Bohatství knihoven zblízka: knihy, mapy, grafické listy 3. Května 2016  - 1. Knihovny se etablovaly u významných církevních institucí – kláštery ve Fuldě, Reichenau, Hildesheimu, St. Gallen, Kolíně nad Rýnem, Trevíru, Echternachu a Salcburku, Bobbiu, Vivariu, Monte Cassinu - kapituly u významných zejm. biskupských a arcibiskupských sídel Církevní knihovny  Prameny poznání nejstarších knihoven: – výpůjční a majetkově evidenční seznamy (v západní Evropě od 8. stol., u nás od 13. stol., běžné od 14. stol.) - Vlastní dochované rukopisy a rukopisné soubory - Primárně knihy „užitné“ – pro liturgii, pastorační činnost, ekonomickou správu instituce nebo administrativu Církevní knihovny  Obsahy knihoven:  Liturgické rukopisy  Patristická literatura  Díla světského obsahu Od 12. století přibývá  Oddíl věnující se kanonickému právu Knihy pro hospodářskou a administrativní činnost primárně součástí kanceláře, posléze archivu Církevní knihovny  Čechy a Morava: - Knihovny kapitul v Praze, Olomouci a Brně Praha – metropolitní kapitula sv. Víta a kapitula na Vyšehradě Olomouc – větší výbava rukopisů z doby biskupa J. Zdíka (pol. 12 . stol.) Brno – Významnější rukopisná sbírka spíše než u kapituly doložena u kostela sv. Jakuba Církevní knihovny  - Klášterní knihovny  Břevnov  Strahov  Plasy  Sázava  Teplá  Vyšší Brod  Podlažice  Hradisko u Olomouce  Opatovice nad Labem  Brno – augustiniáni, cisterciačky, kapucíni, minorité  Znojmo – dominikáni, kapucíni  Dačice  Moravská Třebová  Nová Říše  Žďár nad Sázavou  Velehrad  Předklášteří u Tišnova Církevní knihovny  Tištěné knihy: - pozvolné pronikání - zisky zejména darem - pokračuje tradice rukopisné knihy až konec 17. stol. – snaha o systematičtější budování knihovny souvisí se snahou o reprezentaci a postavením v zemské obci Církevní knihovny  17./18. století – první katalogizace: Staré Brno - Nová katalogizace knihovny 1693-7 (Augustin Kneutgen) Rajhrad 1703 - abecední autorský katalog, oborové třídění Církevní knihovny  Katalog Augustina Kneutgena z roku 1703 10 oborů Písmena A-K  - Autor - Název - Místo a rok vydání - Formát - Oborová skupina - Doplňován do r. 1758  konec 17. století první supralibros rukopisná exlibris tištěná exlibris Církevní knihovny  Supralibros Viktorina Reinholda (1686-1690)  Ex libris Monasterij Fontis B.M.V. ad Zaram S. Ordinis Cisterciensis Anno D[omi]ni 1680  Exlibris: Václav Vejmluva I. typ  Barokizace knihoven – 18. stol. v rámci barokních úprav a přestaveb klášterů budovány knihovní sály Paprskový lokační systém na čelním (čestném) místě Bible, spisy církevních otců, teologie ... úpravy pokračují až do začátku 19. století Církevní knihovny  Augustiniáni Staré Brno                Vznik prelaturních knihoven - reprezentační prostory opata/probošta - stejná/různá literatura při srovnání s konventní knihovnou - osobní opatské knihovny Církevní knihovny  1. rajhradská prelaturní knihovna a její katalog (1786) 200 titulů Do Conradovy smrti přes 5000 svazků  2. rajhradská prelaturní knihovna – katalog z roku 1855: - běžný fond reprezentativní literatury, částečně pro soukromou potřebu opata Velehrad: prelaturní knihovna doložena v 80. letech 18. století – 3 595 položek, 3 sály (1. tříděn oborově, zbylé dva uspořádání dle přírůstků) Církevní knihovny  Rušení klášterů za Josefa II. - tvorba knihovních seznamů: - - seznamy guberniálních úředníků - - seznamy A. Hankeho z Hankenštejna - - seznamy stávajících klášterů (vlastní knihovní fond pro porovnání) Církevní knihovny  Klášter uzavřen do sebe – neexistuje potřeba pastorační literatury Knihovna v okamžiku zrušení jen 119 položek tištěných, jeden rukopisný opis zemského zřízení a 27 rukopisů pro potřebu v chóru Tištěná produkce z období 2. pol. 16. – 2. pol. 17. století Klášter začal tištěnou knihu získávat poměrně pozdě, posledních cca 100 let před zrušením není knihovna doplňována Cisterciačky na Starém Brně   Rukopisná výbava darována zakladatelkou kláštera Alžbětou Rejčkou 8-9 rukopisů výhradně pro liturgickou potřebu kláštera Soupis z okamžiku zrušení kláštera: An Choral Büchern sind daselben Vorfündig.  Gradualien ……………………………………..7 St.  Antiphonalium ……………………………….2 -,, Psalterium ………………………………………1 -,, Lectionarium ………………………………….1 -,, Geschriebene Hymnalien ……………….2 -,, Geschriebene Gradualien ……………….2 -,, Kleinere Geschriebene gradual Procesionalien, und Antiphonalien 12 Stück Cisterciačky na Starém Brně   Větší množství knih na celách jednotlivých řeholnic 12-50 kusů – označení „verschiedenen großen und kleinen Bücherů“ Knihy nalezeny na celách téměř každé sestry Liturgické a modlitební knihy Cisterciačky na Starém Brně   Neznáme nejstarší výbavu v okamžiku založení, jen seznam knihovny z okamžiku zrušení kláštera Seznam jen 3 strany (90 položek) Rukopisy a tištěné knihy dohromady Větší část knih nemá nakladatelské údaje a vročení – nelze bezpečně rozlišit, kolik je rukopisů Knihy s datací – většina z období 2. pol. 15. – poč. 16. stol. Jen několik kusů krátce po roce 1600, 1 ks z roku 1653 Knihovna nebyla doplňována cca od pol. 17. stol. Až do zrušení kláštera Cisterciačky v Předklášteří u Tišnova   Knihy rovněž na seznamu kostelního vybavení: An Pontificalen, Missalen, Canonen Missae  Pontificale in Blauen Samet mit gürtler Arbet 1  Missale 1  Missale in Rothen Samel mit mit Silber beschlag 1  dto in Schwartzer Läder 1  dto dto mit meissing 9  dto de Requien fohwerg eingebunden 6  Canon Missale mit wohl bingung … 1 Cisterciačky v Předklášteří u Tišnova   Knihy na celách řeholnic Většinou uvedeny bez počtu kusů Označení: „verschiedene Bücher“ „verschiedne geist Bücher“ „Lob und gebeth Bücher“ Cisterciačky v Předklášteří u Tišnova   Písemná tradice doložena 2 kronikami  Cronica domus sarensis  Cronica domus sarensis minor Knihovnu známe jen dle soupisu v okamžiku zrušení, podle kterého zde bylo: Rukopisů 14 Typografických starožitností 25 Použitelných knih 960 Chybějících 102 Nepoužitelných (zbytečných) knih 1418 Celkem 2519 Cisterciáci ve Žďáře nad Sázavou  Seznam sestaven r. 1784 olomouckým knihovníkem Janem Nepomukem Aloisem Hankem z Hankenštejna (1751–1806) Knihy ze všech oborů, převažují liturgické, velké množství z historie Cisterciáci ve Žďáře nad Sázavou   Seznam sestaven r. 1784 olomouckým knihovníkem Janem Nepomukem Aloisem Hankem z Hankenštejna (1751–1806) Dle komise byla knihovna oceněna na 530 zlatých a 14 krejcarů Cisterciáci ve Žďáře nad Sázavou  Knihy na celách řeholníků: U většiny řeholníků zmínka o knihách, alespoň 3 ks Nejrůzněji uvedeno: „Bücher in folio … 18 Stück, deto in 4to, beigleichen 20 Stück, in 8vo, 4 st. theils Medeicinische, theils theologische“ „1 Kasten mit Bücher“ Cisterciáci ve Žďáře nad Sázavou   Seznamy knihovny z okamžiku zrušení Nejen Hankeho soupis, ale i guberniální - zpráva o tom, jak byla knihovna uspořádána Signatury – písmena abecedy V knihovně doložen stůl knihovníka a 2 glóby Cisterciáci na Velehradě    A – Sacra Biblia  B – Concordantia  C – Sancti Patres  D – Scriptura  D – Canonistae  E – Canonistae  F – Controversistae  G – Theologia Speculativi  H – Theologia Moralis  I – Concionatores  K – Historiae Sacrae  L – Ascetae  M – Medici  N – Philosophi  O – Mathematici  P – Jurista  Q – Scholastici  R – Historiae Profanae  S – Ecclesiastici  T – Miscellanei Cisterciáci na Velehradě   Knihovna měla 10 218 svazků, oceněna byla na necelých 600 zlatých; u Hankeho uvedeno v přehledu 5110 položek Knihy ze všech oborů, převažuje pastorální teologie, zastoupena historie, i tituly vyšlé krátce před zrušením kláštera Cisterciáci na Velehradě  Knihy na celách řeholníků: - Téměř u každého řeholníka - Minimální záznam – počet knih podle formátu - Někdy uvedeny obory, např.: „9 Folio Bücher und etwann 50 St. theils in 4to theils in 8to mehresten Theils Schul und disputations Bücher“ - U některých řeholníků i přes 100 položek Cisterciáci na Velehradě    Rajhrad:  19. století - Nové uspořádání knih - Tvorba repertářů a lístkových katalogů - Pravidelná roční dotace na nákup knih Církevní knihovny  Benedikt Richter katalogizace 20 000 svazků Regálový systém knihovny:  A-Biblistika  B-Patristika  C-F, H-Teologie  G-I-Historie, zeměpis  K-Kanonické právo přes 12 000 lístků  L-Církevní historie  M-Filozofie  O-Antropologie, pedagogika  N-Matematika  P-Fyzika  R-Lékařství  V-Filologie srpen 1818-březen 1819  Viktor Schlossar knihovníkem 1820 opatem 1832  Od roku 1832 knihovníkem Antonín Rücker  1855 nový katalog prelaturní knihovny roční dotace 1 000 zlatých na nákup knih   20. století - Ustává nákup knih - Objevují prodeje multiplikátů/duplikátů, unikátů - Do knihoven se dostávají již jen osobní knihovny členů řádu – není zpracováván přírůstek - 1950 zrušení klášterů Církevní knihovny  - Benediktini Rajhrad - Augustiniáni Staré Brno - Minorité v Brně - Kapucíni v Brně - Piaristé Mikulov - Kapucíni Znojmo - Dominikáni Znojmo - Křižovníci Hradiště u Znojma - Premonstráti Nová Říše - Minorité Jihlava - Františkáni Dačice - Františkáni Moravská Třebová Dochované klášterní knihovny na Moravě  Klášter založen roku 1350 U některých rukopisů doložen přímo brněnský klášterní původ Nejstarší rukopis – 2. pol. 13. stol. – Summa super titulos Decretalium Rozvoj knihovny za husitských válek – klášter azylem mimobrněnských augustiniánů 13 rukopisů z knihovny Oldřicha z Krumlova – oltářníka od sv. Jakuba (1423) V 15. století – rukopisy astronomické a astrologické Augustiniáni Staré Brno  Augustiniáni Staré Brno  Prvotisky – dary Viléma z Kolína – již r. 1477-1479 Konec 15. stol. – úpadek kláštera, v 1. pol. 16. stol. nepatrné přírůstky do knihovny Při vizitaci r. 1571 uvedeno ve zprávě o knihovně jen 238 svazků Poč. 17. stol. – obnoveno klášterní studium (Basilius a Carpineto), 1619 klášter sekvestrován – 1621 majetek vrácen Knihy stále získávány především z darů Nová katalogizace knihovny 1693-7 (Augustin Kneutgen) Augustiniáni Staré Brno  Přestavba kláštera v 18. stol. za Mattheasa Pertschera Vybudován nový knihovní sál – v rozích výklenky s bronzovými sochami, pozlacené sochy nad regály, na okny 4 evangelisté, na protější stěně alegorie věd a umění, regály označeny písmeny a slovním vyjádřením oborů Oborové značení regálů již dnes neplatí – na sále zůstala jen teologie , kanonické právo a učebnice orientálních jazyků Regály dokončeny před rokem 1748 Augustiniáni Staré Brno  Knihovníkem Adeodatus Hanzeli Knihy pro knihovní sál převázány do jednotných vazeb - Bílé telecí pergameny se zelenými ořízkami a s červenými štítky pro zlaté nápisy na předních deskách - Nejprve převázány rukopisy, prvotisky a paleotypy - Do r. 1769 převázáno 3200 knih - Hanzeli připravil autorský katalog – dokončen 1748 – neuvádí signatury, proto 1753 připraven katalog nový – nejprve oborový, jednotlivá písmena se dělí na 10 paprsků, knihy v nich řazeny dle formátu , katalog se doplňoval do r. 1774 (39 rkp, 108 PT, 419 – 16. stol., celkem 3830 titulů) Augustiniáni Staré Brno  1783 stěhování, nový trakt s knihovnou dokončen 1802, knihovna menší (nižší) než původní, rovný strop, knihovní sál přišel stěhováním o fresku a cca 2 m volného prostoru nad regály Z josefinských sekularizací získala knihovna jen jednotliviny, nový rozkvět až v pol. 19. stol. Augustiniáni Staré Brno  knihovník a posléze opat Anselm Rambousek sestavil r 1892 pro knihovnu knihovní řád: - Vtělena i starší směrnice - Platný až do roku 1950 - Knihy musí být katalogizovány, aby byly přístupné - Knihovník nesmí dát z rukou klíče - Při každé návštěvě musí vejít první a odejít poslední - Nikomu nesmí dovolit vyjmout a prohlížet knihy Augustiniáni Staré Brno  - Knihy půjčovány kněžím a klerikům na žádanku, ta uschována - Žádanky noviců potvrzovány novicmistremMimo klášter fond půjčován jen s povolením opata - Všechny knihy v květnu a říjnu vyžádány zpět a posléze mohou být půjčeny na novou žádanku (i u opata) - Koncem prosince předává knihovník opatovi seznam nových přírůstků - Knihovník má stanovit den a dobu, kdy je vždy v knihovně přítomen - Knihovník se nemá stydět vzít do ruky podle potřeby hadr a smeták Augustiniáni Staré Brno   - Klášter založen r. 1231 Václavem I., bratři doloženi 1239 - Od r. 1257 domácí klášterní studium, 1262 fungující škola - Ta obnovena a zaznamenala rozkvět v 15. stol. Zásluhou Protazia z Boskovic - Jen 10 středověkých rukopisů – ty navíc v 18. stol. převázány – ztráta informací o původu - Prvotisků 55 ve 45 svazcích – získány převážně v 17. stol. Minorité v Brně  - Knihovna postižena úpadkem kláštera po r. 1495, přichází značné množství italských noviců – to se projevuje i na knižní skladbě. - Do 18. století nárůst jen drobnými dary – především vlastních knihoven řeholníků - Theodor Drápal – přestavba – nový sál i pro knihovnu – nad zákristií čtvercový sál (r. 1722) s kapacitou 5000 svazků a předsíň, místnost dovybavena později, regály 1736 – zdobeny soškami dětí, které znázorňují jednotlivé vědní obory, na stropě připevněno 5 obrazů - Již i stálý knihovník Minorité v Brně  - 2 skříňové stoly a 3 menší glóby - 1738 dostal klášter donaci Josephy Hoysové, knihy byly kupovány každoročně z úroku - Konvent prodával vyřazené knihy a za získané peníze pořizoval nové - 1838 – 1. a jediný katalog – Bonaventura Zdura - Katalog je autorský Minorité v Brně  - Klášter založen 1604 – původně stával před Měnínskou branou - Knihovna doložena již r. 1606, 1. katalog 1618 (60 tisků) - „závadné“ knihy při rekatolizaci uchovávány pod písmenem Z - 1648 budován nový klášter, obnovení přírůstků pro knihovnu až cca po 25 letech - Knihy získávány dary a odkazy Kapucíni v Brně   - Josefínské sekularizace – knihy především z klášterů vlastního řádu (Mohelno, Vyškov, Náměšť, Kyjov, Olomouc) a řádů příbuzných – kartuziánů (Královo Pole), dominikánů (u sv. Michala), ale i cisterciáků ze Žďáru, premonstrátů v Zábrdovicích - Poč. 19. stol. Knihovna uzavřena – naplněny všechny 3 místnosti, živá knihovna ukládána jinde - Knihovní sály v novém klášteře vybudovány někdy po r. 1749, mezi lety 1753-1773 provedena nová úprava hřbetů knih – nátěr bílou olejovou barvou (dnes šedé hřbety), jednotné nápisy v horní části hřbetu a signatury v barevných kartuších v dolní části hřbetu Kapucíni v Brně  - Řádový dům založen v Mikulově 1629, 1631 doloženo 8 piaristů - Knihovna doplňována dary a odkazy - 1701-1767 úrok z Braunhofferovy donace (doloženo přes 50 knih) - Dnes lokace MP v MZK – 2175 sv. - Knihovna v 19. století sloučena s Dietrichsteinskou knihovnou na zámku a s ní i rozprodána, část řádové knihovny přešla do mikulovského gymnázia, dnes zde již nedochovaná Piaristé Mikulov  - Klášter založen 1628 - 1. katalog založen 1643-4 (přes 60 knih) - Domácí filozofické a teologické studium - Nejstarší katalog z roku 1782 – knihovna nově vybudována a zařízena a utříděna – zelené okenice, nástropní freska od Rady, malbami ozdobeny staré knihovní skříně, ve vedlejší místnosti zbudován archiv - Hřbety natřeny olejovou barvou, se stejným značením jako u kapucínů v Brně - Knihovna uspořádána oborově Kapucíni Znojmo  - Knihovna na poč. 19. století uzavřena - 1951 přestěhována do Brna - 3200 sv., téměř výlučně do r. 1800, rukopisy nemá, prvotisků 13, tisků 16. stol. 165 Kapucíni Znojmo  - Klášter založen po r. 1230, od středověku se zabýval inkviziční agendou – to kladlo velké nároky na knihovnu - Ve středověku ze zmínek víme o bohaté knihovně, nedochovala se kvůli požáru r. 1400 nebo 1404 a 1555, zbytek rukopisů zničen v 17. stol. – použity na vazby - Většina knih získána až v 17. a 18. století - Pomoc s doplňováním knihovny poskytl loucký opat Šebestián Freitag z Čepirohu Dominikáni Znojmo  - Rychlejší růst knihovny zásluhou donace Antonia Peretia – knihy kupovány z úroku - Část knih získáno z josefinských sekularizací - Nejstarší katalog r. 1756 – autorský – dále dělen dle formátů, patrně nebyl dokončen, neuvádí signatury. - První skutečný a dokončený katalog až mezi 1. a 2. světovou válkou – opět autorský - Knihovna umístěna ve 3 místnostech, knihy řazeny podle oborů Dominikáni Znojmo  - v roce 1950 13000 svazků, dnes neúplná kvůli vyklízení v roce 1951 (z nedostatku místa musela být vytříděna) - Zachováno jádro cca 5500 ks - Zbytek byl zanechán ve Znojmě, po letech část převzata SOkA Znojmo Dominikáni Znojmo  - Probošství založeno 1240 - Dějiny knihovny až od 17. století - Nejstarší rukopisy, prvotisky a tisky 16. století se buď nedochovaly, nebo byly jednotně převázány a tím se ztratila jejich historie - Rukopisů 130 (vesměs ze 17. a 18. stol), středověké – jen torzo misálu - Prvotisků 37 - Větší počet děl z astronomie – památka na probošta Mikuláše Kozaře z Kozářova, matematika a astronoma na dvoře Rudolfa II. Křižovníci Hradiště u Znojma  - 1675 provedena revize a katalogizace knihovny – v téže době patrně i převazby do jednotných vazeb - Knihovna se rozrostla až v 18. stol. Za probošta Rivoly – milovník a sběratel knih - Sbíral knihy v letech 1671-1734 - Roku 1729 přestal budovat vlastní knihovnu a knihy přestěhoval přímo do klášterní knihovny - Pořízen nový katalog - Nová katalogizace 1766-1779 – i nový katalog dodnes je použitelný pro starou část knihovny Křižovníci Hradiště u Znojma  - Původní regálové vybavení knihovny r. 1769 zcela zaplněno, nové knihy dávány do klasicistního regálu a 6 prostorných regálových skříních - Knihovna v doplňování uzavřena na přelomu 18. a 19. stol. - Rukopisů 130 - Prvotisků 37 - Celkem 4500 sv. Křižovníci Hradiště u Znojma  - Klášter založen cca 1221 Přemyslem Otakarem I. - Klášter postihovaly časté požáry - Jihlava byla městem protestantským , proto žádní donátoři - První známky budování knihovny až kolem r. 1646 za kvardiána Jacoba Boncarpiho - Menší odkazy řeholníků - 1742 provedena inventarizace, další 1848 – zde zaznamenány dodatečně získané fondy Minorité Jihlava  - Celkem 1700 sv., výlučně teologická literatura, cca 1150 sv. před ro. 1800, zbytek novější Minorité Jihlava  - R. 1659 přišli františkáni do Dačic z Jindřichova Hradce - Nejstarší záznamy o knihách z roku 1660 - 1666 rok bohatý na přírůstky, velké množství nekatolických knih - 1700 sestaven katalog - Jednotlivé obory děleny na formáty - celkem 1450 knih 1755 zřízeno vlastní klášterní studium Františkáni Dačice  19 stol. – již jen malý růst, od pol. 19. stol. přírůstky prakticky přestávají Knihovna umístěna v jedné z větších cel 1846 poslední katalog, nedokončený 3000 sv., téměř výlučně do r. 1800, 117 rukopisů (od 17. stol.), prvotisků 17 Františkáni Dačice  Klášter založen 1678 Větší počet knih do knihovny zapsán až v l. 1684-1689 1685 vydány předpisy pro správu knihovny Katalogizace 1720-21, 1724-26, 1728 19. stol. prakticky bez přírůstků Knihy řazeny dle oborů, signatury na papírových štítcích Vysoké skříňové regály, plátnem potažené dveře a malířskou výzdobou 1900 svazků, vesměs tisky do r. 1800 Františkáni Moravská Třebová    Původně ženský klášter založen 1211 Markvartem z Hrádku a jeho manželkou Vojslavou Existovala zde patrně nějaká menší knihovna, zanikla při drancování za husitských válek Za husitských válek klášter zničen, v pol. 15. století obnoven, r. 1582 přeměněn na mužský Základem konventní knihovny se staly knihy ze soukromých knihoven proboštů Knihovna uspořádána a zkatalogizována na konci třicetileté války Premonstráti Nová Říše    1670 založeno domácí filozofické studium Knihovna systematicky budována až v době Josefa Bernarda Pelikána (1756-1792), dochovány zprávy o převazbách 1770 Pro knihovnu nově opravena nová místnost v 1. patře , 1774 freska od Ignáce Mayera, 1776 parkety, 1778 regály Přírůstky z josefinských sekularizací – především teologie, další obory až v době kolem roku 1800 Premonstráti Nová Říše  1803 – P. Richard Donat – dokončil oborový a abecední katalog , cca 6000 sv. 1814 knihovna nově uspořádána po požáru, uspořádání knihovny zůstalo do r. 1861, kdy byla knihovna rozšířena o další 2 místnosti r. 1833 knihovníkem Mainhart Schubert – založil nový abecední a oborový katalog, pořídil soupis prvotisků a tisků do roku 1550 (191 děl) 1852 nový oborový katalog 1860 nový autorský katalog Premonstráti Nová Říše  Nové katalogy 1914 15500 sv, 3/5 před r. 1800 88 rukopisů 62 prvotisků Premonstráti Nová Říše