III. Co máme dělat a jak dosáhnout štěstí? (Etika) A. Vymezení problematiky – etika jako disciplína B. Vybrané základní termíny etiky C. Co je dobré? Typologie etických teorií D. Jak se zkoumá dobro? Typologie přístupů k etice III. A. Vymezení problematiky – etika jako disciplína 1. Proč si klademe otázky „Co máme dělat?“ a „Jak dosáhnout štěstí?“ – reflektujeme svou existenci – nutně jednáme – prostě se chceme mít dobře/příjemně Odpovědi (hledá a kriticky posuzuje) → etika (metaetika) III. A. Vymezení problematiky – etika jako disciplína 2. Definice a vymezení etiky – Blecha 2002, s. 220: • Etika bývá též nazývána 'praktickou filosofií' a z toho ohledu bývá 'teoretická filosofie' chápána jako příprava k praktickému jednání (zvl. u Kanta). (…) Etika je filosofická disciplína, zabývající se vztahem lidského jednání k morálním normám, původem a povahou těchto norem, jakož i smyslem lidského života a problémem jeho štěstí. – James Fieser („Ethics“, IEP, http://www.iep.utm.edu/ethics/): • Etika zahrnuje systematizaci, obhajobu a doporučení představ o správném a špatném jednání. III. A. Vymezení problematiky – etika jako disciplína 3. Etika v systému filosofie – Blecha – samostatná disciplína mimo rámec filosofie! – občas hlavní disciplína (stoikové, epikúrejci, existencialismus) – jako „praktická“ filosofie vs. „teoretická“ (Aristotelés) – úzké sepětí s politickou filosofií III. B. Vybrané základní termíny etiky • svobodné jednání – mravní odpovědnost → požadavek svobodné vůle – fyzikální příčinné působení → determinismus – mravní odpovědnost a determinismus – kompatibilní nebo inkompatibilní? • hodnoty a normy – hodnoty – cíle – normy – závazky, povinnosti • morálka (vs. zákony) – autonomní – vychází z vnitřního přesvědčení jednajícího – heteronomní – vychází z vnějších příkazů • svědomí (vs. trest) III. C. Co je dobré? Typologie etických teorií • Etické teorie: – deskriptivní (empirické) – popis a klasifikace morálních představ a jednání – preskriptivní (normativní) – stanovení kritérií morálního jednání, dobra • teorie norem – teleologické (konsekvencialistické) – kritériem morálního jednání je účel (výsledek), např. utilitarismus, morální egoismus, morální altruismus – deontologické – kritériem je závaznost morální normy (Kantův imperativ) – etika ctnosti – morální charakter • teorie hodnot (dobra) – hédonismus – eudaimonismus – perfekcionismus III. D. Jak se zkoumá dobro? Typologie přístupů k etice Přístupy k etické problematice: 1. metaetika – táže se po významu vět, jimiž vyjadřujeme mravní soudy, a na zdůvodnění morálních soudů – logické zkoumání jazyka morálky – původ mravních norem – jsou (ne)závislé na člověku? • objektivismus (např. Platón) • relativismus (např. skeptikové) • emotivismus – proč být morální • egoismus nebo altruismus? • rozum nebo emoce? • mužská a ženská moralita? III. D. Jak se zkoumá dobro? Typologie přístupů k etice Přístupy k etické problematice: 2. aplikovaná etika – analýza speciálních kontroverzních morálních problémů – např. interrupce, práva zvířat, eutanázie – specifické oblasti • lékařská etika • obchodní etika • environmentální etika • etika sexuality