Přátelské snesení starův českých/1)
Tito artikulové niže položeni od stavil v království Českého, kteří jsou se při času střed opostí léta 1547 do Prahy sjeli, rozjímáni a k budoucímu od JMIL na hradě Pražském položenému sněmu sebráni jsou:
I, Předkem a nejprve poněvadž pří všelijakém jednáni cti a chvály pána boha všemohoucího nejvíce se šetřifci máj protož aby na budoucím snčmu všecka zjevná smilstva, cizoložstva, ožraíství a jiné podobné k tomu nepravosti i hříchovó, nestydatá i oplzlá mluveni pod jistými a na to uloženými pokutami přetržena a věechněm vábec zastavena byla, tak aby hněv pána boha všemohoucího spravedlivý raději krotiti nežli rozmáhati se mohl, aby lidé řádně, patrne a očitč vidouce, an ze všech stran pro nepravosti naše hrozné pomaly nás sužují a jako nad námi již se vznáSeji, životův svých polcpšovali a v pravém křesťanském náboženstvy v pokání a srdci skroušeném ku pánu bohu se obrátili. A jakož při náboženství našem křesťanském původem ďábla , nepřítele Krista pána, i nékterých slepých nerozumných a nevy učený -li učitelův našich a skrz rozdílná učeni jich někteří rozdílové mezi námi stavy království českého povstali a povstávají, a ti slušnějším prostředkem nemohou přetrženi býtiř než aby spěšné a společné všech tří stavil v s lidmi duchovními a ro-/Aimnýnii shledáni bylo: protož my, kteřii z viry pravé křesťanské tělo a krev Krista pána pod obojí spůsobou pFíji-
*) Rukopis SixtH z Ottortídorfu y Mus. kvil česk. Uat 107—219-
365
máme, abychom se všickni na jistý čas a den do Prahy zase sjeli a v kollcji veliké o přetržení takových rozdílný přátelské a křesťanské mezi sebou rozmlouvání inčU a drželi a těch cest mezí sebou pohledali, aby pravda Krista pana a oteitt svatá evňj průchod míti mohla, u my stavové skrze nerozumué a mnohokráte bláznivé kazatele waěe v lásce a v svornosti překážek nemivatí, a tak sjezdové naši sírany pod oboji spu-sobou o věci duchovni a spasitedlné aby svobodni vždycky na časy budoucí, tak jakž Za předešlých králův českých to držáno a zachováno bylo, bývali a se držívali.
II. Lidé duchovni a kazatelé naši strany pod oboji spôsobmi, jestliže by na ně eo scestného a bludného pravili, ii tím že by před JMK. obžalováni byli, aby skrze administrátora a konsistoř naší strany pod obojí sp&sobou i také od osob ze všech tri stavňv za defensory nase volených v tom ohledáni a rozeznám byli a ne hned na zprávu holou a bez obecního i pořádného slyšeni aby od JMK. aneb od kohož-koliv jiného Jakkoliv trestáni aneb z země vypovídáni bývali.
O soudu z c m s kŕm.
III. Poněvadž na ncjvyššick úřednících a na soudu zemském nám obyvatelům všeho království českého nejvíce záleží: protož soud zemský aby osobami stavu panského a rytířského rozumnými, hodnými a všelijak na poctivostech dobře zachovalými tlm spňsobem, jakž niže poznamenáno jest, osazován býval: aby JMK., když by koliv podle předešlého obdarování a od JM. krále Vladislava slavné paměti o to vyměření soud zemský osadili ráčil, psaní hned do jednoho každého kraje v král. ecs. uěiuiti a od obyvatelův téhož kraje toho požádatí ráčil, aby J. Milosti od týchž krajanův některý počet osob ze stavu panského a rytířského zejména poznamenaný k osazení soudu zemského odeslán byl. Z kteréhožto počtu osob tak zejména jmenovaných aneb poznamenaných k osazeni soudu zemského osoby jisté a to při ncjmenšíni z jednoho každého kraje dvě voliti a těmi a tak z krajův poznamenanými zejména osobami soud zemský toliko JMK. aby
osaditi a osazovati ráčil. A tak potom, buď že by ty osob; od k raj ň v tak volené a od JMK. k sondu zemskému potažení jedna nebo dvě zemřely anebo z příčin nedostatku zdrav! svého a j mých slušných pří pádnosti od soudu zemského odpuštěni vzíti chtély aneb vzaly; tehdy vždycky na budoucí časy tím pořádkem aby k tomu od JMK. zase nastupováno bývalo,-a z počtu těch toliko osob od toho kraje, jakž by toho potreba ukazovala, JMK. po daných aby s e la kové osob voleni a so ti d u zemského osazování dálo, pouevadi nejlépe lidé sebe a svého obcovaní po krajích povědomí jsiui,
A též jestliže by osoba která z úředníkův zem skvel umřela aneb od úřadu svého odpuštěni vzala neb tak z hodných příčin ssazena byla; tehdy na sněmu budoucím abj čtyři osoby bodné od stavu v voleny byly, z těch pak JMK. na takový úřad zemský osobu jednu vol í ti a toho ti řad u tť osobě, kteráž by se JM. dobře líbila, aby podati ráčil. Tj pak osoby, kteréž by k zemskému soudu potaženy byly, pru vážnost toho soudu zemského oděvu poctivého i ubdtoužného aby užívaly a všelijakých jiných nevážných a nenáležitých k rojů v a věcí s c vystřihaly a varovaly.
A jestliže by pak jakážkoiiv pře mezi JMK. a obyvatelem kterým tohoto král. ces. z stavu panského, ryti řs It O hc aneb osobou a osobami aneb kterým městem a obcí ze sí:ivu mestského vznikla: tehdy k slyšeni a rozsuzovaní ti k žádným jiným postranným soudům ani také k radám JMK. aby potahováni nebývali, poněvadž z jiuýeh všech soudů na som zemský jednomu každém a svobodná appellací propůjčena býíi
% s.,v. -
ntá. Než co se Pražan a jiných měst; království českého dotýče, ti z strany soudu v i jiných spravedlností svých při právu, privilegiích, svobodách a starobylém spôsobu svém a pořádku se zůstavují.
IV. Soudcové zemští hned po vyhlášeni púhonňv aby společní modlitbu ku pánu bohu učinili a za to jeho av. božské milosti prosili, aby rozumy jich svou moudrostí osvitifi a své požehnání i pomoc jim dáti ráčil, tak aby lidem spral vedlivé rozsudky vedle svých povinnosti a přísah či niti uiohli.
3fi7
Pakli by sc kdo takovému pobočnému a svatému skutku posmíval, ten takový skutečně aby trestá u byl,
V. Přísaha od JMIC, kteráž úředníkům zemským, sou ď cům neb konšelům stavu městského a také jiným některým správcům koruny této se dávala a dává, kdež touž přísahu činíc, zavazují se v ni JME. dědicům, — poněvadž jest proti majestátu císaře Fridricha slavné paměti, JMK. pradeda, i také na znamenitou ujmu svobodného volení nového krále: protož táž přísaha takto napravena býti má: fíPřisahám pánu bohu všemohoucímu, že jsa v tom úřadu, k kterémuž povolán jsem, předkem k nejjasnčjsima kmžeti a pánu panu Ferdinandovi, králi českému a pánu mému milostivému, paními, rytířstvu, Pražanům, mestfim i vši obci král. čes., k bohatému i chudému spravedlivě se ehovati, pravdu ve-' lei liti a křivdu tu piti a to, což by ke cti a chvále pána boha bylo, s pomoci pána boha všelijak obniýšleti mám i také k tomu, pokud ž by X M s t i královské, jakož f11 krále českého a nač by povinnost i náležitost se vztahovala, upřímně* se přimlouvat!, a j líc toho nemám obmýšleti ani radi t i, což by proti privilegiím, právům, svobodám a zřízením král. ces. bylo, nýbrž při spravedlnostech lidských s pomocí boži stoje, žádných darův zjevně ani tejné od žádného nebratí ani na blízkost krve aoi na žádnou jinou věc vymyšlenou nemám se oblé dati, než v tomto úradu mém bez přijímání všelijakých osob mám se ve visem spravedlivé zachovati. Toho mi rač dopomáhat! pán bůh z milosti své svaté svou vsemohoucnostf. Amen."
VI. Žádný K úřcdnikňv menších aby v žádném .smidn mimo ji c b .soud nesedal ani vec jiného potahován nebyl, než jeáeíi každý z nich byl pilen práce své, podle úřadu svého jsouce lidem volni, nepysni ani na lidi se neokři kujíce, poněvadž ne páni, ale obce království tohoto jsou služebníci, neb tím, což jim od zemé svěřeno jest, příliš dosti činiti mají. A poněvadž nám všem obyvatel ň m království tohoto u a týchž menších úřednících nemálo záleží, protož ti rodu dobrého a dobře zachovalého a beze vši na svých poctivostech po-
3GB
škvrny, k tomu přivozeni Cechové, jakž i úředníci i J iní so míčové zemští, aby byli, a k tém úřadům s radou plného sondu zemského voleni a podáváni aby bývali. Také památného při týchž ouřadech více přes dvě kopě gr. čes. aby nebrali, by pak netoliko dvoje, ale i desatero právo bylo. Avšak které by -se pře ^runtňv, cti, hrdla nedotýkaly, od těch aby bráno nebylo přea jednu kopu gr. Čes., a to aby šlo na rovný díl mezi všecky, kterýmžto náleží. Též od zvodftv jakýekž-koliv, žádných nevyměňujíc, ješto od desk zemských vycházejí, aby více bráno nebylo přes předešlé zřízením novým o vyzdviženi desk vyměření, než po 2 kop. gr. cos. A kdož by jinač v tom uznán neb usvědčen byl a tak, jak již vyměřeno jest, se nezachoval, ten aby úřadu toho zbaven byl a na ten ani žádný jiný na budoucí časy aby posazován nebyl.
VIL Jakož jest na to těžká pokuta zřízením zemským předešle vyměřena, jestliže by kilo úředníky zemské aneb soudce, též úředníky menší nařkl, tehdy aby hrdlo propadl; ješto lidé, kdyby pak se někomu mnoho mimo spravedlnost ublížilo, nesmějí o tom mluviti, bojíce se tak těžké pokuty: a protož aby takové zřízení minulo a takto o tom nařízeno bylo, nalezli (stavové) vňbec za právo: „Jestliže by kdo nařekl koho z úředníkův vyšších nebo menších, z soudci, rad JMK. osoby neb osobu o spravedlnost svou, ješto by se soudu a desk neb kteréhožkoli ouřadu dotýkalo, tehdy aby ten, kdož by neb kteříž by tak nařčeni byli, vznesli aneb vznesl to na sond zemský. Kterýžto soud zemský takové nářky slyšeti má, a jestliže by ten, kterýž jest nařkl, na ně neb na něho takového náreku nedovedl, tehdy ten aneb íi nařčení má a maji od soudu zemského na poctivosti opatřeu neb opatřeni by ti; a tomu, kdož jest je anebo jeho tak nařkl, aby ve dsky do jeho živnosti nic kladeno nebylo, a k tvimn na závazku do smrti aby byl, tak aby se při každú m soudu zemském hned po vyhlášeni půhonův na černou věži postavil, a do* kndž by se soud držel, aby s černé věže pod ztracením cti nescházel. Pakli by na kterého aneb kteréžto, čímž by nařčen
neb nařčeni byli, hodnověrným a dostatečným svědomím dovedeno bylo, teluly ten touž pokutu, jakž výä jest psáno, nésti a podstoupiti povinen bude."
VIQ. Soudové bez odkladov aby se drželi, tak aby lide bez od taní! v k svým spravedlnostem přicházeti mohli, a ne aby někteří předčili, a jsouce v pořádku poslednější, při právě před těmi, kteří ven z pořádku, jsotic vyňati, prvuějsí ku právu přistoupili.
IX. Pře, které by měly slysany býti při budoucím soudu,
■
ty aby při přítomnéin soudu se neoznamovaly, tak aby lidé daremných jizd a útrat nečinili.
X. Od kládové" soudftv vyměřených aby se nedáli, než předse při těch časích, jakž zřízením zem. vyměřeno, aby držŕini byli, a JMK. aby ukládáním sněmův ty časy jim překážky činiti neráeil, leč by toho pilná a důležitá této země potřeba nastávala.
O řeéuíeicii.
v-
XI. Kečnici aby byli vňelijak na svých cteeh n poctivostech dobře zachovalí a od žádného žádných íbrgcltftv určitých nebrali, než toliko tó od každé pře, pokudž jest jim /řízením zemským o tom vyměřeno aneb ještě bude; a to proto, neb kdež se urči ti rbrgeltové dávají, tu spravedlnost svého místa ani průchodu miti nemůže. Když řečník, jsa svědomí dobrého, v křivou a nespravedlivou při by se dáfi nechtěl, tehdy pro povinnost, v kterouž jest tím íbrgeftem zavázán, rnusi proti svému svědomí tu nespravedlivou při věšti i ji bráuiti. Jest toho i druhá příčina, aby ťorgelfcův řečníkům dáváno nebylo, a to tato; Neb mnozí chudší ze všech stavův království tohoto, nemohouce s to býti, aby své řečníky měli, museli by znamenité škody i těžkostí při spravedlnostech svých nésti, protože bohatí by íorgclty svými takovými všecky řečníky obsáhli a je sobě jako zakoupili, maje z týchž bohatých jeden tři, čtyři i někdy více řečníkův, ješto skrze to, by pak i který řečník některému chudšímu, vida pouhou jeho spravedlnost, rád pomoci chtěly tehdy jsa
24
370
tak svázán tím forgeltem, toho učiní ti nesmí. A protož pri-
IM J C L1111 -1 f   liy   *C   ti r, f M   h v   nŕktcr*    i: 11L L t L V   /   kkľJVllOŽ puk
koliv síavn, hledaje to pH vsech s pilnosti, nemohl k své pri ii spravedlnosti řečníka míti, tehdy aby to na nejvyäätho sudího král. čes., v městech pak na purkmistra jednoho každého města vznesl, a nejvýš si sudí a v městě purkmistr má tu moc mí ti-: kterémuž se řečníku od něho rozkáže^ alíy tu při vedl od té os o by ř kteráž naii to vznesla, kromě toho řečníka, j e sto by od strany druhé proti němu při vésti měl, ten každý řečník povinen bude, to učiniti a toho chudého při k sobe přijíti anebo spravedlivou příčinu, pro kterouž by to nikterakž nemohl slušíte učiniti, prokázati. Pakli by řečník uechtél uejvyššího sudího a v městech purkmistra uposleeh-uonti, tehdy pro takové ueposlnšenstvi a nevážnost má řeě-iíování při každém sondu král. čes. prázden býti; avšak řečníka žádajícímu má jiný místo onoho dán býti, A toho opatření všecky vdovy chudé i sirotci užiti mají. A poněvadž vsickni soudcové ke všelijakým soudům, aby lidem spravedlnosti činili, přísahami se zavazují, a řečníci instrumentu, t. j. nástrojové, všech soudcův jsou, protož spravedlivé a povinné jest, aby řečníkům obecným, ješ to z peněz mluví, při tleskách od úředník ň v a v městech od purkmistrův, — jednoho každého, kdož bý ji vykonal, z týchž řečníkův zejména po znamenajíce — přísahy k jich řečíiováiií také vy-dávánj* bývaly, a bez prísah k žádnému ře Chován f aby připouštěni nebylí.
Prísaha řečníkův.
Přisahám pánu bohu, že v této práci rečnícke chci se tak, jakž jest mi zřízením zemským ode všech tří stavov kľak čes. vyměřeno, všelijak upřímně, pravě a spravedlivé chovati a žádných cest neukazovati aui jakých obmyslův, jimiž by spravedlnosti lidské soudcům kterýchkoli soudů za-stirati aneb křivé pře premovány býti mohly, neobmýsleti, a také pamatuje na přisaliu svou, nemám žádných určitých
371
íbrgeltův od žádného tejně nebo zjeme brati Toho mi rač dopomákatí pán bůh z milosti své svaté svou všemohoucí mocL
Purkrabství Karlštoiiiäké.
XII. Co se purkrabství Karlšteinskéko dotýěe, poněvadž tomu ň řad u jsou svěřené znamenité veci a veliké, jakožto konina a privilegia i jiní zemští kle notové a svatosti; jeátu předkové na.äi; prohl é dajíce k tomu a to dobře od dávnieii let uváživše, přísahu jsou tomu každému, kterýž by na ten úřad vsazeu býti měl, tuhou a velikou obmyslili; než teď teprva nedávno při té přísaze jest změněno a postaveno; Jestliže by otec eo toho, v tom úřadu jsa, učinil, ješto by po-kuty zasloužil, aby synové vyháněni, nebyli^ : — protož aby při tom, jakž jest i prvé bývalo, zůstalo, a vyměřeno jest7 aby se pokuta netoliko na otce. ale i na syny také vztaho-hovala. A na témž úřadu poněvadž podle práva dva pmkra-bové býti maji, aby nejméft vždycky byl jeden pod oboji *pťísobou, A tak aby i při všech jiných soudech, úřadech a radách JMK. se vždycky držalo a zachovávalo, aby za tou [iřičiiiou me/j námi dobrá láska, svornost i důvěrnost mohla býti zachována, A jedou i druhý purkrabě Karlšteiuský příčnu tu aby učinil pánům, rytířstvu, Pražanům, jakž od staro-dávna to vždycky bývalo.
Privilegia království tohoto a zemská, která jsou uyni v nově zregistrováua, ta aby ode vseclt tří stavův s pilností ohledána byla a se starým registrováním aby srovnána byla. Též také klenoty zemské u a témž Karlštejně od osob k tomu ode váech tři stavův volených aby vyhledány byly, a jestliže by se ěeho nenašlo, aby o to k těm, komuž svěřeno, podle zřízení zem. bledíuo bylo.
O podkoiijořství.
XIII. Poněvadž hned, jakž po přetrženi válek v království tomto práva jiti a průchod svůj míti začala, podkomoří v království českém na větším díle býval ten, kterýž zjevně přijímal telo a krev Kr. pána pod obojí spůsobou,
24*
372
jakož hamuel z Hrádku, Albrecht Lískovec, Jakub Vřesoví*, Burian Trčka; protož aby ještě tak bylo, a úřad podkomořský .. aby ten spravoval, kterýž by pod obojí spusobou přijímal. A tolikéž ať se zachovává při komořstvi králové Její Msti.
O svohodč stavův království f ii s kého.
XíV. Poněvadž jsou naše svobody nej větší, že JAÍK. nemá k žádnému obyvateli jinače ani osobě ze všech stavův království pristupovati o jakouž pak koliv věc (leč by to zjevný odbojnik práva nebo zločinec byl), uež pořadem práva před soud zemský zřízený aneb před jiné soudy, k jichžI o rozeznám' osoby které a jisté věci by od starodávna náležely: a tolikéž JMKskou. muže každý obyvatel tohoto království před soudem zemským viniti: a protož aby JMK.. na nižádného obyvatele bohatého i chudého, jakéhož pak koliv po voláni ze všech tři stavův, jinak neručil sahati než pořadem práva, jakž již nahoře dotčeno jest; tak aby se zachovávati JMK. ráčil. A což tu J. M. neb druhé straně soudem spravedlivým nalezeno bude, na tom aby zťtetáno bylo; avšak aby JMK. pře, jako i jiných, při soudech v pořádku mezi jinými pozůstaveny a slyšány bývaly, jak/to vždycky od starodávna bývalo, tak aby jedna každá strana k své při volně hojemstvím i sic jinak k své spravedlnosti připravit i a při boto viti se mohla.
XV. Toto také za potřebný při tom uznáváme a, aby na budoucí časy držáno bylo, chceme, kdož by v komoře JMK. byl, aby v nižádném soudu nesedával, než buď pileu toho, což na něho vzíoíeno jest, a zvláště pak JMJC prokurátor aby v žádném soudu nesedával z mnohých příčin.
XVI. A jestliže by JMK. prcce komoru svou v tomto království míti ráčil, tehdy aby v nl JMK. ráčil miti dvč osoby ze stavu panského a dvě rytířského, pravé a přirozené
S Čechy; a sekretář, kterýž při těch osobách bude, ten tolikéž aby byl Čech přirozený. A ti nemají na žádué těžkosti lid-1 skó nic vymýšleti ani se na ně s íinancimi vyptávati.
XVII. Jestliže by se kdo našel, že jest co předešle
373
proti svobodám království tohoto radil a pomáhal neb radili a pomáhali a to naft skutečně uznáno bylo, ten aby tlí pokutu nesl, kteráž zřízením zemským a sněmy vyměřena jest.
O SDťlllicll,
XVIII. Když by koliv JMK. sněm obeslati ráčil, tehdy aby JMK. do listíív, kterýmiž by sněm obeslali ráčil, všecky ty artikule, o něž by se sněmovat i inčlo, výslovne a srozumitelné v světlých slovích vepsati rozkázati a poručiti ráčil, tak aby to všecko zřejmé a patrné bylo, oč by se na sněmu jeduati mólo, á to pro všecky stavy království českého, a aby jeden každý kraj, sjedouce se prvé, potom osoby z počtu svého vysiati a sami osobně na týž sněm jeti mohli. A JMK/ aby snemy, když by koliv toho slušná potřeba nastávala, časně pokládat! ráčil; a ten list nebo listové, jimiž by sněm rozpisovati ráčil, aby jednomu každému z hejtmanův každého kraje nejprve jeden poslán byl. A týž hejtman při témž listu JMK. aby také krajanům svým psal a den jim, kdyby se v městě krajském tu, kdež se od starodávna krajové sjížděli, sjeti měli, oznámil. Vsak podle toho aby také stavové moe měli, na témž sněmu, což by uznali potřebného obecného dobrého, jednafi a zavírati, a to aby jim zastríno nebylo* Pakli by JMK. neb budoucí králové češti sněmu položití aneb v zemi býti neráčili, a potřeba by uznána byla, že by sněm bez prodléváni položen byl, tehdy ncjvyšsí purkrabě Pražský má jej hned položití a rnzepsati. Pakli by purkrabě i'ražský z jakýchkoliv příčin toho učinit! a jeho položití nechtěl aneb že by v zemi nebyl neb také že by umřel, tehdy úřednici a soudcové zemští jej položití mají. A pakli by ti 1éž toho učinili nechtěli, tehdy my všichni tři stavové na tento spůsob jej položití máme: že hejtmane krajští spolu s Pražany maji moc miti, do Prahy sjedouce sě a o jistý den o položeni téhož sněmu obemého sě snesonce, ria den určitý jej položití a rozepsati; a každý, kdož k sněmu náleží, ke dni uloženému má a povinen bude, do Prahy přijeti, a mimo dvé neděle na témž sněmu déle aby sněmo-
374
váno nebylo, ale aby stavové vŠickni v společnosti k dobrému království tohoto, a ne po rfiznu, se přimlouvali a snem zavírali. A tak suinraou, při každých obecných aneb od JMK. položených sněmich aby- světle a zřetedlně to, oc sněm položen jest, jednáno a zavíráno i na jistý konec bylo, ne aby se něco pod spusobem a přikrytím při sněmu jednalo, a když by sněm zavřín byl, k jinému konci a rozumu obracováno nebývalo, jakž předešlého snemu se to stalo, že snem držán a zavřtu byl na jistý spusob, však potom proti knížeti šaškem u, kurína tu J. M. ta pomoc, proti Turku svolená, od některých přes pomezi potahována byla.
A sjezdové krajští, tak jakž vždycky to od starodávna bývalo, když by foho potřeba kázala, aby svobodni bývali. Tolikéž i obce pospolu v městech Pražských pro obecné potřeby aby bývaly, jakž předešle se zachovávalo.
XIX. Když by kolivěk sněm obecný zavřín býti měl, a stavové tohoto království o jisté artikule žc by se snesli a úřednici neb soudcové zemští i jini že by se od nich dělili a 8 stavy se nesnášeli, tehdy přece aby k svému zavřeni sněm při&ef, a osoby stavu panského, rytířského, z Pťažan, tolikéž i z jiných měst relaci a přiznáni by učinili. Tehdy úřednici mensl budou povinni takovou relaci i ten snem ve dsky zemské bez odpornosti vi ožiti. Kterýžto sněm budou povinni tak všiekni sobě držeti. Avšak prvé nežli by k relaci a zavřeni toho sněmu přišlo, má se všech artikulů v, při rozvažováni tébož sněmu jednaných, jednomu každému stavu výpis prvé dáti, aby nic k změněni nepřišlo. A když by potom týž sněm ve dsky zemské vložen býti měl, má sc s těmi výpisy stavům danými korrigovaíL
XX. Mimo sneseni sněmovní aby stavové od JKM. v nie žádným mandátem, rozkazem, ani jak jináČ, mimo své sneseni a svobody, od JKM. ani od žádného jinéuo potahováni a nutkáni nebývali.
XXI. Jestli v ěem v sněm ich obecných aneb jakžkoliv jinak od kohožkoliv stavové neb stav který proti svobodám
375
a privilegiím zavedeni jsou aneb zaveden jest, to aby vseckno vyzdviženo, zrušeno a v nic obráceno bylo, a zase jeden každý stav aneb osoby obzvláštně aby při svýcb svobodách 9, obdarováni ob pořádných neporušifcedlne zachován neb zachovány byly, tak jakž od starodávna bývalo.
XXII. Jestliže by kdy jaké taženi buď kdekoliv bylo, aby nej vyšší mu hejtmanu neb bejtnmuňra politím, ode vsí země voleným, dostatečná instrukci dáua byla, kde, jak a proti komu vojenské to tažení mělo by se vykonali, a mimo svoleni a instrukci o ujmě své, aneb z ěíhož pak koli vnuknuli a porn č e ni aby z oumysla nepřátel této zemi nečinil a nečinili.
XXIII. Úřednici a soudcové zemští na ublížení svobod ;i privilégií tohoto království proti stavftm a bez vědomí jich aby JMKské v nic se nezavazovali a na stavy nesvolovali.
XXIV. Mince česká aby jinde mincována nebyla než v Cechách, a to u Tíory neb v Praze, jakž od starodávna bývalo.
XXV. Všecky jiné mince zemí k tomuto království příslušejících aby k minci království tohoto a k zrnu jejímu byly mincovány.
XXVI. Hora, na Číž pak k oliv radu jest zpuštěna, ta aby zase s pomocí pána boba a všech tři stavův vyzdvižena byla, poněvadž jest koruny této poklad, a užitkové znamenití jsou z ní bývali a ještě by býti mohli, kdyby Čechy a ne Němci spravována byla, a tolikéž i jiné zlaté všecky a stříbrné hory aby přirozenými Čechy spravovány byly a nej vyšší mincmistr, jsa přirozený Cech a nemaje nic s komorou či ni ti, aby svobodný býval.
XXVII. Židňm stříbra kupování a mincí všelijakých vexlováni aby hned zastaveno bylo, a věickni glejfcové do sv. Havla nejprve příštího aby jim vyzdviženi byli, a oni v tom času statky své opatřice, aby se vsiekni této země zhostili podle předešlého sněmovního zůstání a dskami o tom zapsáni.
XXVHI, Ládováni obili ven z země aby hned přetrženo
bylo, poněvadž nyní i vždycky království tomuto zvláátni potřeba toho nastává.
XXIX. Poněvadž od starodávna toto království i obyvatelé v něm všelikého stavu na to svobodu mají, ze jsou mohli a mohou sloužiti, kde by se jim zdálo a vidělo i také Ubilo komnžkoliv, než proti království českému žádný v žádné služby se nedávej pod uvarováním pokuty na to zřízením zemským vyměřené; a to abychom sobě zase dskami obnovili podle předešlých svobod.
XXX, Chodové, poněvadž podle povinnosti svých pomezi království tohoto hájí, aby mimo své předešlé svobody, jichž jsou oni i předkové jich užívali, v nenáležité a neobyčejné věci od žádného potahováni nebývali, než v taženi vojenském aby k Domažlickým, jakž od starodávna bývalo, pojímám byli, a oni aby hory a pomezí království tohoto opatrovali.
XXXI, Také na tom sneseni a stvrzeni vší země a království tohoto jest: dokug!ž by živ byl král český pyxtéj&í neh budoucí, že žádného syna JM. na království korunovati, tak jakž o tom svoleno jest na sněmu, kterýž držán byl léta í/526, nemáme. I jestliže jest to z vůle vši obce zrušeno obecním sněmem, tomu rádi vyrozuměti chceme; a jestli /rušeno skrze osobu neb některé osoby, tomu místa nedávame, nýbrž při témž sněmu vý* dotčeném zachování býti chceme. A ten sněm zase — ač není-Ii — aby hned vc dsky včele vložen byl, tolikéž i přisahá JMK.
XXXII. Všecka cla vnovč zaražená, a. kteráž od starodávna v užíváni nebývala, také aby pominula.
XXXIIL Král český, když by kol i věk korunován byli měl, tehdy když by jel do království českého, má přičiní, tak jakž prvé bývalo, na mezích království tohoto všem třem stavům království tohoto českého a potom Pražanům před městem učiuiti, a žáduému jinému ven z zemé a z tohoto království mimo povinnost žádné jiné přísahy jakožto král Český ěiniti nemá, ovsem pak papeži; nebo se to nalézá, že jsou papežové na většim- dile netoliko ěkoditi hleděli tomuto království,  ale je zahladit] usilovali, kruckvty, totiž
377
kříže, na Cechy vydávajíc i odpustky na vyléváni krve české a jiných národuv křesťanských k zármutku všeho křesťanstva a k potěšeni i velikému zmocněni té šelmy žiznějici krve křesťanské, Turka, jakož jsou pak o něm mnoho toho i jiného nechvalitehného mnozí z vlaského návodu, jsouce jeho pro blízkost povedomej ä i, vypsali. A také zlost svou, kterouž má k národu českému, vylil jest, když některých mužův dobré a svaté paměti národu českého nespravedlivého upáleni i jinače usmrcení k ublížení pravdy Krista pána a ku potupe národu i jazyka našeho českého příčinou byl. A za krále Jiřího slavné a chvalitebné paměti přiěinou jest byl mordů v a páleni tolmto království, když jest jeho poddaných netoliko v zemích tomuto království příslušejících, ale i mnohých v tomto království pozdvihl, krále v klatbu dal a jeho poddaných proti němu nasazoval a je z juramentn jich a povinnosti, nemaje toho curiti, rozhrešoval, dychtě k tomu a jsa toho žádostiv, aby toto království, vlast naše, v popel obráeeno bylo, jakož pak věeniu tomu mohlo by se světleji vyrozuměli z bulle Pavla II. na to vydané. A tento nynější treti Pavel, jsa téhož ducha jako i onen i jiní, jichžto on jesl náměstek, o to všelijak usiluj«, aby křesťanská krev se vylévala. A protož z tecb a takových příčin nezdá se nám pti-trebne, aby králové ěeéti, páni naši, týmž papežům římským ani žádnému na jich místě skrze juramenty anebo kteraké jiné povinnosti zavazovati se měli.
XXXIV. To sluší před sebe s pilností vzíti, aby práva, zřízeni zemská stará s novými z mnohých příčin napravena a dostatečněji rozšířena byla, a podle těch práv aby soudcové všiekni, pokud ž by kterému sondu náleželo, soudili, a na tomto sněmu osoby hodné, rozumné od obce království tohoto aby voleny byly a do jistého času aby to všecko vykonaly.
XXXV, Úřednici a soudcové zemští pro vážnost předkem důstojenství krále JM. i království tohoto, když by JMK, v tomto království a mi zámku Pražském býti ráčil, aby píi JAL mul jiné cizí národy nejbliže bývali a na zátoku Praž-
378
sként, kteříž by s to hýti mohli, byly své měli a na témž zámku Pražském v pokojích přední místa v poctivosti držali, a rady jiných národtiv dole jinde kromě zámku Pražského byty a obydlé své mějte.
XXXVI. Což se výpros jakých žkoliv na výplaty statkův zápisných a duchovních d o týče, poněvadž zřete dl ně vidíme, že skrze takové výprosy mnozí ze všech tři stavů, v \\ veliké těžkosti, a nýbrž mnozí i o statky přicházejí a již přišíi: a protož za to JMK. prosime, kdyžkoliv JMK. o které výplaty se skrze prokurátora svého sám souditi raci, a J. Msti. královské by přisouzeny byly, aby jich žádnému dávali neráči], než aby je sobě k svém n vlastnímu drženi a užívání p o zůstaví ti raci!.; pakli by co komu duti ráčil, tehdy ten jistý a ne prokurátor o ně se souditi má, tak aby lidé o škody, které znamenitě skrze to berou, komu hleděti věděli.
XXXVII. Jeho Milosti Královské za to obzvláštně prosíme, aby JMK. pánům úřednikňm a soudcům zem. ani také radám svým takových výplat z mnohých příčin, kteréž pri obci těžkost a podezření nesou, dávati neručil; anýbrž, pakli že by se kdy přihodilo, že by kdo z nahoře psaných osob potom po prísudku, kterýž fa? se JMK. stal, k jakým tem statkfim jakkoliv přísel, tehdy bychom tomu jinace věřiti nemohli, než že jest ten prvé sobě o to n JMK. jednal a snad i zjednal, a JMK. příčinou a pojiuknntíni jeho ten soud že jest před sebe vžiti ráčí J.
XXXVIIL A což se pak některých zřízeni dotyce, kteráž jsou se stu la na ublížení a zlehčeni majestátu v a obdarováni slavných paměti císařův a kr&lfiv českých, kteříž jsou o předcích našich, též i o nás dobře mysleli, jakž pak to se z privilegii nám od nich daných zřetedlně nachází 5 poněvaílž známe j že takovým výkladem jich za jejich dobrodini sc nevděčně odplacujemc, nebo skrze ne mnozí lidé o statky své přicházej i a týchž majestátílv podle jich znČní užiti jsou nemohli a nemohou: a protož ty všecky artikule, kteříž na ublíženi a proti týmž majestátům jsou, moci tohoto sněmu zdviháme, umrime a v nic obracujeine, tak že již potomnč
379
žádné moci míti nemají* nýbrž jeden každý stav, osoby neli osoba žftätaÉ p H z b en i majestátftv a zápisny svých, jakž je jeden každý bud! na životy neb na summy má, o nichž zřízením zemským vyměřeno jest*
XXXIX. A poněvadž m nozi skrze ta zřízeni na statcích svých ubfíženi a škodu .vzali, a ô to mezi stavy veliké rozmlouvání a nepokoj |ést; i aby to zase k svému upokojení a dobré lásce i svornosti přijití mohlo: protož kdožkoliv takové stížností nese, ten aby mohl z toho podle bulle zlaté cisaře Karla slavné a sv. paměti před soud zemský obeslafi, a páni soudcové zcmŘtí vyhledají c to bedlivě, stranám o to místný konec aby udělali, a to konečně od obesláni v plném roce pořád zbehlom. Však kdož by tak který statek zase vy soudil, tehdy aby ho zase každý tak, jakž jej ujal, bez umenšeni postoupili z užíváni, pokudž co před úředníky menšími ukáže, práv byl, a jestliže jest se jaký omyl v tom stal, ten při sondu zemském zase aby napraven byl, A ta obesláni, která jsou z strany výplat před soud komorní již zašla, ta všecka aby k soudu zemskému podána i obrácena byla, a po dneěui den o takové věci všecka obesláni aby od soudu zemského ke dni úternímu vycházela.
XL. Také J. Msti. Královské prosíme, od kterýchžkoliv duchovoustvi jsou kteři platové k špitálu a chudým obráceni, aby JMK. je při tom zustaviti ráčil.
XLL Poněvadž se mnohým pod jmenem potřeb J. Msti.Kské. práva vedení zastavuje, a potřeba káže to o patři ti, protož se to takto napravuje: mel-li by kdo na koho zápis riskami ku morníkem Pražským v uvázáni v statek jeho a ten potom, když by čas placení buď sum my jtstiuné neb úrokův přišel, chtěl sc zastirati potřebami JMK., a tak tudy aby lidé k svému přicházeli nemohli; a protož aby se to více nedálo, a JMK., dle zachováni dobrého pokoje a starobylého pořádku mezi poddanými svými, aby žádnému práva zastavovati ani jakých glejtův a příruči proti zatykačům dávaři neráčil mimo zřízeni zemské, kteréž se na jisté věci, kdo by po potřebách JMK,
330
byl, vztahuj e, zvlášté poněvadž lidé čiui zápisy na statky a ne na osoby své. Pakli sobč to kdy kdo vyjednal, tehdy páni úředníci a soudcové zemSti mají to zdvihnout! a každému právo pustiti vedle nálezu, kterýž se stal léta 1539 v pátek
0 suchých dnech letnicnýcb a kterýž stavové o zastaveni zemského práva kterýehžkoli osob skrze listy pana krále aneb posly jeho nalezli, a Ondřej z Dube panský potaz vy-nesl, aby práva väcckna zastavená před se si a, vedle práva a ustanoveni starodávného,
XLIL Též také, poněvadž dsky jsou každému svobodné, a vyměření jisté zřízením zemským máme, jak se jedni proti druhým při zápisich buď odpory neb jinak pořádně zachovat! maji; a protož aby JMK. proti dobrému pořádku a zřízeni zemskému v to se žádnému vicc navozovati dáti neráčiI, aby měl dsky komu mimo vyměřený spůsob zástavo vati, tak aby lidé sobě zápisy dělati i zase propouštěli mohli, jakž zpráva jest, že by nedávno JMK. na žádost Kristo i a Gerš-torfa tu učiniti meh
XLIJX Co se frystunkuv dotyce, za to JMK. prosí tne, aby JMK, všecknem náktadnikuin na všecky zlaté a stříbrné staré bory, ježto se znovu dobývají aneb dobý vati budou,
1 také na nové hory, tolikéž i na sůl do patnácti let pořád zběhlých ťrystuňk beze všech výminek, tak jakž předešli králové Čeští to činívali, dáti ráčil.
XLrV. 7j strany vydáváni listův obranných, poněvadž se tu při tom artikuli cti, hrdia a znamenitých pokut dotyce, a protož kdo by k oliv za vydáni listu obrauného, je sto by práva neničí, požádal, tehdy úředníci obešlíee tu osobu, na kteréžto statek list ten obranný by se žádal, do dvou neděli a strany o to vyslyšíc, na své povinnosti mají to bedlivě a pilně rozvážili, měli-li by list obranný ten na toho, na kohož se žádá statek, vydati.
XLV\ Jakož se jest při sněmu sv.-Jakubském již minulém ode všech tři stavfrv snesení o dáváni a vybírání posudného do jistých dob stalo; i poněvadž týž sněm mnohými příčinami k zrušení .přišel, a při vybíráni toho posudného veliká se ne-
881
rovnost nachází, tak že pro veliké těžkosti, kteréž jsou na všerky obyvatele království tohoto přišly, mezi lidmi naříkání a veliké stýskání dle dáváni takového posudného jsou; i aby takové veliké lidské těžkosti přetrženy a lidé upokojeni býii i noh li: z těch příčin takové posudué tímto sněmem se zdvihá.
XLVI. Při sněmu tomto budoucím na to sc pilně vy-ptati jest, kdo jsou a které osoby s knížetem Mauriciusem er-banuňk obnovovaly, a to obnoveni stavům aby ukázáno bylo, zvlášť poněvadž Pražané a stav městaký při tom nebyli a o tom žádné vědomosti nemají a v relací také některým arti-knlftm toho sněmu odepřeli.
XLVII. K špitálu při městě Pražském ležícímu dvě osoby z úřadu konšelského aby dohledaly a toho pilně šetřily, jak ta, chudina v tom špitálu se opatřuje, a tak ve všem království ěoském aby se to při všech špitálích od jiných dálo a zachovávalo.
XLVHX Ze všech berní předešle svolených, z niebžto ješto by počet vykonán nebyl, aby bernici osobám z obce voleným na tomto sněme budoucím beze všech dalších od-kladnv i také colinistr počet učinili a vykonali. A když by se to tak stalo, z toho také potomně aby kvitováni byli, a taková věc aby se do sv. Jana při stih o konečně vykonala.
XLIX, Jakož jest těchto čaeňv mnolm ohnuv v král. .ccs, skrze zlé lidi vycházelo, a kdo by těch obMv počátkové byli, až dokavad toho se gruntovně nptati neinúžem: a protož aby v tom zvláštni pozor, pilnost i bedlivost všudy po všech krajích král. ccs. byla, tak aby se taková nepravost v skutku a s gruntem vyhledali u nptati mohla, kdo j^sttěch a takových oliúuv a škod lidských příčina byl. A kdež by koliv k jakým osobám přijití se mohlo, na kteréž by jistý potah shledán byl, že by ohněm v zemi této škodili měly, na těch aby dostatečně přezvěílino. bylo, z čího návodu takoví ohňové pocházejí. A kdoá by o tom věda, toho hned na tomto příštím sněme i také potomně neoznámil neb takových zločincův do vězeni nevzal, nýbrž je zastával, k tomu aby jako k zhoubci zemskému hlcdíno bylo.
382
L. Sklad aby zase v Praze vyzdvižen by 1; podle pivilegii a výsad, od Jich Mstí Urálôv Českých slavné paměti témuž městu daných.
LI. Poněvadž se nemalý neřád pří obnoveni zápisů v do dcsk zemských nachází, tak že mnozí majíce je obnovit i, zomnyslně se toho zbraňuji a, právem k tomu jsouce potažení, před nimi se ukrývaj i: a protož aby to také k nápravě přivedeno bylo, aby jeden každý mohl sobe takový zápis, maje stanné právo, o hne viti. Však chtě Mi by strana odporná témuž zápisu jaký odpor v loží ti a po právě jííi, to uciniři podle zřízení zemského vůli má. Také to ve dsky kladení má již vždycky trvati; neb kdyby se let přidávalo^ a ta léta potom vyšla, a lidé k těm, kdož by jim zase ve dsky klásti měli, v tom čase přijití nemohli, museli by také v nebezpečenství s statky svými býtĽ A protož aby se jim tudy uic p ronil četi nemohlo,
LU. Co se vinic všech dotyce, při těch i při výsadě a svobodě jejich aby všiekni tři stavové i jedna k;iždá osoba tak zachováni byli, jakž majestátové císařův a králův čes. slavné paměti, na svobody jich se vztahující, to v sobě drží a obsahují.
UIL Nejvyšsí purkrabě Pražský, ten aby byl bytem na hrade Pražském, a hejtman bradu Pražského aby se jím bez přítomnosti JMK. spravoval, a po králi JM. aby témuž purkrabí přísahu činil, tak jakž od starodávna bývalo. A také aby týž hejtman byl pravý a přirozený Cech, člověk dobře zachovalý, aby byl ustavičně bytem na hradě Pražském a odtud nikam neodjížděl. Pakli by se trefilo, že by z hodné příčiny a potřeby ne na dlouhou chvíli odjeti musel, tehdy ať jest zámek k opatrování poručen menšímu purkrabí, a purkrabí menši aby neodjížděl, dokurlž by se hejtman zase na brad Pražský nenavrátil. A tak aby vždy jeden z nich zůstával na hrade Pražském pro opatřeni téhož zámku, poněvadž se tu dsky i jiné mnohé zemské věci chovají,
LTV. Poněvadž od starodávna to bývalo, že purkrabě kraje Hradeckého jiný od JMK. nebýval volen, než ten, kdož
383
jest od téhož kraje a obyvatelův volen: protož aby stavové téhož kraje při tom starobylém pořádku zachování bylí, ľakli l>v kdo mimo vědomost kraje a bez vůle jich purkrabě volen byl, toho týž kraj bude miti vůli přijití neb nechati,
L V. Týž purkrabě aby soudy, kteréž jsou vyměřeny, bez všelikých protahů v a odkladňv držel a spravedlivosti lidských lidem dopomáhal, lec by jisté znamenité a důležité příčiny buď kraje aneb vši země nastávaly.
LVI. Písař, který by k tomu úřadu purkrabství lira-deekého volen byl, ten aby při úřadu dotčeném pilnost měl, k čemuž jest zavázán, a dále k ničemuž jinému aby potahován nebyl od téhož purkrabí, než naě povinnost učinil. V Hradci, městě krajském, ustavičně aby byt; neb častokráte toho kraje lidé dvakrát neb třikrát z strany svědkův i jiných svých potřeb do Hradce práce vážiti musejí, jeŠto když by v témž městě písař vždycky byl, niohlo by se takových práci, mnohých meškání i také daremných nákladňv uvarovati.
LVII. Poněvadž se to zřetedlně nacliázi, kterak obyvatelé království tohoto ze všech tri stavův velmi jsoíí se příčinami a ponoukáním řečníkův na to oddali, aby, když jeden s druhým na jakou rozepři očko li, a často o velmi malou, kteráž častokráte soudu zemskému, tudíž i komornímu ku posměchu a k zlehčení se vztahuje, nastoupí, raději se soudil, nežli by se přátelsky rovnati mel, a to vše tím přichází, ie raději řečníkův, kteříž smlouvati obyčej nemají, k soudům, nežli přátel k přátelskému jednání a rovnáni následují; z čehož nic jiného než neláska, nevole a nesvornost, netoliko mezi sousedy, ale blízkými přátely, anebo mezi otcem a synem mnohokrát pochází: a protož dle křesťanského zastávání toho všeho a pohodli pánův úředníkův a soudcův zemských i jiných kterýchkoli v soudcův takto to ve j menu božím napravujem : Když by se to koliv potomně přihodilo, že by mezi sousedy aneb mezi stranami kterýmižkoliv jaký rozdíl a nevole v kterémkoliv kraji a oč k oliv povstala, tehdy původ nemá a nebude moci ua druhou stranu žádného půhonu ani obesláni od žádného úřadu brati, a vzaWi by, tehdy má mu
ten púhou nebo obeslání zdviženo býfi a strane odporné má pokuty 10 kop gr. čes. hned od zdvižení ve dvou nedělích pořád zběhlých dáti, k tomu škody ékřm jízdy k soudu vzaté vedle vyměření desk navrátili; než má původ, prvé než l)y k soudu přistoupil, straně odporně listem pod pečetí svou aneb řezanou ceduli o tom oznámi ti a prostřcdka jednoho nebo dva jí jmenovati, a strana odporná má jemu ve dvou nedělích pořád zběhlých hned potom odpovM zase dát i a v té též prostředku neb prostředky své oznámiti. A pro-středkové od stran jmenovaní od té odpovědi ve čtyřech nedělích pořád zbehlých nejdéle maji jim misto a den položití a oznámiti, A budou-li chtíti strany po přátelích kolikakoliv k nim přidati, toho aby měly vňii, a ti jmenujíc jim den a niísto, aby je slyšeri, rovnali a smlouvati mohli buď s dobrou vůlí obojí strany aneb na mocné přestáni. Aváak přijali-li fiy to k sobe mocně a o výpověď se snésti nemohli, tehdy mi nejprvnějšim soudu zemském aby hned o to naučeni vzali a vezmouc, pokudž by čas nejdříve postačí ti mohl, výpověď mezi stranami učinili. Pakli by strana odporná jakýmžkoliv obmyslem neb zástěrou na přátely se poddaťl nechtěla, a tak že by původpohnali musel- tehdy hned po vyhlášeni pňkouu aby páni to po nejprvnější při slyšeli, a původ aby to ukazoval, že jest odporná strana se smlouvati nechtěla. A ukáže-li, tehdy hued> jakž ukáže, aby touž pokutu a v témž ěasu původoví dala, a pře hlavni aby v pořádku zastala, vsak s tím doložením, kteréžkoliv pře u kterýchžkoliv úřadů m soudu jsou, o ty také strany aby sc přátelsky koštovaly, a ačkoliv žádný v tom zavázán být; nemá, vsak kdož by toho bez zvláštni spravedlivé při činy učinifi nechtěl, může seznati, že lásky a s vor n osli křesťansko není. Také se stranám toho propůjčuje, nemohMi by kdo sám osobně k lakovém n rovnáni stáli, aby mohl jinému komužkoliv listem mocným é tom poručili; však při žádných smlouvách řečníka žádného peněžitého ani nebývalo.