2. LEKCE CyTpwHTk y Hkc bkÍikh CýTpHH, KOráTO H3 jih3 SM OT KÍUI.h, CpfelIiaM BÍlIiarH yCMHXHaTH H cnpfeTnaTH ctcenH, kohto H3rjiéxHaT ciiókoííuii, roTÓBK I3ay pá6oTa cjien no^iiBKaTa. Bce ce nHTain híimut jih h Te cimnTe npo6jieMH, kohto HMa Bckxa cyTpnH nkuieTO ceMeňcTBO. Bchhkh cTcmaMe Mřibro pkHo. BinpeKH TOBk cecTpk mh nanpiíMcp TÓJiKOBa hccto 3aKT>ch&Ba 3a yHHJiHiue, ne KJikcHaTa y^fiTejiKa Bene ne^BenHisu BHKa po-HHTejiHTe hh, 3a na hm n3Kk3ba cb6cto hchobójictbo. HeBeHa, TaKk ce Kk3Ba cecTpk mh, ce o6jifaia mh6to ĎkBHO, 3auu*)to ino híkojiko niTHt npoMéiiH peuie-jrfenHeTo ch KaKBO na oĎJieife. Ocbčh TOBk BckKa cyTpnu 3aeMa 6knsTa noKaTÓ TkTKO He k H3MÍKiie ot TkM. A Hne, ocTkHajiHTe ce n ímíui aMc 3a nkr MHiiy™. MkňKa mh npnrÓTBH 3aKycKa 3a iikjioTO ceMeňcTBO. Cjikra Kaipfe h vka, Hapk3Ba xjik6, H3BkjKfla Ha MkcaTa Macji6, cíipeHe, Mta hjih Hemo apyro. Bcki-kii o6kiaMe npeceH xnk6, 3aTOBk TkTKO pkHO-pkHO ce Hapeacna npen xjieGkpHH-iiaTa. He BkpBaM o6kne, ie nkK TOJiKOBa My ce H3Jiii3a, n6-CK6po H3n6ji3Ba cjiynasi na ch K^nn h bccthhk. Gien saK^cxaTa maiíka mh mMÍma nkuiHTe h hh-iííiii e c. 6iue oĎJifana h oG^Ba MkjiKOTO mh GpkTne, h BinpeKH tobk HiiKora He iaKi.ciikna 3a pk6oTa. Eamk mh ce ct6ýxíia np-kB n cyTpeumaTa cyMaToxa He My ci>3nkBa HiiKaKBH npo6jieMH. Ho' róň HMa jjonuiHHTejiHH rpkacH. \KaTO npkBHJio BckKa cyTpnu onkK- % iůřtAif-A v-----' Ba kaKBH Mn6ro Bk*iiH (TexiecpbHHH o6k«HanHH, 6tp3a na nperjiena becthhka, cnyuia HOBHHHTe no pknHOTO h |B Kpka Ha KpkniiiaTa Tplrsa 3a pk6oTa)B no- CJieUHHH MOMfeHT.f A3 OTroBkpsíM 3a BbjjeHeTO Ha Mk jikhh mh 6pkr Baciui n neTCKaTa rpajik-Ha. BcexH JiéH MiinanaMc no ejiHH h cim n^T, ho Tbň BÍmarH otkphba TÓJiKOBa MHbro HHTepfccHH Hemk, ne k3 He ycnkBaM na OTrOBkpnM Ha BciiHKHTe My jtw6o-niiTiiH BMipócH. noHkKora iiMaMC h mujikii HenpHkTHOCTH, KorkTO h3 nc kbslm ot Hero na He cfc cnkpaMe |Ha Bckna Kpkixa. npenJikraM My nkň-pa3JiHHHH nemk, 3a na Me cjiýma h n3ni>JiHkBa MÓHTe HacTaBJíeHHH, ho ifecTO npncTnraMe b rpa-jjíraaTa noMTH nocjifenHH, 1Bt.b BceKH cjiý^aiíí CTpyBa mh ce, ie c H3KjncHeHHe Ha HeBfena h BaciuiHO BciniKii H3Jik3aMe ot kíuih yMopéHH h inucpiicmi bme ot cyTpHHTk. Móate 6h h Hke H3rjie»;HaMe KaTO np^raTe, chokóhhh h onTHMHCTfanHH, ho MaKkp h na ce oiiiiTnaMe na ce ycMHXBaMe, HacTpoeHHeTO hh ne e Beeejio. Hkň-npnkTHÍ*cyTpnH 3a Men e b neHk, KorkTO nkMaMe :!ankrn«. OcTkBaM 37 bkIuih caM h ce HacnaacflaBaM Ha thiuhhži h cnoKÓňcTBHe. 3aHHMáBaM ce čte CBOHTe Hema, nperjieamaM 6ejiei«;KHTe en ot jieKn.HHTe, HaMiipaM Bpene 3a khíi-rjrre, kohto peabBHO b3íi m a m ot 6h6jihotíkaTa, npeBeatflaM no Mkrnco ot léiiiKH. 3acerk He nojiynáBain uíikakdií o(j)epTH 3a npeBOflH, ho oikKBaM ejjiiH jiísh na n3neHkflaM poflfeTejiHTe h 6jih3khtc ch npH&xejiH c nyĎJiHKyBaH npeBOfl. Crfara c yTpHHHTe HH fla MHHáBaT n6-jifecHo! bkíiuh adv. doma, domů Kora-ro cop. když cyTpHHTá adv. ráno H3Jiii3aM -aui ned. odcházet cpfeinaM -ani ned. potkávat ycmhxh3t adj. usměvavý cnpérnaT adj. upravený cbcea in. soused mrjiejKnaM -aui ned. vypadat cnoKÓeH adj. klidný noniiBKa f. odpočinek c-biu adj. stejný npejKHBHBaM -aw ned. prožívat bcckh adj. každý c yTpiiH f. , adv. ráno ccMeňcTBO n. rodina c i í'i bti.M -aui ned. vstávat paHo adv. brzy BtnpeKH TOBa cop. přestože HanpkMep adv. například TOJixoBa adv. tak, tolik necTo adv. často 3aKibCHJiBaM -am ned. jít pozdě HeBeflHiaí adv. nejednou bíikhm -aui ned. volat poniiTejiH pl. rodiče H3Ká3BaM -ani ned. vyjadřovat HenoBÓJicTBO n. nespokojenost o6jifeiaM -aui ned. oblékat 6aBHO adv. pomalu ot k í»ii|[( adv. z domu, z domova no hhkojiko nt,th několikrát npoMfeHHM -am ned. měnit peiubHHe n. rozhodnutí o6jieKá -eui dok. obléci 3aeMaM -am ned. obsazovat 6áHa f. koupelna floicaTb cop. dokud H3MÍKHa -eui dok. vyndat, vytáhnout ocTana -eui dok. zůstat npHrbTBHM -am ned. připravovat 3aKýcKa f. snídaně cjiárain -aui ned. pokládat, klást napk3BaM -am ned. krájet H3baam -ani ned. vyndávat inaca f. stůl cfapeHe n. sýr, sirene Héiuo pron.; n. něco; věc npyr adj. jiný upečen adj. čerstvý HapfeíKíiaM ce — aiu ned. zařadit se XJreĎápHHiia f. pekárna Max interj. až n6-CKÓpo adv. spíše H3n6ji3BaM -aui ned. využívat nýna -hui dok. koupit BfecTHHK m. noviny m3mhbaM -aui ned. umývat, mýt m&ma f. sklenice, hrnek hhhhh f. talíř 38 hJhcojiko num. několik MániK adj. malý 6páTie n. bratříček npHCThraM -aui ned. přijíždět, přicházet 3 aicbCHeHHe n. zpoždění ci.6y»aaM ce -ani ned. probouzet se ntpBH (nptB), nipBa, -o num. první cýTpeuieH adj. ranní cyMaTfaxa f. zmatek, shon ci>3fláBaM -au) ned. vytvářet flontJiHiiTejieH adj. dodatečný rpíiao f. starost npáBHJio n. pravidlo OHŽiKBaM -aiu ned. očekávat BkxoH adj. důležitý oĎajKnane n. Tejie<})OHHO o6aacaaHe telefonní rozhovor 6ipsaM -aui ned. spěchat nperjiejiaM -aiu dok. prohlédnout cjiymaM -auj ned. poslouchat-iíODHiiii pl. zprávy b Kpási na xpánma konec konců oTÍiBaiu -aiu ned. odcházet nocjieneH adj. poslední OTiOBápaM -aul ned. odpovídat BOnbiie n. vodění rpaflima f. zahrada flčTCKa rpaníma školka MHHaBaM -aui ned. míjet, jít kolem niT m. cesta OTKpiiBaM -ani ned. otevírat, objevovat -KJiaceH adj. třídní ycnkBaM -aiu ned. stačit, zvládat jnoSonfrTeH adj. zvědavý; zajímavý Btnpóc m. otázka o.6yBaM -aui ned. obouvat HenpniiTHOCT f. nepříjemnost H3ÍicKBaM -aui ned. vyžadovat cníipaM — auj ned. zastavovat tcpanica f. krok npefljiáraM -aiu ned. nabízet pa3JikveH adj. rozličný, jiný n3rľbJiHÍiBaM -aui ned. plnit HacTaBJíbHne n. poučení, příkaz cxpýBam ce ned. zdát se h 3 k jiioh c i h i c n. výjikma TptrBaM -aiu ned. vydávat se někam, odcházet, odjíždět Kkwa ť. dům, domov yMopěH adj. unavený H3HépBen adj. nervózní ycMHXBaM ce -auj ned. usmívat se nacTpoeHHe n. nálada oôíiHaM -am ned. mít rád, milovat ocTtiBaM -aui ned. zůstávat nacjiajKflaBaM ce -aiu ned. radovat se TwuiHiiä f. ticho cnoKÓHCTBHe n. klid luaisäp h aa spoj. ačkoli Beceji adj. veselý nperjiejujxaM -am ned. pročítat, probírat se 6ejifc*Ka f. poznámka, známka naiuiipaM -auj ned. nacházet BpeMe n. čas peaÔBiio adv. pravidelně B3ÍiMaM -am ned. brát (si] 6n6jiHOT&Ka f. knihovna npeBfejicflaM -aiu ned. překládat nojiynáBaM -aui ned. dostávat o(J)epTa f. nabídka npeBOfl m. překlad 39 noH&Kora adv. občas, někdy 6jifa3'LK adj. blízký cTÍiraM -aiu ned. stačit MáiiKa /. matka, máma ica^e n. káva MeA m. med H3HeHä«aM -am dok. překvapit iafi m. čaj xjih6 m. chléb Macjió n. máslo 3aHHMänaM c e -am ned. zabývat se, věnovat se DALŠÍ NOVÁ SLOVÍČKA V LEKCI 6ip3o adv. rychle B&pBaM -aui ned. věřit 6me interj. ještě Ka6nnfeT m. pracovna, kabinet npoan&BaM -am ned. projevovat ne cop. že ho cop. ale náic. interj. zase, opět 3ÍiMeH adj. zimní yMeH adjf, moudrý, chytrý m^3HKa f. hudba cjiýHaií m. případ flnfeiijen adj. dnešní xfajiefleH adj. vánoční KiCMfer m. štěstí noHTk adv. téměř HHTepecýBain ce -aui ned. zajímat se rpáflCKH adj. městský rópcKH adj. lesní míjkkh adj. mužský, pánský nocTO&HeH adj. stálý HacreH adj. soukromý, konkrétní npáKTHKa f. praxe CLOĎmfcHHe n. sdělení ÄyMa f. slovo nacjiéflCTBO n. dědictví ôaráac m. zavazadlo •rfeceH adj. úzký, těsný KfecTeH m. kaštan íihb adj. divoký 3keK m. zajíc, králík xiiweH adj. dravý lyacn adj. cizí nýBaM -aui ned. slyšet ii3pa3 m. výraz, vyjádření Kptr m. kruh, okruh BpÍ3ica f. vazba, vztah; kravata no/iä f. sukně noasejiaBaM -aui ned. přát híik a k adv. nijak 3aflaBain ce -aui ned. chystat se 3aKýcBaM -am ned. snídat pa3Ká3BaM -aiu ned. vypravovat cjiynica /. příhoda, příběh, případ nacMÔ n. dopis nepeH adj. černý nócTa adv. dost trkHTa f. taška 40 PŘÍTOMNÝ ČAS SLOVES 3. KONJUGACE Slovesa se v bulharštině dělí do tří tříd podle samohlásky, na niž vyznívá tzv. kmen přítomný, tedy tvar pro 3. os. jednotného čísla. Slovesa v bulharštině nemají infinitiv, proto se 2a základní tvar (např. ve slovnících) uvádí tvar 1. os. jednotného čísla. třída kmenová kmen základní samohláska přítomný tvar 1. -e JKHBeH 2. -h roBfepH roBbpsi CTOjtj CTOi 3. -a, -a HC Kil iíC KíiH OTrosápa OTTOBŽípflH Slovesa 3. konjugace odpovídají českým slovesům 5. slovesné třídy (vzor dělá). Tento slovesný typ je stejně jako v češtině velmi produktivní a frekventovaný. Povšimněte si však tvaru 3. os. pl., který u všech sloves v bulharštině (s výjimkou slovesa cjjm) v prézentu končí na *j, Tato koncovka je jediným podstatně odlišným rysem prézentu sloves proti češtině. Prízvuk je v prézentu všech sloves stálý. sg- pl. 1. -atn, -aM -aiue, -awte 2. -aui, -am -are, -HTe 3. -a, -a -aT, -HT Tvrdý typ: Měkký typ: HCKaM facKam íic k a pl. facKaMe facKare ílCKaT sg. 1. OTrOB&pHM 2. OTroBäpaui 3. OTroBäpa pl. OTroBapHMe ot r ob ápHT_e QTrOBapHT Otázka a zápor se v bulharštině tvoří i všech sloves pomocí částic jih a ge (viz též poznámku na str. 25): HCKaM - HCKaM jih, h.e HCKaM - He kcicaM jih. 41 CVIČENÍ 1. Tvorte od sloves 1. a 3. os. sg. a 3. os pl. BÍHKÍiaM (vidět) o6kiaM (mít rád) rnejiaM (dívat se) lumiäli ;im (znát) ;i á i; .im (dávat) npo«&BaM (prodávat) ťlCKaM (chtít) pa36íipaM (rozumět) k.'i )na.m (říkat) cpfemaM (potkávat) HkMaM (nemít) cjiyuiaM (poslouchat) 2. Převeďte do opačného čísla. I Vzor: A: HcicaM ÔTroBop. B: (Hke) iiCKaine ÔTroBop. 1. TiprÓBUHTe npofláBaT sejieimýnH. 2. Tk cpema jiHpeKTopa. 3. Bke pa36kpa-Te jih m6h Binpóc? 4. Jlejia OTroakpa. 5. A3 ii03HäuaM Mb^h. 6. Te HkinaT jKeuäniie. 7. Tii oGknauj jih poM^hh? 8. T6h HMa jih BpeMe? 9. My3HKäin"bT cjiý-nia nkcmi. 10. BiiamaMe nporvikiia. 11. Hne HkMaMe Bt3M6?KHOCT. 12. YikTejiHT cjiýwa OTroBopa. 13. 3a kaicno pa3Kk3Bain? 14. Ot hčidrh eskic jih npeBfejKflar? cc Csi] 3ai nki o6j npp cpé Buk b)_ c) d) 3. Dejte do osoby a čísla uvedených v závorce. 1. 06kiaM rný3HKa. (2. pl. ). 2. Giyiua pknno. (l.pl.) 3. B3kMaMe ypóua. (3. pl. ) 4. Tfc H3Jik3ar páno. (l.sg. ) 5. ChrOBapsni] Bcaiikra. (3.sg.f. ) 6. Ilpo-6jicmh jih kinam? (2.pl.) 7. HkMaMe napk. (2. sg. ) 8. A3 nknarn 3aKi>cnkBaM. (3.pl.) 9. HfccTo rjie«aM TejieBk3#p. (2.pl.) 10. A3 ómc ne pa36kpaM 6kn-rapcxH. (l.pl.) 11. K-bflfc OTkBa t6íí? (3.pl.) 12. Tóií He bíi no3iikBa. (3. pl. ) 13. KaKB6 kcKaT? (3. sg. ) 14. KkK ce KksBauj? (2.pl.) 15. Koró bh;k-aaTe? (l.sg) 16. Th cjie/iBaui jih b Ilpkra? (3.pl.) 17. He ce HHTepecyB3M ot hkohomhka. (3. sg.m. ) 18. Tk no3HaBa jih Kkxa? (2.pl.) 19. Mkňíca jih BkKaui? (3. sg. ) 20. fluecKa jih npncTkraT? (2.pl.). ii. lii 3 ax ;;kn on'd nkT ci,6 7. 1. yuk 4. Utvořte doplňovací otázky k uvedeným větám. _ Příklad: BkacjjaM Vínku. - MBaH jih BfcjKiiaiii? 1. McKaM Kaope. 2. JlkflHS KynýBa cáMO ejjkH bccthhk. 3. Te HkKOra He 3aKT>c-iikBaT. 4. npeBejKnaiii ckMO np63a. 5. Tk nkTa 3a BpeMeTO. 6. BopkHa H3MkBa ikiuHTe. 7. HkicaMe npea yHHBepCHTeTa. 8. OnkicBaM HenpnkTHOC th . 9. Bcekh abn Te cpeiuaM TyK. 10. Tôň ch B3kMa KiikrH ot ÔHÔJiHOTexa1.*-11. no3Hk»aMe t e ji Bke TpH 6h6 T6h 42 ce c Bečením. 12. Bke nyB aTe no6pfc. CjiýuiaM cbo6mfcHHe no TeneBk3HHTa. 15. 3aicycKa. 17. Tk 6ip3aT 3a pkôoTa. 18. 13. MHTepecyBar ce or hctóphh. BkpBaM b tobk. 16. IlpeflJiäraMe TpirBaM ch paHO. 14. Hli 5. a) Vyslechnete si následující krátké vyprávění. Ct6y«aaM ce. BkamaM, ie sfese e flfen. BkicaM Mkňica ch. McKaM lama no/ik. Tk nhra ne kcicaM jih 3aKycica. OrroBkpHM, ne h^m3m BpeMe. Bip3aM. M3mhbaM ce, oGjikiaM ce, o6ýBaM ce h H3Jik3aM. B3kMaM Taicck. BpeMe-ro MnukBa 6ip30. IIpncTHra\i. BkpBaM, ie 6me iiMaM BpeMe h ch KynyBaM bccthhk. Ilpen KaĎHHeTa cpemaM iiHpeKTopa. T6ň npoaBJíBa HejioBÓJiCTBO. Pa36kpaM, ve nkK 3aKtCHHBaM. Bjiii3aM b Ka6HHera ch H3nepBeHa. M Tank caMk ch ci,3nkBaM npoSneMH. b) Přečtěte a přeložte vyprávění do Šestiny. c) Převádějte po větách celé vyprávění nejprve do 3. os. sg. a potom do 2.os. pl. (Věty ve 3. os. zůstanou, samozřejmě, beze změny. ) d) Popište své vsedni ráno. Srovnejte je s nedělním ránem. 6. Nalezněte slovesa s opačným významem a užijte jich ve větách. li;iín.1M - H3 HC KB 3M 3 DKpHD 3M OĎJIHiaM jiknaM H3JiH3aM OMkKBaM OTTOBkpHM niiTaM OTKpiiB aM C-h6jlkHaM B3 HM3M 7. Doplňte do vět vhodná slovesa. 1. A3 BcfeKH jieH . . . pkHO, a 6pkT mh ... kícho. 2. MÔHTa ciyHCiikMKa ot yiHJiHme MeiiHqkHa b ITjibBnHB. 2. Tk Kork ... ot pkGoTa? 3. Hke uHecKa ... jieKiiHH, nitecKa ... CTyjieHTCKH npk3HHR. 4. a3 BkHarn ... Ha Mkfiica ch K-bRÍ ... c npHHTejiH ch. 5. Te c yflOBÔJiCTBHe ... k/iacknecica mV3hka. 6. Ha Tejieipona iifcicoň He ... . 7. Ä3 Mubro . ». , 3aiuoTO nks ... 3a pkĎOTa. 8. Bke He ... nécro TaickBa npoĎJieMH. 9. Hke c Becejikn He cě . . . . 10. Cy-TpHHTk bccku ntpBO ce a nočně ce ... h ... •. 11. .... jim re' Knack- lecica My3HKa? 12. T6ň Hfcicora He ... naoMä. 13. A3 ch ... KHkrHTe ot 6n6jiHOTeicaTa. 14. Tk Kork ... na pkGora? 15. Tk bh .— icaijifc hjih nkn. 16. tôh He . . . OT HfelUKH e3HK. 43 ROD A ČÍSLO PňíDÁVNÝCH JMEN Stejně jako v češtině rozlišují adjektiva v bulharštině v jednotném čísle trojí rod, mužský, ženský a střední. V množném čísle mají na rozdíl od spisovné češtiny jen jediný tvar pro všechny rody. V čísle a v rodě se adjektiva shodují se substantivy, k nimž se vztahují, a stejně jako substantiva nerozlišují pády, neskloňují se. Prízvuk je u adjektiv stálý. Základní koncovky tvarů přídavných jmen jsou tyto: Pi. mask. fem. neutra souhl. -a -o -H -H l-a) (-e) Příklady: xy6aB xýôaBa x^ĎaBO xy6aBn (hezký) HfeuiKH vfeuiKa nfcuiKO h hn\K h (český) Tvar v mužském rodě jednotného čísla závisí na zakončení slovního základu a původu adjektiva. Převážná většina adjektiv má tvar zakončený na souhlásku (bnn, Ôhcók, ro/ihM, doóip atd. ). Koncovce zH bud' předchází v mask. sg. skupina souhlásek, nejčastěji -ck- (óínrapcKU, rpkdcKM, rbp-ckm, míxkm, nkuiKVi), nebo jde o původní přivlastňovací přídavná jména obdobná českému typu na -í (b&w, kósm, Bpkxu). Dále se tvar na zHL vyskytuje ve vlastních jménech u adjektiv, která jinak maji tvar maskulina na souhlásku (EejiM UcKíp, HbBn XkH, Hépmi 6pi>x, CvmebH BenkKu) a v některých dalších slovech s přízvukem na koncovce (pedoôk, naco&U, deno&U). Koncovka ^a je převládající koncovkou pro ženksý rod, -a se vyskytuje jen vzácně u některých původně měkkých adjektiv. Tento rozdíl se ve tvarech pro mužský rod neprojevuje a je po určitých souhláskách zastřen pravopisnými pravidly (např. po h, jk, w), proto je toto rozlišování obtížné: c n h - cííHa (modrý) KÓ3H - KÔ3H (kozí). Ve středním rodě se převážně vyskytuje tvar na (respektive na -lo ve tvaru chhi>o), tvar na ~g se vyskytuje jako variantní u některých původně měkkých adjektiv: obhh - ôbho i ÓBie (ovčí) 6hbui - 6íibuj0 i 6iiBiiie (bývalý KpkBH - KpáBe (kravský) bhcui - Bfaciuo i Biícuje (nejvyšší) 44 Řada adjektiv, která mají v mužském rodě v neprízvučné koncové slabice samohlásku e nebo t, v ostatních tvarech tyto samohlásky vypouštějí, např. : ôäxeH, BkxHa, Ěkxno, ôäxmi (důležitý), ôk/itr, dí/ira, d\,nro, di/irn (dlouhý). Naproti tomu však u jiných adjektiv e v koncové slabice zůstává ve všech tvarech. Povšiměte si, že pokud v češtině existuje adjektivum od stejného základu, lze se podle něj orientovat při tvoření tvarů v bulharštině, např.: bečen, běcena, bečeno, bečenu Cveselý), cU-nen, cU/ma, cíuiho, ch jihu, s rov. cvičení 8 b. Poznámky: 1. V bulharštině existují také adjektiva, která jsou neměnná bud jen podle rodu, nebo i podle čísla. Jde o cizí slova, zejména tureckého původu: KtCMeTJifaa m.,f.,n. sg. - KT.CMeT.niiH pl. (šťastný) ccp6i;3 sg. i pl. (smělý). 2. U některých adjektiv nastává přehláska h - e (viz s. 22) a e- h: 6hji - 6fejiH (bílý) 66eH - 66ňHa (bojovný) ron^m - rojifeMH (velký) 3b6ch - flBbiÍHa (dvojitý). i CVIČENÍ 8. Opakujte po učiteli. Procvičte si tvary adjektiv. flpýr - ap^ra, apýro apyrii (jiný) tot6b roTÓBa t0t6b0, rOTÓBM (hotový) JlÓUl jifauia, Jibiuo, ji6uih (špatný) MJiäg MJiäflo, MJiaflii (mladý) h6b h6bjí, hóbo, h6bh (nový) npkfi. npaBa, npäBO, npäBH (přímý, správný) x^Gag. xy6aBa. xy6aB0, xy6aBH (krásný) gfeTCKH - flfeTCKa, nfeTCKO, flfeTCKH (dětský) cfejICKH - cejicxa cfejICKO, CejICKH (venkovský) npäjKKH npajKica. npajKKO, npk?kkh (pražský) b) tvoření tvarů adjektiv s e, "b v koncové slabice: rjiáBea - ritaBHa, rjikBiio, rjiaBHH (hlavní) HHTepeceH - HHTepfecHa, HHTepecHo, HHTepfeciiH (zajímavý) BpfeMeHeH - BpfeMeHHa, BpeMemio, bpcmchhh (dočasný) 45 noc toIihxh IIOCToilHIia, nOCTOkHHO. nOCTOkHHH (stálý) jifecen .'iĹ'ťiia, jiecHO, JifecHH (snadný) 6aBeH 6äBna, 6kBHO, 6kBiiH (pomalý) MäjTjbK MajIKa, MkjIKO, MäjIKH (malý) TfejtrtK TeacKa, TeacKo, TfejKKH (těžký) 6jlÍi3Ka, 6j1s3ko, 6jlÍl3KH (blízký) Bfeceji Bečena, Bečeno, BěcejiH (veselý) 3 e ji fen 3ejife.Ha, 3eji6.H0, 3ejife.nn (zelený) OĎHKHOBfeH o6nKnoBfena, oďhkhobfeno, ofinKHOBfeHH (obyčejný) oc66eH ocôôeHa, oc66eHO, oc66e.HH (zvláštní) wepB.feH . nepBtHa, nepBfe.no, hepBfeHH (červený) c) nepravidlené typy adjektiv a adjektiva, se změnami v kořeni: no6í>p - jj,o6pä, Ho6p6, no6pk (dobrý) 6iaein 6iflema, 6ineme, 61n.euni (budoucí) 6iji 6kjia, 6kjio, SfejiH (bílý) rojikM rojikiua, rojikiuo, rojifeMH (velký) pkaiiK pkflKa, pknfco, pfcflKH (řídký) Bfe.pen BkpHa, BkpHO, BfepHH (správný) cnoicbeH c n ok ôhh a, cnoKbňHO, cnoKÓHHH (klidný) C kli CkHfl, ckHto, C111! 11 (modrý) 9. Spojujte adjektiva s následujícími substantivy. a) Bkaten - BpÍ3KH, GejieacKa, OTHOiufeiine, HewocTkTtHH, BT.np6c; Bfeceji - cryafeHTKa, yneHkic, npn&TejiKH, jjenk, 6pkiH; HHrepfeceH - pOMkH, MenK), Mtejiknne, nnckTejiH, MOMkneTa; MJikfl - jifeKapKa, AHpfeKTop, c ni ion fe, jj,t>pb6, 6amk; o6hkhobfeH - BneiaTJifeHHe, MkcjiH, Bl3rJien, 66jiacx, bTroBop; ikcTeH - npkKTHKa, cjiýnaň, ypbnn, cbo6iufeHHe, jj.om; TfearhK - Jien, nkuTa, aýMH, HacjifencTBo, Ky(})ap, 6ark?k. b) nofiip - in a iiii/i, 3 j k on, OTHOuifenne, KpHTkK, JifeKapn; 6kji - Mopfe, hbíit, HBeTk, xjik6, KýneTa, rpajj, Taxck; MkjibK - cnopTkcT, óĎJiacT, 6pkTH, 66jiKa, aeTe, ptne; BfepeH - Teópna, 6TroBopH, 3iiíiiiim, Hac6xa, fa3pa3; cnoKben - ywkTen, M&řiKa, jmh, Btnpbc, BpfeMe, nacoBe; Tečen - yjinna, jiom, Bpi»3KH, Kpi»r, OTuouifenne, nojik. 46 10. Převedte do jednotného čísla výrazy s přídavnými jmény v nás ledujících vetách. I. McKaTe jih h6bh náiiiH? 2. Miuaiu m!ijikn HenpHkTHOCTH. 3. Te cjiyuiaT xy6aBH nfecHH. 4. He oôknarvie ji6iuh pom&hh. 5. HkMaiu jih ao6pfc npniiTejiH? 6. Tk HMa rOJlfeMH B13MÓJKHOCTH. 7. Mini íl i) a i" Xy6aBH MOMk*ieTa. 8. /JafiaiU BfcpiIH ÓTroBopn. 9. IIo3HäBaMe uiricp 6 ciin Tebpnn. 10. MMaTe jih apyrn cepnÓ3HH 3a6ejié»Kn? 11. JJeTéTO kMa aaco6ÔBe iiíjihh c sfccTeHH. 12. Ymhuj jih lyacan e3knn? 13. IlpeiiJiära hh opnrHHajiHH naeH. 14. Týn jkhb£íit jjíibh 3&hh,h h xhiuhh opjik. 15. HýBaM nyxjxvi rjiacoBe. 16. 3a eceHHOTO BpfeMe ca xapaicrepHH npojiHBHn at*- flOBe, 6ypHH BeTpOBfe H rtCTH MT>rjIH. II. Doplňujte vhodná adjektiva do vět. 1. A3 3ajj,äBaM . . . BinpocH. 2. Tk kMa b Cb^ns mh6to ... npHkTejin. 3. IloHcejiaBaM dk . . . 11^311^0,». 4. He cpeiuaM oc66eno . . . npo6jieMw. 5. YiMTe-jiht H3ÍicKBa ... orroBop. 6. MeuiKHHT e3JiK He e hhkaK .... 7. Te ca b ... OTHOuieHHH. 8. 3aaäBaT ce . .., 3Íimhh ank. 9. Te kMaT . . fleie. 10. A3 o6knaM ... iib^t. 11. KynýBaMc ... anapTaMeHr. 12. flipBeTaTa ca 6me..... 13.... aeua - .. rpkxn, nculi rpkacn. 14. 3aicycKaTa Bfeie e ... 15. He kcKaM ré3H mktiiH, iicxaM . . . 16. BtnrapHTe oSimaT . . xjik6, a nfcxHTe ... . 17. Toň hhtjjo He pa30Hpa, t6h e 6me ... . 18. npenJikraT hh . ii3JieT. 19. TaKJma cjiyiaH ca aocTa . •• • 20. O-rroB&psíM c ... Hhcmo. 12. Přečtěte a překládejte do češtiny. 1. MMaM nenpHkrHOCTH. 2. Mäňica mh oĎkna My3HKa. 3. YnkTejisiT H3pa3HBa He-jjOBÔJiCTBO. 4. Bfeíe ch o6yBaM 3feMHHTe o6yBKH. 5. Tobži ca pfeflKH cjiyian. 6. M3nijj]nkBaMe rakaiiaTa 3anäia. 7. Totôb jih e tb&h aoKJika? 8. TocnoakH MBa-HÔB onáKBa apýr 6-rroBop. 9. CpemaMe ce c npHkTejin. 10. Ymch bt>npóc n3kcKBa yMeii ôiroBop. 11. np eB exaaui jih 6me 61jnapcKa np63a? 12. Ai ne kcKaM Kacjie. 13. npeaJikraM bh flHeuiHHTe BecTHHnH. 14. ToBk OTKpkBa h6bh BS3MfajKHOCTH h ci>3akBa ao6pk ycjiôbhh. 15. Bke jih CTe ii&BaTa npeBoakiíca? 16. noayikBaTe jih nHCM&? 17. Te n ii k a r aeicap. 18. OôkiaM KÔaeaHHTe npä3- HHUH. 13. Přeložte do bulharštiny. 1. Jmenuji se Anna. 2. Jsem z Brna, ale studuji v Praze. 3. Mým oborem je slavistika. 4. Mám vlastní byt. 5. Mí spolužáci bydlí v koleji. 6. 47 Nemám moc přátel. 7. Mám ráda hudbu. 8. Pravidelně poslouchám rádio, ale na televizi se skoro nedívám. 9. Trochu znám bulharskou literaturu, ale jazyku ještě moc nerozumím. 10. Chodím na soukromé hodiny. 11. Zajímají mě bulharské dějiny a kultura. 12. Každý den vstávám brzo. 13. Nikdy nechodím pozdě. 14. Kde se prodávají slovníky? 15. Kupuji hodně knih. 16. Dneska odjíždím do Plovdivu. 14. Vyhledejte v Sesko-bulharském slovníku tato adjektiva: a) názvy barev; b) výrazy označu jící rozměry (výšku, délku, ob jem . . . ); c) hodnotící výrazy (kladné i záporné); d) výrazy vztahující se k ročním obdobím. 15. Doplňujte správný prízvuk. 1. Hajcaiue npea; vhhbepchtcta. 2. Bne pa36HpaTC jih moh Bi>npoc? 3. Ot neui-kh e3hk jih npeBejimaT? 4. Bn:Kjj,aMe npoMsma. 5. A3 oiue ne pasôwpaM ĎtJirap-ckh. 6. fliiecKa jih npncTHraT? 7. He ce HHTepecyBaiu ot hkohomhka. 8. Th DKia 3a BpeiueTO. 9. Te 6i>p3aT 3a paôoTa. 10. Toň ch id hmu k h h ľ ii ot 6h-GjiHOTexa. 11. A3 BHHarH 3aickCHHBaM. 12. OpeiinaraM bh flueiiiHHTC BecTHHUH. 13. MiuaTe jih jipyrH cepH03HH 3a6ejie>kkh? 14. Ymhui jih nyxnvi e3nuH? 15. Th cjienBaui jih b Ilpara? 16. Napište jako diktát. 1. fluéc e cnoKfceH ríh. 2. Ct3a;äBaTe My cäMO Henpn&thocth. 3. HaicaM näuín-Te Bi,np6cH. 4. Bkxaare jih tobä tojiamo fltpBÓ? 5. HepHO MOpfc e ciinto. 6. IlocpeiiiaM c b 6ht e ci,cTyii,eHTH. 7. B oco6eHH cnyMan H3kcKBaT noiľbJínkTejiHM 6ejie?KKn. 8. He oĎiinaM na 6tp3aM. 9. Ilo npj iinuni i c BecTHHUH He H3JiH3aT. 10. Pa3Kä3BaM HiiTepecHH hctôphh. 48