JSB078 Základy práce s odborným textem 16. 12. 2020 Proč je ústní projev součástí odborného textu? •Prezentace výsledků práce je předkládána nejen písemně, ale i ústně. •Kratší sdělení nebo přednášky, podnět k diskuzi •Účast (ať už aktivní či pasivní) na konferencích •Napomáhá ke zprostředkování zpětné vazby • •Studenti mají často v rámci výuky semináře •Prezentují text a seznamují s ním ostatní, anebo •Všichni čtou stejný text a diskutují o jeho interpretaci Struktura prezentace •Ústní projev se výrazně liší od písemného – struktura je stejná, liší se ale průběh výkladu a jazyk •Čtenář se může k textu a nepochopeným pasážím opakovaně vracet •Při přednášce tato možnost chybí, je proto třeba projev strukturovat: •Prvně seznámit publikum se strukturou a základními tezemi sdělení, poté vše jasně vysvětlit a na závěr shrnout podstatu sdělení. •3 základní části ústního vystoupení = úvod, jádro, shrnutí •Vystoupení je dobré začít oslovením posluchačů •V úvodu je sdělena hlavní myšlenka, vymezen problém, jemuž se budu věnovat •Jádro – je dobré představovaný problém zjednodušit, vyhýbat se dlouhým souvětím a v případě složitého problému opakovaně vysvětlovat a opakovat, ideálně pokaždé jinými slovy •Ideální je postupovat od celku k detailů, od známého k novému •V závěru je třeba zopakovat hlavní myšlenku a shrnout argumenty, případně nastínit, které otázky zůstávají otevřené •Vystoupení je třeba zakončit poděkováním za pozornost Krátké sdělení •Většinou 10–30 minut prezentace + 5–15 minut diskuze •Je důležit, aby byl výklad maximálně stručný a věcný •Je třeba zvážit, nakolik jsou informace důležité a podstatné pro vysvětlení problému, nedůležité vynechat, případně ponechat do diskuze •Typickým příkladem je: •vystoupení v rámci semináře •představení ročníkové práce •příspěvek na konferenci • •Je třeba nezahltit posluchače kvantem informací, důležité je soustředit se na podstatu sdělení. Jak si připravit podklad(y) a čeho se vyvarovat? •Říct vše podstatné a dodržet časový limit vyžaduje věnovat pozornost přípravě vystoupení a podkladu pro něj. •Podklad jako takový je velmi individuální •Je dobré si vystoupení prvně sepsat, ale při samotném projevu se vyvarovat předčítání slovo od slova! •Pro trémisty: dobře připravený podklad nezbaví trémy, ale zajistí, že se „nezaseknete“ a budete si moct informaci najít •Pomocný text se ale musí co nejvíc blížit běžné mluvě à jednoduché, krátké věty •Pro ty, co si věří: často se podceňuje příprava a výsledkem je chaotické vystoupení •Často se stává, že je extrémně dlouhý úvod, samotné jádro je velmi chaotické a závěr je zbrklý a není na něj čas • Jak vypadá dobře připravený podklad? •3 základní bloky = úvod, jádro, závěr •U každého bloku je dobré vyznačit, kolik času mu lze věnovat •Nikdy nesmí chybět klíčová fakta (např. číselné údaje, nezvyklé termíny, jména, názvy, apod.) •Zaznamenat do podkladu vše, s čím stojí a padá srozumitelnost výkladu •Je dobré připravený podklad ještě jednou projít, ujistit se, že je vše srozumitelné a že vystoupení neobsahuje příliš detailů •Dobře odhadovat čas! •Je lepší skončit dříve, než stanovený limit překročit •Sledovat čas během vystoupení •Doporučuje se zkusit si vystoupení předem, ideálně požádat i někoho spolupráci •Vyvarovat se komplikovaných souvětí, nesrozumitelných slov a mluvit raději pomalu, než příliš rychle Vizuální doprovod •Pokud to technické možnosti dovolí, doporučuje se mít připravenou prezentaci. •Na úvod ideálně promítnout základní body a osnovu vystoupení •Hlavní body a důležité informace •Vyvarovat se dlouhým souvětím a slidům, které se čtou slovo od slova •Není dobré zahltit posluchače přílišnými detaily a nepotřebnými fakty •V případě použití grafů je vždy dobré vysvětlit je dopodrobna • Obhajoby a ústní zkoušky •V obou případech se jedná o krátké sdělení. • •Obhajoba: •V krátkém vystoupení shrnout a jasně sdělit, jakému tématu se práce věnuje a k jakým závěrům se dospělo •Může se také zmínit, proč si student dané téma vybral •Je lepší uznat výtky a chyby, než se s vyučujícím dohadovat, což by ovlivnilo celkové hodnocení • •Ústní zkouška: •Schopnost vysvětlit problém srozumitelně a bez dlouhé přípravy •Necitovat celé pasáže z učebních textů a chrlit ze sebe různé, vzájemně nenavazující znalosti •Neříkat něco jen proto, aby nepanovalo ticho •Je doporučeno začít od obecného, shrnout problém a až poté představit jednotlivé detaily nebo se zaměřit na určitou část