J A Z Y K : P O P I S , Z Á K L A D N Í P R V K Y A V L A S T N O S T I P E R C E P C E Ř E Č I : P E R C E P C E S L O V P O R O Z U M Ě N Í V Ě T Á M , T E X T U P R O D U K C E Ř E Č I J A Z Y K A M Y Š L E N Í O S V O J O V Á N Í J A Z Y K A Jazyk a řeč Šimpanz bonobo a lexigram Jazyk — jazyk = užívání organizovaných prostředků kombinace slov za účelem dorozumívání — zdroje: ¡ lingvistika ¡ neurolingvistika ¡ psycholingvistika ¡ sociolingvistika Popis jazyka — jednotky jayzka ¡ foném ¡ morfém ÷ obsahové – lexikální ÷ funkční morfémy ¡ lexikon ¡ syntax ¡ sémantika ¡ diskurz Vlastnosti jazyka — komunikativní — arbitrární vztah mezi symbolem a tím, co označuje — pravidla — strukturalizovaný — generativní — trvalý vývoj Percepce řeči — 12 fonémů/s (ale dokážeme vnímat až 50 fonémů/s) — rychlost percepce podpořena koartikulací (překrývání fonémů) — záznam řeči pomocí spektrografu — teorie řečové percepce ¡ běžná sluchová percepce ¡ specifický druh vnímání Záznam řečového signálu Percepce řeči jako specifický druh percepce — kategorická percepce řečových zvuků ¡ doklad pro percepci řeči prostřednictvím specializovaných procesů — motorická teorie řečové percepce - Liberman, 1957 — řečová percepce závisí na tom, jak slyšíme mluvčího vyslovovat a co o záměru artikulace jedince usoudíme — McGurkův efekt – synchronizace zrakové a sluchové percepce McGurkův efekt Teorie kohort — kombinace informací z různých zdrojů – senzorický vstup i kontextové informace — paralelní zpracování — iniciální kohorta možných slov, postupná eliminace — v původní teorii příslušnost ke kohortě dichotomně — revidovaná verze – pravděpodobnostní váhy; menší vliv kontextových informací Percepce řeči jako běžná sluchová percepce — McClelland, Elman (1986) – konekcionistický model TRACE — 3 úrovně detekce znaků: ¡ akustická úroveň ¡ úroveň fonémů ¡ úroveň slov — řečová percepce je interaktivní – úrovně se vzájemně ovlivňují — rozhodovací procesy za detekcí znaků — rekonstrukce fonému Procesy při čtení — metody zkoumání ¡ záznam očních pohybů během čtení (sakády, fixace) ¡ hlasité čtení ¡ identifikace slova — E-Z model – fixace se více vyskytují u obsahových než funkčních slov; čtení probíhá slovo od slova; čtení urychluje parafoveální zpracování — interaktivní aktivační model – konekticionistický model vysvětluje zrakové rozpoznání slov Porozumění větám — dvě úrovně analýzy — 1) parsing ¡ analýza gramatické struktury ¡ model slepé koleje ¡ teorie omezujících faktorů — 2) sémantická (pragmatika) — vnitřní řeč – udržení informace o pořadí slov Teorie kapacity — Just, Carpenter (1992) — vychází z teorie pracovní paměti — rozdíly v porozumění vyplývají z rozdílů v kapacitě pracovní paměti — testování kapacity – tzv. rozsah čtení (reading span) Diskurz / Příběhy — selektivní zpracování informací — proces vyvozování úsudků (spojovací a rozvíjející úsudky) — vliv schématu – již ve fázi kódování — Kintschův model porozumění textu ¡ povrchová reprezentace ¡ propoziční reprezentace ¡ situační reprezentace — Bartlettova teorie schémat Produkce řeči — sociální rozměr jazykové produkce — Griceho princip kooperativnosti ¡ + čtyři pravidla: kvality a kvantity, vztahu (k cíli konverzace) a dobrých způsobů — genderové rozdíly v konverzačním stylu — společná půda ¡ obecná ¡ osobní — prozodická vodítka — návazné páry – střídání mluvčích Chyby v řeči — nezáměrné jazykové omyly (ve fonémech, morfémech i vyšších jednotkách) — podle psychoanalýzy – vytěsněné obsahy — pro kognitivní psychology – doklady o tvorbě řeči — typy přeřeknutí ¡ anticipace, perseverace, substituce, transpozice, inzerce, delece, slovní sloučeniny, spoonerismus Teorie šířící se aktivace — 4 úrovně zpracování ¡ sémantická ¡ syntaktická ¡ morfologická ¡ fonologická — konekcionistický model - zpracování je paralelní a interaktivní na všech úrovních — kategorická pravidla — lexikon — pravidla vkládání Jazyk a myšlení — teorie jazykové relativity (Sapirova-Whorfova hypotéza, 1941) - lidé vnímají svět odlišně a přemýšlejí o něm odlišně díky tomu, že používají různé jazyky ¡ silná a slabá hypotéza — jazykové univerzálie – charakteristické zákonitosti / struktury společné v různých jazycích ¡ např. studie pojmenovávání barev Osvojování jazyka — broukání — žvatlání fonémů primárního jazyka — jednoslovné výpovědi - holofráze — dvouslovné výpovědi a telegrafická řeč — základní větná struktura + rozšiřování slovní zásoby Osvojování jazyka — při osvojování jazyka zpočátku omezený slovník omyl přílišného rozšiřování (overextension error) ¡ hypotéza znaků ¡ funkční hypotéza Osvojování jazyka — interakce dědičnosti a prostředí při osvojování jazyka — děti se učí jazyku tvorbou předběžných hypotéz (vrozené/dědičné nastavení), testují je v prostředí — k tvorbě hypotéz slouží vrozený modul jazykového vývoje (Language Aquisition Device, LAD) – Chomsky, 1965 — biologicky jsme nastaveni k osvojení jazyka Osvojování jazyka — kritická období — klíčová role prostředí — imitace, modelování - řeč zaměřená na dítě, podmiňování