Víš, jak dlouho trvá, než ze semínka vyroste
stromeček? Zjisti to a vypěstuj si ho.
K čemu je to dobré?
Už víš, co všechno musí žalud dostat, aby se z něj stal strom? Nemá
to jednoduché, ale když po letech vyroste, bude z něj krásný, statný
strom. Duby jsou jedním z nejčastějších stromů, které najdeš v našich
lesích. Teď už poznáš jak jeho plod, tak list a dokonce víš, co všechno
potřebuje, aby vyrostl.
V lese nasbírej hrst žaludů. Ber ty zdravé, bez dírky od
nosatce. A taky hlínu do květináče.1
Doma dej žaludy do misky a zalij vodou. Ty, které plavou,
patří na kompost, jsou špatné a nevyklíčí.
2
Zbylé žaludy dej do mrazáku alespoň na deset dní.3
Po deseti dnech je zasaď do lesní půdy, kterou už máš
doma a pravidelně ji vlhčíš.
4
Pravidelně žaludy zalévej, půda by měla být pořád vlhká.
A za pár týdnů ti vyroste malý stromek.
5
2 MĚSÍCE
Když voda rychle odteče z lesa, je zle.
Pomoz jí se vsáknout.
K čemu je to dobré?
Odtok vody z čerstvě vykáceného lesa je velkým nebezpečím. Holina
rychle vysychá a rýhy a koleje po stahování dřeva vše ještě urychlí.
Tím, že se jí cesty rozkopou a rozvrtají, má voda šanci se pořádně
vsáknout a udržet se pro další semenáčky stromů. Budou tak mít
jednodušší cestu vzhůru.
Když v lese narazíš na novou holoseč, poohlédni se po
stopách, kudy těžká technika nebo kočí stahovali dřevo
na cestu.
1
Hluboké rýhy jsou nebezpečné, voda po nich snadno
steče dolů.
2
Najdi dostatečně tlustý klacek a rýhu po krajích
„rozrýpej“ tak, že voda odteče zpátky tam, kde rostl les.
3
Tebou vytvořená strouha by měla být aspoň 5 cm široká
a 5 cm hluboká, napříč celou původní rýhou. Práci ti
usnadní, když svedeš vodu pryč z rýhy v její zatáčce.
4
Když při příští procházce vezmeš do lesa motyku, můžeš
opuštěnou rýhu rovnou celou rozkopat.
5
2 HODINY
Až stromek vyroste a zesílí, je čas jej zasadit
zpátky do lesa.
K čemu je to dobré?
Žaludy v lese potřebují čas, než z nich vyrostou stromy. Část z nich sní
lesní zvířata, část se zase rozloží do půdy. Jen z některých vyrostou
stromky. A jen část z nich přežije. Potřebují dostatek vody, světla, živin
a být v bezpečí před zvířecími ochutnávači.
Nejprve musíš splnit úkol na kartě Vypěstuj doma vlastní
dub. Nyní se vrať na místo, kde jsi našel žaludy, a vezmi s
sebou láhev s vodou a svůj malý doubek.
1
Najdi pěkné místo, bez trávy, s dostatečně kyprou
půdou a alespoň deset metrů od nejbližšího stromu.
2
Vydloubej velkým klackem díru alespoň 15 centimentů
hlubokou a stromek do díry vlož..
3
Zalij doubek vodou a přihrň půdu.4
Hlínu kolem pořádně udusej, aby stromek nešlo snadno
vytáhnout ven.
5
2 HODINY
Najdi borové šišky a zahraj si šiškovou válku
na holině.
K čemu je to dobré?
Borovice je jednou z dřevin, kterou lesníci používají k zalesnění holin.
Ve stínu bříz, olší nebo jeřábů může vyrůst a být součástí nového,
zdravého lesa. Vytřepou-li šišky svoje semínka na holoseči, zvýší
se pravděpodobnost, že se uchytí právě tam, kde jsou potřeba!
Při procházce lesem nasbírej do batohu nebo tašky
šišky z borovice.
1
Až narazíš na holoseč, která není osázená, vrať se tam se
šiškami a minimálně jedním kamarádem.
2
Mezi vámi musí být alespoň 15 metrů. Další pravidla si
určete sami (v pohybu, ukrytí za pařezem,...), ale vždycky
buďte opatrní – na holinách jsou díry a keře s trny.
3
Začněte boj! Bod získáš, pokud zasáhneš soupeře, ale
zásah do hlavy se nepočítá.
4
Až šišky dojdou, zkuste je sebrat a dát si další kolo.
Nakonec šišky nechte na holině.
5
30 MINUT
Najdi na internetu seznam jedlých rostlin a plodů
v přírodě a vyraz ochutnat něco neznámého.
K čemu je to dobré?
Prožitky z divočiny nemusejí být jen duševní či relaxační. Také prosté
uspokojení potřeby hladu se počítá k plusům české divočiny. Pokud
se k lesu chováme hezky a neodnášíme tašky plné rostlin, příroda
si s naší ochutnávkou hravě poradí.
Mrkni na webové stránky divokakucharka.rodovaosada.
cz a podívej se, kolik různých plodů v lese je jedlých a
dokonce velmi chutných.
1
Přečti si zásady sběru a pečlivě je dodržuj!2
Troufneš si nějakou rostlinu najít a ochutnat nebo z ní
spolu s dospělákem něco uvařit?
3
Ke sběru můžeš použít pytlík, ve kterém ti přišel balíček.4
Pochlub se přátelům, že divočina je i jedlá.
Můžeš je pozvat na pěkně divokou večeři!
5
3 HODINY
Na podzim nasbírej jehnědy břízy a v zimě
je rozpraš po holině.
K čemu je to dobré?
Velké holiny vznikají po kalamitní těžbě po celé republice. Nejspíš jich
bude přibývat, smrkové lesy totiž umírají. Nebude snadné místo
po nich zaplnit. Na zalesnění je potřeba miliony a miliony stromů.
Přirozeně se stromky dokáží rozšířit třeba díky větru nebo ptákům,
kteří na holoseče přinesou semínka. Břízu můžeš přinést i ty.
Na konci léta a na podzim nasbírej pytlík jehněd z břízy.1
Semínka dobře schovej dokud nenapadne sníh. Pověs je
v prodyšném váčku někam, kde je průvan a není vlhko.
2
Vydej se na velkou holoseč v zimě. Kde ji hledat, zjistíš
na https://zachranmelesy.cz/cs/mapy.
3
Semínka břízy rozptyl na sníh, hrstičky dávej asi 4 metry
od sebe.
4
Dávej pozor na pařezy, vyhýbej se keřům a stromům,
najdi úplně holá místa.
5
3 HODINY
Najdi v lese dutý špalek a pomocí slámy vyrob
domeček včelkám.
K čemu je to dobré?
Ke včelímu domečku se můžeš vracet a pozorovat jej. Až se objeví na
trubičkách výplň (jako by je někdo zamazal jílem), znamená to,
že jsou uvnitř nakladená vajíčka. Včely jsou důležité nejen pro opylování
květin a stromů na zahradě, ale také v lese.
V lese najdi dutý špalek. Tak široký, aby jím šla protáhnout
ruka. Délku zvol tak, aby bylo možné jej odnést
domů.
1
Doma vnitřek špalku pořádně vyčisti dohladka.2
Udělej si další výlet, tentokrát na pole nebo k rybníku.3
Přines domů silná stébla slámy nebo rákos, který necháš
vyschnout a svážeš do malých snopů. Důležité je, aby
směrem ven byly trubičky otevřené.
4
Pro včelí domeček v mladém lesíku nebo v tom, kde je
monokultura, najdi suché místo kryté před větrem.
Zadní strana domečku by měla přiléhat ke stromu nebo
kmenu tak, aby byla zakrytá.
5
3 HODINY
Na podzim si udělej čas celý den a sbírej
žaludy pro lesní správu.
K čemu je to dobré?
V suchých letech většinou stromy neplodí dostatečně. Ani přirozená
obnova tudíž není tak velká. Sázení nebo podsazování listnatými stromy
nebude možné, pokud v lesních školkách nebude dost semen,
tedy žaludů a bukvic, ze kterých by semenáčky vyklíčily. Navíc Lesy ČR
za sběr nabízejí odměnu.
Na webových stránkách Lesů ČR najdi adresu
své nejbližší lesní správy:
https://lesycr.cz/organizacni-jednotky-kategorie/lesni-spravy/
1
V srpnu či v září se s lesníky domluv, že jim pomůžeš
sesbírat žaludy nebo bukvice.
2
Pozvi také kamarády a rodinu, čím více lidí se zapojí, tím
více stromků mohou lesní školy vypěstovat.
3
Užij si den při sbírání! Pravidelně se protahuj, aby tě
nebolela záda. Až večer zavřeš oči a uvidíš jen samé
žaludy nebo bukvice, budeš vědět, že jste udělali
skvělou věc!
4
1 DEN
Nasbírej jeřabiny a zkus vypěstovat
jeřáby ptačí.
K čemu je to dobré?
Jeřáb ptačí, stejně jako bříza nebo olše, patří k pionýrským
dřevinám, které naletí na holoseče jako první a vytvoří kryt pro ostatní
stromy, které rostou pomaleji. Čím dříve se na holoseč dostanou, tím
méně vlhkosti půda ztratí. A tím rychleji se obnoví bohatý a zdravý les.
V září nebo říjnu nasbírej plody jeřábu ptačího
a odnes si je domů.
1
Přes zimu je vlož do krabičky s vlhkým pískem a dej
do lednice na tři měsíce.
2
Plody po vyndání namoč, počkej, dokud nezměknou,
a propasíruj přes staré plátno. Jako bonus si ze šťávy
můžeš udělat skvělou marmeládu.
3
Semínka pak zasaď do květináčů a vypěstuj stromky,
které zasadíš na holoseč tam, kde neroste buřina (třeba
keře ostružin).
4
Čerstvé plody taky můžeš dát koze. Sebrané kozince
plné semínek pak odnes na holinu.
5
5 MĚSÍCŮ
Velké mýtiny neboli holoseče jsou
jizvami lesa. Pomoz jim uzdravit se!
K čemu je to dobré?
Holoseče vznikají často kalamitní těžbou. Kůrovec, sucho a nemoci
způsobí, že les uschne a musí se vykácet. Takové území není jednoduché
zalesnit. Čím déle zůstane beze stromů, tím déle z něj vyprchává
voda a živiny. Bříza na holinu sama často naletí, takto jí ale můžeš
napomoct. Břízy rostou rychle, a proto i rychle vytvoří stín pro duby,
buky, lípy a jiné listnaté stromy.
Pokud během letního výletu do lesa potkáš kopec,
kde je vykácený smrkový les, najdi v jeho okolí břízu.
1
Plody břízy se jmenují jehnědy. Sesbírej je do dlaně a
vrať se na holinu.
2
Nohou odkryj vrchní vrstvu půdy, která je suchá a plná
jehličí.
3
Do odhrabané půdy nasypej semínka břízy.
Nepřihrnuj zeminou.
4
Pokud tě to baví, vždy po pár metrech to zopakuj.5
1 DEN