Příloha 1 Příklad návrhu a realizace etnografického výzkumu[1] 1) Přípravná fáze výzkumu 1) Definice tématu výzkumu Badatel se kvůli svému odbornému zájmu o problematiku dětských her rozhodne prozkoumat současný stav aktivního repertoáru dětských her v určité konkrétní lokalitě. Vzhledem ke svým geografickým prioritám se chce zaměřit na oblast jihovýchodní Moravy, přičemž díky své kulturně-historické badatelské orientaci předpokládá, že by mohla být etnograficky zajímavá komparace současného stavu se stavem minulým. 2) Teoretická příprava a výběr výzkumného modelu Badatel v závislosti na obecné definici tématu a prostoru svého potenciálního výzkumu nastuduje veškerou relevantní teoretickou a metodologickou literaturu ke zvolenému tématu. Seznámí se tak se základní etnologickou literaturou na téma dětské hry, přičemž zaregistruje množství studií na toto téma, prováděných v posledních letech především brněnskou pobočkou Etnologického ústavu AV ČR, v.v.i. Všimne si nejen etnologických textů, ale i významných kulturně-historických a filozofických prací na téma hry, například od Johana Huizingy či Rogera Cailloise. V rámci teoretické přípravy zaregistruje i problematiku její dosud neustálené klasifikace, díky čemuž získá přístup k aktuálním návrhům klasifikačních inovací na stránkách britského časopisu Folklore a v posledním publikačním počinu Pražské skupiny školní etnografie, přicházející s návrhem zcela nové klasifikace dětských her. Po důkladném prostudování relevantní literatury si badatel jako svůj teoretický model zvolí folkloristický genologický přístup k tomuto fenoménu, pojímající hru jako svébytný definovatelný folklorní žánr. Badatel má štěstí začátečnického výzkumníka: pro geografickou oblast svého zájmu totiž nalezne sbírku lokálního dětského folkloru od významné folkloristky Zdenky Jelínkové Dětské hry a říkadla z Horňácka z roku 1954. Tato práce, společně s výstupy terénních výzkumů dětských her na Moravě prováděných Etnologickým ústavem Akademie věd ČR, v.v.i., od osmdesátých let 20. století, pak bude tvořit komparativní terénní materiál k výsledkům jeho vlastního etnografického výzkumu. Jelikož výzkum provádí v rámci splnění požadavků pro atestaci z univerzitního kurzu věnovanému etnologickému terénnímu výzkumu, rozhodne se provádět základní výzkum. Se zkoumaným terénem slováckého Horňácka má již své zkušenosti; přesto se do něj ještě před zahájením výzkumu vypraví seznámit se s praktickými aspekty zvoleného terénu – především dopravním spojením, ubytovacími možnostmi, místními autoritami a institucemi, které mu mohou při výzkumu pomoci (jako jsou školy, dětské volnočasové kluby a kroužky). Již v této fázi se snaží najít klíčového informátora, který mu následně práci v terénu výrazně usnadní. 3) Formulace výzkumné otázky neboli výzkumný návrh je hlavním bodem přípravné fáze výzkumu. Jako svoji výzkumnou strategii badatel určí etnografickou dokumentaci dětských her ve zvoleném regionu pomocí kombinace výzkumných metod, přičemž jako svou základní hypotézu určí předpoklad, že je místní repertoár díky tradicionalitě vybrané lokality relativně stabilní a příliš se nemění. Na základě toho explicitně formuluje svoji hlavní výzkumnou otázku: 1. Jaký je současný stav repertoáru dětských formalizovaných ústně a nápodobou tradovaných her v konkrétní vybrané lokalitě na slováckém Horňácku? kterou doplní dvěma doplňkovými výzkumnými otázkami: 2. Které z her dokumentovaných v 50. letech 20. století Zdenkou Jelínkovou jsou v lokalitě stále aktivně provozovány a co je toho příčinou? 3. Existují nějaké hry specifické pouze pro konkrétní vybranou lokalitu? (tj. hry, které nelze najít v žádné existující sbírce či sekundární literatuře) 4) Výběr metod terénního výzkumu Na základě svého výzkumného modelu, svých výzkumných otázek, povahy požadovaných etnografických dat a částečné znalosti výzkumného terénu zvolí jako nejvhodnější kombinaci kvalitativních metod terénního výzkumu. Dětské hry bude dokumentovat pomocí metody systematického pozorování během volného času dětí, které doplní metoda nestrukturovaných a polostrukturovaných rozhovorů prováděných s co největším vzorkem místních dětí. Validitu takto získaných etnografických dat následně ověří metoda dotazníků zaměřených jak na starší děti, tak učitelky a jejich rodiče, které budou distribuovány pomocí místní základní školy. V případě možnosti participovat na volnočasových aktivitách dětí v místním folklorním kroužku badatel zváží i potenciální realizaci metody zúčastněného pozorování, kterou bude ale možné uskutečnit pouze tehdy, pokud jej dětský kolektiv přijme mezi sebe. 5) Výběr technik terénního výzkumu Na základě zvolených metod terénního výzkumu badatel zvolí jako nejvhodnější dokumentační techniky v první řadě terénní poznámky psané rukou; techniky audio a video nahrávání budou sice připraveny, ale použity až v momentě získání důvěry informátorů. 2) Realizační fáze výzkumu 6) Sběr etnografických dat Realizace etnografického výzkumu, během které se badatel pohybuje ve vybraném terénu: lokalitě na Horňácku, kde dokumentuje současný stav dětských her pomocí zvolených metod a technik dokumentace etnografických dat všude tam, kam se mu podaří dostat. Snaží se zde získat co největší množství údajů o dětských hrách k budoucímu zodpovězení svých výzkumných otázek, tato data doplňuje pasportizací a snaží se zachytit jejich sociální a kulturní kontext. Zároveň se setkává s celou řadou etických problémů, spojených především se získáním informovaného souhlasu nezletilých informátorů, které řeší písemným souhlasem jejich zákonných zástupců, ale třeba i problémy, kdy se mu děti svěřují s aktivitami, které by mohli jejich rodiče či učitelé považovat za nevhodné; jelikož se jedná o aktivity legální a bezpečné povahy (například podvečerní tajné schůzky na „strašidelném místě“), badatel důvěru svých informátorů nezradí. Díky tomuto získání důvěry informátorů nakonec vedle pozorování a rozhovorů využívá i metodu zúčastněného pozorování, kdy s nimi participuje na jejich volnočasových aktivitách, během kterých dokonce s jejich svolením získá audio a video nahrávky jinak běžně nedostupných dětských her. Jeho dotazníková akce je na druhou stranu úspěšná pouze částečně; vrátí se mu jen zlomek vyplněných dotazníků, kterých je ale naštěstí dost na to, aby je mohl komparovat s etnografickými daty získanými pomocí jiných metod etnografického výzkumu. Zpětně se tak ukáže vhodnost jeho prvotního rozhodnutí využívat během svého výzkumu větší množství výzkumných metod. 3) Interpretační fáze výzkumu 7) Analýza etnografických dat Etnografická data nasbíraná v terénu (ve formě jen částečně srozumitelných terénních zápisků, terénního deníku, záznamů rozhovorů o dětských hrách, jejich fotografií, dvou filmových záznamů, a necelé desítky vyplněných dotazníků) jsou v klidu pečlivě utříděna, zpracována a vyhodnocena podle badatelových kritérií, tedy podle jednotlivých žánrů dětských her. 8) Interpretace výsledků Analyzovaná data z terénu – jednotlivé příklady žánrů dětských her jsou porovnána s hlavní výzkumnou otázkou a doplňkovými otázkami. Ukáže se, že více jak polovina dětských her zaznamenaná ve zkoumané lokalitě v 50. letech 20. století stále žije v aktivním repertoáru, byť s poněkud odlišnými názvy a částečně pozměněné podobě. Výzkum dále ukáže, že jednou z příčin jejich trvalé existence je právě kniha Zdenky Jelínkové, využívaná v místní školní výuce a organizovaných volnočasových aktivitách dětí. Zároveň se ale ukáže, že zde existuje celá řada nových her, známých dle nastudované literatury i jinde, převzatých zřejmě z celonárodního repertoáru. Díky tomu zůstává celkový počet dětských her na relativně stejné úrovni jako v 50. letech, a to i přes značný vliv alternativních způsobu trávení volného času u televize či u počítače. Nepodaří se ale objevit žádnou hru specifickou pouze pro konkrétní vybranou lokalitu. Tyto skutečnosti badatel sumarizuje do interpretačního závěru své práce. 4) Publikační fáze výzkumu 9) Volba výstupu z výzkumu Volba výstupu z výzkumu je již předem dána; půjde o odborný text – zprávu z výzkumu odevzdanou jako podklad pro atestaci z univerzitního kurzu. 10) Publikování výstupu z výzkumu Zpráva z výzkumu je předložena univerzitnímu pedagogovi, který ji pro její kvality ohodnotí nejvyšším možným hodnocením. Badatel je navíc osloven kulturním zařízením ve zkoumané lokalitě s prosbou o předání výsledků svého výzkumu pro archivaci. Nadšený badatel se díky této pozitivní odezvě po dohodě s pedagogem rozhodne ve svém výzkumu v dané lokalitě pokračovat v rámci své absolventské práce, jejíž tématem bude katalogizace formalizovaných dětských her ve vybraném regionu. Příloha 2 Příklad osnovy polostrukturovaného rozhovoru 1) Úvod 1) Představení etnografického výzkumu Stručná prezentace badatele a cíle i účelů výzkumu, kterým je sběr místních ústně šířených vyprávění s důrazem na zjištění výskytu konkrétních narací (současných pověstí). 2) Poučený souhlas Získání informovaného souhlasu informátora s prováděním výzkumu a domluva na průběhu rozhovoru a jeho případné anonymizaci. 3) „Zahřívací otázka“ Jakákoli vhodně položená otázka na neutrální společenské téma. 2) Vlastní rozhovor 4) Vypravěčské situace Vyprávíte si u vás v obci nějaké příběhy ze života, vyprávění o výjimečných událostech, historky, vtipy? Kde to nejčastěji bývá? Popište prosím, zda si vyprávíte také doma/na pracovišti/na veřejném prostranství/v hostinci/vinném sklípku/jinde (dodatečné otázky – pro každé prostředí zvlášť). Kdy si vyprávíte (kdykoli, spíše večer, během zaměstnání)? S kým si vyprávíte (vypravěčské okruhy)? Jak dlouho trvá obvyklá vypravěčská „seance“? Jak často si je vyprávíte (v rámci různých časových období)? 5) Témata místních vyprávění O čem se nejčastěji vypravuje? (o politice, o sportu, o koníčcích, o domácích pracech, o dětech a vnucích, o příbuzných, o sousedech, o zaměstnání, o běžných událostech z každodenního života, humorné příběhy o komických situacích či místních komických figurkách, příběhy o tragédiích, neštěstích a kriminalitě, rodinných či sousedských sporech, o zprávách ze světa, lokálních novinkách, vzpomínky, vyprávění historických událostí z okolí, strašidelné příběhy, převyprávění filmů či literárních děl, převyprávění vtipů a historek z denního tisku či internetu apod.) 6) Obsah místních vyprávění Mohl/a byste mi říci příklad nějakého takového místního vyprávění (ideálně několika)? 7) Základní otázka související s hlavním tématem výzkumu Neslyšel jste někdy něco o tomhle? Nestalo se někdy poblíž něco podobného? Nevypráví se u vás příběhy jako je tento (odvyprávění předem vytipované pětice současných pověstí, jejichž místní verze badatel dokumentuje, pokud nebyly již předtím spontánně zmíněny informátorem)? 8) Žánry místních vyprávění Jak byste definoval/a příběhy, které si vyprávíte, popřípadě jakými termíny je označujete (historky, novinky, vzpomínky, vtipy)? (Dodatečné, zkoumavé a jednorázové otázky vzhledem k úzkému tématu rozhovoru jsou improvizovány.) 3) Osobní charakteristika (pasportizace) informátora 9) Iniciály, věk, rok narození, vzdělání, povolání, bydliště 4) Závěr 10) Ukončení tématu Vybídnutí informátora k položení případných doplňujících otázek k tématu či formě výzkumu. 11) Poděkování Poděkování za rozhovor a předání e-mailového či poštovního kontaktu na badatele. 12) Ukončení rozhovoru Příloha 3 Příklad terénních poznámek – pasportizace etnografických dat 1) Text Stručná písemná sumarizace delšího audiozáznamu folklorního vyprávění 03_08_2013_01.mp3 o délce 3:51 minut: Účastníci dětského letního tábora poblíž přehradní nádrže Slapy měli asi před dvaceti lety dokázat svoji nebojácnost vedoucím tím, že v noci sami dojdou po stezce odvahy na osamělý vesnický hřbitov a přinesou do tábora zprávu umístěnou na starém hrobě hned u vchodu. Žádné z dětí se ale neodvážilo tak daleko. Všechny došly jen kousek od tábora, až na jednoho mladého chlapce z Prahy, který došel až na hřbitov, odkud se ale dlouho nevracel. Vedoucí se proto vydali za ním a našli ho ležet na výše uvedeném hrobě, celého bílého a bez známky života. Ukázalo se, že malý odvážlivec sice došel až na určené místo, ale tam se zachytil cípem oděvu o větev blízkého keře. Snažil se ve tmě uvolnit, ale nešlo mu to, a v domnění, že jej drží oživlý mrtvý, zemřel hrůzou. Stezky odvahy byly od té doby zrušeny a o několik let později i samotný tábor. 2) Kontext a) Informátor: M. T., muž, 1975, SŠ, personalista, Praha. b) Lokalita a čas dokumentace: chatová osada Autokemp Ždáň v obci Slapy, Středočeský kraj, 3. 8. 2013, 22:15–22:30 hod. c) Metoda dokumentace: Získáno v rámci polostrukturovaného rozhovoru vedeného v návaznosti na předchozí skupinový rozhovor o zajímavých historkách z okolí, zahájený na přání badatele s ústním souhlasem informátora. Nahráváno na diktafon otevřeným nahráváním a doprovázeno ručními poznámkami. 3) Interpretace a) Emická: vypravěč považuje daný příběh, který poprvé zaslechl někdy v polovině 80. let 20. století na letním táboře v blízké obci Měřín, v prvním plánu za „táborovou historku“, zábavné napůl reálné letní vyprávění spjaté s konkrétní lokalitou, které ale v této konkrétní verzi nevěří, i když se „někde jinde něco podobnýho klidně stát mohlo, a vypráví se to pak i tady“, v druhém plánu pak za naraci sloužící jako pedagogický nástroj táborových vedoucích k udržení dětí na dohled od tábora. b) Etická: Lokální verze mezinárodního pohádkového typu ATU1676B Frightened to Death/Clothing Caught in the Graveyard/Graveyard Wager (Uther, Hans-Jörg: The Types of International Folktales. A Classification and Bibliography. Based on the System Antti Aarne and Stith Thompson. Parts I–III (Folklore Fellows Communications 284–286). Helsinki: Suomalaien Tiedeakatemia, 2004, s. 364–365) a domácího typu démonologické pověsti 2.E.130 Zachycený oděv (Luffer, Jan: Katalog českých démonologických pověstí. Praha: Academia, 2014). Svébytný domácí ekotyp v podobě příběhu situované na dětský tábor – viz další soudobé varianty a interpretace v Janeček, Petr: Černá sanitka: Druhá žeň. Pérák, ukradená ledvina a jiné pověsti. Praha: Plot, 2007, s. 117–119. c) Terénní interpretace kulturního a sociálního kontextu: Kulturní kontext Významový kontext Strašidelné vyprávění s primární zábavní a sekundární informační a pedagogickou funkcí, vázané na konkrétní lokalitu, denní období a atmosféru performance. Institucionální kontext Souvislost s institucemi letních táborů a neformálních vyprávění strašidelných příběhů mezi blízkými osobami příbuzných generací. Komunikační kontext Typická „pověst táborových ohňů“ („campfire tale“) pronikající do širšího repertoáru strašidelných vyprávění dětí a mládeže stojících na pomezí fiktivních dětských thrillerů a semireálných současných pověstí. Sociální kontext Kolektivní kontext Děti a mládež v České republice v aktivním kontaktu s prostředím letních táborů a jejich vedoucí. Individuální kontext Zábavné, zřídka využívané vyprávění chápané především jako nostalgická připomínka dětství stráveného v dané lokalitě. Situační kontext Multifunkční příběh využívaný především při vypravěčských situacích zaměřených na strašidelné a místně specifické historky. Příloha 4 Příklad formuláře poučeného souhlasu pro etnografický výzkum[2] Souhlas se zapojením do etnologického výzkumu Jméno a příjmení: Adresa: Tímto vyjadřuji svůj souhlas se svým zapojením do výzkumu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (dále jen FF MU) v oblasti etnologie. Zaškrtnutím dávám svůj souhlas k tomu, aby FF MU: ð Pořizovala záznam z rozhovoru se mnou a tuto nahrávku či přepis rozhovoru dále uchovávala ð Pořizovala záznam mého uměleckého výkonu (zpěvu, hry na hudební nástroj apod.) a tuto nahrávku dále uchovávala ð Pořizovala fotografie mé osoby ð Pořizovala fotografie věcí souvisejících s mojí osobou ð Další: …………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………… Souhlasím s tím, aby výše uvedené záznamy a fotografie FF MU uchovávala a využívala pro vědeckou práci a činnosti s vědeckou prací související (analytická činnost, kompilace, odborná publikace). Pokud budou záznamy obsahovat mé osobní údaje nebo mé citlivé osobní údaje, dávám souhlas k tomu, aby FF MU uchovávala a zpracovávala tyto údaje za účelem vědecké a výzkumné činnosti, po dobu po kterou budou tyto údaje pro vědeckou a výzkumnou činnost relevantní. ………………………………………. Podpis Prohlášení FF MU FF MU jako správce osobních údajů prohlašuje, že bude zpracovávat osobní údaje a citlivé údaje v rozsahu nezbytném pro naplnění stanoveného účelu a zpracovávat je pouze v souladu s účelem stanoveným v tomto souhlasu. Zaměstnanci FF MU jsou zavázáni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích, a to i po skončení pracovního poměru. Souhlas může vzít subjekt údajů zpět bez jakékoliv sankce. ________________________________ [1] Vzor a konkrétní náplň tohoto a následujících dvou návodných příkladů je do určité míry fiktivní; odkazy na zmiňovanou literaturu k tématu je možné nalézt ve studii Petra Janečka: Game over? Aktuální témata domácího etnologického studia dětské hry. NR 20, 2010, s. 155–161, kromě aktuální studie Whittaker, Gareth: A Type Index for Children´s Games. Folklore 123, 2012, s. 269–292. [2] Souhlas se zapojením do etnologického výzkumu. Dostupné na: http://www.phil.muni.cz/wuee/home/studium.