčstč dotyce, potřeboval-li by jich kto společně k jakému svědomí a na nich toho žádal, aby mu vyznali, ješto by ta věc před nimi v radě zjevně se dála krom soudu, tu mají společně listem svým, tak jakž často dotčeno, svědomí dávati. Než dotýkalo-li by se kterých osob zvláštních rozdílně, ti mají svědomí dávati každý zvlášť, jakž prvé položeno. Jest-li pak, že by ten. ktož by k svědomí potřebován byl. od purgmistra a konšel aneb od kterého pána neb rytířského člověka, též od osoby duchovní aneb od úředníka krále Jeho Milosti aneb kterého z svrchu psaných stavuofv] nebyl k tomu připraven, aby svědomí dal zpuosobem nahoře psaným: tehdy ktož jest takového svědomí potřeboval, jestliže by kterýž těch často dotčených stavuofv] aneb purgmistr a konšelé"1 to obmeškali a takového neb takových k svedomie nepřipravili, bude moci jich o to pohnati a o to k nim podlé zřízení zemského hleděti.61 Pakli by se purgmistrem a konšely aneb osobou tou z dotčených stavuo|y] při tom nic neobmeškalo a toho bezelstnost kto poká/.al, tehdy jim to k škodě býti nemá. A což se měst zavřených panských a rytierskych i duchovních lidí dotyce, tčž. písaře micti mají v každém'"-1 mčstě7) a též při tom při všem se tak v svědomí dávanie v//šelikterakým [fol. Sr] obyčejem jako jiná královská města zachovali mají. 26. Item což se svědomí dotýčc, kteréž by stav panský^ a rytířský stavu mčstekému dávati měl, to jim listovní zavřené pod svými pečeťmi1**- k jich soudóm, když by toho potřebovali a toho na nich žádali, dávati mají pod týmiž pokutami, jakž oni stavu panskému a rytířskému |!| sú povinni dávati, s těmito výměnkami:": Jestliže by který z stavu panského aneb rytierskeho dal svědomí osobě mčstekého stavu a skrz takové svědomí byl nařčen od toho, proti komuž by svědomí dával, tehdy při kterémž by se to soudu neb městu přihodilo, purgmistr a konšelé toho práva mají tomu pánu neb rytierskemu člo- ": Consselé Tisková chyba - brziprawil [I] tm kterěžkoliwiek '"-kazdě ® pasky k^ pečethrní wýměnkami 25. - Kriticky k tomuto opatření Karel MALÝ, Svatováclavská smlouvo, s. 209.0 „půhonu [svědka] k svedomí" VIZ, čl. 21. 1] Nelze popřít, že pres svou opatrnou formulaci (realizace je ponechána na dobré vůli vrchnosti) vedlo nařízení k postupnému zlepšování úrovně správy a soudnictvív malých poddanských městečkách. Více k comu František HOFFMAN M, České město ve středověku, Praha 1992, s. 269. 278 VLADISLAVSKÉ ZŘÍZEN í ZEMSKÉ věku, a hned zejména tu osobu, oznámiti, že jest svedomie jeho nařčeno. 'Tehdy ten pán neb rytiersky [!] člověk bude moci o nářek svědomí svého viniti tu osobu před soudem zemským tím zpuosobem. jakž zřiezení zemské o nářek cti okazuje/' 27. Ttem což se piva vaření dotyce, ta věc mezi stavy panským a rytierskym a stavem městekým jest odložena až do Šesti let od nynějšího času pořád zbehlých,1' a to bez újmy každé strany vší a všeliké spravedlnosti. Též také všecky zapovědí a pokuty pro to, aby kměstóm a trhómjich vezeno nebylo, minuti mají. kteréž sú se více z nelibosti nežli z jaké potřeby až do těchto časuo[v] dály. Což se pak lidí obecních sedlskýeh dotyce při piva na prodaj vaření, to stuoj při nálezu krále Jiřího slavné paměti.-' 28. item nepřátele, kteříž sú aneb by ještě byli, buďto z stavu kterého aneb osoby které, ti a takoví mají býti a sou všech nás tří stavuo[vJ nerozdílně nepřátelé a k těm a takovým vsiekni tři stavové máme a povinni smc:Tiri':i i slibujemnnn> se zachovati, tak jakž o tom zří-zení°w.'' obecní předešlé okazuje.:) [fol.8'-'] 29. Item nalezli vuobec za právo: Jestliže by kterýmikoli nepřátclóm zemským, buďto stavu kterého neb osoby, glejtové dáni byli, aby v tom glejtu žádnému takovému ani jich pomocníkómptp-' žádný koní nedával, neprodával1^11 a nesměňoval ani puojčoval ani zbroje, ani bráni všelijaké, též ani peněz a pod žádným vymyšleným obyčcjemrrr'jich jinak nijakž neícdroval, leč jídlem'^ neb pitím buď za penieze neb darmo, toho vuoli každý měj. než jiným ničími ani radou pod pokutu cti, hrdla ztracení, a to po dnešní den.1' 30. item což se ručnic dotyce, ode všech tří stavuojv] takto jest svoleno: Aby žádná osoba z žádného stavu, též také i žádný člověk obecní s žádnu ručnicí nejezdil a nechodil více buďto v městech, v městečkách, vc všech ani po cestách a silniciech. a to konečně do Vánoc najprv příštích. Pakli by kto z kteréhožkoli stavu anebo i člověk sedlský a obecní po Vánocech byl postižen, a n s jakú ručnicí jede anebo jde, k tomu každému má sazeno býti jakožto k člověku"0 lotrovskému a vc zlém podezřelému, kterýž práva užiti nebude moci. Než pro potřebu války ručnice vsiekni lidé všech stavuo[v] míti mohu v svých domicil, tak aby takovým nepřátelóm takovými ručnicemi odpírati a odolávati mohli.-1 31. Item což se stanných11"0 práv do týče př[e]dhh;' vymazáním té smlúvy prve mezi stavy učiněné,1' taková stanná™'* práva mají při'-vv,wl rozsudku slavné paměti krále Jeho Milosti zůstati a při sněmč najprv příštím a budúcim v to se má vzhlédnuti a na místě postavili prd r,rilJ srny [!] slibugě Tisková chybo - zzzýzenij [!] :™ pomocnikô w> nepdáwa; '"] obyčegě gijd lě ":; Tisková chybo - člowirku [I] Stá ných ,;V'-'' Stá ní Tisková chyba - przž [!] 26. 15 Srov. VZZ, IV 94 a RLK, Concilia /., 5.60. Pán nebo rytíř měl možnost (a podle VZZ fakticky povinnost) pohnat dotyčného pred zemský soud, Měšťanům se obdobné příležitosti nedostalo. Karel MALÝ, Svatováclavská smlouva, s. 209, Ivan MARTINOVSKÝ, Zápas o uznání, s. 157. 27. i! Důvod odkladu byl v zásadě stejný jako u cl. 17: očekávaná nepopulámost faktického uznání práva šlechty vařit pivo, a proto snaha učinit rezignaci měst na kdysi tak významný méstský monopol měšťanům stravitelnější. Ale k novému jednání o vařeni piva už nikdy nedošlo. - František PALACKÝ (eá),AČM, s, 436. 28. :;' Článek oficiálně ohlásil zastavení nepřátelství mezi stavy. 29. '-' Základem článku je usnesení sněmu svatohavelského z roku 1510, které přešlo clo VZZ jako dodatečný čl. 561 Palackého edice (František PALACKÝ (ed,), AČ V., s. 265), Ke glejtování monograficky Josef KLIMENT, Glejty v českém státě, Praha 1929, 30. 1; Tento článek byl roku 1523 nahrazen Zřízením o ručnicích (dále ZR) (CIBIV., 1. Josef a Herrnenegiíd JIREČKOVÉ (edd,), Zřízení zemská Království českého XV!. veku, Praha 1882, s. 105-109). Mové vydáni ZR přinášíme v dalším oddílu této práce (ZDf.s. 287-291). 31. a Tj. usnesení sněmu svatodušního z roku 1515, které bylo roku 1516 přes odpor mést vymazáno z desek, SVATOVÁCLAVSKÁ .SMLOUVA 279 podlé toho rozsudku krále Jeho Milosti osobami k tomu ze všech tří stavu o [v] volenými a vybranými. 32. Itcm což se práva dotyce buďto při puohoních. tak jakž*^ jest túto smlúvú nyní smluveno a zavříno aneb při práva vedení, to buď všem osobám i jedné každé osobě svobodné kterchožkoli stavu jednostajne, tak aby jedna každá osoba % kterchožkoli stavu překážky v tom111'1 neměla, než aby tu svobo//du měla poháněti, z čehož přísluší podlé [fol.9r| této smi ú v y nynější, í také právo věsti a d oves ti, tak jakž od starodávna bývalo.1' 33. Iterri z těch ze všech zápisuo[v] postranních, kteříž s ú v těchto ruoznicteh mezi stavy a stavem učiněni, všickni tři stavové i také stav každý se propouštějí. Než při zápisích obecních dskami učiněných k obhajování a dopomáhání práva stati mají všicknizzz;i tří stavové, tak jakž sú sc společně dskami zemskými zapsali a zavázali i také přiznali.-1 a"a> 34. Item což se berně svolen ie1^ všech tří $tavuo[v] tohoto královstvie vybrání, jak má brána a vybírána býti, dotýče, takto sme;;i se na tom svolili:1'' 35. Item všickni tři stavové z Království českého i také jejich poddaní, též i poddaní osob duchovních, že každý má dáti z statku, kterýž má na zemi, buďto dědického, manského neb zápisného i mčstekého, též také dědiníei. zač který na zemi má, zač by spravedlivě stál ten statek, z každé kopy grošuo|v] českých puol groše českého; též také i z peněz, ktož které na úrocích a komorních platech mají. Též lidé k zámkom'-' krále jeho Milostid;i příslušející týmž svrchu psaným obyčejem^ dáti mají.1- A ta do Hrom nic najprv příštích dána a položena býti má osobám níže položeným. 36. Item na takový zpuosob každý z statku svého tu pomoc a berni dáti má, A sám každý na sve svědomí statek svójf*> šacuj a podlé toho z statku svého, jakž napřed stojí, berni daj těm osobám, kteříž k vybierání té berně zřízeni budú. A když tu berni dávati bude. tehdy každý z stavu panského a rytierskeho list pod pečetí svú má při té berni osobám těm dáti, že to k svému svedomie bére, že jest spravedlivě z statku svého tu berni dal i také zg) lidí a poddaných svých, a to rozdílně co z$ lidí a co z statku svého. A též stav měst-cký aby pod pečetí městekú zé: každého města učinili a při té berni listy takové položili. Pakli by kto1"-"' zřete dl//ně dal méně. nežli by povinen byl, tehdy ty osoby aby jej napravily. [fol, 9"] aby učinil to, což spravedlivé bude. 37. Item což se těch osob, kteříž sľl M krále Jeho Milost, buďjsúee jistci aneb rukojmě,1' jakéžkolivck súftiy^ dali, ti a takoví budú moci sobe sumy'' své na té berni vyrážet i, však když napřed takové za jeho Milostik) dání před těmi, ktož berni vybírati budú, pokáze spravedlivě. A též i ti. kteříž sú Jeho Milosti královské jakých peněz puojcili, mají sobe vyrážeti. mi t5 *ui jjskQvá chyba - písmeno i ve slově jakž je vytištěno v mezeře mezi odstavci, nad koncem řádku zawřýno z-l] Tisková chyba - ve šlové je vytištěna namísto závěrečného i dvojtečka (wssyczkn:) W$ In margi-ne vpravo od odstavce se nachází pětiřádkový přípisek, jehož část však chybí, neboťbylo zřejmě seříznuto při knihařském zpracování tisku:Tu Z[......(?)]//takow[e po]//kuty [.,, (?)]//a po[.... (?)]//zenij 9 srny [!] b) In margine vpravo od odstavce se nachází dvouřádkový přípisek, jehož část však byla zřejmě seříznuto při knihařském zpracování tisku; toto//[.....(?)]nij i [...(?)] ci zámkó Pod slovem kto vytištěno písmeno C '-Rukóymě Sumy t:: gehomi: 32. l! Souvisí s íl. 28. Po zastavení nepřátelství měl opět každý právo pohánět a vymáhat přisouzené nároky nyní ovšem již s přihlédnutím kSvS. 33. !l Souvisí s cl. 28. V návaznosti na zastavení nepřátelství byly zrušeny všechny „postranní" (separátní) zápisy šlechty proti městům a naopak. 34. Berně byla určena na úhradu na svou dobu obrovského dluhu po králi Vladislavovi; 208 910 kopgr. (František PALACKÝ, Dějiny V. L, Praha 1939, s. 465-466). 35. i: Odhad ceny majetku si měl každý poplatník provést sám. Viz ČI. 36.