JSB_SLAV55 #10



●též tartusko-moskevská škola
●strukturálně-sémiotická metodologie
●nejen “literárněvědná” = kultura jako organický komplex
●sémiosféra = sémiotické univerzum
●kromě literatury též film, divadlo, výtvarné umění, filozofie, religionistika a východní myšlení

●žák V. J. Proppa
●zakladatel tartuské sémiotické školy
●vydavatel časopisu Труды по знаковым системам
●Struktura uměleckého textu (1970)

●umění = prostředek komunikace = jazyk
●struktura znaků a pravidla kombinací
●struktura jazyka “umění” je složitější = nese více informací
●odmítnutí dualismu FORMA x OBSAH => IDEA (mimo strukturu díla neexistuje)
●Všechny prvky um. díla jsou významotvorné = dílo je složitou významovou strukturou = vše je
zároveň langue i parole
●umění mluví mnoha jazyky, komunikace A vs Č je mnohem složitější než v běžné řeči

●jazyk umění nelze atomizovat na jednotlivé znaky
●spíš než sám o sobě (označující a označované) existuje znak ve struktuře
●znak spojuje (jako uzel) odlišné systémy (např. znak um. díla a společenské otázky), které jsou
vzájemně ekvivalentní (nejsou nad/podřízené)

●zapojení textu do mimotextového kontextu = nutnost k porozumění textu
●prvky textu vztahuje k množině výběru (např. poetické prostředky konkrétního textu k množině všech
poetických prostředků)
●minus-prijom = neužití prvku tam, kde je očekáván
Základní rysy textu:
●vyjádřenost
●ohraničenost
●strukturnost

●text není “věc”, ale “vztahy mezi věcmi”
●text není jen literární
○hudba
○balet
○výtvarné umění

Vnímání textu přináší rozkoš
●intelektuální
●fyzickou (citovou)
Umělecký text je několikanásobným kódem (=> množství interpretací).

●v každé komunikaci vzniká šum = zastírá předávanou informaci
●šum v uměleckém textu JE informací
●=> umělecký text je vždy “úplný” (ve smyslu plně informativní)

●Lotmanův neologismus (porovnání+protiklad)
●vznik “nové sémantiky” odlišné od přirozeného jazyka (sekundární sémantika)
●um. text spojuje nespojitelné (paradigmaticky i syntagmaticky)
○parad. (vertikálně) = různé roviny textu
○synt. (horizontálně) = ekvivalentní prvky (synstax / lexikum apod.)
●

●eufonie = způsob předávání informace
●napětí mezi zvukem a významem = vznik nových významů, jež neexistují mimo text (archisémy)
Vnímání poezie
●1. fáze: poezie je poezií, protože vnímatel to předpokládá (na základě veršové struktury)
●2. fáze: hledání izometrie (např. opakování počtu slabik, přízvuků apod.)
Zájem o mimotextovou “veršovost” (typografie, přednes, knižní edice apod.).

●um. text je v neustálém konfliktu s přirozeným jazykem (jeho sémantikou)
●um. text je v konfliktu k “systému zákazů” (historická podmínka)
○povaha překážek ovlivňuje originalitu a intenzitu novátorství um. textu
Např. politické prostředí podmiňuje vyšší či nižší míru produkce politických um. textů.

●um. dílo je OHRANIČENÉ, ale nekonečné
●text vytváří “vesmír” (časoprostor), je strukturou vesmíru díla
●prostorová struktura definuje i neprostorové prvky
●uvnitř struktury probíhají hranice podstruktur (např. království a dračí jeskyně apod.)
NESYŽETOVÉ TEXTY (typicky lyrika) = potvrzují, klasifikují svět
SYŽETOVÉ TEXTY (typicky epika) = odmítnutí nesyžetovosti

●nastává, když postava opouští své sémantické pole
●pokud není se svým polem v konfliktu = syžet se nerozvíjí
paradox uměleckého textu = se složitější strukturou neroste předvídatelnost, ale míra informace =
předvídatelnost se snižuje

A)um. díla naplňující očekávání vnímatele (folklorní umění)
B)um. díla porušující očekávání vnímatele
Umělecké dílo je model výkladu světa.

●Vladimír Macura
●Nitranská škola
●Katedra elektronické kultury a sémiotiky (FHS UK)