Kroniky z doby husitské                               Karolína
Jochová

·         kroniky vznikly během husitské revoluce (15. století) a zachycují jen určité období

·         díla jsou ovlivněna náboženstvím (katolicismus, utrakvismus)

·         nejznámější autor doby je Vavřinec z Březové (samostatný referát)

Starý kolegiát pražský

·         neznámá identita, označení vymyslel František Palacký

·         napsal nerozsáhlou práci, latinsky, popisující období 1419-1441, zaznamenával události,
které sám prožil

·         je možné, že se jednalo o Petra z Mladoňovic, Jana Příbrama (Husův žák, myslitel a
ideolog husitské pravice), nebo Jana z Borotína (též Husův žák a univerzitní mistr)

·         jeho dílo svědčí o tom, že byl mistr vysokého učení v Praze: české záznamy přeložil do
latiny (v jiném zdroji je jeho latina považována za laickou[1]), odkaz na antické autory, zájem o
osoby z pražské univerzity, bitevní scény

·         využití východočeských análů dokazuje, že měl spojitost s Hradcem Králové-v úvahu
přichází mistr Petr z Hradce (žák Jana Příbrama, hus. konzervativec)

·         při bouřích v roce 1422 (po popravě Jana Želivského) mu byl ukraden původní rukopis Husův

·         účastnil se tažení proti Žižkovi, kterého odsuzoval

·         dílo patří k nejcennějším vyprávěcím pramenům husitské doby

Mikuláš Biskupec z Pelhřimova

·         v roce 1409 získal titul bakaláře svobodných umění na pražské univerzitě

·         v letech 1415-1420 působil jako farář v Kondraci pod Blaníkem, později v Písku

·         více než 30 let stál v čele táborské církve (od založení Tábora v roce 1420)

·         jeho nejrosáhlejší dílo Kronika táborská vznikla v 30. a 40. letech 15. století

·         je psána latinsky, má tři části a obsahuje průběh přibližně dvacetiletých sporů mezi
pražskými a táborskými duchovními a při táborských kněží

·         zemřel jako stařec asi roku 1459 na jednom z hradů Jiřího z Poděbrad, který ho věznil

Bartošek z Drahonic

·         narodil se přibližně roku 1390

·         pocházel z rodiny, která vlastnila menší statek v pobrdské oblasti (Příbram, Beroun)

·         byl katolickým vojákem v družině, která podporovala Zikmunda Lucemburského

·         v době bojů hájil Pražský hrad, objevuje se na Karlštejně

·         svoji Kroniku Bartoška z Drahonic napsal v latině, kterou příliš neovládal, je ale
napsána objektivně a popisuje válečné dění v rozmezí 1419-1443

·         zemřel asi v roce 1443

Petr z Mladoňovic

·         narodil se asi v roce 1390

·         v roce 1409 se stal bakalářem, byl Husův žák

·         v průběhu Kostnického koncilu se stal písařem pro Jana z Chlumu; vyřizoval veškerou
korespondenci a tím poznal všechny podrobnosti Husova procesu

·         jeho díla popisují právě Kostnický koncil a poslední měsíce Husova života, nikoliv
husitskou revoluci

·         Zpráva o mistru Janu Husovi v Kostnici je psána v latině a zachycuje i rozhovor mezi
Zikmundem a kardinály o upálení Husa a Jeronýma Pražského

·         další dílo Vypravování (,,Narratio“) pojednává o další oběti Kostnického koncilu
Jeronýmovi Pražském, ke kterému choval úctu

·         umírá v roce 1451

Eneáš (Aeneas) Silvius Piccolomini (Pius II.)

·         narodil se 18. října 1405 v Corsignanu (Itálie) v šlechtické rodině

·         studoval práva v Sieně, zajímal se o antické autory

·         později se stal humanistou a spisovatelem

·         v roce 1432 se ocitl na basilejském koncilu (kvůli kardinálovi jménem Dominik de
Capranica), stál na straně koncilu

·         ve 40. letech našel uplatnění na dvoře Fridricha III.

·         později se stal biskupem, kardinálem a papežem (přijal jméno Pius II.)

·         v Čechách pobýval jen krátkou dobu, ale napsal pro nás nejvýznamější dílo Historia
Bohemica (Historii českou), psanou latinsky, která zachycuje českou historii od příchodu praotce
Čecha po 14. století

·         nenáviděl všechno husitské, což projevil právě ve svém díle Historica Bohemica (nazývá je
kacíři a barbary)

·         zemřel v roce 1452

Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi, čeledínu krále Václava

·         spory o jejím vzniku (pravděpodobně druhá polovina 15. století)

·         anonymní autor

·         popisuje Žižkovu činnost, zdrojem byly rukopisy

Prameny:
FRB V, ed.: Goll, Jaroslav. Praha 1893, s. 589-628 (Bartošek z Drahonic)
FRB VII, ed.: Emler, Josef. Praha. (Eneáš Silvius)
FRB VIII, ed.: Novotný, Václav. Praha 1932, s. 25-120, 339-350. (Petr z Mladoňovic)

Literatura
ČORNEJ, Petr. Tajemství českých kronik. Cesty ke kořenům husitské tradice. Praha, 1987.
HAVRÁNEK, Bohuslav, Josef HRABÁK a Jiří DAŇHELKA. Výbor z české literatury doby husitské II. Praha,
1964.
VALENTA, Josef. Petra z Mladoňovic Relatio. Stylistický rozbor. Brno, 2015. Magisterská diplomová
práce. Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Vedoucí práce prof. PhDr. Jana Nechutová, CSc.
dostupné online z: https://is.muni.cz/th/wri1w/Dipl_Valenta_final.pdf
________________________________

[1] HAVRÁNEK, Bohuslav, Josef HRABÁK a Jiří DAŇHELKA. Výbor z české literatury doby husitské II.
Praha 1964, s. 287