Konzervace dřeva
Alena Selucká


Složení dřeva
Složení :
40-50 % celulóza
20-30 % hemicelulóza
20-30 % lignin
ostatní látky (organické – vosky, pryskyřice
, … anorganické, voda)
celulóza
https://is.muni.cz/el/1431/podzim2017/C3800/um/Konzervovani_a_restaurovani_dreva_a_papiru_02.pdf
Anizotropní vlastnosti dřeva – vlastnosti závisí na směru dřeva

Rozdělení dřeva
Měkké dřevo  (jehličnany)
Tvrdé dřevo (listnaté dřeviny)
Smrk, jedle, borovice,
Habr, akát, tis
Topol
Dub, ořech
Druhy dřevěných objektů:
•Konstrukce, stavby
•Archeologické dřevo (mokré dřevo)
•Nábytek, skulptury
https://www.nmvp.cz/img/roznov.jpg Monoxyl vystavený ve Vlastivědném muzeu v Olomouci
Monoxyl – Muzeum
v Olomouci
Skanzen Rožnov p. Radhoštěm
Almárka, 19. stol., NM,

Nátěry/impregnace
•Konstrukční prvky (exteriér/interiér):
–Vápenné nátěry, hlinka
–Volská krev
–Fermež
–Syntetická rozpouštědla (alkydové pryskyřice – olejové, akrylátové pryskyřice – vodní disperze)
–Dehtové (karbolka) – pražce, sloupy apod.
–
–

Nátěry
•Nábytek (interiér)
–Přírodní pigmenty (okry, umbry, hlinky, …)
–Přírodní pryskyřice/laky (šelak, sandarak, urushi)
–Lněný olej
– Vosky (karnaubský, včelí, …)

Poškození
•Vliv okolního prostředí  (RV, T, světlo, znečištění)
•Biologičtí škůdci
•Mechanické poškození – trhliny, otvory,  deformace

Vliv RV a T
•Optimální rozmezí RV 40 – 60 %, T 16 – 22 °C
•Zabránit náhlým výkyvům, přímému kontaktu s vodou
•Poškození – objemové změny, pnutí, hydrolýza, biolog.
•Nejvíce citlivé jsou povrchy zdobené intarziemi, polychromií, dýhované povrchy apod.
•
Uvolněná dýha
Zlacení na křídový povrch - odpadávání
Preventivní péče o předměty kulturní povahy
v expozicích, depozitářích a zpřístupněných autentických interiérech, metodika NPÚ, 2018

Světlo
•Optimální max. do 300 lx
•Nevystavovat přímému slunečnímu záření
•Poškození - změna barvy, v kombinaci s tepelnou složkou – objemové změny
•
Ztmavlé obložení dřeva vlivem světla

Biologické poškození
•Houby, plísně, bakterie
C:\Alena II\výuka VŠ\FF MU\Slup.jpg

.

Houby
•Dřevomorka (v velmi vlhkém prostředí, v temných místech)
https://www.drevostavitel.cz/galerie/clanky/650/gallery/drevomorka-15238.jpg
https://g.denik.cz/122/a8/drevo-utok-jpg_irecept-full.jpg
Plodnice dřevomorky – hnědočervený střed s bílým okrajem.
Dřevo poškozené dřevomorkou – kostkovitý tvar

Dřevomorku domácí lze dobře rozeznatpodle plodnice. Tato houba vytváří rozlitéplodnice, 2–10 mm
silné, na okraji s vyš-ším bělavým plstnatým valem, vzácněvznikají i odstávající klobouky,
rouškonoš(hymenofor) uprostřed plodnice sestává zežlutohnědých až tmavě červenohnědýchpórů.
Plodnice narůstá za vhodných pod-mínek velmi rychle a tvoří myceliální pro-vazce (delší a silnější
se nazývají rhizo-morfy), kterými čerpá vodu a živiny zevzdálenějších míst. To jí umožňuje
růstivrelativně suchých prostorách. Uvádí se,že minimální vlhkost dřeva postačujícípro napadení
dřevomorkou domácí je asi18–20 %. Kolonizace dřevomorkou vedek charakteristickému rozpadu dřeva
nadrobné kousky krychlového tvaru až jem-ný prášek (v podstatě čistý amorfní lignin,kterým se kdysi
ve Švýcarsku cídily sou-částky hodinek, aby se více leskly).
movka jedlová (G. abietinum).Rozvoji dřevokazných hub v budovách,zvláště obývaných sezonně, může
napo-máhat i chladový šok. Z laboratorní praxe(a z praxe pěstitelů jedlých hub) dobřevíme, že houby
krátkodobě zrychlují růsta tvoří plodnice po náhlém snížení teplo-ty. To může na jaře vést k
aktivaci jejichrůstu v napadených konstrukcích půd,chat, chalup aj.Cílem dřevokazných hub je téměř
vždymasivní dřevo. Ostatní materiály na bázidřeva, resp. třísek a vláken – překližky, la -ťovky,
vláknité a třískové desky, vrstvené,lepené lamelové dřevo, nebo kompozitnídesky používané ve
stavebnictví a nábyt-kářství bývají vůči napadení odolné. Mohouale zejména ve vlhkém prostředí
posloužitjako podklad pro růst a šíření mikroskopic-kých hub. Dřevokazné houby se šíří spo-rami,
případně úlomky mycelia. Při
estože mecha-nismus rozkladu dřeva poměrně dobřeznáme, účinný prostředek např. proti dře-vomorce
domácí stále neexistuje. Převáž-ná většina látek používaných k ochranědřeva obsahuje sloučeniny
těžkých kovů.Po opuštění rtuťnatých solí v 60. letech20. stol. se pozornost výrobců obrátila
kesloučeninám chromu, zinku a mědi, kterése v nejrůznějších formách spolu se slou-čeninami bóru a
několika typy organic-kých látek používají dodnes. Šetrnoualternativu ke kompletní výměně
dřevě-ných konstrukcí, která je obvykle nezbyt-ná, představuje ošetření napadených místvysokou
teplotou, případně mikrovlnami.Aplikace původně určená pro sakrálnínebo architektonicky jinak
významné stav-by vyžaduje zkušené odborníky, ale spolus použitím horkovzdušného vysušovánípřinášejí
mikrovlnné technologie nadějiv boji s dřevokaznými houbami.
Ochrana dřeva proti houbám není stáleuspokojivě vyřešena. Původní nátěry trá-moví roubenek a krovů
volskou krví (prin-cip patrně spočíval v tom, že dřevokaznýhmyz nenapadá materiály
živočišnéhopůvodu) nahradily moderní antifungálnílátky, ať už organické, nebo založené nasolích či
jiných sloučeninách některýchkovů. Přesto však stoprocentní účinnostnení zaručena. Vysoušení
konstrukcí hor-kým vzduchem a ošetření napadenéhodřeva mikrovlnami patří k dalším mož-nostem
částečné nápravy (kromě výměnya použití vhodných fungicidů)
daleka nejnebezpečnější tuzemskou dřevokaznou houbou je dřevomorka domácí (Serpula lacrymans). Na
povrchu dřeva se nejdříve objevují bělavá vatovitá vlákna povrchového mycelia, později plodnice
tvarem a tuhostí poněkud připomínající choroše. Mají však sytě oranžovou až hnědočervenou barvu a
často bílé okraje. Dřevo se začne rozpadat do charakteristických kostkovitých tvarů - nejdříve u
povrchu, rozklad však rychle postupuje i uvnitř a končí úplnou destrukcí Nebezpečí dřevomorky
spočívá v tom, že je velmi nenáročná na teplotu a (alespoň ve srovnání s jinými houbami) i na
vlhkost. Ke spokojenosti jí stačí teploty v rozmezí od 3 do 26 stupňů Celsia a především vlhkost
dřeva 18 až 20 procent, což nejsou hodnoty nijak závratné. Další nebezpečí představuje rychlost
šíření (až 10 mm za den) a především schopnost nenápadně a skrytě prorůstat třeba i zdivem na
značné vzdálenosti. Díky tomu napadá dřevěné prvky konstrukce budov, zejména podlah a stropů. Méně
ohrožuje střešní konstrukce - alespoň pokud do nich nezatéká a pokud jsou půdní prostory dostatečně
větrané.
Více zde: https://sanako.webnode.cz/skudci/houby-a-plisne/

Hmyz

Nejrozšířenějším druhem dřevokazného hmyzu v interiérech je červotoč. K nakladení vajíček dochází
koncem jara. Po 15 dnech se z vajíčka vylíhne larva, která
ve dřevě žije (a požírá ho) 1–3 roky. Poté se pod povrchem dřeva zakuklí a v tzv. výletovém období
(od konce dubna do počátku července) dospělý hmyz prokouše
tenkou vrstvu dřeva a vylétá ven. Stopou po něm zůstává charakteristická malá dírka – výletový
otvor – z něhož vypadnou jemné piliny – požerky.
Jedním z nejúčinnějších postupů v potírání červotoče je v současné době jednorázová expozice záření
gama na specializovaném odborném pracovišti a následný
preventivní nátěr dřeva vhodným insekticidem. Další možnosti představuje hubení teplem, inertní
atmosférou nebo mikrovlnami.
Před radiačním ošetřením je vhodné dřevěné předměty zabalit do polyetylenové fólie, aby v sušším
prostředí radiační komory nedošlo k poškození nadměrnou
rychlou ztrátou vlhkosti. Po radiačním ošetření musí následovat preventivní nátěr vhodným
insekticidem. Jeho výběr i optimální koncentraci vždy konzultujeme s odborným
restaurátorem. Svépomocí můžeme ošetřovat pouze dřevo bez polychromií, zlacení či dýhování.
Složitěji pojednané povrchy náleží jednoznačně do péče
odborného restaurátora. Při práci s insekticidem dbáme na to, abychom s ním nepřišli do přímého
kontaktu. Chráníme se proto pracovními rukavicemi a respirátorem. Během zákroku je nezbytné
dostatečné větrání.
Hmyz v neaktivním stavu(staré stopy po působení hmyzu) – na místě jepreventivníochrana proti novému
napadení (nejlépe kombinovaná ochranaproti všem škůdcům) příslušným ochranným prostředkem s
vhodnými účinnostmi(Ip).Hmyz v aktivním stavu(vyskytují se čerstvé požerky, larvy, zvuky) –
vyžaduje:lodstranění případně zpevnění napadeného dřeva, které již ztratilo svou pev-nost;lchemické
ošetření poškozeného dřeva, které neztratilo svou pevnost (přednost-ně kapalným prostředkem s
účinností proti dřevokaznému hmyzu, ve výjimeč-ných případech plynováním vhodným prostředkem), nebo
použití fyzikálníchmetod dezinsekce (inertní atmosféra, ionizující záření) s následnou
chemickouochranou s preventivní účinností proti dřevokaznému hmyzu

Průzkum
•Průzkum: druh dřeva, povrchová úprava, lepení, rozsah poškození; datace (dendrochronologie,
radiokarbonová metoda C14)

Čištění
•Mechanické
–Štětce, utěrky – suchá textilie, jelenice (kůže), wishab
–Vysavače – ústí chráněné gázou
•Chemické
–Voda (+ neutr. detegent), organická rozpouštědla
https://eshop.ceiba.cz/images_content/4055/1471-O-akapad-wei-4151.jpg
Wishab – jemná houba, Ceiba

Sanace biologického napadení
•Neinvazivní:
–Gama-záření, inertní atmosféra (dusík, oxid uhličitý), termo-sanace (+ 52 °C při RV okolo 50 %)
•Invazivní:
– roztoky biocidů (Lignofix, Pregnolit, Bochemit)
–

Zdrojem ionizujícího záření je radioaktivní izotop kobaltu (60Co). Velká výhoda této metody spočívá
v tom, že záření působí v celé hmotě objektu, nezanechává
v ozářených předmětech žádná zbytková rezidua, nepoškozuje polychromii avždy dojde ke 100 %
vyhubení hmyzu (to u ostatních způsobů ošetření není nikdy
zaručeno). Ozáření však nemá preventivní ochranné účinky, musí následovat ošetření dřeva chemickým
prostředkem s preventivní ochranou proti dřevokaznému
hmyzu. Tato metoda je velice vhodná pro masivní, ale transportovatelné předměty. Intenzita záření,
která se používá na hubení dřevokazného hmyzu nepoškozuje
dřevo, polychromii a intarzie.

Petrifikace
•Roztoky akrylátových pryskyřic (ve vodě i org, rozpouštědlech) – např. Solakryl, Paraloid
•Přírodní pryskyřice – damara, kalafuna
•Aplikace: nátěrem, ponorem, vzlínáním, injektáží, za sníženého tlaku
•

Lepení
•Vodné disperze PVAC – Dispercol
•Akrylátové pryskyřice
•Kostní klíh
•

Povrchová úprava
•Včelí vosk
•Šelak
•
•

Balení, manipulace
•Chránit proti prachu, vodě, oděru, světlu
–Textilní, prodyšné tkaniny
–Tyvek – PE (jedna vrstva prodyšná, druhá vrstva voděodolná)
–Hedvábný papír, PE fólie