478
Želvy — Žena
Želvy (Chelonii), řád plazů o ddělujfeíse tvarem svého tela a vnitřním ústrojím velmi ostro od ještěrů i od hadů.   Tělo ploské jest uzavřeno dvěma Štíty, a siea štítem hřbetním a Štítem břišním, kteréž jsou na krajích svých mezi sebou srostlé, nechávajíce jen otvor pro hlavu, krk, 'čtyry nohy a ocas, kteréž se u většího dílu ž-v pod štít vtáhnouti dají. Hlava jest vejčitá, čelisti jsou bezzubé, pokryty jen rohovou blanou, jazyk jest krátký, pohyblivý, a oči mají dokonalé klapky.   Žebra jsou na pevné, nehybné páteří přirostlá dokonale k zpodnf straně hořejšího štítu, kterýž se původně zcela oddělen od žeber z pokožky vylučuje, kost prsní srůstá se Štítem břišním, kterýž jest min" kostnatý neb chruplavkovitý. Lopatky i pánve nestojí jako u ostatních obratlovců i a, nýbrž před páteří, na vnitřní její stranS, a tím se stává kostra ž-v na rozdíl ode všech koster ostatních obratlovců velmi pamětihodnou.   Mori obratli jsou pohyblivé jedině obratle ocasní,  Všeckni ž. mají Čtyry nohy stejné neb nestejné velikostí, kteréž obyčejně 6, řidčeji 4 prsty buó! ploutvemi spojené neb drápky opatřené mají.  Na hořejším' Štítu zo-vou se desky prostřední obratlovými, ucutella verte-bralia, desky napřič běžící žebernatými, í. costalia, a desky pokrajní n, marginália.   Desky Štítu dolejšího se zovou břišními, s. tternaHa. Rozložení jakož i tvary těchto desk dávají velmi dobré měřítko k rozeznávání rozličných druhů.   Samci rozeznávají se od samic na první pohled svým prohloubeným dolejším štítem.   Samice kladou vejce, obalená v robovitou neb vápennou skořepina, a vyhrabávají pro nS v" pisku zvláštní hnízda.   Ž. jsou vesměs liná zvířata a pohybují se velmi pomalu, íivíce se nejvíce bylinnými látkami, menšími zvířaty, mořskými řasami, měkkýši a rybami; dovedou však i 6—ÍS měsíců bez všeliké potravy žiti. Houževnatost jejich jeví se i tím, že zbaveny mozku ještě po několik měsíců dávají znamení íivota. "Vývin tělesný jde u ž-v téí velmi zvolna ku předu, a dospělost pohlaví nastává u nich teprv v pozdních dobách ea to dosahují též velikého stáří, a jsou příklady, že ž. chycené i 50 let žily. Meai všemi plasy dávají ž. člověku největší užitek, a maso téměř všech druhů jest jedlé.   Ďuwéril a Bibron rozdělili ž. na tyto í čeledi:  1, čeleď ž-v Kemních (Qherska); mají silně vypouklý,   kostěný štít  hřhetní, který jest s břišním srostlý a pod nějž se mohou hlava i nohy dokonale vtáhnouti.   Prsty jsou srostlé a maji tupé drápky.   Druhy této čeledi nyní žijící jsou vesměs malé, a různi se tím velmi od pravěkých ohromných ž-v této Čeledi, jichž zbytky se zhusta vyskytuji na úpatí Himalájském.  Sem patří ž-va řecká (Testudo graeea L.), jest až ľ dlouhá, má desky žluté s černými skvrnami a Žije v jižní Evropě, Živíc se hmyzem a dávajíc chutné maso.   Ž. i n d i c k á (Chersine indicä Ghn.) jest největší všech zemních ž-v, &' dlouhá a tak těžká, že ji 5—6 lidí sotva ze zeme pozdvihnout! může. V Indii. Ž. brázditá (Tentudo suleata T,.)  jest žlutá a má desky rýhované, 2' dlouhá. Žije   v Indii a v jižní Europo.   2, Čeleď bahenných  ž-v (Modita) \  mají prsty spojené napolo plovací blanou, zdržují se zvláště v bahnech, živíce se látkami rostlinnými.  Hlava se dá obyčejně doko nale pod štít vtáhnouti   Některé z nich, tak zvané žabí ž., mají měkké Čelisti, nos rypákovitý a na hlavě a krkn rozličné přívěsky laločnaté.   K ním bo čftá ž. třepenitá (Ohelis Jimbriala (?»«.),, má na krku třepení masité, štít hnědé barvy, a žije v sev. Americe, živíc se výhradně rostlinami. Délka její obnášívá až 15".   Ž. evropská (Umis europea Schn.) jest 8—10" dlouhá, má Černý štít se žlutými paprsky a žije v bahnech a jezerech evropských
Ž, hadí (Chelydra strptntina Lao.) jest aí 4 B1 * dlouhá, má malý štít'a dlouhý ocas, žije vsqvornt Americe a dává velmi chutné maso. Ž. krabic {Cinosterrvwm. dausum Fpix), jeät kulatá a může Slit! svůj pomocí pohyblivé závorky na břišní st-
dokonale uzavřití. Žije téí v Americe.—K 3. íoL_______
Ž-v říčních (Potamida), kteráž se vyznačuje puty, plovací blanou opatřenými a velmi dlouhým krkomř patří ž. kousavá (Trionix ferox &ni.). Tato žij* řekách sev. Ameriky, jest 2—3 stopy dlouhá, mi měkký štít a živi se rybami. Druhy patříc! k čeledi ž-v říčních nemohou hlavu a končetiny pod jStti vtáhnouti. 4. Čeleď ž-v mořských (Tkalasiid^). Druhy čeledi této mají malý, ploský, vzadu eMt/n} štít, pod kterýž hlava a končetiny vtaženy,bytí nemohou, hlava jest ploská, v předu jakoby usekla,' čelisti zobákovité a nohy plontevnaté. Všecky plavou! velmi dobře a zdržují se neustále v širém moíiJ teplejších pásem, vycházejíce na břeh jen když vejctj klásti chti. Ty, které se živí bylinnými látkaraif poskytují velmi chutné a zdravé maso ; ty však, jiaíi slouží za potravu měkkýši, mají maso nezdravé, nt-i zřídka prý i jedovaté.   Lov na ně jest zejména
Sundajskýck mořích velmi výnosný. Sem patH 1 Ž-va obrovská (Ghdonia Mydas £..), největší ty ! všech ž-v, 6—7 stop dlouhá, a vážívá z hustá Sfl^ ] liber. Vyskytuje se téměř ve všech tropických morich} j a bývá zhusta zahnána až na břehy anglické. Maso j její jest pro plavce výtečnou potravou, ze zeleného; i štítu jejího zhotovují se vany koupací. Ž. karaf \ tová (Ohdonia imbrigata L.) jest hnědá a Sindelo-■vitými deskami, kteréž dávají dobrou želvoviuu i k zhotovování rozličných soustružnických a hřebe-nářských výrobků. Žije v Indickém a AtJantíItim moři. Ž. kožená (Šphargis coriacea, Merr.) jesi i 6—8 stop dlouhá a má štít kožnatý. Žije v mořicí 1 již. Ameriky. Váha její dosahuje 800—1600 liber Zkamenělých ž-v jest známo přes 100 druhů, jiebä. i většina Be vyskytuje v útvaru třetihorním. líej-!; větší zkamenělý druh Oolonochelys atlas, 18 sto' ; dlouhý, byl nalezen v třetihorném útvaru na svak i Himalájském, Bbh, — V starověkém válečnlcti i. slula ž-va (lat. testudo, něm. Sehirmdaeh, ScMlt-t krotě) záštita, již bojovníci nepřátelské hradby.sti i kajíct sestavovali v ten spflsob, Že své silné štityna \ hlavami nebo v bocích těsně a semknuté drž(< * ohromný štít povrchem ž-vě se podající upravili .', tim svá těla proti nepřátelským šípům chránil ; Přiblížil-li se oblehatel k samým až hradbám, vystoi pili na takový semknutý štít ještě jiní vojínov \ kteří podobně své štíty nad hlavu kladouce ta '. jednopatrovou, a bylo-Ii potřebí, i dvoupatrovou ž-r : tvořili. Staří letopisové píší, že zvláště u vojska5 římského celé zástupy n tvoření súv byly tak vyw ■: Čeny, že' velitel i se svými pobočníky koňmo i zaokrouhlený ohromný štít vyskočiv sem- tam jezi ; nad hlavami svých podřízených, o čemž již stanoviska fysického arcií poněkud pochybovali! dlužno. (ľíiý. =
Žena, dospělá osoba Ženského pohlaví. Eodoi i; zvláštnosti seny. Mimo rozdíly rodidel (v.; i a fysiologické jejich úkony, rozeznává se ž. od mu" i 'eště četnými vlastnostmi tělesnými, kteréž zevnějším jf-jíoau zvláštního rázu dodávají. Kosti S«ny js i celkem útlejší a hladší a hrany jejich jsou ví i zakulacené, dutina prsní jest užší a kratší, žetrd a kosti klíční méně ohnuté, žebra nepravá a kři-; Žová kost kratší nežli u muže, z čehož jde, žc dutina břišní poměrně k prsoum větší prostor zaujimä.; Pánev šeíjjř jest širší, otvory a dutiny její prostrannější a kostí bederní více vodorovné, koaí křížová äirnki a ploská,   ľiyyicn, v nit liž kloubj s'eh(."u! zapuf
.Mriy'js'ôUjíodstávají od sebe 5 ^teříer,líošti "stehenní u kol -tSrWiié'' lůno ■' Seny z vlaští Kittfiti může.  Zvláštní rod rtilŽetu 'jeví Re též v útvari nél>1 JáEkbiiv :lebka a ostatní irmážefjěii [6 málo vStší j '--íbliíiljé mužova mnohem zn »ŕ(tiľi!:féží'kosti Hcní jsou ^jftJHiť^'sánicd'json širší a -loré" prostranně] š.í' a vflbe-feďtřej? v^znaZéná.  Kůže, c Tt8ktiiva,,!těía jsou u muže fíi(dlíi,fř:povrch těla mužskéř. '-tilt' ženského vice jertmý, *i'(Ä:ä)é»I senou a mužem té E^jlftrléha^pomSra pevných í 'ľ.sňižé'^ňi'ají převahu Částky !»foítra' niažóva' obnáší "/,„ rrrWITf ícelěho těla.   Z jem: Miísbského dá. se též madi "* li''W Ž.': cizímu poduebí rr !  niž("mu2.   Ž. prochází roz ĚSíiianOhem rychleji než muž, , jtíách; teplejších, kde záke iiiíiWÍ dřivé ustanovuje než pl «"" hývá''u ísnjf rychlejší, dýc 1... jsHtt"J>líco mužovy větší : řa;,.pritlí více do předu. Pro ľ   dýoha'cfho iístroje jest i hlt ES,: ÄInhši.   Celá soustava i '.   TŠjŠf,' i čehož se dá vysvř n"íilí! mnohem více jsoi Oběh krve Jest u mnže c víak.'json jednotlivé vlny Srdce jest u muže poměr i"proatrannější dutiny, i »:?jién širší a mají svalnat í    aiVo jdoucí k'rozplozovai hém mohutnější. Poněv, mnojhom tenší a ohybnej! než u mužů, a tudíž jei sw,j-ftJfovA, tenkosí stěn žil: čatně víďorovati silnejšie émtéí.1 břičinon, že krváce l"    waterňiku še u šerí velu
......uříaka i nebezpečným I
tia   života/ š««y týče, nedi levnitřní zjevy, jež byv; býti mohly, a psycholoj i"    jeví'se jedině vtom, že >      o'maže však spíše reakc tňdíž1 ž. více bytostí ď l      myslící;  čivy zuny býv »"•    již dosti značně podraž *      vém béře podíla rychle : ., těla,"'poddávaje se sna naopak působí proti <b .    v jednom směru, z čeh< r      clileji k činu, kdežto u 2_     slabšího stupně dochází mr-r. řínu'' rychleji pomíjí. 1 *"     hrileít cítěnou celkem i «...     ták že se zdá, jakoby t"     vedla.  Ž., vnímajíc rj z-.-     nice, chápe než muž, pa jako pamět mužova, p t        mócrtou protipůsobivosf nédoyede tak osvojoval má^ž. větší obraiiotvor kteráž jest více podíl jsou rychlé, k blubšit
tena
479
ttrptntina Lae.) jest až 4 stopy ; a dlouhý ocas, žije viioveia! 11 chutné maso. Ž. krahipoj^ . Spix), jest kulatá a může .Slit ivé závorky na břišní-sírinej e též t America.—E 3. čoledij lida), kteráž sa vyznačuje;pr«iyj änými a velmi; dlouhým .krken! Triomai Jero& <?m.), Tato;žijeí ty, jest 2—S stopy dlouhá,,,nii| rybami. Druhy patřící čeUdl| [ hlavu a končetiny >. poistili Ž-v mořských (Ťlialattíď(k)i ,jí malý, ploslcý, vzadu,'»íž^nfe ,va a končetiny -vtaženy,. Jiýl| ploská, t předu jakoby, usekli! ihy ploutevnaté. Väocky plavca! iji so neustále v širém rňoSV házejíce na breh jen kdyŽ, Tejef ra ae živí bylinnými, latka.mil é a zdravé inaso; ty však,sj'mS :kýš í, maji maso nezdravé, nate. Lov na ně jest zejméni| h valmi výnosný. Sein pstHj iclonia Mydas L.), nojvštíj tej dlouhá, a vážívá z hqstaí80 j nSř ve väech tropických moriclS 11 až na břehy anglická JSwp ■tečnou potravou, ze zeleného!
ae vany konpacl. Ý. 1 ■ ."'11 jala Ľ.) jest hnědá s bindolajl ráž dávají dobrou ■ žnlvovinji ých soustružnichých a brebejj lije v Indickém a Atlmt5ké|||
á Štít kožnstý. Žije v monS oji dosahuje 800—hr-Sf
známo píes 100 dru "■.....j||
v útvaru třetihornim. . Nejíj Colos»ochely$ atlas, IS sfcjij třetihorném iStvaru na 'Tima — V starověkém vAločufttttj o, něm. Sehirmdach, ií-Aiífa ivníci nepřátelské hratiny slllj 1 spůsob, že své silné - 1 nM| Úí těsně a semknutá driiw n Ž-vS ae podající Ainrpv'lH epřátelskýro Šípům fibrjmjjj) k samým až hradbám,, vy stqflj mtý Stít ještě" jiní. \o|fnoTJ» ity nad hlavu kladinco Ira li potřebí, i dvoupatro/ou vé píšf, žb zvláště n vo]»||j u tvoření želv byly ia* 'vjcinl svými pobočníky koúun /*U Stít vyskočiv sem tam je>|H jodří zených, o černí už jmk aroiť  poněkud . pc 1. pij
a ženského pohlaví. R-idojMJj Vlimo rozdíly rodinní ^. t.J ony, rozeznává se,ž. 0« mušřjí ai telesnými, kteréž zííVW-jiWS
dodávají.- Kosti jwb ší a hrany jejich,; jsou -v^H mí jest užší a kra  1 zi-pil bnnté, žebra^ nepravá a wjjji l muže, z čehož jda, la <lut^mH mm, větší prostor 7aujin>ff 'ory a dutiny její prostranněji' dorovná, kost'krlžová Široká lichž klouby sstehirnm sápu/
*
Jiřáyjnon, odstávají od sebe více než u maže, z čehož Jjt íb kosti stehenní u kolenou více konvergují a jjfeřJné lůno ženy zvláště v době těhotenství se Sífeti môže.  Zvláštní rodový rozdíl mezi ženou a fÉjttt jeví se též v útvaru obličeje a celé hlavy, jSbyakkbliv lebka a ostatní kosti mozek zavírající .Aulo jen ó málo větší jsou, jest přece velikost írilíčtijo mužova mnohem ssnačnější než obličeje že-i|a, též kosti lícní json u muže více vyvinuty, | ^listls'sanice'jsou Širší a vyšší, otvory oční a no-«fé*proatrann^jSí a v5bec vžecky části obličeje Äfeji1 vyznačené.  Kfiže, chruplavky, svaly a jiná ■Díiníva 'tíila jsou u muže tužší a pevnejší a tu-.JBJ'i povrch t&la mužského více hranatý, povrch jflrtžeraského více jemný, vlnitý.   Jiný rozdíl jeví #níeii senou a mužem trž co do množství a vzá-jejhilého1 pomSru pevných a tekutých látek tSla; u íáiB^niají převahu , čistky pevné, u iiny tekuté, a Jftstra*mužova obnaží "/no. kostra ženina jen B/io» láíiySícelého těla.   Z jemné soustavy celého tÉla Jenského dá se též snadno vysvStliti ta okolnost, lifre-i; cizímu podnebí mnohem snáze přispĎBobí rtí<muž.   Ž. prochází rozličné stupni svého vývinu unóhom rychleji než muž, což platí zejména v kra-|iéío5rteplejších, lede zákoa plnoletost zuny o kolik l^řdřlvé ustanovuje níž plnoletost mužovu. Trávení: tftavn 'ííny rychlejäí, dýchání pak slabSf, púnčvadž [^aplíco mužovy větší a jsou poiinuty v dntině ptlnr více do předn.   Pro mohntnějái rozvoj celého Wdiadho nstřoie jest i hlas mužův mnohem silnějSE irMobSí.   Celá soustava nervová jest u ženy dráždti-BJif,' z čehož se dá vysvčtliti, že nemoci nervoBní blirhí mnohem více jsou rozSířeny než .u mužu. OhSh krve jest u muže celkem zdlouhavější, za to liiťJBĎu jednotlivé vlny krve žilami proudící větaí. Sr8ce jest u muže pomSrně včtií, má tlustší atšnj-1 priHÍrannŽjSÍ dutiny, i srdečnice a plícní arterie \ijjnt íirSi a mají svalnatäjSí steny, za to jest žil-liro jno'ucí k'rozplozovaeím iístrojum u Seny mnohom mohufnBjM.   PonSvadž jsou stěny žil u žen mnohem' tenSÍ a ohybnčjäí, prosvítá jimi krev více mí vl mužu, a tudíž jest barva t£Ia ženina více rliovíi ^tenkost stěn žilných nemohoucích tak vy-ístnävzdorovat! silnřjšítn návalům krva jest vsak tíž příčinop, že krvácaní plic, žaludku a zvláStě ■  nixfcrnlkn so u seti velmi zhusta dostavuje a|ně-(iiJliá^r nebezpečným bývá.   Co bo d u S e v ní h o Ilfotaľ' zeny týče, nedají so stanovití žádná jeho .. israitřní zjevy, jež by výhradnS jen Senám připsány lij ti mohly, a psychologické rozdíly obou pohlaví jcvťsc jedinč vtom, že u Seny převládá hlavnč cit, u'inaže'^vS&k splSe reakce (protipusobivost), a že jest ■ r'íž.'.vice bytostí cítící, muž pak vico bytostí liiyslfcíj  Čivy šmy bývají pomBrnä slabsíitii dojmy jiř, dosti značne podráždÉny a na podráŽdSní takp-vímfbéřo podílu rýchlo i veSkerý ostatní organismus ííls./p'oddávaje' se snadno dojmům vnějším. Muí ^epife působí proti dojmům vnějBím účinňfiji a Alhqni' smSru, x čehož jde, že se odhodláva ry-ifihlcjbic 'Sinu, kdežto u ženy, u niž protip&sóbivost rtíliiílíoBtupnS dochází, účinek vnSjžich dbjmft bez Äh?rychlejí pomíjí.  To jest příčinou, proč že^ SbdksHdtinón celkem ménS na jevo dává než muž, iUk/íe-sn-zdá,' jakoby bolesti trpělivěji snáSett do-vfidlr.íííř.i vnímajíc rychle vnéjäí dojmy, snadnSji iSí*Brchápe'než muž, pamSt její vBak není tak věrna, jakd pataSt mužova, - poněvadž nejsouc nadána tak niofiiouprotipusobivostí jako muž, dojmy přijaté si řBídoíflde taťoavojQvat jako tento.  Ž téže příčiny r«řiJží'vStS£ obrazotvornost avžak meníí zmužilost, Äieráž"jest*vico podílem mužpvým.  Úsudky äerii/ ^síB^ryčhle^k' hlubšímu víak' kritickému rozboru
a tudíž k přísným vfidám jeví ménS chuti a schopnosti. Z tSchže příčin převládá u Seny více příchylnost, láska, soucit, u muže spíSe odpudivost, ziSí a vypoČitavost, uvažující víe dle vlastního „já." Za to víak jest muž ve své povaze stálejším, odhodlanějším a utužilejSim, kdežto v povaze seny nezřídka, slabost a nestálost se jeví.   V80 co jest vficí citu působí na íen« úsilužji a dovede v ní vzbudili i nojvčtfí sebezapření, z toho jdo, ie jest-ž. muže mnohem trpělivějaí, že se nedá uchvátiti tak brzy zoufalstvím, a že tudíž i samovražda, jak statistická dáta ukazují, u ž«» mnohem méné se vyskytuje než u mužů.   Květem veäkeré duševní činnosti ženiny jest její láska, jevící se ne tak k bytostem svého pohlaví jako spiše k muži a co mateřská láska k malým dětem, kteréž podpory a pomoei ženiny nezbytní potřebuji. — Ž. v Bpolečnosti lidské. Postavení ženjř v společnosti lidské řídilo ee v rozličných dobách a u rozličných národů vždy dle většího neb menšího stupně vadělání, dle individuální povahy neb dle náboženství toho kterého národa, a můžeme říci, že čím byl Btav ženy v tom neb onom státu trapnějším neb utěšenějším, tím byla i vzdělanost národu toho bufl menší nebo větší, tak že z postavení isny v jakémsi národu vždy přímo a neklamně i na vzdělanost národa onoho souditi jest možno,   U větší části nevzdělaných národů starého i nového světa, byly Seny a jsou s většiny až dosud jen poddanými a otrokyněrai muže. Na východě, kde mnoboženství a harémy nikterak nejsou k tomu spůsobilými, aby zení patřičné jí úcty a sluSného postavení u společnosti zjednaly, jest stav žerty jen politování hodným a nemůže ženu na ten stupeň mravní dokonalosti povKnésti, jakého schopna jest tam, kde platí jen monogamie. Proto byly Seny již u Židů, kde monogamie nejdříve pronikla, pomžrnä u mnohem větší vážnosti než u ostatních Výchoďanů. V patriarchálních dobách obývaly sice ženy Židů zvláštní stany neb zvláštní oddělení společného stanu, braly však nezahaleny žádným  závojem podíl rta všech domácích pracích a směly i od hostí a cizinců viděny býti. Později, když se vzmohl stát Židovský, změnil se poněkud tento poměr.  Vznešené paní žily více v ÚBtrani,   obývajíce nejzadnější část domu, chodily se svými maži k hostinám, byly však od paní domu v jejich komnatách ivláště čaBlovány. Práce jejich záležely v obstaráváni domácnosti a ve vychovávání dítek, i na veřejných slavnostech brávaly činného podítu hrou, Kpěvem a tancem, ano i bohoslužbám bývaly nezřídka přítomny.   O vysokém jejich společenském postavení svědčí rokynS Debora, Judith, prorokyně Eulda a j.  Čím více měla i. židovská dítek, tím více byla ctěna, bezdětnost byla považována za trest boží.  U Egypťanů obstarávaly ženy nižších a atředoích kast práce mimo dům, zanášejíce se i obchodem a orbou, kdežto mužové doma předli a tkali. Ženy vznešenější žily jen svým mužům, dávajíce si 'sloužit! otroky. Mnohoženství v starém Egyptě nabylo dovoláno, a ž. byla n nich jak se zdi opravdovou společnicí mužovou. tTÍtekft bylo postavení žen již v najstarších dobách vždy čestné, poněvadž vše poukazuje k tomu, Že žili Iíb-kové již v najstarších dobách v monogamii, ačkoliv obcování n kuběnami nebylo pro muže nectným. Názor Řeků o stejné oprávněnosti ženy 9 mužem jeví se již v jich mythologii, neb v Olympu byla Héro královou a rovnoprávnou manželkou svého ehotě Joviše.   Ačkoliv bí ženichové nevěsty od rodičů svatebními dary vykupovali, nezuamenalo toto výkupná, že jest ž. pouhým zbožím, nýbrž jen že jest vykoupenou a že ji přísluší v rodině právo, býti svobodnou společnicí mužovou a paní domu.
480
Zena
Jenom otrokyne a kuběny byly. jako zboží kupovány. J u Reků obývaly seny zvláštní oddělení donra, zváni Qynaiktion, BdÚely -. s mužem, stůl i >kdyŽ cizinci byli přítomni, a. vzdalovaly se, pír hostinách do svých komnat, jeti tehdáž, když počala. pitka. Práca jejich záležely hlavně ve tkaní, ; předení, vaření, a j. Později, zvláště ea doby Perikleovy, staly se ženy íecká zejména Athénské účastnými velkých svpbpd a braly podílu i na vědeckém a uměleckém, vzdělání, uiStčo se filosofii, básnictví, malířství a j., Čímž jedině se dá yysvětliti, 2a Sečko tak mnohé vzdělané a- proslnlé seny mělo. Jako víak a jedné strany svoboda tato mnoho k zušlechtění a pozdvižení ž«n Athénských přispala, počala z druhé strany, zvláště za dob Peloponnéských válek, mezi nimi velká nemravnost, kořeny své zapouštěti i vytvořila se zvláštní třída hetir (v. t.), kteréž i do politického života Athéňanů Často velmi povážlivě ae míchaly. Pátráme-li však vzdor tomu po vynikajících xsnash starého Řecka, musíme je hledati mezi hetérami, neboť jediné těmto se otvírala, společnost y pravém toho slova smyslu, a jen jim se stávalo přístupným vědění lidské. Po Alexandru Velikém vzdalovali mužové řečtí vždy více a více politických a
vůbec veřejných záležitostí, ustupujíce do Soukromé domácnosti, Čímž Seny řecké počaly nabývat! větší váhy t životě společenském, zejména hrály po úmrtí Alexandra Velkého v královských rodinách o jeho velřiši se rozdělivších zeny velké úlohy, majíce rozhodující často^vliv u věcech vysoké politiky. Ode vSech ostatních liekyň různily se v mnohém ohledu Spartánky, jimž zákony Lykurgovy velely, by se cvičily jako mladici ve zbraních, v honbě a v jiných telocvičných umách. Následkem tohoto vychování byly seny Spartánské více hrdé než skromné, více surové než jemné, ač s druhé strany je láska k vlasti, odhodlanost a přisná mravnost u velké míro zdobila. V pozdějších dobách však se zahnízdila i meni nimi hrubá smyslnost a mnohé nemravy jiného,; druhu. Mezi všemi Řeky prokazovali žendm nejyěfií úctu Pythagorovci, věnujíce mnohou pili na duševní jich vzdělání, a nej proslulejší Reky ně vycházely z jejich Skol. Staré Rimanky vyznačovaly se vážností, přísností a mravnosti. Jakkoliv byly co manželky pod neobmezenou mocí svých mužů, měly v rodinách přece veliký.vliv na vychovávání dítek a na OBtatni domácí záležitosti. Básnických a duchaplných povah nalézáme mezi Rimankami po skrovnu, za to však se mohou vyká-zati Kornéliami, kteréž syny své, co ochránce vlasti, prvními svými ozdobami nazývaly. Cloelie a Veturie zaujímají co "římské vlastenky čostné místo v dějinách. Po zboření Karthaginy a Koňnthu, kdy východní luxus staré mravy republiky Blmské poďrývati počal, klesla i vážnost žen římských, a v době císařské nastala mezi nimi úplná znemrav-néloBt. Rozličná spiknutí, vraždy osnované z ohledů osobních i politických měly za náčelnice své zhusta zeny, jakž o tom svědčí jména lávia, Julie, Agrip-piny, Messaliny, Poppaeje, Faustiny a j. I u starých Galů, jakkoliv měl muž plné právo nad ženami, byly tyto u veliké vážnosti. Zeny Ger m á nu bydlely s muži v týchž příbytcích, obstarávaly práce domácí, šily šat pro sebe a muže své, a provázely s dětmi válečníky do bitev. Nářek jejich poháněl čaBto couvající bojovníky do nového boje a byl-Ii tento ztracen, vraždily často samy sobe a své dítky, aby se nestaly otroky vítězů. Za to požívaly žtny germánské velké vážnosti. Jenom knížata a bohatší % lidu mívali po více senách, obecný lid žil většinou v monogamii. Mnohé z žen germánských byly od lidu ctěny jako prorokyně. Že též u starých
I
Slovanů yůbeca u.Ďechů zvláště byly, ženy. v iť* máčím i společenském životě u veliké v-äžnoati, j, tom:svČdčí nejen, četná, podání i celá. povaha 81|>"; yanŮ, nýbrž i určité historické správy- p ipim>.,j právnosfi Sen s muži, jmenovitě; v ohledu doiiJ ctyí.  Žs. Slovanky, staré ■ i obecného .vzdelávaní -i \ veřejných záležitostí se účastnily, o tom nám.srijit) Zelenohorský rnkopis, jenž mluví o děvách Jjti{í> | hých veštbám, vítězovým, o věhlasné Libuši,;* j. r-j Postavení Sen klesalo čaaem u vSech starých rodů, • jakmile počala nákaza užírati,kořeny. j«jithl občanské cnosti a vzdělanosti. Křestanstviiaj nastaly xendm všude , f;am, kam toto; vniklo,, rwlíj jiné, dřívějších na mnoze výhodnější poměry ;,iiíuit křesťanská vyslovila ponejprv zřejmě věta,(,ž,ft:l^ muži rovna jest, a povznesší manželství,na svitoá, kázala, aby muž ženu svou miloval a tato jemn,íř.« všem dobrém poslušnou byla, ne však co poddinljřS nýbrž co stejněoprávněná manželka, V Marii, m»tc^*iR Kristově, postavilo křesťanství srnám ,vzor, .pm^'tfl ženskosti a pravého   mateřství.   Z živlu křsajn-,-ského, románského a maurického vyvinul set oms. ■ fe-rytířský kultus sen, kterým ae cejý středo.vík...-tak. zvláStě vyznačuje, že by se mohl právem e] a-tou dobou itn nazyati. Povinností rytířovo,u,hj]iiJ paní v každém případě chrániti, a urážka panímSUj pro rytíře za následek ztrátu jeho rytířských odznakta; Toto ctění žen bylo rozšířeno nejvíce ve ŠpauílaVti, í Itálii, Francii, Anglii a Německu, a veškerá póeaii.j doby tehdejší, pěstovaná trubadúry a mmnesaengrr,'-' stála ve službě krásného pohlaví.  Ponenáhlu poíslj se však tento kultus přeháněli, a vystoupiv z mo«l(; přirozenosti zvrhl se mnohdy až na směSné piho-.; reni, kteréž doSlo zejména ve Francii, kde rytířství ni v galanterii proměnilo, největSího rozšířeni Jako má každá věc svou dobrou a zlou stránku, tak to bylo i s působením křesťanství na postavení :u ve společností.   Kdežto s jedné strany učinil kult; Marie ze Seny bytost váženou, .tak naopak působil J vzniklý aaketismus, záležející v opovrhovaní ší»ami,f zruSení sňatků kněžských, středověké kláäternictví,| soudy čarodějnické a mnohé jiné cirkví křesťanskou! zavedené řády velmi trudně na průběh záležitosti. Ženského pohlaví,   čím byla na př. ž. otcům oít^ kevníni? Ničím jiným^ než jen nástrojem hříchu. svůdkyni mužovou, skrze kterouí přiael hřích' dí;| dičný na svět; ona byla původem nBÍtístí lidského J její krása byla dílem ďáblovým a zasluhovala,jsp| opovržení mužovo.   Manželství samo, které Knstauí na svátost povznesl, bylo považováno za ppměr ns;| čistý, pravého křesťana nehodný; kdo chtěl iiyoif svatý vésti, mnsil bs stříci zen.   To'mělo brzy následek bezženství kněží na počátku až krutými f prostředky se strany stolice Římské prováděné, jo-j hož účinky byly ve středověku a jsou až dotud zvi lostné, přispívajíce málo ke společenskému povzns-šenl pohlaví ženského.  Tento směr nezůstal ovSom, též bez vlivu na zákonodárství rozličných narodit,,' evropských. Ž., byvSi až dotud živa v poměrech dosJi, příznivých, počala býti považována se stanoviska ni i f boženskéhc a mravního za bytost podřízenou a namuor.ii i nehodnou, a nemohla tudíž v očích zákona platit, za muži rovnou.   Při tom nesmime zapomenouti,! Že ve světě slovanském zůstal i v dobách těchbij vzhledem k ženám uSIechtilejäí mrav a Bpravodli , vějgi zákon, nežii na západě románsko-germánskén^ a lim vysvětluje se snadno ta okolnost, ževEusku,,; jinak kulturně opožděném nabývá za našich,duí,, rovnoprávnost ženského pohlaví rychleji půdy nežli,, v samém svobodném Anglicku, kde obecný zákony byl v středověku i v dobách pozdějších k senám \ velmi nešetrný. Pohledneme-li zpět na všecky středo
jfijlft citátyM evropské nabýváme č j^MVŠdčoní, že: i stav aon byl v nich )a8Í0Bý|!Že! krom .sňatku, nebo 1 Jfeiír)in{sta>iÝ společnosti lidské a jĎJifAínSnoBti sent/, s niž se setkává iľiätžímíioy ustoupila služebné po jjíŠfíkýjia: později duch francouzs Jsnterieií:jevil \ se jen jistým zev tljánSsým .dvořením se mladým'* TSmanŽelštví !však nebylo hleděno "*jrytíř jodchásejíeí do boje neb n: .dptivnSným, zavírat! manželku 6, sbaíayatliji Veškeré osobní sve iprářě nebyla. Ž. trpěna, a poki aposlechnuySÍ hlasu. svého nadái JílnoBtiíbUd! co básnířka buď co i lUháúa a" nezřídka^ i upalována c kove bylo postavení íeny v středí než promluvíme o postaveni íei A b moderní .otázce emancips ouťopské"-^ pohleďme krátce, j a {snská 'v. severní Americe. Eoi IsSenskýi* ,průmyslový  stojí v soveroattierických vysoko nad j fiaiřueniřtudíž divu, že tam otázka a narovnání poměrů mezi oběmi íídách spravedlnosti a rozumu, _ pontapu- nejdále pokročila. Zri ítjři milionové černochů v lids uváděni byli, zavdalo v Americť tování v otáice ženské, a za přiblížila se otázka tato více k si >: po?c«lou dobu dřívější, a nesmíir We as ještě o mnoho jedná, ci vící vyřÍAenou, i v otázce ema , joště, za Amerikou valně pozaď jsStě zápas jednotlivých tříd, š clělnictva o nadvládu, a tudíž i hém o rovnoprávnost mezi mui žádati^ aby Evropa postavila • *vého programu již dnes rozlu Mnslme ovšem též doznati, ži •   iSíhí v, Evropě otázce ženské ústupky, tak že se dá aček&v beio všeho hluku rovnoprávný pohlavími ustalí, neb již dneE - v.íltilii, v Rakousku a částečn! kterých práv občanských a sp donedávna ještě postrádaly. T záleží' otázka Ženská, a které jůafe jí zápasiti.  John Stuart ní asi těmito slovy : „Princip, pomšry mezi oběma pohlavími říaonost jednoho pohlaví druhé a tvoři v našich dobách j edn žek Vjísílio zdokonalení se ( .  tedypotřeba, nahraditi jej zás Ponechávajíce úsudku každéhc nia,provést! v životě praktick lutq úplnou rovnost obou po! loži pravá rozumná a sprave "v-toto, když se jim poskytl viděhly, aby. se dovedly k pravovati, a aby si v případř svobodně zaměstnání takové, vode a schopnosti opravňuji, lečnoB.ti: přiznává právo k s práci a p. j.   Ž., jsouc obyč livŽjší a mnohdy i svědomit-mueí přeco velmi zhusta na íkracuje. mzda jen proto, že li; stejný .čas stejné práce i
Ženich:— Žentoyr
481
hô zvláště byly zeny -v C -votě u velikí YáWstj, o podání i celá, pova,ka;8!o-< iatorieké isprávy o idtoo-í jmenovitě v ohledu ;idf. i \ i obecného .vzdělávám »f Sastnily, o tom pám:B.yíilS| mluví o devách. vy.tiusi-| vSblasni- LibuSi:a iij|g| im u všech starých. iaza užírati koř6?y;jejiwj| anosti. Křesťanstpia| i, kam toto vniklo, .zcclíjj řýhodnšjši poměry \ n»i-i^ prv zřejmě vSta,[.äť\ííeno(jj säi manžela tví ,11» svátosll miloval a ts.1;o.jenu .#| la, na však co poddj »8j manželka. V Marij, Mľ* natví sinám vzot,.,pr3T|| eřství.- Z živlu k.ř,qsUi|| irickéko vyvinul no oiio|I m so celý. Btřo.do>4|I by se mohl právem,.*1 'ji •'ovinnosti' rytířovou. bj]jiý| íuiti, a .urážka panjyrnMljJ jeho rytířských odznaxH! io nejvíce ve Spauč -«. |Jj necku, a veškerá jpucuip ibadury a miuneBao: ^ SI hlaví.  Ponenáklu p *ďÉ iSti, a vystoupiv z moi|tj dy až ua směšné p..ií|l§ > Francii, kde rytjřsttl Wj" ejvStäího rozšíření.. </*H°3 a zlou stránku,.^r'1 nství ua postaveni t<ju| edné strany učinil >.4tR au, .tak naopak. puíobÄ I v opovrhování žo1:. itředověké kláStercict|S jiné církví kféfiíaníkgkjf 5 na průběh řáleiÍtu|H a, na př. ž. otcům cäp jen nástrojem,, hřícíiUjj terouž přišel hřích octem, neštěstí lide1 vým a. zasluhovala Jg|jl ví samo, které .%.iii$jjflĚ 'flžováno za pqmor idný; kdo chtěl liřffjl sen.   To' mělo .brzy ^»íj§ a, počátku až kiutýjájjj": Římské prov^dírí J|^S u a jsou až dutnd J_^g poleČeuekámu povt^o^H > směr nezu.Bt.ii ovrgp|;l| ;tví rozličný"]1 nArp^H [živa v pomerecu uoaiU'--vána se stannviKiajíjfl;
fc podřízenou a náii v očích zákona pl esmírne zapoineii 1 i, v dobách t iíí mrav a spra% qmánsko-gerniáni okolnost, Že v ]Bi bývá: za, ä našich ;í rychleji !pjläy , kde obecný, i. i; .pozdějších k ži pSt na všecky ,"s|j
jora ibti U ti, • lita J dlí-
11
zákon.,
'Kil)
■pflsS ítóty evropské nabýváme čím dále tím více ' ^bflTääSenl, že stav sen byl v nich v celkn velmi ne-, atííejiý,, žo krom sňatku nebo kláštera nezbývalo '.hfí íiÍBta v společnosti lidské a že samostatnost a "4jif4TniSno8t í«ny, s tlíäS se setkáváme v starém ňeckn :»iiKímäliU) ustoupila služebné podrobenoati. Duch íytifjký.a později duch francouzské a německé ■ ga-'linterie; jevil se jen jistým zevnějším, často pře--|in5»ýpíi dvořením se mladým a hezkým dámám, 4wäielfltví však nebylo hledSno přílišné Šetrností, iííiytlřodcházející do boje neb na lov mněl se býti »9prÍYaEtiým, zavírali manželka svou1 do komnat 4 ibíTOyati ji veSkeré osobní svobody.   Ve veřejné ; (práva nebyla ž. trpěna, a pokusila-li se nBkterá, 'IpslechnuvSi Masu svého nadáni objevit! se u tb-'JeínoBti íí>uď co básnířka buď co lékařka, byla ihned JltChiiis, ä ne*řídka i upalována co čarodejnice, Ta-fcfQré hylp postavení řanjr v středověku. Dříve jeSStč, íjjeí promluvíme o postavení žen v nových dobách tfO moderní otázce emancipace ien na pevnině JWt»p»kí'-,i poblečTme krátce, jak pokročila 'otázka ifeneká-ív. severní Americe.  Eozvoj politický, ipo-Ifíeriský:'a; průmyslový Btojí v Spojenýeh obcích #»verosmerických vysoko nad poměry • evropskými, l^ien(|tndíí divu, že tam otásska ženská, totiž otázka ]%jaíOvniní pomžrťi meai obĚmá pohlavími na zá-«4ích spravedlností a rosnmu, v přirozeném svém " poitoput i nejdále pokropila,   ZruSení otroctví, jímž iiyfi milionové SernochĎ v lidská bví práva rázem Wfldeniíbyli, zavdalo v Americe nový popud k agi-tdíáilíj v otázce ženské, a za posledních päti let .jřiljlížila se otázka tato více k svému rozluStění nežli ; ^'CBlou.dobudřívějSí, a nesmíme se diviti, že u nás, »do se jeStS o mnoho jedná, co jest již v Americe í    M vyřízenou, i v otázce emancipací ženské jsme jeSííiia. Amerikou valně pozadu. V BvropS vidíme jeJtS.zápas jednotlivých tříd, Šlechty, mäšťanstva a Úttiptva o nadvládu, a tudíž zde bííí jeStS vmno-4        o rovnoprávnost mezi muži, a tudíž nelze ani i ííatij aby Evropa postavila mezi přední Ělánky svého, programu již dnes rozluatění otázky ženské. iHmtaa ovsem též doznatí, že se průbShem íäbu íinl v Evropě otázce ženaké mnohdy dosti znaĚné áatupky, tak že se dá ocekávati, ža se ponenáhlu \m -väeho hluku rovnoprávný poměr mezi oběma ^ililsvlmi ustálí, neb již dnes požívají ve Francii, ^'-Itálii, v Rakousku a EástecnS i v Hušku Seny ně-Mírých práv obžanských a společenských, kterých fcýédáyna jěStě postrádaly. Tažme se nyní, v íem sAleílí otáaka ženská, a které jsou obtíže, a nimiž jHt|JíííZápasitii   John Stuart Mill vyjadřuje se o 1Í aiftštěmito slovy : „Princip, jímž se řídí nynějSí pía|ry jneai oběma pohlavími, totiž zákonitá pod-l jgonosí i jednoho pohlaví druhému, jest bezprávným, ».tfqři Y: našich dobách jednu z hlavních překá-; &kjryJSBího zdokonaleni se ElovSSenstva, i vysvitá ^ tf^pqtřeba, nahraditi jej zásadou úplné rovnosti." ,'_lfeíDaíhávajice úsudku každého, zda jest možné Čili aií prrtyéBti v. Životě praktickém v každém případě , ttUq úplnou rovnost obou pohlavi, míníme, Že'zá-n$Upräyá rozumná a spravedlivá emancipace 2s» i T(4iÍPiis;tdyž, se jim poskytne příležitosti aby so J. palaty,-í(.aby. se dovedly k samoatatnosti své při-. pWToyati, a 'aby si v případě potřeby mohly voliti ^irob^dnSrzaměstnání takové, k jakémuŽ je touha jísja.schopnosti opravňují, když se jim ve spo SlflÍRflStii přiznává právo k Btejné mzdě za stejnou Sjíiái ft:p. j.  i,., jsouc obySejnS skromnějSí, trpě-pgSjfeaímnohdy i svědomitější v práci než muž. »u^;ip?Sce ) velmi i zhusta na 'to patřiti, jak sejí: gu£Wnjéwttizda.,jen proto, že jest ženow ä že prý u t.- iflý s,äas stejné práce s mužským nevykoná,
Proto náleží též k jednomu číslu programu emancipace! uČiniti přítrž vylučování Sen z. rozličných živností, neboť jest zajisté křivdou, výtýkati Seně r jedné strany že práce její nevydá za práci mužovou,  a zaměstnávat! ji přece  s druhé strany nejtěžžjmi pracemi těleonými, jak to' v novějSích dobách Kvlážtě u- staveb rozliáných želesraic velmi Ehúota vídáme.  V Americe Ž« oné drsné práce^ne-koiiá, tam ji nevidíme Ětipati, kámen tlouci, těžké džbery nositi a j., a Amerikán obmezuje í«ny, spise ze Šetrnosti než z "bezpráví jen na jistý menSf kruh působnosti, kdežto u nás se společnost inikte-rak nezdráhá gtavfiti, pohlaví ženské v nejnižŽích pracích na roveň pohlaví mužskému, za to vSak jo tím spiíe obmezuje u vySSím vzdělání au vyhledávání si samostatného chleba  živnostmi, vyí-' Sími, než jsou nejhrubiSl prác* nádennické.: Že se emancipace ve smyslu jak jsme zde pověděli.pro-vésti dá, o tom svídČl ÉkuSénosti nabyté ve věci. této za naSichdnt y America i v Evropí^ Lékařky nejsou jíž   na př. v Americe  žádnou vzácností, úřadováni na poStách,5 při telegrafech a při rozliS-ných jiných administrativních odborech' raatávsjí Seny v Americe a na mnohých' místech í u. náa' právě s takovým zdarem jako mužové. Síně universit-v Londýně, v Kainbridži a v Irsku jsou od r, "1871 ženám právě tak přístupny jako mužům, a touže dobou uzavřela i universita VídeňBká, přijimati íelľ ské studující lékařství beze všeho obmezení.  V jednom z posledních zasedání parlamentu anglického nabyla agitace pro rovnoprávnost ženského pohlaví tím praktického významu, že bylo íenám přiřknuto právo voliti i volenu býti io výboru Skbltlíeh, & téä právo k volbám v obcích městských, tak že aspoň neprovduué ženy anglické se mohou účastnit! při volbách obecních a školních o týchž podmínkách, kteréž platí pro mviže. Právo volební ž»n do sněmů, jakkoli v prospěch jeho ve sněmovně anglické a v posledních dobách Hajorošem i ve sněmovně uherské již častěji agitováno bylo, nebylo aí doBud uznáno.   Proti emancipaci sen až do sej krajnějších důsledností zásady věeobecné rovnosti v sociálnim i politickém íivotě dá ae vSak právem postaviti námitka, že ž. přírodou a vlastni povahou' svou jest poukázána více na domov a na rodinu než do života veřejného, a ne bez významu podotkl Eotvos ve svých aforismech politických, že.v'ťora okamžiku, kdybychom přiznali senám úplně rovné právo s muži, pominula by, též šetrnost' a mnohonásobné ohledy mužů na seny, které již jen protoj že jsou slabšími a mužům podřízenými se býti z d aj í, mnohých zvláítních výhod ve spoločnosti požívají.' Srov. Karel Jonáš, Ž, u<»poleSnoaiilidské, 'zvldSti v Anglii a o Americe.   (Ženská bibliotéka v Praze 1872), Secheréhes sur la candition civile et politigtie (iea ftmmea dtpute lei Romaini jusqú' a no* jóurt od Labrulaya (v Pař. 1843), Waimbrigth, Wo-men  of (he bible (v Nov, í^orku 1846),        Bbk .
Žentcb (lat. aponius) zoye se muž od okamžiku zaslíbení se s nevěstou až do té doby, kdy s ní uzavírá platný svazek manželský. Ostatně V, 61. Nevěsta.    ' ■•'      ■        ' f "•
Žcntoar jest hřídel'stojatý, kolem něhož navinuta jest část provazu, jehož druhý konec fc břemenu jest přidělán, tak že otáčením hřídele a navíjením sa nan provazu břemene se s místa odvleku. Točení hřídele děje-se rameny kolmo z něho odstupujícími vodorovnými, na* kteráž působí pak buď lidé (ž. ruční), anebo1 se připřahují t&bíouni; koně, voli a ji- (ž. koňský), chodící stálé okolo •hřídele. Z. ruční k taháni břemen nazývá se obyčejně vratidlo, a náleží sem také veliké: vratidle.
i
iiiP
i'i P
1 ^
,,'i!
\%
i
ii
h í*
tmi