TVOŘENÍ SLOV V JIHOSLOVANSKÝCH JAZYCÍCH
- odvozování (derivace) – pomocí přípon (sufixace), předpon (prefixace) nebo
obojího (prefixačně-sufixační postup)
- skládání (kompozice) – pomocí spojení alespoň dvou autosémantických slovních
základů (přední člen, zadní člen kompozita)
Slova neodvozená (nemotivovaná, jsou-li slovotvorným základem, pak je označujeme jako
motivující) x odvozená (motivovaná)
sufix = přípona → sufixace
prefix = předpona → prefixace
sufixy + prefixy = souhrnně afixy
postfix = sufix, který se připojuje až na konec slova (za koncovku) (jaký-si, jakého-si)
distantní formant = stojící samostatně (se, si: zhoršit → zhoršit se)
interfix, konekt = spojovací vokál při kompozičním tvoření (život-o-pis), může být i nulový
(knih-0-tisk)
spřežka = kompozitum, v němž má přední člen podobu flektivního tvaru (lásky-plný)
resufixace = náhrada jednoho sufixu jiným, s jinou funkcí (vlas-atý → vlas-áč)
Pokud plní derivační úlohu přímo koncovka, jde o polyfunkční morfém a z hlediska
slovotvorby jej nazýváme koncovka/sufix.
Sémantické hledisko:
Slovotvorné afixy význam slova buď mění (slovnědruhové zařazení se přitom měnit nemusí:
les → lesník; mutace), nebo k němu přidávají další sémantický rys (znak) (les → lesík, psát
→ nadepsat; modifikace), anebo význam slova nemění, ale převádějí jeho obsah do jiného
slovního druhu (cvičit → cvičení; transpozice).
Na základě povahy sémantického vztahu mezi slovem motivujícím a motivovaným →
slovotvorné kategorie (jména činitelská, obyvatelská aj.). Každá kategorie má několik
slovotvorných typů (liší se slovotvornými postupy nebo prostředky). Ty se navzájem liší
svou produktivitou, tj. spojitelností afixů s určitými druhy základů. Pokud nějaký afix dnes již
nelze spojit s žádným základem, jedná se o typ neproduktivní.
Slovotvorný základ je jakákoliv jednoduchá nebo i komplikovaná struktura, která slouží jako
motivující formace k vytvoření nového slova.
Slovotvorný řetězec (např. lék → léčit → vyléčit → vyléčený)
1. Sufixační tvoření (výběr)
a) podstatná jména
Názvy osob podle činnosti – jména činitelská a konatelská
S, H: -ač (brijač) -l(a)c (čitalac) –telj (prevoditelj), méně produktivní –(a)c, -nik, -ar/-ičar,
-aš; sufixy cizího původu: -džija -ist(a)
B: -ač (orač) –ec (lovec) –ar/-jar (zidar) –tel (pisatel) –nik/-ik (skitnik);
sufixy cizího původu: -čik (zavarčik) -džija/-čija (bojadžija, zanajatčija) –ist, -ier aj.
M: -ač (kopač) –ec (starec) –ar (ribar) –nik (nastavnik);
sufixy cizího původu –džija/-čija (bozadžija, zanetčija)
Jména podle původu a příslušnosti – jména obyvatelská
S, H: -anin/-čanin (Beograđanin, Zagrepčanin, seljanin) -(a)c (Hercegovac, Finac,
dinamovac, isusovac) –an(a)c (Amerikanac, Bosanac, Srbijanac), neproduktivní –in
(Bugarin, Turčin, Tatarin); sufixy cizího původu: -lija (Sarajlija, Sandžaklija) –ez (Englez,
Kinez)
B: –in/-anin/-janin/-čanin (bălgarin, graždanin, plovdivčanin, seljanin)
–ec/-anec (indiec, planinec, sofijanec, amerikanec)
Názvy míst – jména zeměpisná (názvy zemí a států)
S, H: -ija (Albanija, Italija, Rusija, Srbija) –ska/-ška/-čka (Hrvatska, Srpska, Češka,
Norveška, Slovačka, Grčka)
B: -ija (Albanija, Italija, Rusija, Sărbija, Čehija, Bălgarija) –sko/-ško (Hărvatsko, Vlaško)
Jména přechýlená
S, H: -ica (učiteljica, studenticaH, kolegicaH/koleginicaS; Hrvatica, Mađarica; lavica,
vučica, zečica) hl. obecná a samice; -ka (novinarka, građanka; Bosanka, Zagrepčanka)
sonora, produktivní u obyv.; –inja (junakinja, rođakinja; Grkinja, Čehinja, Poljakinja)
velára; –kinja (trgovkinja, ropkinja, pijanistkinja; Francuskinja, Kineskinja, Srpkinja);
Mnoho profesí, stejně jako nové názvy povolání se spíše nepřechylují, podobně i příjmení.
B: -ka (gotvačka, učitelka, lekarka; graždanka, sofijanka, ungarka; zajka) hl. činitelská,
geografická; –ica/-nica (starica, godenica, carica; lăvica, vălčica) hl. protějšky k –ec, -(n)ik
a samice; –inja/–kinja (sluginja, knjaginja, boginja; čehkinja, gărkinja, lăžkinja) hl.
činitelská, geografická a protějšek k -0
Názvy dějů – podstatná jména slovesná
S, H: -e (-nje/-će) (čuvanje, slanje, liječenje; otkriće) -0 (bijeg, pad, prijelaz, prijenos, izvoz)
méně produktivní; –ba (borba) –nja (šetnja) –ot (grohot) aj.
B: -e (-nie/-ne) (stradanie, udarenie, rešenie; rešavane, prodavane, spane) -0 (vnos, iznos)
–ba (borba, veselba) –ež (gărmež, valež) –ot (vikot), -ka (celuvka, usmivka) aj.
Jména zdrobnělá
S, H: -ić/-čić (gradić, golubić, nosić, sinčić; činovničićhanl.
) –ica/-čica (glavica, mamica,
knjižica, djevojčica, mačkica; klupčica, grančica) –ce (jajce, zvonce, groce) méně produktivní
-ak (golubak, anđelak, đavolak)
(české –ek je produktivnější než sch. -ak, sch. –ica odpovídá co do produktivity čes. -ka)
B: –ec (bratec, dăždec, vetrec) –ka (gradinka, buzka, lăžička) –ica/-čica (glavica, răčica;
krăvčica) –ce (selce, krilce, mlekce)
b) přídavná jména
Přídavná jména jakostní
S, H: -an (-ni) (bolestan, pametan, snažan) -ičan (-ični) (energičan, simpatičan)
B: -(ov)en (beden, smešen, česten; svetoven, duhoven) -(l)iv (mărzeliv, štastliv, žalostiv)
Přídavná jména vztahová
S, H: -(ov/ev/in)ski/-ški/-čki (gradski, bratski, muški, češki, djevojački; blokovski, kraljevski,
majčinski) -ički (turistički, socijalistički) -ni (autobusni, državni) -en (staklen, voden)
B: -(ov/ev)ski/-ki (gradski, burgaski, măžki; djadovski, hamletovski) -en (kuklen, dăržaven,
dărven)
Přídavná jména individuálně přivlastňovací
S, H: -ov/-ev (bratov, gospodarov/-ev, očev; volkswagenov, sunčev) -in (ženin, tatin, bakin;
akademijin, matičin)
B: -ov/-ev (bratov, čičov, Iliev) -in (ženin, majčin, baštin, Mariin, Ivančin)
c) slovesa
Deadjektivní slovesa s významem „činit jakým“
S, H: -i- (oslijepiti, osladiti) -a- (mekšati, jačati)
B: -0- (pălnja, mokrja, čistja)
Slovesa odvozená od cizích jmen
S, H: -isa-/-ira-/-izira- (funkcionisati/funkcionirati, promovisati/promovirati, diplomirati,
[adresovati]disim
/adresirati, [realizovati]disim
/realizirati, [angažovati]/angažirati)
B: -asa-/-jasa-/-osa-/-isa-/-esa- (haresam, bojadisam, červjasam, krăstosam, muhljasam)
vesměs výpůjčky z řečtiny;
-ira-/-izira- (aboniram, angažiram, nerviram; moderniziram, realiziram)
2. Prefixační tvoření (výběr)
a) podstatná jména
Předložkové předpony
S, H: nad- (nadgradnja) pod- (podvrsta) ...
B: pred- (predlog) protivo- (protivootrova) ...
Hodnotící předpony
S, H: vele- (velegrad, velesila) pra- (prabaka) ...
B: lăže- (lăženauka) psevdo- (psevdopatriot) ...
b) přídavná jména
Předpony zeslabující
S, H: na- (nažut, nagluv/nagluh) pri- (priglup) ...
B: polu- (polugol, polugluh) văz- (văzžălt, văzgorčiv) ...
Předpony zesilující
S, H, B: pre- (prebogat, predug; predobăr, prekrasen) ...
c) slovesa
Tvoření dokonavých sloves, s nejrůznějším významem
S, H: u- uz- do- nad- iz- od- ... (ulet/j/eti, uzdignuti, doći, nadmašiti, iskupiti, otputovati)
B: v- văz- do- nad- iz- ot- ... (vnesa, văzdigna, dojda, nadmina, izpija, otkăsna)
Tzv. sekundární imperfektiva
Č pracovat → rozpracovat → rozpracovávat
S, H raditi → razraditi → razrađivati
B rabotja → razrabotja → razrabotvam
Afixoidy – vázané morfémy podobné afixům; jsou autosémantické, ale fungují jen jako
slovotvorný základ, nikoliv jako samostatné slovo;
Prefixoidy: aero- auto- makro- mili- mega- hidro- euro-/evro- ...
Sufixoidy: -bus -fil -log -teka -fob ...
Radixy – jsou blízké afixoidům, ale mohou existovat jako samostatné slovo (sexbomba,
pornofilm, folkzvezda ...)
3. Kompoziční tvoření
S, H: jugoistok, parobrod, dobrodušan, dangubiti ...
B: severozapad, dăždobran, beloglav, sineok, Dimitrovden ...
4. Tvoření přejetím z cizích jazyků
Proces přejímání cizích slov = internacionalizace
a) Přejímky (přizpůsobují se dom. jazyku, často přejatý základ + dom. afix /adaptace/)
- přejímky citátové (science fiction)
- přejímky částečně přizpůsobené (display/displej)
- přejímky zcela přizpůsobené (digitální, ofsajd, sporadický)
- přejímky zcela zdomácnělé (škola, košile, anděl)
b) Kalky (přejímky sémantického charakteru, převzat je pouze „vzorec“, „materiál“ je
domácí)
(utisak ← fr. impression; samovlašće ← fr. autocratie; časopis ← něm. Zeitschrift ...)
Internacionalismy – slova nebo výrazy užívané ve více nepříbuzných jazycích určitého
kulturního areálu, a to buď nadnárodní (atlet) nebo charakteristické pro určité místo (tundra)
nebo uměle vytvořené z řeckých a latinských kořenů (centimetr).
5. Tvoření zkratek a zkratkových slov
- iniciálové zkratky (HDZ, ODS, ČSSR, BSP ...)
- zkratková slova (NAMA, INA, HAZU, DIK, MUKL, PES, ale i Tanjug, Čedok ...)
- zkrácená slova (S, H itd., npr.; B i t.n., napr.; Č atd., např. ...)
U zkratkových slov je někdy možné připojit sufix (GAZ → gazík, NATO → natovac ...)