III. Co máme dělat a jak dosáhnout štěstí?
(Etika)
A. Vymezení problematiky – etika jako disciplína
B. Vybrané základní termíny etiky
C. Co je dobré? Typologie etických teorií
D. Jak se zkoumá dobro? Typologie přístupů k etice
III. A. Vymezení problematiky –
etika jako disciplína
1. Proč si klademe otázky „Co máme dělat?“ a „Jak dosáhnout
štěstí?“
– reflektujeme svou existenci
– nutně jednáme
– prostě se chceme mít dobře/příjemně
Odpovědi (hledá a kriticky posuzuje) → etika (metaetika)
III. A. Vymezení problematiky –
etika jako disciplína
2. Definice a vymezení etiky
– Blecha 2002, s. 220:
• Etika bývá též nazývána 'praktickou filosofií' a z toho ohledu bývá 'teoretická
filosofie' chápána jako příprava k praktickému jednání (zvl. u Kanta). (…)
Etika je filosofická disciplína, zabývající se vztahem lidského jednání k
morálním normám, původem a povahou těchto norem, jakož i smyslem
lidského života a problémem jeho štěstí.
– James Fieser („Ethics“, IEP, http://www.iep.utm.edu/ethics/):
• Etika zahrnuje systematizaci, obhajobu a doporučení představ o správném a
špatném jednání.
III. A. Vymezení problematiky –
etika jako disciplína
3. Etika v systému filosofie
– Blecha – samostatná disciplína mimo rámec filosofie!
– občas hlavní disciplína (stoikové, epikúrejci, existencialismus)
– jako „praktická“ filosofie vs. „teoretická“ (Aristotelés)
– úzké sepětí s politickou filosofií
III. B. Vybrané základní termíny etiky
• svobodné jednání
– mravní odpovědnost → požadavek svobodné vůle
– fyzikální příčinné působení → determinismus
– mravní odpovědnost a determinismus – kompatibilní nebo
inkompatibilní?
• hodnoty a normy
– hodnoty – cíle
– normy – závazky, povinnosti
• morálka (vs. zákony)
– autonomní – vychází z vnitřního přesvědčení jednajícího
– heteronomní – vychází z vnějších příkazů
• svědomí (vs. trest)
III. C. Co je dobré? Typologie etických teorií
• Etické teorie:
– deskriptivní (empirické) – popis a klasifikace morálních představ a
jednání
– preskriptivní (normativní) – stanovení kritérií morálního jednání, dobra
• teorie norem
– teleologické (konsekvencialistické) – kritériem morálního jednání je účel
(výsledek), např. utilitarismus, morální egoismus, morální altruismus
– deontologické – kritériem je závaznost morální normy (Kantův imperativ)
– etika ctnosti – morální charakter
• teorie hodnot (dobra)
– hédonismus
– eudaimonismus
– perfekcionismus
III. D. Jak se zkoumá dobro? Typologie
přístupů k etice
Přístupy k etické problematice:
1. metaetika
– táže se po významu vět, jimiž vyjadřujeme mravní soudy, a na
zdůvodnění morálních soudů
– logické zkoumání jazyka morálky
– původ mravních norem – jsou (ne)závislé na člověku?
• objektivismus (např. Platón)
• relativismus (např. skeptikové)
• emotivismus
– proč být morální
• egoismus nebo altruismus?
• rozum nebo emoce?
• mužská a ženská moralita?
III. D. Jak se zkoumá dobro? Typologie
přístupů k etice
Přístupy k etické problematice:
2. aplikovaná etika
– analýza speciálních kontroverzních morálních problémů – např.
interrupce, práva zvířat, eutanázie
– specifické oblasti
• lékařská etika
• obchodní etika
• environmentální etika
• etika sexuality