Malá A PROVISORNÍ   typologie estetických přístupů a škol / žebřík, co nutno odhodit

MODEL

platónský

idealistický

aristotelský

ontologický

epikurejský &

hedonistický

kantovský   &

(neo) manichejský

Schéma



                    IDEA,krásno

                     .             .

                  .                .

               .                   .

           .                       .

duše ---------       Objekt





              Typos / Význam



     DÍLO/ ARTEFAKT


                   látka + tvar

                   hylé + morfé

              materia + forma



        podnět / stimulans


             .             .

               .          .


                 .      .


         tělesná  SLAST

 vkusový soud musí být

a)       bez zájmu

b)       bez pojmu

c)       subjektivní


 k. je v subjektu jako souhra rozvažování

a  obrazotvornosti


SUBJETIVNÍ ÚČELNOST

Představitelé

Platón, Augustin, Hegel


“krása je idea ve smysly uchopitelné formě”

Aristotelés, Aquinský, Zich


integritas - consonantia -claritas

Epikúros, Nietzsche,

Freud

Kant

část.  Schopenhauer

část. Durdík

Hanslick

Status estet. objektu

díla je Médium Ideje, jedno z mnoha, má být transparentní k ideji,

anamnésis je k ní lepší cestou  nežli mimésis

dílo je Tvar uskutečněný v látce (matérii), účelem tvaru nejen smyslová, ale hlavně rozumová libost
a očištění

est. objekt je sám život; um.dílo se neliší o jiných stimulů;

dílo je výrazem životní formy

u.d. je podnětem pro souhru duševních mohutností

Hodnota

h. je v ideji, přes krásu konkretizovanou zřít Krásno; krásné vs. příjemné (smyslová libost),
nazírání idejí =

konsolidace duše

rozličné druhy est. hodnot, spojování účelů (delectare, movere, docere) hodnotou je účinnost podle
povahy um. žánru a duševní očista vzhledem ke ctnosti (katharsis)

celostní slast, rozkoš,  štěstí, umocnění “života”,

krásné splývá s příjemným, Rauch,

dionýsská ek-stáze

intelekt. libost ze souhry

rozumu a obrazotvornosti,

„účelnost bez účele“

vkus a kritika v vkusu

Orgán vnímání

paměť, zření, vhled, visio, intuice, duch nazírání

smyslové vnímání a rozumové nazírání + učení, empirie, nácvik

tělo jako celek, Pravda je v těle, ne v ideji,

inverze platonismu

anschauung / nazírání

rozvažování a obrazotvornost

vyloučení těla

EstetICKÝ  POSTOJ

enthusiasmos, mania, Eros, pathos, zanícení

postoj (bázeň a soucit; radost a smích aj,)

odpovídá žánru díla,

je věcí a zkušenosti a přípravy mysli; volní vyloučení nežádoucích asociací.

žádost, Rausch, opojení,

sebezapomenutí, vůle k moci, vytržení, ek-stáze

bezzájmová libost,

nezainteresovaný pozorovatel, vyloučení těla a silných cit. hnutí;

příjemnost = smyslovost

Interpretační tendence

ideová tendence,  obsah díla je vždy i pojmově vyjádřitelný, dedukce

od formální manifestace ke komplexnímu významu,

 (co+z čeho+jak+proč+kdy), struktura,účel fikce

libidinální interpretace, psychoanalýza, sublimace, touha

vkusový soud je individuální, nepojmový,


Vztah estetiky a teorie umění

estetika je součástí filosofie; t.u. není tak důležitá

východiskem je znalost umění, empirie, ale i etika a politika (Arist.)

život JE estetika, každá teorie je indiferentní

receptivní estetika, kritika umělecké kritiky,

Patologie

přehlížení artefaktu, jeho jedinečnosti a formy,

dematerializace umění

někdy příliš technický pohled na umění


konformismus

infantilita

blouznivé výklady

“orgie subjektivismu”

(Masaryk o Kantovi)

















KAREL ENGLIŠ  (1880-1961)


TELEOLOGIE JAKO FORMA VÉDECKÉHO POZNÁNÍ






volně podle Englišovy  TELEOLOGIE     „ Se non è vero,  è ben trovato!“



řád kausální                                    řád teleologický                             řád
normativní

SVĚT JAKÝ JEST                 SVĚT JAKÝ JEST CHTĚN      SVĚT JAKÝ MUSI BÝT




oblast příčin                           oblast podmíněného               oblast  bezpodmínečně
platného



SEIN
WOLLEN                                          SOLLEN+MÜSSEN


Proč? - Protože!                                 Proč? -  Aby !                    Proč= Pro co?
Neboť!



příčina - následek                               prostředek  -  účel (cíl)                   norma
 -  sankce

minulost                                             budoucnost
trvání / subsistence


zákon dostatečného důvodu    postulát maximálního účelu       zákon přiměřené sankce

výrok asertorický                               výrok poradní                         výrok
apodiktický


popis                                         dobrá rada, doporučení                     předpis,
rozkaz


deskripce
             preskripce

______________________________________________________________________



Karel Engliš: Teleologie jako forma vědeckého poznání, Fr.Topič, Praha 1930.