Pracovní list 6 Téma: parabola, z řeckého „para“ (vedle) a „bolé“ (položení); taktéž zvána podobenství V tomto pracovním listu se budeme věnovat dvojici na první pohled nesourodých témat. Budeme přemýšlet nad možnostmi žánrů alegorie a podobenství a možnostmi jejich užití v literatuře 20. století. Druhak se budeme věnovat jménu Bertolta Brechta, neobyčejného, velevlivného a kontroverzního německého (nejen) dramatika. Alegorie a podobenství Učedníci k němu přistoupili a řekli: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?" On jim odpověděl: „Protože vám je dáno znáti tajemství království nebeského, jim však není dáno. Kdo má, tomu bude dáno a bude mít ještě víc; ale kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. Proto k nim mluvím v podobenstvích, že hledíce nevidí a slyšíce neslyší a nechápou. A plní se na nich proroctví Izaiášovo: `Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustavičně budete hledět a neuvidíte. Neboť obrostlo tukem srdce tohoto lidu, ušima nedoslýchají a oči zavřeli, takže nevidí očima a ušima neslyší, srdcem nepochopí a neobrátí se - a já je neuzdravím.´ Blažené vaše oči, že vidí, i vaše uši, že slyší. (Matouš, kapitola 13, verš 10-16) úkol č. 1: a) stručně vysvětlete termín alegorie (ideálně za pomoci relevantní sekundární literatury) b) navrhněte příklad celého literárního díla, které by bylo možné chápat jako souvislou alegorii (tzn. alegorické dílo); stručně svou volbu odůvodněte c) navrhněte příklad celého výtvarného díla, které by bylo možné chápat jako souvislou alegorii (tzn. alegorické dílo); stručně svou volbu odůvodněte d) stručně vysvětlete termín podobenství (ideálně za pomoci relevantní sekundární literatury) e) uveďte (nebo vymyslete) nebiblický příklad podobenství f) pokuste se vlastními slovy nabídnou odůvodnění toho, proč lidstvo vymyslelo něco tak strašně „nepraktického“ jako je alegorie a podobenství... cožpak by nebylo ve všech ohledech jednodušší pojmenovávat věci pravými jmény? „Příkladné dění podobenství musí působit tím přesvědčivěji, čím nezaujatěji může být posuzováno. Proto umisťuje Brecht svoje hry do prostorové i časové dálky“ Reinhold Grimm (německý literární vědec a pedagog) Brecht Dříve než se dostaneme k samotnému autorovi, začneme ukázkou. Berte však na vědomí, že se může stát, že následné úkoly ovlivní Vaši interpretaci této ukázky. Za sebe bych doporučoval se nejdříve seznámit s touto ukázkou a zpracovat úkol k ní přidružený, a až potom se věnovat dalším částem pracovního listu. Máte-li čas a chcete-li se s Brechtem seznámit blíže, pusťte si rozhlasovou hru Život Galileiho (z roku 1938) celou, ale pro naše účely stačí, když si poslechnete jednu konkrétní scénu, a to v čase 0:55 – 1:02. https://www.youtube.com/watch?v=YeOWILMMSCU Pokud by Vám nevyhovovala upravena rozhlasová podoba, je dostupný i text (zmíněnou scénu naleznete na straně 257-259) https://is.muni.cz/auth/of/phil/DVHs157/podzim2011/Brecht_2.pdf?fakulta=1421;obdobi=7923;studium=99 5657 Úkol č. 2: zodpovězte otázky k textu a) shrňte v jedné větě podstatu toho, o čem se snaží Galileo přesvědčit Malého mnicha b) shrňte v jedné větě podstatu toho, o čem se snaží Malý mnich přesvědčit Galilea c) kdo je podle Vás v této disputaci úspěšnější? A čím je zlomena vůle protistrany? d) navrhněte možnou aktualizaci interpretace tohoto dialogu pro 20. století; jakou stranu by v rámci politicko-společenských kontur 20. století mohl symbolizovat Galileo, a jakou Malý mnich? „Bylo nás zprvu jen několik, kteří jsme důrazně vyvolávali, že Brecht a jeho divadlo je něco zcela mimořádného. Byli jsme vskutku jako volající na poušti. Za prvé, protože Brecht byl komunista. Za druhé, protože Brecht byl Němec. Za třetí: protože byl komunista i Němec, což je na jediného člověka trošku moc...“ Arthur Adamov (arménsko-francouzský dramatik a prozaik) Bertolt Brecht. Na střední škole jste o něm s velkou pravděpodobností neslyšeli, takže pokud Vám jeho jméno něco říká, jste nejspíše milovníky divadla či německé literatury. V kontextu našeho předmětu o něm hovoříme právě proto, že chceme vidět Ludvíka Kunderu v kontextu. Je zde ovšem i jiný důvodu, poněkud okatější. Ludvík Kundera se s Brechtem osobně znal, jeho dílo četl, jeho texty překládal (výbor Zloděj třešní aj.), jeho dílo interpretoval (monografie Brecht), jeho hry prosazoval do repertoáru českých divadel a neoficiálním přízviskem Ludvíka Kundery – dramatika byl „český Brecht“. Důvody k usouvztažnění těchto dvou jmen by tedy byly, ale jen těžko lze Ludvíka Kunderu považovat za Brechtova českého epigona. Dlouhodobé čtení a překládání brechtovských textů však muselo zanechat určité stopy. Čím si Brecht Kunderu získal, co se od něj Kundera mohl naučit a kým vlastně Bertolt Brecht byl? Úkol č. 3: přečtěte si následující dva články: https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/1463566-bertolt-brecht-110-let-velkeho-dramatika-a-vecneho-pr ovokatera https://www.amu.cz/cs/vse-o-amu/historie-uspechy-a-oceneni/rozhovory/1217/ a na základě těchto textů (nebo kterýkoliv jiných relevantních zdrojů) vytvořte v rozsahu alespoň jednoho odstavce profil Brechtovy osobnosti a nastínit, v čem spočívá jeho kontroverznost. „para“ (vedle) + „bolé“ (položit) Používání alegorie není objevování Ameriky, a to ani ve 20. století. Navzdory inovátorství avantgardy, navzdory rozmachu nových literárních žánrů i postupného zeslabování povědomí o silných alegorických tématech dob minulých... alegorie přetrvává. Jejích výhod umělci nezřídka využívali právě v pohnutých dobách. Přestože následující dvě alegorie od sebe dělí více než půl století, určité podobnosti by se snad našly: JARO 1938 Dneska ráno, v neděli velikonoční Přehnala se náhle přes ostrov sněhová vichřice. Mezi zelenajícími se keři ležel sníh. Syn Mne odvedl k mladé meruňce u domovní zdi Rovnou od verše, v němž jsem ukazoval prstem na ty Kdož chystají válku, která Má vyhladit kontinent, tento ostrov, můj národ Mou rodinu a mne. Mlčky Jsme mrznoucí stromek Obalili pytlovinou (Bertolt Brecht) ZAZIMOVÁNÍ 7/1 1989 Teprve na Tři krále! Omšelý už jalovec. Na něj igelitový pytlík… A provázek? Mám jediný krátký. Pracně sukuji. Už na odchodu se vracím k jedličce, která odolala počasí i hlodavcům, A hluboce se klaním (Ludvík Kundera) Úkol č. 4: Stručně interpretujte (v kontextu doby) motiv zazimování v jedné i druhé básni