SYNTAX TÉMA: PŘÍSUDEK 8.10.2018 (3. HODINA) PŘÍSUDEK ¢Syntaktickou funkci přísudku plní sloveso ¢přísudek – predicado (název slovesného přísudku) ¢sloveso – verbo (název slovního druhu) ¢sloveso plnící funkci přísudku – predicador ¢Celá struktura náležící k pojmu přísudku (tedy všechny tzv. argumenty nebo-li předměty) je slovesná predikace (predicação verbal) PŘÍSUDEK ¢Je tedy celá struktura rotující kolem přísudku (podmět a předmět) ¢Shoduje se s podmětem vždy v osobě a čísle = concordância ¢jádrem může být: —Plnovýznamové sloveso —Podstatné či přídavné jméno nebo další slovní druhy, jež je mohou zastoupit (zájmena, číslovky, apod) STRUKTURA PŘÍSUDKU ¢HLAVNÍ SLOVESO (plnovýznamové) ¢SLOVESNÁ PERIFRÁZE (složená ze slovesa pomocného a plnovýznamového) ¢ ¢Terminologie: —slovesná perifráze – perífrase verbal — plnovýznamové sloveso – verbo pleno — také verbo principal —pomocné sloveso – verbo auxiliar FUNKCE HLAVNÍHO A POMOCNÉHO SLOVESA ¢Hlavní sloveso (verbo pleno, principal) je gramatickým i sémantickým jádrem věty. ¢ ¢Pomocné sloveso (verbo auxiliar) je prvkem sloužícím pouze pro vyjádření : —gramatického významu času, způsobu a vidu (Tempo Modo Aspecto = TMA) — shody s podmětem (číslo, osoba) HLAVNÍ, PLNOVÝZNAMOVÁ SLOVESA – VERBOS PLENOS (PRINCIPAIS) ¢VERBOS PLENOS (PRINCIPAIS) —Podle toho, zda přijímají předmět, se dělí na: — —TRANZITIVNÍ (transitivos) —NETRANZITIVNÍ (intransitivos) HLAVNÍ SLOVESA NETRANZITIVNÍ ¢Nepotřebují žádný předmět. ¢ ¢ ¢O João caiu. ¢O António adormeceu. ¢O vidro rachou. ¢O gelo derreteu. ¢O cão ladra. ¢ O rouxinol trina. ¢ HLAVNÍ SLOVESA TRANZITIVNÍ ¢Podle toho, zda se váží s předmětem pomocí předložky či nikoliv, se dělí na: ¢ ¢ ¢PŘÍMÁ – transitivos diretos ¢NEPŘÍMÁ transitivos indiretos ¢PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ ZÁROVEŇ bitransitivos ¢OBJEKTOVÁ transitivos oblíquos ¢PŘÍSUDKOVÉ predicativos ¢PŘÍSLOVEČNÁ adverbiais ¢ ¢ ¢ TRANZITIVNÍ PŘÍMÁ (TRANSITIVOS DIRETOS) ¢ ¢Potřebují předmět přímý (ten se váže se slovesem většinou bez předložky) ¢ ¢ ¢ A Ana comeu o bolo. ¢ TRANZITIVNÍ NEPŘÍMÁ (TRANSITIVOS INDIRETOS) ¢Váží se s předmětem nepřímým (dativním) pomocí předložky a, para ¢ ¢ ¢ A Ana telefonou para a tia. ¢ TRANZITIVNÍ PŘÍMÁ I NEPŘÍMÁ (BI, DITRANSITIVOS) ¢Váží se s oběma předměty ¢ ¢ ¢ Dei tudo aos meus amigos. ¢ TRANZITIVNÍ OBJEKTOVÁ (TRANSITIVOS OLBÍQUOS) ¢Váží se s předmětem pomocí jiné předložky než a a para ¢ ¢ ¢ A Ana gostou do bolo. ¢ TRANZITIVNÍ PREDIKATIVNÍ (TRANSITIVOS PREDICATIVOS) ¢Váží se se jmennou částí přísudku ¢ ¢ ¢ O Manuel achou o filme interessante. ¢ ¢Odvozeno z: O filme é interessante ¢ Film je zajímavý – přísudek jmenný se sponou TRANZITIVNÍ SLOVESA PŘÍSLOVEČNÁ (TRANSITIVOS ADVERBIAIS) ¢Situační či pohybová slovesa, jak, ir, seguir, estar, ficar, morar, by neměla význam bez příslovce místa. ¢ ¢ Moramos em Paris. ¢ POMOCNÁ SLOVESA (VERBOS AUXILIARES) ¢Jsou součástí perifrastické konstrukce (slovesné perifráze) ¢ ¢Může to být pomocné sloveso ter, haver, ser ¢ ¢Ter, haver – pro tvoření složených časů ¢Proto se jim říká pomocná slovesa perfektní (dokonavá) ¢Ser – pro tvoření trpného rodu ¢Proto se jim říká pomocné sloveso pasivní. ¢ ¢ FUNKCE POMOCNÝCH SLOVES ¢Pomocná slovesa mohou plnit funkci: ¢ ¢ 1.Časovou 2.Rodovou 3.Vidovou 4.Modální 5. POMOCNÁ SLOVESA - ČASOVÁ ¢ ¢ter+particípio passado, ¢haver+particípio passado, ¢ir+infinitivo ¢haver de+infinitivo ¢ ¢Příklady: ¢Tinha feito muito trabalho. ¢Havia feito muito trabalho. ¢Vamos fazer uma festa. ¢Havemos de encontrar mais vezes. POMOCNÁ SLOVESA RODOVÁ (DIÁTESE) ¢Ser/estar +particípio passado ¢ ¢Příklady: ¢A festa foi organizada pela Maria. ¢O trabalho está bem feito. POMOCNÁ SLOVESA VIDOVÁ ¢Určují, v které fázi uskutečnění se nachází děj: ¢ ¢Začátek (verbos incoativos) ¢começar a, deitar a, desatar a, entrar a, passar a, pegar a, pôr-se a, principiar a (+infinitivo) ¢Př: Desatou a rir. ¢ ¢Průběh (verbos cursivos, durativos) ¢estar, andar, ficar (+a+infinitivo/+gerúndio) ¢Př: Está a falar ao telefone. ¢ ¢Opakování (verbos frequentativos) ¢costumar, voltar a (+infinitivo) ¢Př: Voltou a fumar. Costumamos ir ao Algarve todos os anos. ¢ ¢Konec (verbos conclusivos) ¢acabar de, cessar de, deixar de, parar de (+ infinitivo). ¢Př: Deixou de fumar. ¢ POMOCNÁ SLOVESA MODÁLNÍ ¢Vůle, přání: desejar, querer, haver de (+infinitivo) ¢Př: Desejo falar com o diretor. ¢ ¢Možnost, schopnost: poder, ser (+infinitivo) ¢Př: Posso ir contigo? ¢ ¢verbos que exprimem necessidade dever de, ter de, ter que (+infinitivo); ¢Př: Devo confessar que nao acredito em ti. ¢ ¢záměr: procurar, pretender, buscar, tentar (+infinitivo); consecução: lograr, vir (+infinitivo); ¢Př: Neste capítulo pretendo falar sobre o problema de imigracao. ¢ ¢Zdání: parecer (+infinitivo) ¢Př: Parece ser pouco provável. ¢