1. lekce 'idú Ha rocTM b CÔ<(>mji a3 ce k k 3 b aM KäTH h ctM ot Ilpkra. A3 ctím mcxkhhh. CTyacnTKa cim b KkpjiOBHfl yHHBepCHTÖT b ripkra. GieijBaM cjiaB&HCKa cpmiojibiHH. Cerä ci>m cjmh b nipBH Kypc h möhtc npaipecHOHkjniH HHrepfecH buje hc ck onperiejieHH, ho MHÖro cc mit e p c c ý n an ot' EtJirkpna h ot HÖEtnaTa hct6pbh, jíHTepaTypa u icyji-T^pa. C M&HTa nppikTCJiKa Teprkiia cue ot eiiHk cenMHua b CbipHH. TcprkHa c ßijirapita h e ot IIj[bBjj,hb. h th e CTyjieHTKa, cjifcaaa b ITpkra npkßo m hkohö-MHKa. B Cbtjma o6kie HMa Miibro npniiTejiH. Te ctujo ca CTyjieHTH h cerk cíne npn Tax Ha rbcTH. PyMen e ot BkpHa h »kbcc b cryaenTCKO oömcxiiTHe. Hfcro-BaTa cnennkjiHocT e HCTbpna. Mhtkö My c ctCTyncHT n nipim iipnareji, ho t&h e coiJibhiicu. AopH i*Ma CBÍm cbGcTseH anapTaMfenr h e mhöto hobojích ot TOßk. AnapTaMtHTtT He b tojihm, ho e b xy6aB CTkp KBapTkn b iienTT>pa na rparik. Mhtko DHiiar» c totöb na nocpfcma rbcTH n utru. fluäMaTa c PyMen ca mhoto npHHTHH H BfecCJIH MOMHGTa, nOnk3BaT HH It ľ íl M K o HHTepfccHO B CÖlJjHH. Tfc Ca rojifcMH noiHaßkiH na HCxopHHecKHTe h nyjirypHHTC nkMCTiiHun na EiJirapaa. fjjiec CMe hhji uch 3keflH0, MOMicTaTa iihmíi r 3anflTMa, 3ambTO nitke e CTyneHTCKH iipkjiiKK. Othd3MC na ii3/icT b Bokiia n na BiiTouia. C nkc ca h JipyrH CbCTyH^hth H3 PyMCH h Mhtko. m: - 3npaBeäTe, mommcts! P: - 3npkcTH, Mhmh! JJoGpe, ne ch Bfcie TyK. 3ano3Hkft ce, Tonk ca iiautHTe rficTeiiKH ot flpkra, Kíth h TcprkHa! m: - npKHTHO mu e, k3 ct.M ctcTyneiiTKa Ha Mhtko, k k 3 b 3m ce Mapka, ho »n»? T. - O ne, k3 ctjM 6tJiiapKa h BinpeKH ie CbM ot Hjiobjihb, Cbcjma 3a Mfene e noiTit R3T0 pbjíeH rpkn- Mkiiita mh e cotpHSiiKH, a ocbch rook t^k *hbíht h mh6to m6h npiiaTejiH. C PyMeH cmc ciyneHimH bwe ot yiii/imne. Ho K&th c b CÖtpHH h H3Ö61UO b El.JirkpHH 3a ntpBH nťr. M: - Tfa He ck jih 6tnrapKa? Otkbhc ch, hcxkhhh jih ch? T: - JJk, KkTH e hcxkhhh, y^h 6i>JirapcKK ckMO ot enim Meceu. h bmc He ronb- pH, uo flbcTa AOĎpfe pa36ítpa. Kt,jie ca MOMMeTaTa? m: - EtO TH TkM, xynyBaT ÔHJlfeTH. floabjIHH JIH CTC ot nocemfciiHeto na CbcpHM? Mhcjih, ie P y mc h h Mhtko ca no6pH eKCRyp30Bbrj,h. 25 T: II; - U,k, npeicpacnn. Hajifi ch CbrnacHa, K&th? 11 bp^mcto e mhóio iipwäriio CíirypHa cw, ne h Ka-rs e c mhöto flo6pk Bne«iaTJifenHH. i - Toni e nynkcHO. Eto h KkutHJiT pfeňc. Mhtko, ĎHJifeTHTe y rfeße jih ca Xaňae, ne operate Bfcqe hh laxaTl NOVA SLOVÍČKA vex m. Čech hcxkIihs /. Češka 6i»jirapHH m. Bulhar SijirapKa f. Bulharka CTyj(tHT m. student cTynenTKa f. studentka yHHBcpcHTČT m. univerzita cjifeflBaM -aui ned. studovat cjiaBkiiCKH adj. slovanský e«Bá adv. sotva, stěží; teprve Kype m. kurs, ročník npoi[)ecaonajieH adj. odborný HHTepfec m. zájem bme adv. ještě; již, už oiipeae/ifeii adj. určitý, určený HiiTepecýflaM ce -aui ned. zajímat se ufcHH pron. její HCTÓpuii f. historie, dějiny cfcjjMnira f. týden npHHTeji m. přítel, kamarád npHkrejiKa f. přítelkyně, kamarádka iipn tJix u nich neHTi>p m. střed, centrum npaao n. právo, zde práva HKCiHOMHKa f. ekonomika, zde ekonomie oSane cop, (a)však, ale Mii6ro adv. mnoho, hodně, velmi rocT m. host rbcTCHKa f. žena - host na rócTH na návštěvě, na návštěvu jKimřiH -eui ned. žít, bydlet o6me3KÍiTHe n. kolej, svobodárna utřete pron. jeho cnennájiHOCT f. obor ci,cTyjitHT m. spolužák ze studií coijMfrHen m- obyvatel Sofie cOfJjH&HKa /. obyvatelka Sofie flopn part. dokonce, až; i kdyby íimum -aui ned. mít cdĎCTBeu adj. vlastní anapraMCHT m. byt AOBfaiieH ;-adj. spokojený raná pron. to(to) rojiííM adj. velký xySan adj. krásný, hezký KRap-ráji m. čtvrť BHHarH adv. vždy rOTOB adj. hotový, připravený nocpfcmaM -aui ned. (při)vítat npnaTcn adj. příjemný Bfeceji adj. veselý momiIj n. chlapec, kluk nOKásBaM -aiu ned. ukazovat Hirrepccen adj. zajímavý BcíiHKO pron. všechno noaHaBaq m. znalec nkMtrniHK in. pomník, památník, památka naň adj. celý jieH m. den 3ae«no adv. společně, dohromady iiiíMaM -aw ned. nemít 3auÍTae n. [zaměstnání,, zde vyučování 26 3ambro cop. protože, poněvadž npaaHHK m. svátek OTiiBain -aiu ned. jít, jet, letět někam ínjieT m. výlet BĚse adv. již, už kuc n. jméno 3ano3HaBaM ce -am ned.seznamovat se bíiksm -aui ned. říkat, volal, zvát Hajiii part. že (ano)?, vždyť (přece) in.T m. zde krát; 3a ni.pBfi n. poprvé BinpcicH ie cop. ačkoliv, přestože píijieH adj. rodný ctyícHÍiK m. spolužák yiii/iHme n. škola H3661UO adv. vůbec, (vše)obecně ot KWifc adv. odkud ýia — hiii ned. učit se, studovat mčccu m. měsíc aócTa adv. dost, dostatečně pa36fapaM -am ned. rozumět, chápat K-bflfe adv. kde kro part. při ukazování hle KynysaM -aiu ned. kupovat 6HJifcT m. lístek, jízdenka ronbpa -huj ned. mluvit nocemfciiHe n. návštěva MÍtcrm -mu ned. myslet, domnívat se CKCKypaonbn m. průvodce upejcpaceH adj. skvělý, nádherný ctrjiäccH cti* zde souhlasím aptMe n. počasí; čas, doba ciirypeu cim zde být si jistý BnciaTufemic n. dojem Hyjifcceii adj. kouzelný, báječný pfcňc m. uupr. spojení, autobus xäiínc interj. při pobízení no tak Hpyr pron. jiný iiohtíi adv. téměř, skoro DALŠÍ NOVÁ SLOVÍČKA K LEKCI cnoprfecT m. sportovec HiDtrCHfep. m. inženýr jiĚjcap m. lékař yiiiTcji m. učitel yníiTejiKa f. učitelka nncaTe.11 m. spisovatel ,nnpfcKTOp m. ředitel npenon&HKa f. překladatelka My3hkkwT m. hudebník, muzikant TT.prŮBen m. obchodník, prodavač ceKpe-rapKa f. sekretářka KaceTa f. kazeta Hanin adv. venku npa-rá f. dveře qyameHfcn m. cizinec cTHxoTBopfenHe n. báseň TCTpáyKa /. sešit micajiKa f. pero /. pfcnHHK m. slovník 6paT m. bratr fíainá m. otec irtmeph f. dcera HÍíMO m. strýc jifejia f. teta ľ ku m. syn mt>ík m. muž, manžel *eHa f. žena, manželka rpfeujxa f. chyba Mysfeií m. muzeum rpaniiHa f. zahrada napK m. park ■ ?1 i OSOBNÍ ZÁJMENA Systém osobních zájmen je v bulharštině stejný jako v češtině: zájmena se liší podle osoby (1. - 3. ) a čísla (sg,, pl.), Na rozdíl od češtiny zájmeno pro 3- os, pl. nerozlišuje rody. sg. pl. i. os. ks 2. os. tJi 3. os. TÍ)H, TH, TO já ty on, ona, ono my vy oni, ony, ona PŘfTONMV ČAS SLOVESA BÝT Časování sloves v bulharštině se děje stejně jako v češtině podle tří osob (1. - 3.) a dvou čísel (sg., pl.) - sg- pl. 1. os. jsem jsme 2. os. CH CTe jsi Jste 3. os. e ca je jsou Poznámka: Tvary slovesa clm jsou ve vete? většinou neprízvučné (kromě případů, kdy jsou nositeli větného důrazu a kdy jsou ve spojení s Částicemi ho a jikJ. Ve větách se jich řas to užívá ve spojení s osobními zájmeny. ZÁPOR: CtM " - HC CÍM nejsem OTÁZKA: CtM cLm jih? jsem? ZÁPORNÁ OTÁZKA: CT,M ne cím jim? nejsem? Poznámky: částice ge a jih jsou vždy neprízvučné. Sloveso cbm je ve spojení s nimi prízvučné. Částice Ke stojí bezprostredné před f~ slovesem a píše se oddelene, částice na se klade v otázce za slovo, na něž se tážeme. Vety tázací se kromě tázacího slova vyznačují též specifickou intonací a důrazem na slově, na něž se tážeme. KLADNA ČÁSTICE: &a ano 28 CVIČENÍ \/ 1. Opakujte po učiteli. Překládejte vety do Šestiny. 1. As ctM CTynfeHT. 8. Hfae cvte ot npara. 2. T6fi e niisCHÉp. 9. Tfc ca ot Cfri|ms. 3. Hiic cmc jifexapH 10. T6ň c ot BiJirapna. 4. Til e yinrejiKa. 11. Biic CTyjifemif jih CTfe? 5. Biie ctc npnJiTejiH. 12. Bfie cTyíie-HTKa jih ctí? 6. Tfe ca cnopTÍícTH. 13. Th ne cit ifex. 7. Tli ch 6i;irapHH. 14. Th ne fe jih ot Hjióbiihb? 2. Odpovězte na otázky hladně i záporně. Vzor: A: Tit ĎtjrrapHH jih ch? B: fli, á3 Chin 6ÍJirapHH. Uí. &3 ue čím 6iJiiap«H. 1. TÍI CTyaCHT JIH CK? w, &3 ., . Hfe, 33 2. Tfe cnopTÍícTH jih ca? Tfe . . . Hfe. Tfe 3. Th y*tiiTeJiKa jih e? TJk . . , Hfe, TH 4. BÍ1C Jli.'Kapil JIH CT6? HÍie . . Hfe, Hne 5. Bde nfeKap jih ctc? m, 33 . . . Hfe, Í13 6, T6h tiiixeiifep jih e? as, t6íí . . Hfe, TOM 7. Th hc ch jih ot C6(jjii«? k3 . . . Ht. hi 8. Tfe iíc ca jih Btjirapu? w, T& . . . Ht. Tfe 9. Híic He CMt jih npHkTejiH? Sk, HÍie . . Hfe, HÍIC 10. A?( He cím jih siipaiía? TÍ ... Ht, TÍI 3. Ptejte se ve 2. a 3. osobě na zaměstnání lidí, které vám představí učitel. Využijte slovíček v závorkách. Pokuste se vystihnout intonaci tázací věty. Vzor: A; ToBa e MapfíH. (cTyneiiTna) B: Tfe cTyflfcHTKa jih e? Til cTyflěHTKa JIH CH? 1. T0Bk e 6paT mh. (imcaTeji) T6ii ... Tii 2. Tona e 6au:a mm. [jiHpfcfCTop) T6fi Bite 3. Tob3. e Jtfejia mb. [npeBOnaiKa] Tii , . . Bite 4. Tobíi ca MOHTe npHHTEJIH. ÍMyiIIKÍlIl 1 11 ) Tfe . . . Bite 5. Tona ca m6htc t6cth. (T^prónnii) Tfe . , . Bfac 6. Tona ca můhtc cbyHCHiiHKH. (ceicpeTapjcn) Tfe . . . Z9 4. Vyslechněte si a reprodukujte následující rozhovor. A: 3flpaBtň! 3ano3HÍ»H ce c môhtc npHÍtTejiH! ToBa e MBäii. B: A3 ctM Mbäh. IIpHkTHO mu e. Yhíitcji ct>m. C: Bíie ynhTeji jih ctc? A3 clmo ct,m yiHTejiKa. KäanaM ce Manbiia. B: Biie oGaie He CTe Sljirapita! C: He, aa ct>m lexxkHSi Or Eipiio cwi. A: A t od ä e m6íí ctyneHiiK ot yifajiHiue. Kä3Ba ce IléT-bp. C: npHÍiTHO mm e. Bbe uc ctí; jih yqfiTen? T6H ne e jih yifiTeji? B: Hfe, rieTtp He e y^HTcn, toíí e Jieicap. C: Touä e npejspäCHo! T6ň He fe jih «ex? A: He, t68 e 6t>JirapHH. A3 cimo ctM 6t.J]r apjsa. b) Sestavte podobný rozhovor sami. 5. Čtěte a překládejte do češtiny. 1. CóiJikh e CTŮJiHRa na Buirapasi. Til e mhóio xy6aB rpájj,. 2. MĎHTe npnJiTejiH ca rtpuH. Te ca ot C6jiyn h cimo ca cTyjieíiTH. 3. HäuíHTe t6cth ca neie b 'reaT-bpa. TaM e 11 upeBOjiäHKara. 4. Jlntc e xyfiaB fcccHCH j^feii. CjiLimeTO e npwJiTHO, hc b mhoto t6hjio. 5. ToBa e xacba c ufercxH ii&chh. Te ca BfecejiH h jicchh. 6. Hsbíh e ciijien bííti^p íi MtľJiá. BpeMeTO ne i; xyôaBO 3a ;xi»jn>r hít. 7. Tíi ch rojiJiM rep6ii. Miioro en ynopřin b pít6oTaTa. S. ToBä e jfipyr kjiíoh. Toň hc fc ot Tá3h Bpara. 9. Tli ne t Tyn. Ktflfc e rh, TOBa e Bbnpbci.T. 6.) Přeložte do bulharst iny. 1. Jsem studentka. 2. Ty jsi inženýr? 3. On je sportovec. 4. Oni jsou přátelé? 5. Nejsme obchodníci. 6. Vy nejste lékař? 7. Oni nejsou spolužáci? 8. Ona není z Bulharska? 9. Tohle Je můj bratr. 10. Tohle jsou mi hosté. 11. Je také lékař. 12. Ty nejsi Čech. 7. Napište jako diktát. riiTHT klAi ETtpa e jji-n-br. Ta BtsjrtxHa jt>jt6oko. BnxiiaMe ce ot irtam Ha bh-Ttp. CbJi3H're HHMaT CMHCbJí. Bijpx-bT ua xuma e b Mtrjia. ROD A ČÍSLO PODSTATNÝCH JMEN V bulharštině rozlišujeme u podstatných jmen stejně jako v češtině tři rody - mužský (m.), ženský (f.), a střední (n.). Podstatná jména se mění podle čísla, mohou vyjadřovat jednotné nebo množné číslo (sg. , pl. ). Na rozdíl od češtiny se bulharská podstatná jména neskloňuj!, tedy nemají pády! 0 vyjadřování jejich syntaktické funkce ve větě (t. j. pádových významů) viz. str. MASKULINA jsou zakončena stejně jako v češtině nejčastěji na souhlásku. Označují-1i osoby, mohou být zakončena na ^a, zí nebo ^o. Plurál se u těchto substantiv tvoří dvojím způsobem: jde -li o substantiva víceslabičná, je koncovka pl. (se stálým přízvukem), u jednoslabičných je koncovka -obc (se stálým přízvukem u většiny cizích a některých domácích slov). Podstatná jména zakončená v sg. na tvoří tvary plurálu pomocí koncovky -qbiih (příklady viz v cv. 8. a). rod zakončení jiná char. množ. Číslo přízvuk mužský souhl. víceslabičná — H stálý jednoslabičná -0DC pohyb 1. -a -a osobní -H stálý -o osobní -OBUH stálý Poznámky: 1. Před koncovkou v pl. dochází k hláskovým alternacím k > jj, r > 3.« x > £> např. : b&cthhk - b fec th jih h (noviny) npásnHK - iip:ViiinnH (svátek) óxpir - bKpt;n (okres). kotk\/x - xo*ýcn (kožich). Existují vsak některé výjimky, např: nex - itxn (Cech) 6pex - bpexH (ořech). 2. Kromě uvedených základních typů existují substantiva, u nichž dochází k rázným změnám v kořeni (proměnlivé », vkladné c, %) nebo neproduktivní typy s nepravidelnými koncovkami: Bpar - 6peroi)fe (břeh) 6ctjiě;h - 6ert>jmii (utečenec) 31 Mferi.p - MéxpH [metr) Bptx - iií,p\oiit (vrch) MřiMtK - momuíi (chlapec) ufcuTtp - iifcíiTpoBe (střed) kIimt>k - KÍíM-bHH (kámen) 6poň - 6p6eBe (počet) koh - kohí; (kůň). ctjiHHHH - ctjiHHH (vesničan). FEMININA jsou stejně jako v češtině zakončena především na (P° měkké souhlásce a samohlásce na ^h) řidčeji na souhlásku. Plurál se tvoří pomocí koncovky ^h. Prízvuk u feminin Je stálý (příklady viz v cv. 8.d). rod zakončení množ. číslo prízvuk ženský -a, -» souhl. -n - H stálý stálý Poznámka: Kromě těchto základních typů se i u feminin vyskytují substantiva se změnami v kořeni nebo s nepravidelnými koncovkami, napr. : MJfChji - MJicjiii (myšlenka) iičcch - nfeCHH (píseň) pucá - pi>nc (ruka) OBua - OBufe (ovce) NEUTRA jsou podobně jako v češtině zakončena na nebo (zne), neutra cizího původu pak i na zH> zX< ZE- Plurál se u neuter zakončených na ^ a -ne a u substantiv zakončených na -ue, -uie tvoří koncovkou zA (po samohlásce -h- potom -na). Neu~ tra zakončená na ^e., -se, -Jie mají v plurálu koncovku -eľa. Prízvuk je u většiny neuter stálý (příklady viz v cv. S.f). rod zakončení jiná char. množ. číslo pfízvuk střední -0, čí (í& -i na konc. -D.e, -ume ' mm t v -a stálý -HC '" 1 -a stálý -Me -eHa na konc. -e, -4e, ne -eTa stálý původní adj. -H stálý -h, -y cizí slova -Ta stálý Poznámky: 32 Kromě uvedených základních typů existují i neproduktivní typy s nepravidelnými koncovkami, např.: ncTfe - nccá (dítě] ijijfeTe - ubctíi (květina) ok6 - oth (oko) yxó - yutfi (ucho) P^mo - paMCHĚ i paMeiii (rameno) -». -v. -io jsou neutry s pl. na -Ta : TaKch - TaKcíiTa (taxi), Mento - MeHRrra (menu). CVIČENÍ iíc6fc - neôecá (nebe) Slova cizího původu zakončená na 8. Opakujte po učiteli. Zapamatujte si jednotlivé způsoby tvoření plurálu u substantiv. a) pravidelné tvoření plurálu u maskulin: npHÍrreji - npwíiTeJiH (přítel) flOKJiaa - flOKJi&flH (referát) hí3tjicjx - BiarjicflH (názor) ni>np6c - Bi.np6cH (otázka) 6auia - 6amji (otec) CiňK^ - ciflíiH (soudce) c ni! CHHOBfc (syn) rpaji rpanoafe (město) rjiac rjiacoBfc (hlas) BHK bhkob c (výkřik) b J tvoření plurálu u maskulin se zmenou v kořeni: C3Íik - e 3 hun (jazyk) cTOM&x - ctomžich (žaludek) näMexiiHK - akMCTHHgH (pomník) xnpypr_ - XHpyp3_H (chirurg) 6ijirapjra - ötjirapn (Bulhar) rpa*naniiii - rpäauxami (občan) lyameHéii - ■"jyjitneunii (cizinec) reäT^p - TeaTpti (divadlo) opraníi3£M - opranii3MH KÍlCTiM - KOCMH (vlas) opfeji - opjifa (orel) hbht - uBeTOBt (barva) c) nepravidelné tvoření plurálu u maskulin: siiTip - BejrpOBfc (vítr) ntHTtp - tifcíiTpoBe (střed) rocnoaka " rocnoflá (pán) muk - Mi,xk_ (muž) KOH - KOHfc (kůň) khh3 - KHH3t (kníže) nap - napfe (car) Kpaji - Kpajifc (král) hlt - nJTHma (cesta) Kpafí - Kpamita (kraj) 33 aeu - mm (den) 310 - ;H,6n (zub) nptcT - nptcTH (prst) rocT - rócTH (host) J11.H - jn,»iii (paprsek) xpacT - xpäcTH (křoví) m.JíK - ní.mtiH (vlk) 6par - 6pá-rH (bratr) kp a k - lepána (noha) por - porá (roh) JIHCT - JlílCTOBe (xapTÍiH) (list) JIHCT& (Ha ^ipBfeTa) 3byK - 3BVK0Be (rjiácHH :i ci.rjiacHn) (zvuk) 3iiýnM (napr. My3eikaJiHH tÓiiobc) kjioh - KJ1QHOB& (na npeHiipitiiTHH) (větev, odvětví, pobočka) KJlf>HH (íia fllpBČ) d) pravidelné tvoření plurálu u feminin: aceiiji - aíeiiíf (žena) Gejifeacxa. - 6cnfc*Kn (poznámka) upi.3Ka, - Bpi»3KH (vazba) ui>iuepii - jn,mcpii (dcera) 36MÍ - 3CMÍi (země) reópiia - TeópHii (teorie) bt>3m6;khoct - b1j3m63khocth (možnost) flJiaH - íiJiánH (dlaň) nou] - ubílili (noc) Bfeiep - Bfc^epw (večer) e) tvoření plurálu u feminin se změnami v kořeni: npoMJiHa - npoMfeHH (změna) irfeceH - ntcHii (píseň) nkpxa - MipKw (míra, opatření) MHCtJi - míicjib (myšlenka) p-bKk - pi,iiě (ruka) Bpj»u - bÍ£bh (provaz) f) pravidlené tvoření plurálu u neuter: nwcMÓ - miCMá (dopis) cfejio - cejiŽi (vesnice) yduiHine - yníiJjHina (škola) anufc - nňn,h (vejce) JiHijfc. - jihu k (obličej) atenáHHC - sKejiamjfl (přání) OTHOiufeitHe - OTHOuifeHHH (vztah) 3iiaMe - 3naMeHá (prapor) { íimc - HMCťrh (jméno) Mopfe - MopfcTa (moře) K^'íe - k V t e t a (pes) í Hacck6mo_ - HaceKOMH (hmyz) .3KHb()TII0 - ŠKUBOT!!!! (ŽÍVOČÍCh) jKypH - atVpMTa (porota) ÔHJKJŕ - ÔHatVľa (šperk) afo - peBjÓTa (revue) g) nepravidelné tvoření plurálu u neuter a tvoření se změnou v kořeni: m&cto - Mečia (místo) ok6 - oih (oko) jKTfe - nená (dítě) yxíi - yiuk (ucho) nyno - yyneca (zázrak) 34 KOJi&KO - KoneHC i Končila (koleno) päMO - paineHe i paMeHä (rameno) Kj'ii-ii! - KpHJifc Í icptuiä (křídlo) atpBÔ - fl-bpBĚTa (b ropara) (strom) jn.pna (3a ropfciie) (dřevo) 9. Tvořte množné číslo od nás ledujících slov a) HHpfelCTOp noMáT crapeu jiimp bk yc ii.fc.nr UHJ1 Kype epos (pohoří) (ředitel) (rajče) (stařec) (litr) (chuť, vkus) (dluh) (podíl) (kurs) (termín) 3 ;n.i '.>.'[ H nex KHJiorpáM h rp&M HJl6n H 3eJienwyK 3 aKĎH 11 naparpá4> II 'I .'i1 i 11 .ii.il peajiíi3BM s ; Hl I LI K HenocrárbK inpas pornaH xjtsi6 tuyíM Miir Tpyji THIT (závod a dílna) (kilogram a gram) (ovoce a zelenina) (zákon a paragraf) (plán a dluh) (realismus) (kritik) (nedostatek) (výraz) (román) (chléb) (zvuk, šum) (okamžik) (práce, dílo) (typ) ctiiMHua n mulina CTÔiíHOCT n ncna 66jiKa n ôojiccT p-bKä B UJI&H Hacbita h 66;iacT (týden a rok) (hodnota a cena) (bolest a nemoc) (ruka a dlaň) (směr a oblast) nemo ceMfeftCTBO ^yncTBO (lůžko) (rodina) (cit) BneHaTJieHHC (dojem) 3HanH.e (znalost) nojit momííhc MOMK h ok6 (pole) (děvče) (chlapec] (oko) (dítě) d> 38k6h h npauo cíih n uLtuepk ycjiÔBHe h npeunocTdBKa (zákon a právo) (syn a dcera) (podmínka a předpoklad) 35 irpHiHJia h cnejjcrBtre BtnpĎC H OTTOBOp bôjracT k OKptr CBK^Hfla, MBH^Ta H >íác (příčina a následek) (otázka a odpověď) (kraj a okres) (vteřina, minuta a hodina) 10. Tvorte jednotné Číslo od následujících slov. SperoBfc roCTH (břehy) (hosté) MHCJIH flHH (dny) (myšlenky) uposópijii rp&!KjiairK K Pii K íl (nohy) (filmy) (okna) (občané) HtpstTa 6paTH upeMeHa (časy) (stromy) (květiny) (bratři) 11. Pfevedte do opačného čísla. 1, Hae CMe cnopTÍíCTH. 2. Tfe ch HyaoieH&ii. 3. Tit e hl-xkíihh. 4. A3 He cím jictc. 5. Bíic cTyirfcHTH jih cts? 6. Tob& ne cá nfeciiH, tobí ca CTHxOTBOpfe-iiHfl. 7. KýleTO e jKiinoTfio. 8. Tfe ca m6h roční, 9. Te ca 6par h cecTpk. 10. Híie CMe Ďtjirapa. 11. JléicapKa c%m. 12. ToBk ca TCTpájiKH, niicajiKH h pěnHHUH. 13. Tbň. e yneHHK. 14. Tfe HywieHCu jih ch? 15. Tobb e mč>ht hhho. 16. Tobíi nfecnH jih cá? 17. rpeuma jih e TOBá? Dejte podstatná jména v závorkách do množného Čísla. L. B Córjuifl iiMa (TeäTtp, Myaeft, rparrfiHa, napít, naMeTHHK). 2. MBäii h Ctě-ijian ca (crynéiiT), a Mapíia h Ejiéna ca bate (yieHfeiKa). 3. A3 ímim Miifaro (iItho n jifcjiH). 4. k-bjre ca HaitiHTe (rčiCT h hphhteji)? MĎHTa cecipä HMa (chh). 6.C6<{mh h riphra ca (rpa;i). CóiJmh n Bpara ca (cTÔJiHiia). 7. Bcíiikh ca Imx), 8. Bcíihkh ca (ateHä). 9. Tobí ca HurepfccHH (ijjhjim u Kokra}. 10. Be íi 'ik u (jieľíľ) ofiímar jioMáiiiiniTe (xiibotho). 1. To jsou moji přátelé. 2. Já jsem z Prahy. 3. Oni nejsou spolužáci? 4. Jmenuji se Jan. 5. Venku je silný vítr. 6. Naši hosté jsou Bulhaři. 7. Český jazyk není snadný. 8. Sofie Je jedno z nejstarších měst v Evropě. 8. Dnes je Sofie velké město s více než milionem obyvatel. 9. Jak se jmenujete? 10. To je od vás velmi milé. 11. To nic. 12. On má vlastní byt. 13. Jeho oborem je historie. 14. Vid1, že souhlasíš? 36