Analýza 

Učení není izolovanou záležitostí, ale stále více se odehrává v prostředí sítě, což je téma spojené s osobnostmi Siemense a Downese – konektivismem, ve kterém je součástí učení získávání sociálních vazeb a spolupráce. Základní myšlenka spočívá v tom, že se znalosti a informace propojují a mají vzájemnou souvislost a vztahy. Pro učení je klíčový kontakt s dalšími lidmi, ale také schopnost propojovat a provazovat stávající znalosti, dokumenty, témata. Na druhou stranu je třeba říci, že konektivismus není přijímán bez výhrad. 

Aktuálně pak vyvstává otázka, jak vzdělávat introverty, neboť konektivismus jako takový je intenzivně zaměřený na komunity a komunikaci a tímto směrem se ubírá také podstatná část online vzdělávání, což pro introverty nemusí být příjemný ani efektivní studijní koncept. 

Významné téma, které na konektivismus navazuje, je tvorba osobního vzdělávacího prostředí, které předpokládá racionální a kritickou reflexi zdrojů i vlastních vzdělávacích potřeb a cílů. Velká část modelů současně akcentuje rozměr sdílení a spolupráce. 

Jednou ze zajímavých činností, které souvisí s analýzou a přinesly je moderní technologie, je možnost mixování – propojování různých služeb, funkcí, zdrojů či rozhraní do jednoho celku, vybírání si toho nejlepšího a tvorba nových digitálních artefaktů z nich. Jde o jednu ze zcela nových kompetencí, které nemají blízkou analogii v “nedigitálním světě”. 

S tím souvisí také další moderní hnutí, které k různým činnostem dává předponu hack. Jde o způsob uvažování nad tím, jak lze pomocí technologií (ale nejen jich) efektivněji řešit různé problémy nebo nové situace či se učit. 

Na této úrovni je možné již nabízet různé alternativní vzdělávací zdroje nebo problémy s nejasným zadáním, se kterými mohou studenti aktivně pracovat, volit si vlastní cesty pro jejich řešení, vzájemně spolupracovat atp. Je přitom třeba zdůraznit, že zatímco ve všech firmách a institucích je spolupráce vnímána jako něco pozitivního, ve vzdělávání je stále ostrakizována. Je tedy vhodné přemýšlet o takovém designu vzdělávání, který bude právě spolupráci podporovat. 

Slovesa 

Dedukujte, rozvrhněte, přezkoumejte, srovnejte, určete, zařaďte do kategorie, demonstrujte, analyzujte, seskupte, propojte 

Nástroje 

SimpleNote, Evernote, Numbers, Excel, QtiPlot, SciDAVis, Dropbox, Poplet, Realtimeboard 

Aktivity 

Hodnocení 

Jestliže má člověk na něco nového skutečně přijít, nestačí mu jen formální hodnocení důvěryhodnosti dokumentů nebo kritická práce s nimi, ale je třeba, aby k tomu přidal ještě jeden krok – formuloval vlastní hypotézy a adekvátním způsobem je testoval. Na to je těsně navázán požadavek na metodologické uchopení zvoleného tématu. Jistě není třeba, aby byl každý dobrým výzkumníkem, ale alespoň rámcová znalost metod a schopnost jejich využití je zcela zásadní. 

Moderní technologie v tomto ohledu mohou přinášet jak nové objekty zájmu (jak funguje online vzdělávání, co dělá člověk během čtení učebního materiálu), tak také nové metody získávání dat a jejich interpretace či vizualizace výsledků. Trend akcentující evidence-based learning je jednoznačný a jeho prvky lze doporučit při libovolné edukační aktivitě. 

Člověk by měl být schopen kritického posouzení textu či jiného obsahu, případně jeho racionálního a věcného komentování. Právě rozvoj argumentačních dovedností a schopnosti diskutovat je v online prostředí, kde s diskusemi pracují v podstatě všechny sociální sítě či weby, mimořádně důležitý. 

S tím souvisí koncept designového myšlení, které se může uplatnit jak při vývoji jednotlivých vzdělávacích nástrojů, tak také při práci s myšlením jedince. V řadě případů je postně efektivnější a lepší opustit normativní koncepty myšlení („já nejlépe vím, co druzí potřebují”) a věnovat se prototypování a testování, tedy procesu, kdy postupnou iterací dostáváme stále lepší výsledek. 

Z hlediska návrhu uživatelského designu je důležité vycházet z poznatků UX (například nenutit uživatele přemýšlet) a především respektovat zásady heuristické použitelnosti. Nielsen sestavil sadu pravidel, které umožňují testovat web nebo aplikaci z hlediska logiky ovládání, pochopitelnosti a pocitu bezpečí uživatele. Základním heuristickým testem by měla projít každá online vzdělávací platforma či aplikace. 

Důležitou sadou kompetencí je schopnost pracovat v týmu. Z hlediska psychologického lze oddělit kooperaci (spolupráci, kdy má každý jedinec v týmu jasnou a specifickou roli, za kterou může být hodnocen) a kolaboraci (všichni jsou zodpovědní za výsledek a případná diference rolí je až možným sekundárním jevem). 

Spolupráce v online prostředí přitom přináší řadu specifik, stejně jako řízení týmů, které se v něm pohybují. Pro jejich organisaci lze použít různé online nástroje, které umožňují zajistit jak komunikaci v týmu, tak také případnou možnost hlídání plnění činností, řízení úkolů, trackování času atp. 

Slovesa 

Kontrolujte, tvořte hypotézy, kritizujte, posuzujte, suďte, hodnoťte, testujte, detekujte, sledujte 

Nástroje 

Skype, Facebook, Google+, Edmodo, Jot, Paper, Marvel, PopApp, Basecamp, Trello, Google Apps, Survio 

Aktivity 

Posouzení, shrnutí, sebehodnocení, zpráva, průzkum, protokol, vyjádření názoru, kritické zhodnocení 

Osobnosti 

Díky internetu dochází k významné globalizaci a propojování lidí, takže se mohou snáze uplatnit také alternativní tvořivé přístupy nebo budovat komunity v globálním měřítku. Každý se může podílet na designu i samotné tvorbě zcela nových originálních projektů. Edukační aktivity mohou být designovány právě s ohledem na tvůrčí potenciál a využití specifických kompetencí jednotlivých osob. 

Jestliže má člověk publikovat svá díla, musí disponovat poměrně širokou škálou kompetencí, které dříve potřebovala úzká skupina osob – od samotných znalostí a dovedností spojených s tvorbou (například tvůrčí psaní) přes znalost technického charakteru až po základy marketingu v online prostředí, pokud si má zajistit čtenost či sledovanost. Sociální sítě slouží nejen pro učení a běžné udržování sociálních vazeb, ale jsou integrální součástí kulturního kapitálu dané osoby. 

Online sebeprezentace vede přirozeně k otázkám po tom, jak by taková činnost měla vypadat, co o sobě člověk sdělovat má, a co nikoliv. Je nutné přitom respektovat názorové rámce některých studentů či vzdělavatelů, kteří se například na vybraných sociálních sítích presentovat nechtějí nebo obecně usilují o minimalizaci digitální stopy. 

Zásadní kompetencí v oblasti tvorby je kreativita, tedy schopnost originálně vytvářet či promýšlet nové věci. Ačkoli již škola nepostihuje studenty za psaní básniček nebo podobné aktivity (jak činila za první republiky), podle Robinsona kreativitu stále velice omezuje. Právě důraz na kreativitu je přitom pro moderní učení zcela zásadní. Místo snahy připodobňovat se jistému vzoru se rozvíjí možnost tvorby zcela nových a originálních konceptů, na kterých mohou studenti svobodně pracovat. 

Digitální technologie zajímavým způsobem rozvíjejí možnost práce s kreativními technikami o prvek multimedializace a spolupráce. Například myšlenkové mapy lze doplňovat videi či obrázky, případně na nich v reálném čase pracovat ve více lidech. Podobně lze přistupovat i k brainstormingu, ale také kolážovým metodám, deníkům atp. Kreativní techniky a technologie jsou vzájemně těsně propojené. 

Díky rychle se rozšiřujícím možnostem tvorby a učení se společenského života v online prostředí roste také význam schopnosti plánovat – ať již v dlouhodobém nebo krátkodobém horizontu. Různé nástroje umožňují tento proces zjednodušit a zpřehlednit, případně mohou přinášet zcela nové možnosti využití jednotlivých technik. Schopnost plánování a organizace času je důležitá jak v oblasti sebeřízeného či sebeurčeného učení, tak také například pro schopnost dokončování MOOC kurzů či jiných online vzdělávacích aktivit. 

Slovesa 

Změňte, vymyslete, navrhněte, sestavte, udělejte, najděte neobvyklou cestu, naplánujte, transformujte, formulujte předpoklady 

Nástroje 

iMove, BookCreator, Sigil, Story Creator, Trello, Google Calendar, Evernote, Wix, WordPress, Canva, Writt, YouTube, Sound Mixer