Filosofie, jazyk, skutečnost oVelké torie (metavyprávění) se již vyčerpaly oJejich místo zaujímají dílčí jazykové hry nVlastní pravidla nVlastní způsob analýzy nNeukončenost n oè Svoboda názoru n Filosofie, jazyk, skutečnost Zpochybnění objektivity Alan Sokal – o jedné aféře oSocial Text: Transgressing the Boundaries : Towards a Transformative Hermeneutics of Quantum Gravity, 1996 o http://www.phil.muni.cz/fil/studenti/soutez99/docekal.html V závěru s dalšími relevantními odkazy na literaturu oPřenos vlastností objektu na výzkumníka a následné neadekvátní závěry nJe vyloučené, abych se s tímto člověkem vůbec bavil. Vždyť se jenom podívejte na některé položky ze seznamu jeho publikací: Pedofilní obrazy ve francouzské literatuře, Sex mladistvých jako literární inspirace, Příprava jehněčího stokrát jinak. To musí být úchyl. oApodiktická prohlášení, bez logické souvztažnosti, závěry nevyplývají z premis nJe zcela evidentní, že model přírodních věd se osvědčil. Stejně tak jen ignorant by pochyboval o tom, že řada prvků tohoto modelů je velmi dobře aplikovatelná i na další obory lidské činnosti. Je pak naprosto jasné, že historie, byť se zdá být podložena jakkoli silnými fakty, je stále jenom interpretace, která se proměňuje v čase. oCitace autorit zcela odlišných kontextů, než ve kterých byly vyřčeny nJiž J. D. Bernal upozorňuje na názor členů královské společnosti, že „věda se má zabývat přírodou a řemesly a že má být užitečná.“ (Bernal, J. D. Věda v dějinách, Praha 1960, sv. 1, s. 291.) Snahy humanitních oborů se pak v tomto světle jeví jako zcela liché. o o o o o o oNezdůvodněné zevšeobecňování výsledků výzkumů speciálních věd o nHeisenberg ve svém principu upozorňuje, že „komplementární vlastnosti zkoumaného objektu není možné zjistit současně se stejnou mírou přesnosti“. Tato nemožnost dosažení přesné znalosti komplementarit platí i ve společnosti. Prostě není možné jednoznačně současně určit, nakolik byly finanční prostředky rozkradené, nebo prožrané. Co nebylo ukradeno, bylo prožráno. oPři použití metafor jsou zaměňovány jejich kontexty - metafory z fyziky (pěna, teorie strun, teorie relativity) jsou použity, jako by měly pouze význam, který jim přisuzuje běžný jazyk... o nKvantová mechanika běžně pracuje s takovými vlastnostmi částic, jako jsou šarm, barva a podivnost. Ano, svět kvantové mechaniky je opravdu podivný a pestrobarevný, neuděláte jistě chybu, když se jeho šarmem budete inspirovat i ve svých, zcela odlišných oborech. o o o o o oNeoprávněná aplikace vědeckých teorii z jednoho vědeckého oboru na jiný (geometrické modely neuróz u Lacana, spojování topologie s psychologií, psychoanalýza AIDS s topologií...). nV moderní vědě zcela nekompromisně zvítězil atomismus. Svět podle moderní vědy je diskrétní, složený z elementárních částic, mezi kterými působí čtyři základní fyzikální interakce. A stejně jako fyzici usilují o nalezení teorie sjednocující tyto interakce, musí se i historici/psychologové/lingvisté/… snažit eliminovat svá četná vysvětlení a najít jedno univerzální. o o o o o o o(Všechny příklady jsou vymyšlené.) o o Vědecký jazyk oVolba univerza (soubor předmětů) oIntencionální báze (volba vlastností z předmětného univerza) oSyntaktická báze (volba jazykových prostředků a pravidel používání) o Z Carnapovy klasifikace vět oKvazisyntaktické věty o------------------------------- nA) Věta předmětného jazyka nB) Věta metajazyka nC) Podvodné věty „tvářící se“ jako A, ale jsou B Jazyk a metajazyk oÚroveň nOntická – předmětnost nEpistemická – výpověď o předmětnosti n àRozlišení (faktu) objektivního světa a jeho popisu (interpretace) n(Zpochybnění objektivity – vše je jen text – pravda není – je jen názor – každý má nárok na názor – každý si plká, co chce) Rozpoznání lžitextu — argumentace nVěcné argumenty nKonzistentnost nInvariantnost nß nArgument z autority nSlovní efekty a bonmoty nNadměrnost citací (neúčelnost) n Rozpoznání lžitextu — obrazové a jazykové prostředky oMetaforičnost jazyka nUsazené metafory (nohy stolu, státní orgány, mateřská hvězda) n nKonvenční (okna do vesmíru, dveře do světa) a nekonvenční metafory (Humova vidlička) n nVědecká metafora (oborová, nekonvenční) Francouzská strategie o o o o oZávěr oArgument 1 o o o oArgument 2 o o o oArgument 3 Vše, co je řečeno (napsáno) slouží účelu závěru Německá strategie oVíce témat (ukázat vlastní šíři kompetencí) oObecnost (včetně vymezení negativních cest) oKomplexnost (a to i rostoucí během tvorby) o o o Opouštění neproduktivních směrů Anglická strategie oProč to píšete oJak (zdroje a metody) oVýsledky oDiskuse oPotvrzené závěry oOdkazy oResumé o o Horyna, Břetislav - Krob, Josef (eds.). Cesty k vědě. Argumentace oSložka technická nElementární logika nPravidla usuzování nStrukturovaná (-telná) výpověď oSložka kreativní nDobrý nápad nVěcná správnost nMetodický postup Technická složka argumentace oPředpoklady 1, 2, n oZávěr nn = 0 è blábol nebo truismus nn = 1 è nebezpečí idem per idem oPostup argumentace nVyplývání z premis (tvrzení nebo jeho negace, např. Galilei a vztah m a v padajícího tělesa) nExtrakce z premis (Pascalova sázka) n G. G. G. G. o o o o> o Pascalova sázka Bůh existuje Bůh neexistuje 1. Věřím, že Bůh existuje 1 0 2. Nevěřím, že Bůh existuje -1 0 Paradigmata, principy usuzování, logické požadavky oParadigma nepřímé úměry (těhotenství, kopáči… aditivní a intenzivní vlastnosti) oPrincip totožnosti (používání výrazů ve fixované podobě A=A) oPrincip sporu à požadavek bezespornosti (A≠A´) oPrincip vyloučeného třetího (A nebo A´) oPrincip dostatečného důvodu (metodologický požadavek) o o Horyna, Břetislav - Krob, Josef (eds.). Cesty k vědě. Horyna, Břetislav - Krob, Josef (eds.). Cesty k vědě. Věcná složka argumentace oTeorie ßà Fakt oDomněnka, nápad oHypotéza (logická konzistence) oTeorie (explanace, predikce) o Vědecká teorie — fakta oVědecký fakt nVíce pozorování nInvariantnost faktu vůči logickým transformacím nMimo P nebo N Vznik vědecké teorie — 1. domněnka oSeskupení faktů oKlasifikace, třídění, výběr oGeneralizace o Vznik vědecké teorie — 2. hypotéza oVysvětlení faktů oLogická konzistence oExplanace, deskripce, predikce Vznik vědecké teorie — 3. teorie oOvěření nLogické nEmpirické (ověření důsledků) nObsahové n Interpretace teorie oNaivně empiristická oInstrumentalistická nPřísná oEmpirická oSémantická nPřirozená n n Funkce teorie oInformativní oSystemizující oPrediktivní oExplanační oPragmatická o Explanace (explikace) oKauzální oFunkcionální oTeleologická o oPseudoexplanace oVysvětlení kruhem oAd hoc (≠ anticipace) o o Jastrzembská, Zdeňka: Aspekty vysvětlení, 2008. Predikce oExtrapolace nPřímá nKorigovaná oEkvifinalita oSimulace Predikce oInformativní oManipulativní nKonstruktivní (sebenaplňující se) nVarovné (sebevylučující) Predikce oDeterministické systémy nDynamické nStochastické n nHistorický materialismus (K. Marx) nDialektika „trajektorií“ (J.-P. Sartre)