Základy psychologie – 1. část Bohumíra Lazarová lazarova@phil.muni.cz Tereza Hrušková <431334@mail.muni.cz> Podmínky •Obecná + vývojová psy (okrajově psy osobnosti a psychopatologie) •Materiály + Literatura (základ) •Alena Plháková: UČEBNICE OBECNÉ PSYCHOLOGIE. Academia •(Atkinson, Nakonečný, Čáp+Mareš, Blatný, Smékal, Sternberg, …) •Marie Vágnerová: VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE. 2. díly. Portál •(Říčan, Krejčířová, Kern, Piaget, Hamilton, …) •Ukončení ZK – písemný test Rozvrh semestru 2019 (změny jsou možné) 17.9. Laz Úvod 24.9. Laz Hlavní pojmy - kognice 1.10. Laz Psy osobnosti - základ 8.10. Laz Vývojová psychologie - teorie 15.10. HR Kognitivní psychologie – paměť, myšlení, imaginace 22.10. HR Kognitivní psychologie – emoce, motivace, vůle 29.10. Laz Vývojová psychologie - prenatální až předškolní věk 5.11. Laz Vývojová psychologie – školní věk a adolescence 12.11. HR Stres a psychologie zdraví, psychohygiena 19.11. HR Intelektové schopnosti 26.11. HR Základy psychopatologie 3.12. Laz Vývojová psychologie - dospělost 10.12. Laz Vývojová psychologie - stáří 17.12. Laz Předtermín???? ZK Co je psychologie •Předmětem psychologie jako vědy je … •Kdy vznikla psychologie jako věda? •Kdo je považován za zakladatele psychologie? •Jaký je rozdíl mezi duchovědným a přírodovědným pojetím psychologie? • • • Předmět psychologie •Vědomí, zkušenost (Wilhelm Wundt). Jde o stav mysli, v němž si subjekt uvědomuje okolní svět a sebe sama nebo stav svého zážitku k jeho psychologické příčině. •Předvědomí, nevědomí (např. psychoanalýza – Sigmund Freud). Vědomí nepokrývá celou psychickou činnost člověka. Existuje i neuvědomělý cit; člověk neví, proč něco prožívá nebo činí. Obsah nevědomí tvoří neverbalizované zkušenosti z období dětství. •Prožívání. Pojem prožívání je v užším smyslu v podstatě totožný s pojmem vědomí. Obsahy prožívání jsou poznávání, cítění a snahy, vystupují jako komplexní zážitky. Základním nástrojem jejich poznání je introspekce, která byla zpochybňovaná jako nevědecká. •Mysl, myšlení. Mysl a vědomí je v podstatě totéž, i když myšlení je užším pojmem; vědomí je totiž souhrnem mentálních procesů vystupujících v daný okamžik. •Chování (např. behaviorismus – James Watson). Požadavek objektivní psychologie, psychologie vystupuje jako věda o reflexech, odezvách chování, předmětem psychologie má být jen to, co je objektivně pozorovatelné. •Psychika (psychické stavy a procesy), o chování a prožívání • •Plháková: Psychologie je věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění, včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí. Aplikované psychologické obory se pokoušejí využít nashromážděné poznatky při řešení praktických problémů téměř ve všech oblastech společenského života. • •Zakladatel psychologie Wilhelm Wundt (1832-1920), • • • Nepředpověditelnost chování? •Psychika = dynamický nelineární systém •Stabilní stavy = atraktory (k těm organismus směřuje), fázové přechody vytvářejí chaos •Jiné počáteční hodnoty mohou vést k velmi rozdílným stavům (jako u počasí), není možné vše „měřit“ (Gleick, 1996). Spor o psychologii •Duchovědná psychologie (Wilhelm Dilthey 1833-1911). Každý fakt má řadu významů, kterým je třeba porozumět. Psychologie by neměla usilovat o kauzální vysvětlení duševních jevů, ale spíše se snažit pochopit jejich význam v určitém kulturním kontextu •Přírodovědné pojetí psychologie – založené na faktech, na pozorovatelném. Biologická psychologie – neuropsychologie (výzkum mozku – Roger Sperry) a evoluční psychologie (zkoumání genetického základu a instinktů – Ch. Darwin, W. James). Evoluční vývoj – inspirace pro ontogenetickou psychologii? •Ch. Darwin (1859): evoluční vývoj je organizován podle dvou základních kritérií: •přežití •reprodukce •Ti, kteří přežívají a prosperují (ti schopnější), předávají svým potomkům genetickou informaci. •Přírodní výběr - I ve společnosti lépe adaptovaní jedinci vítězí, hůře adaptovaní mají být •ponecháni svému osudu? Lidská solidarita dopady přírodního výběru do značné míry •omezuje (bezdomovci, nemocní…). • •Darwinova teorie - impuls pro evoluční biology. Teorie vývoje zvířat, ale i implikace pro •vývoj člověka: •etologie (Lorenz, 1935, 1963). Paralely mezi chováním zvířat a lidí. •sociobiologie - Ve větší míře přikládá váhu genetickým faktorům pro organizaci skupinového a sociálního chování (žití v párech, předávání informace…). Nezabývají se přímo vývojem mentálních procesů. • •Balancování mezi egoistickou a altruistickou motivací (podmínky pro vlastní přežití •vs. přežití rodu). Jak zásadní je to pro lidské prožívání a chování? • • • Behaviorismus •USA, John B. Watson (1878-1958) •Experimenty. •Chování, zvyky, učení •Později: Sociálně-kognitivní teorie učení - Albert Bandura (učení je aktivní, člověk není jen produktem vnějších vlivů) Psychodynamické směry •Psychoanalýza (S. Freud), individuální psy (A. Adler), analytická ᴪ(C.G.Jung), K. Horneyová, E. Fromm… •Práce s nevědomím, determinace chování nevědomými motivy (sexuální a agresivní u Freuda), společnost se pokouší je potlačovat – posun do nevědomí a projeví se ve snech, chybách…, základ psychoterapie •Později: odklon od pudovosti, determinace interpersonálními vztahy v dětství (E. Erikson) • Stádia vývoje dle Freuda a Eriksona? •Orální, anální, falické, latentní, genitální • • •8 věků – psychosociální krize – jaké? Období psychosociálního vývoje (Erikson) • • •1. První rok života důvěra x nedůvěra důvěra a optimismus •2. Druhý rok autonomie x pochybnost pocit sebekontroly a dostatečnost •3. Třetí až pátý rok iniciativa x vina účelnost a zaměření, vlastní aktivita •4. Šestý rok až puberta píle x méněcennost zdatnost v ... dovednostech •5. Adolescence identita x zmatek celistvá představa o sobě •6. Mladší dospělost intimita x izolace schopnost mít závazky, trvalé vztahy •7. Střední dospělost generativa x stagnace zájem o rodinu, péče o společnost •8. Pozdní věk integrita x zoufalství pocit naplnění, smíření se smrtí • Fenomenologická – humanistická psychologie •filozoficky a humanisticky orientovaný směr psychologie 20. století, který se zabývá problematikou lidského bytí a jeho smyslu •…zdůrazňuje specificky lidské vlastnosti a motivy, předpokládá u člověka schopnost svobodné volby (ne-determinismus), odpovědnost •Soren Kierkegaard, Edmund Husserl, Martin Heidegger, C. R. Rogers (USA) Kognitivní psychologie •50. léta USA, Evropa, studium poznávacích procesů, zpracování informací, mentálí obrazy světa •Jean Piaget - teorie kognitivního vývoje, George Miller (paměť), Herbert Simon (řešení problémů pomocí počítačových simulací), Ulric Neisser •chtějí-li psychologové pochopit chování, musí zkoumat vnitřní mentální události Profesionální postupy v poradenství, psychologické směry a školy vědomí nevědomí uvnitř vně Humanistická ψ Kognitivní ψ Psychodynamická ψ Behaviorální ψ SEBEUVĚDOMĚNÍ POZNÁVÁNÍ MOTIVACE UČENÍ Jean Piaget Teorie kognitivního vývoje •Jean Piaget (1896 – 1980) švýcarský filozof, přírodní vědec a vývojový psycholog, genetická epistemologie, strukturalismus (konstruktivismus) • •Sensomotorické stádium: od narození do 2 let života (děti poznávají svět pomocí pohybů a smyslů a získávají vědomí stálosti objektů) •Předoperační stádium: od 2 do 7 let (používání jazyka, egocentrické myšlení) •Stadium konkrétních operací: od 7 do 12 let (dokáže logicky přemýšlet o konkrétních událostech, pochopení stálosti počtu, množství • a hmotnosti) •Stadium formálních operací: 12 let a více (dokáže logicky • myslet o abstraktních pojmech). • D:\Users\2201\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\TA0N1K2F\Jean_Piaget_in_Ann_Arbor.png Co je „eklektické pojetí? Na jaké disciplíny (obory) se dělí psychologie? • •Základní/teoretické: biologická, experimentální, osobnosti, sociální,ekologická, vývojová, •Aplikované/praktické: klinická, zdraví, poradenská, školní, pedagogická, sportu, forenzní… •Speciální: psycholingvistika, psychometrie, metodologie, psychodiagnostika…. Etické otázky psychologie •Co je APA? EFP(P)A? UPA v ČR •Etické standardy – principy: respekt k osobním právům a důstojnosti, způsobilost, odpovědnost, osobní bezúhonnost •Psychodiagnostika – využití •Psychoterapie (citová závislost – zneužívání klientů) •Výzkumy a experimenty • • • Metody psychologie psychodiagnostika (M. Svoboda) •Psychometrické •Klinické • •Projektivní techniky a metody • •Nové konstrukce, počítačové testy. Nové etické otázky •Přehled psychických jevů •Psychické procesy (poznávací, paměti, motivační) •Psychické stavy (pozornost, citové) •Psychické předpoklady (vědomosti, dovednosti, návyky, zájmy, postoje) •Psychické vlastnosti (osobnosti) (schopnosti, temperament, charakter) • Základní pojmy – kognitivní procesy •Vědomí - bdělost /vigilance – schopnost uvědomování si, lucidita – jasnost, základ pro sebereflexi •Důležitý základ psychologie jako vědy – zkoumání vědomí (Wundt), odmítáno behavioristy •Návrat v pol. 20. století Rogers (humanistická) a Sternberg (kognitivní psychologie – zprac. informací, vztah mozku a mysli) •Jaké jsou stavy změněného vědomí? •Spánek – somnolence (snížení lucidity), hypnóza, narkóza, bezvědomí – koma, •vegetativní stav (bdělost, ale problém s uvědomováním…) •Funkce vědomí pro přizpůsobení: monitoring (sledování) a controlling (ovládání) (Kihlstrom, 1984) •Reflexní a reflektivní chování • •Freudovo pojetí – dynamické vztahy mezi vědomím a nevědomím nevědomí, předvědomí, vědomí •Nevědomí - souhrn psychických obsahů a procesů, které probíhají mimo vědomí, ale přesto mohou ovlivňovat chování a prožívání. • • Základní pojmy – kognitivní •Pozornost - mentální proces, jehož funkcí je vpouštět do vědomí omezený počet informací, a tak ho chránit před zahlcením (W. James, F. Koukolík) selektivita – výběrovost •Podmínka: vědomí, bdělost, •Orientační reflex (Pavlov - vrozený), neurofyziologicky: retikultárně aktivační systém (RAS: MK-thalamus-KO) = systém nervových vláken řídí aktivaci (aktivita-útlum) •Zaměření pozornosti, determinace pozornosti vnitřní a vnější, •Druhy: bezděčná, záměrná (řízené a bezděčné zpracování informací) •Jaké jsou vlastnosti pozornosti? •Selektivita, koncentrace, fluktuace/oscilace – stálost (0,1-5s), distribuce (rozdělování-součinnost), kapacita (4-5 objektů za 0,2s, nebo cca 7 v krátkodobé paměti), intenzita, atd. (zkusit si) •Poruchy – aprosexie, roztržitost, těkavost (ADHD), zúžená pozornost, aktivace nevhodného systému (automatismy – „naučené cesty“) • Základní pojmy – kognitivní/senzorické •Čití nejelementárnější forma uvědomování, odráží jednotlivé vlastnosti předmětů, nadprahové a podprahové (absolutní práh), Čití je proces získávání „syrových" informací… E. Weber (1795-1878) a G. Fechner (1801-1887) •Nestabilita prahů (očekávání, cvik, klid…) • Základní pojmy - kognitivní •Vnímání (percepce) - integrace počitků, subjektivní odrážení reality ve vědomí (nezávislost na zkušenosti?) – (1) přímá percepce •Ale i: (2) rozpoznání a označení pojmem a zařazení do kontextu vlastní zkušenosti ??? (apercepce), konstruktivistické hledisko •Pravidelná stimulace a manipulace (u kojenců) •Organizace percepčního pole) Zákony: centrace (= soustředění na jednu část vjemového pole, figura a pozadí, zákon pregnantnosti (např. při nízké kvalitě), zákon podobnosti (sloupce nebo řady?) (viz dále) •Vliv kontextu na percepci (poznáte člověka, pokud do kontextu patří…), percepční hypotézy (očekávání), perspektiva (měnící se velikost – víte, že menší strom je v pozadí)…. •Iluze •Podprahové vnímání (rychlý proklik) •Individuální charakter vnímání, individuální preference • Vliv kontextu Figura a pozadí Vliv podobnosti Iluze Paměť •Paměť - schopnost uchovat informace, dočasné spoje •Existence paměti je základním předpokladem schopnosti učit se •Fáze paměti: vštípení - retence - reprodukce (znovupoznání a vybavování) • Druhy: dle materiálu (deklarativní – fakta, nedeklarativní/procedurální – dovednosti...), •Druhy: dle způsobu zapamatování (mechanická, logická, citová, pohybová, ... ) •Druhy: dle řízení (bezděčná, úmyslná) •Druhy: ultrakrátká, krátkodobá, dlouhodobá •Kapacita krátkodobé / operační paměti je 5-7 prvků, •ultrakrátká (senzorická – ikonická, echoická) paměť a dlouhodobá (vliv zpevnění, opakování, •situace, motivace…) •Deklarativní - explicitní (přesně – Jak se řekne anglicky…), epizodická – dětství, záblesky…, sémantická – slovní) •procedurální/implicitní paměť (sled postupů – nové celky), priming = zcitlivění vůči novým podnětům, klasické podmiňování, •Zapomínání - rozpad pamětních stop. Nejsou-li neurofyziologické změny vyvolané učením občas reaktivovány, postupně se rozpadají. Nervové spoje pak mohou být využity k vytváření novějších pamětních záznamů. •Křivka zapomínání - zapomínání je zpočátku velmi rychlé, ale postupně se zpomaluje. •(Hermann Ebbinghaus (1850-1909) • Dlouhodobá paměť (in Plháková) Paměť - vlivy •Podmínky zapamatování •Smysl, délka slov, atraktivita… •Kontext, emoce •Předchozí znalost •Kongruence a inkongruence paměti (dobrá nálada – dobré vzpomínky) •Mnemotechnika • •Transfer a interference, (retroaktivní útlum – nové zahlušuje staré…, proaktivní útlum - opačně) • •Zkreslování informací (souvislost s osobností, ale i patologie…) • •Patologie – amnézie, retrográdní amnézie (není úplná) ... iluze paměti •tip-of-the-tongue' phenomenon" (ztráta vodítek) •