COMÉDIE-BALLET

tvoří jakýsi protipól k vážnému dvorskému baletu.

Ironizující charakter, společenská kritika. Náměty jsou buffózní.

Objevují se zde mluvené formy - tak je tento typ do určité míry předchůdcem pozdějšího
francouzského melodramu (Rousseau). Dále se zde používají zejména árie a ansámbly. Tvůrci této
formy byli Molière a Lully.

Dílo Monsieur de Pourceaugnac (Pán z Prasátkova): jednoaktovka.

Lully se tak stává tvůrcem krátké komické opery, jakési předchůdkyně opéry comique. Lully v této
jednoaktovce nechává Monsigneura P. zpívat v italštině jako protipól k francouzsky mluvené
Molièrově komedii (zpíval a hrál sám). Využil zde přitom známou zálibu Ludvíka XIV. v groteskně
komických scénách.

Le Bourgeois gentilhomme - Měšťák šlechticem, 1670

Ukázka: La Cérémonie Turque

reakce na tureckého vyslance, který nedlouho předtím navštívil Paříž. Ve scéně vystupuje Mufti, 12
tureckých zpěváků a šest tureckých tanečníků a Jourdan - hlavní postava díla.

Scéna začíná tureckým pochodem - pochod byl oblíbenou Lullyho formou. Pochod otvírá Mufti
doprovázen derviši. Volá s nejrůznějšími grimasami Mohameda, Turci se položí na podlahu a volají
Allah.

Nejrůznější nesmyslná slova, hříčky se slabikami.

Zde počíná obliba v turecké tematice, která později přešla i do střední Evropy a byla populární i v
klasicismu, např. Mozart – Pochod Alla turca.

https://www.youtube.com/watch?v=fBFigs-fjLs

Liotard, Jean-Etienne (1702-1789) - Monsieur Levett Mademoiselle Glavany In Turkish Costumes

Doklad obliby turecké tematiky v malířství

 portrét Jean-Etienne Liotarda (1702-1789)

 Monsieur Levett & Mademoiselle Glavany v tureckých kostýmech

OPÉRA-BALLET

Tvoří analogii k italskému opernímu intermezzu. Obsahuje balety, několik árií a sborů. Je hraničním
žánrem.

Náměty jsou spíše galantní imprese, jak je tomu například v díle A.Campry Galantní Evropa. Toto
dílo je v dnešní době asi nejznámější operou-balletem z této doby.

Také pastorální náměty. Nově potom obohatil tento typ Rameau (např. dílem Les Indes galantes -
Galantní Indové).

Campra, L'Europe galante, 1697, Prolog a 4 entrées

Deuxième Entrée: La France

https://www.youtube.com/watch?v=YFPDVf4O_1I

Flétna (zobcová, případně příčná) jakožto topoi pro zobrazení spánku

Především ve francouzské hudbě

Sommeil qui chaque nuit (spi každou noc) - André Campra (1660 -1744), Galantní Evropa

https://www.youtube.com/watch?v=9xHkdZUels8

K flétně se později přidává se hoboj

Lully, Atys

https://www.youtube.com/watch?v=ElwvwcXmzj4

Zobcové i příčné příčné flétny

O tranquille sommeil Lully Persee

https://www.youtube.com/watch?v=Esr-ZQsE7X0

V instrumentální hudbě v Itálii: flétnový koncert Vivaldiho, La notte:  část V., Largo (Il sonno)

https://www.youtube.com/watch?v=Clmbn0CQZz4


Francie - Airs de cour

Lambert: Airs de cour 1689

Tout L'univers Obéit A L'amour - Air à 5 Voix (Celý vesmír poslouchá lásku, text: Jean de La
Fontaine)

https://www.youtube.com/watch?v=L6_tC28q6Dw

Dubuisson - Ô mort, affreuse mort! (Plainte sur la mort de Monsieur Lambert) - IXème livre d'airs
sérieux et à boire, 1696

https://www.youtube.com/watch?v=G8mbOsRoUPs&index=2&list=PL2pg-SBf-AI_akrD0Au99OnnVhqj9RD38

Lambert: Ma bergère est tendre et fidelle (Moje pastýřka je něžná a věrná)

https://www.youtube.com/watch?v=8IEC7Jwp-Y0&index=4&list=PL2pg-SBf-AI_akrD0Au99OnnVhqj9RD38


Ballet de cour:

Ballet Royal de la Nuit

Jean-Baptiste LULLY 1632-1687
Jean de CAMBEFORT 1605–1676
Francesco CAVALLI 1602-1676
Luigi ROSSI 1597-1653
Michel LAMBERT 1610-1696

ballet de cour velkolepého rozsahu. Veršované libreto sepsal Isaac de Benserade a choreografii pro
celý balet vytvořil Pierre Beauchamp.

Premiéra 1653 v Louvru.

4 dějství, která obsahují celkem 43 entrées (scén), celková doba představení byla mnoho hodin.

https://www.youtube.com/watch?v=4TxPhruLo4o&list=WL&index=10